Calinda
přečtené 558
Žít s radostí – ilustrovaný průvodce uměním třídění a úklidu
2018,
Marie Kondo
První kniha se mi líbila více, ale jsem spokojená i s touto.
Zázračný úklid - pořádek jednou provždy
2015,
Marie Kondo
Kniha se mi moc líbila a inspirovala mě, abych ještě více zredukovala svou už tak minimalistickou domácnost. Nemám ráda moc věcí kolem sebe, tak nějak volněji se mi dýchá a lépe žije s minimem věcí, které však pro mě mají nějakou hodnotu či se mi designově líbí, v tomto jsem s autorkou na stejné vlně a tuto metodu jsem praktikovala již dávno předtím. Chápu, že "křečkům" kniha vyhovovat nebude, zvlášť, když se dozvědí, že je možné zbavit se i vzpomínkových předmětů a fotografií :-) (tím jsem se ovšem také neřídila). Ale to už je každého věc, co si z knihy vezme a také je na každém, jak se vytříděných věcí následně zbaví (např. prodá, daruje, recykluje či přímo vyhodí).... celý text
Kavárna v Kodani
2018,
Julie Caplin
Tato série mě neskutečně lákala svými obálkami, i když tento žánr normálně nečtu. Nakonec jsem několik knížek sehnala u nás v knihovně, a protože jsem zrovna měla i náladu na něco nenáročného, odpočinkového, pustila jsem se do čtení a začala právě Kavárnou v Kodani. A upřímně - je mi to moc líto, hrozně jsem si přála, aby se mi knížka líbila, ale toto opravdu asi nebude nic pro mě. Proč knihy tohoto typu musí být tak hrozně jednoduché, přímočaré, proč si autoři nedají trochu víc záležet na samotném příběhu, na zápletce, na vykreslení charakterů jednotlivých postav? Měla jsem problém vlastně s většinou postav, jediný, kdo mi vyloženě nelezl na nervy, byl Ben. Ostatní postavy mi připadaly neupřímné, přeslazené, tak nějak ztracené. Proč mi to nepřišlo jako pracovní cesta dospělých, svéprávných a ve svém oboru úspěšných lidí, ale spíš takový školní výlet ztroskotanců a naivních bytostí, kteří se chovají jak rebelující puberťáci a které musí hlídat další nevyrovnaná osoba? Protože miluji cestopisy, těšila jsem se alespoň na nějaké zajímavosti z Kodaně (jasně, že ne v takovém rozsahu jako v cestopisu, ale aspoň špetička), ale ani v tomto mě kniha neuspokojila. Zajímavých míst, které do Kodaně mohou nalákat, je tam žalostně málo a skořicoví šneci to nezachrání. Škoda, fakt jsem tomu chtěla dát šanci. Ještě zkusím jednu z této série (Hotýlek na Islandu) a pokud mě ani ta nepřesvědčí, další příležitost už nedám.... celý text
Oceán na konci uličky
2013,
Neil Gaiman
Hodně zvláštní kniha, vlastně ani nevím, jestli se mi líbila, každopádně jsem byla zvědavá, jak to celé dopadne. Za příběh a pocity z knihy bych dala tři hvězdy, ale dám jednu navíc za styl psaní, který se mi velice líbil, čte se to v podstatě samo.... celý text
Strašidla na Kulíkově
2006,
Stanislav Havelka
Pamatuji si z dětství, pan Krbec, Ruprecht, velice oblíbená knížka.
Břicho nestvůry
2020,
Louise Penny
Tuto sérii mám moc ráda, je to již několikátá kniha, kterou jsem četla a další mě čekají. Doporučuji těm, kdo mají rádi klidnější detektivky bez detailního popisu vyhřezlých vnitřností a potoků krve, na oplátku nám autorka nabízí detailní vykreslení krajiny malebné vesničky Three Pines, její specifické obyvatele, představuje nám jejich útulné domovy s nějakým tím plápolajícím ohněm v krbu či hřejivou dekou a nechybí ani lákavý popis gastronomických pochoutek či nápojů, díky kterému v každém díle dostanu chuť na nějaký ten jablečný cider či horký hruškový koláč se skořicí. Armand Gamache mi silně připomíná Hercule Poirota, za což má mé velké sympatie. Co se týče hodnocení konkrétně tohoto příběhu, musím říct, že mě zatím bavil ze všech nejméně, šlo o téma, které mě příliš nezajímá a navíc musím vytknout velkou překombinovanost příběhu. Od čtení dalších dílů mě to určitě neodradí, už teď na mě doma čekají další dvě knížky, jen doufám, že tento slabší díl (z mého pohledu) byl výjimka.... celý text
Dívka ve věži
2019,
Katherine Arden
Opět nádherný pohádkový příběh, i když musím přiznat, že první díl se mi líbil o chloupek více, tady na mě těch bojů bylo trochu moc a mrazení v zádech se nekonalo. I tak si ale určitě přečtu i závěrečný díl, Vasja by mi chyběla.... celý text
Týden blázna
2008,
Jaroslava Černá
Velmi čtivě napsaný, avšak dost naivní příběh, který mě bavil hlavně na začátku, ale bohužel postupem času radost ze čtení slábla, napětí postupně vystřídala jakási "utahanost" a zbytečná vleklost příběhu, kdy je až příliš brzy jasné, že vše spěje k béčkovému happyendu. Chování postav nereálné a proměna psychopatického tyrana v laskavého a neuvěřitelně chápavého člověka je těžko uvěřitelná, a to i přesto, že měl devět let totální amnézii. Jakési esoterično, které je uvedeno v popisu knihy, tam určitě je, ale spíš ke škodě.... celý text
Vánoční příběhy
2005,
Astrid Lindgren
Kupovala jsem pro dceru, tu bohužel moc nezaujala, ale mě okouzlila moc.
Taková normální kuchařka
2019,
Zdeněk Pohlreich
Nevím, jak to ten Zdeněk dělá, ale prostě cokoliv, opravdu cokoliv uvařím z těch jeho kuchařek, je prostě výborné. Výjimkou nejsou ani jídla z této kuchařky, navíc stačí jen pár běžných surovin a trocha času. Vím, že Česko se rozděluje na ty, co ho milují a na ty, co ho nenávidí, ale že svému řemeslu rozumí, je prostě fakt, ať už je Vám sympatický či ne.... celý text
Nevidím ani tmu: Rozhovory o naději
2021,
Aleš Palán
Miluji všechny ty jeho knihy plné rozhovorů. Kromě toho, že oceňuji, jakým stylem jsou rozhovory vedeny (inteligentně a nenásilně, autor z nich netahá nic šokujícího, žádnou "špínu" a i tak působí rozhovory velmi zajímavě, poutavě), baví mě na tom, jak si já sama osobně během čtení vytvářím svůj vlastní pocit z každého jednotlivého člověka, někdo je mi hned od prvních slov sympatický, někdo méně, s někým se ztotožňuji, jiného nechápu vůbec... vždy, když začínám číst nový příběh, jsem zvědavá, jak na mě ten daný člověk bude působit. Je to vzrušující čtení a každá další knížka rozhovorů bude mít místo v mé knihovně.... celý text
Veselé Vánoce
1991,
Walt Disney
Pamatuji si z dětství, krásná kniha. Kačer Donald, Mickey Mouse a další jsou mou srdeční záležitostí ještě dnes, a to už mi bylo 40 :-)
Přízraky domu Carrowů
2020,
Darcy Coates
Tak za mě ne, duchařské romány mám moc ráda, ale tato autorka opravdu není nic pro mě. Pokud by mi bylo dvanáct, tak možná...
Duchové rodiny Folcroftů
2020,
Darcy Coates
Duchařské knihy mám ráda, ovšem toto je slabota, duchařina pro náctileté, a to ještě pro ty, co nemají moc načteno a nemají velká očekávání. Ano, také mi to připomíná za mého mládí populární Stopy hrůzy. Navíc pokud v příběhu vystupuje postava, které je jedenáct let, má tomu odpovídat i její slovní projev, ale to jen tak na okraj, těch nesmyslů je tam víc.... celý text
Koláče
2010,
kolektiv autorů
Knihu jsem si pořídila, protože koláče všeho druhu máme doma moc rádi a fotografie v knize opravdu nalákají... ale upřímně, vyzkoušela jsem zatím dva recepty a jsem dost rozpačitá... vždy jsem musela přidávat něco nebo naopak ubírat, aby to vůbec spolu nějak fungovalo, myslím co se týče těsta, náplň u jednoho koláče kyselá tak, že se to nedalo jíst, i když napohled koláč vypadal, jak do časopisu, u druhého naopak byla náplň neuvěřitelně přeslazená (u náplní vždy postupováno přesně podle návodu). Jsem celkem zklamaná a přemýšlím, jestli ty recepty někdo napřed vůbec zkouší, než se je rozhodne uveřejnit v knize. Možná jsem jen měla smůlu při výběru zrovna těchto dvou receptů, ale i tak bych očekávala, že všechny recepty budou použitelné.... celý text
Super jednoduše
2020,
Zdeněk Pohlreich
Mám již několik kuchařek od pana Pohlreicha, všechny jsou super a tak mi nesměla chybět ani tato. Opět velké nadšení, recepty jsou složené jen z několika surovin, které jsou běžně dostupné a všechny, co jsem zatím vyzkoušela, jsou na jedničku s hvězdičkou.... celý text
Medvěd a Slavík
2018,
Katherine Arden
Původně jsem knihu kupovala dceři, nakonec skončila u mě a byla jsem překvapená, jak moc mě kniha pohltila a bavila. Dávám plný počet za opravdu krásnou, místy hodně strašidelnou (a tak to má být) pohádku.... celý text