Zdeněk Pohlreich

česká, 1957

Nová kniha

30 minut

30 minut - Zdeněk Pohlreich

Chcete vařit doma, ale netrávit u plotny věčnost? 30 minut – to je limit, který se stal hlavním kritériem nové kuchařky Zdeňka Pohlreicha. Žádné dlouhé vyváření... detail knihy

Související novinky

Šílenství v nás, Mrazivá smrt a další knižní novinky (44. týden)

Šílenství v nás, Mrazivá smrt a další knižní novinky (44. týden)
Vítáme vás u nového článku připravovaných knižních novinek. V týdnu od 28. října do 3. listopadu se opět můžete těšit na... celý text

Populární knihy

/ všech 24 knih

Nové komentáře u knih Zdeněk Pohlreich

30 minut 30 minut

Knihu jsem důkladně prolistovala a zajímavé recepty si zapsala ... nadchla mě už dříve... ale dostala jsem se k ní až teď....
Ronnie68


Super jednoduše Super jednoduše

Ze všech kuchařek, které se mi dostaly do ruky, je tato stejně jako Super jednoduše bez masa, bezpochyby nejlepší. Krásně jednoduchá a v žádném případě neodradí od vaření. Recepty jsou zajímavé a osvěží můj jídelníček i bez masa. Navíc je Pohlreich můj oblíbenec takže 5 z 5.... celý text
Juici


Super jednoduše: Bez masa Super jednoduše: Bez masa

Ze všech kuchařek, které se mi dostaly do ruky, je tato bezpochyby nejlepší. Krásně jednoduchá a v žádném případě neodradí od vaření. Recepty jsou zajímavé a osvěží můj jídelníček bez masa. Navíc je Pohlreich můj oblíbenec takže 5 z 5.... celý text
Juici



Šéf - biografie Zdeňka Pohlreicha Šéf - biografie Zdeňka Pohlreicha

„Za starých dobrých časů, když chtěl generální ředitel přijít do kuchyně, tak se musel zeptat, jestli smí vstoupit, a šéf kuchyně ho šel vyzvednout ke dveřím.“ Ano, šéfe! som pozeral od jeho začiatkov na Prime (panebože, to už je ozaj 15 rokov?!). Zdeněk Pohlreich mi za ten čas prirástol k srdcu. Áno, zo začiatku bol neotesaný. Učil sa, ako v tom má chodiť. Postupne, ako starol, vyvíjal sa a pracoval na sebe, mi paradoxne začal pripadať sympatickejší. V „pokojnejšom“ režime mi sedel viac, ako nekontrolovateľný uragán z prvých epizód, hoc samozrejme chápem, že mnohí to majú presne naopak. Mňa by však sklamal, ak by zostal rovnaký. Aj samotní ľudia, ktorí ho pozvali do svojich podnikov, sa o ňom v posledných sériách nejeden raz vyjadrili ako o vlastne fajn chlapíkovi, ktorý to myslí dobre a rozumie fachu. Tvorcovia relácie na to šli menej krvavejšie, než ich vzor Gordon Ramsay, ktorý občas pôsobil dojmom, že majiteľov reštaurácie roztrhá v zuboch, kuchárov zviaže, nechá ich pohodených na dlážke a potom to tam celé zapálili a dá si whiskey. Som rád, že Zdeněk Pohlreich na to šiel ľudskejšie. On je totiž v skutočnosti veľký srdcař, viete? Niekto si možno bude ťukať po čele pri zmienke o tom, že Pohlreich je „človek“, ale nech si pozrie Ramsayho. To je fakt úplne iná liga, čo sa týka drsnosti. Kniha Pohlreicha ukazuje z civilnejšej stránky, hoc ako vravím, ja si myslím, že bol dostatočne civilný už v posledných sériách Ano, šéfe!, v rámci ktorých nám dovolil preniknúť pod svoju profesionálnu fasádu. Nikdy sa ale z toho nestala Pošta pre teba, pretože on nie je taký, problémy sa vždy snažil nedať najavo a radšej pracoval na ich likvidácii, než aby sa s nimi zdôveroval a sťažoval si. Vždy som ho vnímal ako človeka možno drsného, ale nie kreténskeho. Ľuďom vždy hovoril pravdu bez okolkov a servítok, z očí do očí, no nechcel ich ponížiť, chcel ich posunúť ďalej (samozrejme sa v historici relácie vyskytlo zopár exotov, ktorých proste MUSEL poslať doprde..., ale to boli výnimky). Kto sa za to naňho urazil a kto si z toho vzal ponaučenie, to už je na každom zvlášť. Kniha je napísaná svižne, páčila sa mi, dostal som od nej plus-mínus presne to, čo som čakal. Možno by som ju osekal o 4O strán, zrejme by som zapracoval na vzhľade (lepšie striedanie textu a obrázkov, umiestnil by som fotky priamo do textu, teraz to nie je a príliš bijú do očí siahodlhé strany pozostávajúce výlučne z textu, striedané s dvojstranami pre zmenu pozostávajúcimi iba z vizuálneho materiálu), občas je to explicitná reklama (čo napísal, kde varí, čo vlastní, pomaly sú tam uvádzané celé adresy, pravdupovediac ma prekvapilo, že sa v zátvorkách nenachádzajú telefónne čísla jeho reštaurácií, na ktorých sa dá rezervovať si miesto) a raz za čas sa objaví chyba (na konci Michal Pšenička tvrdí, že si vykajú a o chvíľu spomína tykanie), ale v podstate sú to pre mňa drobnosti. Holubí letka!... celý text
Ivan Kučera


(Prostřeno) bez servítků (Prostřeno) bez servítků

Souhlas s ostatními hodnoceními. Dozvěděla jsem se něco o autorovi, ale 70-90% receptů není na domácí vaření, i když autor by nám to vysvětlil, že to je právě jen naše lenost, ale mě většina těch věcí ani nelákala.... celý text
bigbabe