Carlita.cte přečtené 306

Žítkovské čarování 2013, Jiří Jilík

Kniha je obsáhlý zdrojem informací a bude zajímává i pro čtenáře Kateřiny Tučkové, kteří si budou chtít srovnat beletrii s faktografickou studií. První studie na toto téma Jilík zpracoval už v osmdesátých letech a shrnuje vše podstatné, co bychom o bohyních měli vědět. Vážím si autora, který se s takovou pečlivostí věnoval tématu bohyňování. Ať už se na něj díváme jakkoli, je důležitým odkazem k minulosti našich předků, potažmo i nás samých. Moderní společnost poskytuje pohodlí a naplnění našich materiálních potřeb, často v ní však absentují rituály udržující nás v souladu s přírodou a jejím koloběhem. I proto je život našich předků, kteří často v prostotě žili šťastnější život než my, cenným a důležitým zdrojem informací o našich kořenech.... celý text

Bezbarvý Cukuru Tazaki a jeho léta putování 2015, Haruki Murakami

Bezbarvý Cukuru rozhodně není bezbarvá kniha, i když jsem pár takových názorů četla. Mnohým může připadat pátrání po důvodu rozpadu středoškolské party jako krajně nudné, zvlášť když Cukuru pasivně setrvává v pozici „toho vyloučeného“, aniž by od kohokoli z party požadoval vysvětlení. Na druhou stranu může mnoho čtenářů v Cukuruovi nalézt podobné pocity vnitřní prázdnoty či otázky vlastní hodnoty.... celý text

Jídlo a pití v pravěku a ve středověku 2005, Magdalena Beranová

Ač je kniha obsahově bohatá, není podle mého názoru úplně dobře členěná a smysl textu zaniká v navršeném množství neucelených informací. Často odskakuje tu k pravěku tu ke středověku, některé záležitosti akcentuje až příliš moc (rekonstrukce pečení pravěkého chleba) a některé vůbec (rekonstrukce středověkého jídla). Právě poslední věc knize dost ubírá, protože na jednu stranu chce prakticky demonstrovat podobu jídla našich předků, ovšem nedělá to důsledně. Kniha je ryze teoretická, a ač v závěru přináší některé středověké předpisy a pravěké inspirace, ani v jednom případě se čtenář nedoví, jak asi taková středověká jídla vypadala (fotografie jsou pouze ze středověkých kronik) a jak asi mohla dnešnímu člověku chutnat, což je s ohledem na množství předpisů, škoda.... celý text

Muži, kteří nemají ženy 2015, Haruki Murakami

Když se zamyslím nad tím, která z povídek mi utkvěla v paměti, pak mohu upřímně říci, že jsou to pouze dvě – Šehrezáda, v níž žena vypráví o tom, jak tajně chodila do domu své dětské lásky a Zamilovaný Samsa, což je originální parafráze na Kafku. Nezávislý orgán balancoval na hraně patetičnosti, Yesterday na hraně nudnosti, Kino se zase nevymyká Murakamiho tajemným světům s neidentifikovatelným zlem a povídku Muži, kteří nemají ženy jsem na závěr už jen protrpěla.... celý text

Dáma ve zlatém 2012, Anne-Marie O'Connor

Autorka dala v knize prostor mnohým stranám, a i když jí vůči Rakousku často neujde karatelský tón, nechala mluvit i potomky rodin, v nichž je přítomen stín nacistické minulosti. Čím více tedy autorka naslouchá, tím měně je možné kohokoli odsuzovat a vidět strany jen černé a bílé. To je případ i samotné restituce, která rozhodně nekončí jako happy-end, i když se to tak může na první pohled zdát. V knize se proplétá hodně rozličných příběhů, takže děj často pokulhává a není úplně jasné, co je ústředním tématem. Na druhou stranu se autorce celkem věrohodně podařilo z těchto střípků vytvořit složitý a o to působivější obraz rodiny Bloch-Bauerových. Zajímavé i pro srovnání s filmem...... celý text

Mlýn na mumie 2014, Petr Stančík

Mlýn na mumie je dekadentní detektivkou, magicko-groteskním výletem do devatenáctého století, kdy se schylovalo k rakousko-pruské válce u Hradce Králové, brakovým thrillerem stejně jako erudovaným kukátkem do obrozeneckého hnutí. Poživačný komisař Durman se vydává po stopách tajemného vraha poštovních doručovatelů, a u toho si vždy udělá čas na dobré pivo, chutnou krmi a návštěvu věhlasného vykřičeného domu Jeruzalém.... celý text