Chytuš přečtené 642

Poslední dopis od tvé lásky 2013, Jojo Moyes

Knížka je rozhodně hodně čtivá, bohužel naplno mě dostala až její třetí část. Asi už bylo té romantiky nebo příliš dokonalé Jenny v prvních dvou částech na mě moc... Sice i v třetí části by se našly nějaké nelogičnosti, ale odpouštím za cenu toho krásného a dojemného konce ("Na zlomené srdce nemají monopol jen mladí"). Láska je prostě krásná v každém věku, když jsou na ni ovšem dva, neníliž pravda, Ellie?... celý text

Chlapec v pruhovaném pyžamu 2008, John Boyne

Vyprávění z pohledu devítiletého klučiny o hrozných věcech, kterým nerozumí (a ani ve svém věku moc rozumět nemůže). Ale právě proto je to tak mrazivé čtení! Bruno se sice hodně čtenářům může zdát nechápavý, ale je to přece jen malý kluk! Kluky v jeho věku opravdu zajímají hlavně kamarádi, svět dospělých chápou přes svoje vidění světa a upřímě mu v tomhle věku nerozumí. Bylo tomu tak tenkrát, není tomu jinak ani dnes. Kdo nevěří, ať si u nějakého devítiletého kluka ověří, co ví o imigrantech, následně srovná se svými názory... Samozřejmě vám takový kluk řekne něco, co slyšel ve škole (tedy záleží na učiteli) nebo doma. Bruno ve škole nemusel o Židech slyšet nic (jak jsme si řekli, záleží na učiteli a ti nebyli všichni úplní fanatici, snažili se prostě plout s dobou, znovu - stejně jako teď, takže pokud nemuseli, tak dění prostě vytěsnili, jako by se nic nedělo..), doma mu na otázku Kdo jsou ti lidi za tím plotem? odpovídá otec, že to ani lidi nejsou a dál se o tom nebaví... Takže si to Bruno srovná tak, jak by si to srovnal každý devítiletý klučina - zajde si na vlastní průzkum, aby to pochopil svojí vlastní optikou. Každopádně k přečtení rozhodně doporučuji, kniha je psaná kouzelným dětským stylem, pro devítileté ale rozhodně není. Pro starší děti, kteří už vědí, o co v té době šlo, rozhodně doporučuji a všem dospělým, kterým jednodušší styl vyprávění nevadí, určitě taky. Protože právě z toho dětského vyprávění ze všech těch hrůz kolem zamrazí ještě víc...... celý text

Dívka, již jsi tu zanechal 2015, Jojo Moyes

Moje seznámení s Jojo :-) Jako první jsem chtěla číst něco jiného, než "Než jsem tě poznala" a musím říct, že pro mě byla tahle knížka trefa do černého. Příběh Sophie byl naprosto dechberoucí, co všechno lidé překonají. A pak celá atmosféra v malém městečku, to jak lidé dokáží být krutí jen kvůli klepům a předsudkům... Na některých místech jsem měla pocit, že se Sophií skoro dýchám, tolik jsem jí rozumněla! Příběh Liv byl také zajímavý, obzvláště děj, který se točil kolem soudu, ale Sophie u mě prostě vede. Hlavně kvůli tomu, že neztratila naději. U obou hrdinek jsou popsané i jejich romantické chvilky, ale nemůžu si pomoct, ty vzpomínky Sophie na život s Édouardem pro mě byly mnohem hmatatelnější a reálnější, než to, co prožívala Liv s Paulem. Romantiky je ale v románě umírněně (nemám ráda přeslazené čtivo :-), takže vřele doporučuji i těm, kteří by se báli, že jde o nějakou ždímačku romantických výlevů lásky :-)... celý text

Vypravěčka 2014, Jodi Picoult

Kniha, která ve mně bude rezonovat ještě dlouho... Josef a jeho příběh, kdy hned ze začátku tušíte, že na něm něco úplně nehraje... Co přesně se dozvíte ke konci knížky (všímavý čtenář dřív, než úplně na konci - škoda, že Sage všímavá nebyla, určitě by pak Josefovi řekla něco jiného). Proti tomu Minka a její vyprávění, které je nejsilnější z celé knížky - a to ne kvůli všem těm hrůzám, které zažila, ale hlavně kvůli její lidskosti... Nádherná byla i paralela s Minčiným vymyšleným příběhem o Anie a Aleksovi. Příběh točící se kolem Sage by klidně mohl být kratší, nicméně i v něm byly hodně silné momenty (například dialog mezi Sage a Mary o odpuštění byl výborný). Jediný, kdo mi v knize vyloženě vadil, byl Leo - ta jeho zarputilost bojovat bitvy, které vůbec nejsou jeho a černobílost pohledu... Ale to je jen drobná subjektivní výtka, román jako celek by měl být na seznamu povinné školní literatury.... celý text

Pan Kaplan má stále třídu rád 1987, Leo Rosten

Po děkování pampřekládatel! Já musim fšem písnout že toto je napro sto genitální tílko. Překlát úplná lachůtka! Ste špíčkovej a sfětovej překládatel. Takle si po hrad s jasikem je kozelné a já musim do poručit! Fakt.... celý text

První 2015, Kiera Cass

Elita 2015, Kiera Cass

Hotýlek 2015, Alena Mornštajnová

Styl psaní paní Mornštajnové je prostě báječný a mě osobně se moc líbí. Opět perfektní příběh, točící se kolem jedné (široké) rodiny, vyprávěný s lehkostí. Ale s takovou zvláštní lehkostí, kdy i ty nejhorší činy jsou přesně pojmenované, nicméně bez zbytečných tlaků na čtenáře, takže nakonec v tomto podání vyznívají ještě víc emotivně :-) Knížka plná lidskosti - ale pozor, tím nemyslím hřejivou lidskost, ale spíš to, že je krásně ukázané, jací jsme, jak přemýšlíme a kam naše činy můžou vést. Holt cesta do pekel je dlážděná dobrými úmysly...... celý text

Aristokratka ve varu 2013, Evžen Boček

Nemůžu si pomoct, ale já se zase báječně bavila. Je to prostě letní oddechovka, u které jsem se znova smála nahlas - obzvlášť při líčení školních výletů :-) Těším se na další pokračování, hlavně mě zajímá, jak to bude s Marií a Maxem ;-)... celý text

Pekařova dcera 2015, Sarah McCoy

Rozhodně čtivá knížka. Pro mě o 100% lepší válečná část a celý příběh Elsie. Všechno, co se odehrávalo v Americe bylo už prostě moc americké (takže z mého pohledu nadsazené nebo přehnané, neumím to přesně vyjádřit...). Vůbec jsem v průběhu děje měla sem tam pocit, jako by některé části byly napsané až příliš emotivně, jako by autorka tlačila na pilu víc, než je nutné. Nicméně doporučuji přečíst, hlavně kvůli Elsie :-)... celý text

Sport a jóga 2014, Elisabeth Haich

Zelená jako smaragd 2015, Kerstin Gier

Dočteno za jediný válecí den na pláži, bude se mi stýskat, drahý Xemi :-) Je fakt, ze místy bylo na můj vkus až moc teen, ale to nemůžete čekat jinak, když to celé vypráví jedna (ne)obyčejná 16ti letá slečna.Leda že by to celé převyprávěla Charlotte, ale obávám se, že by to pak nikdo nečetl, že :-) Rozhodně doporučuji všem milovnicím sci-fi a fantasy pohádek šmrcnutých s romantikou :-)... celý text

Modrá jako safír 2015, Kerstin Gier

Super oddechovka na dovolenou. Navíc jsem si po přečtení uvědomila, že mi zoufale chybí vlastní stejně zábavný chrlič jako je Xemerius :-)

Rudá jako rubín 2012, Kerstin Gier

Knížku jsem si vzala na doporučení své dcery - proto jsem si říkala, že to asi nebude to pravé ořechové. Ale BYLO !!! Ještě že nám jeden den poprchávalo, jinak nevím, jak bych se vymluvila, že nejdu sportovat, ale ležím v knížce :-) Parádní oddechovka, zamířená sice na mladé čtenářky, ale jelikož mám slabost pro sci-fi a cestování časem obzvlášť, tak mi sedlo i ve vyprávění 16ti leté Gwendolyn. Už se nemůžu dočkat další dovolené, další díly (částečně na krutý nátlak dcery) už máme objednané v knihovně, jen se bojím, že se o další díl trochu poperem, která si ho přečte jako první :-)... celý text

Poslední aristokratka 2012, Evžen Boček

Super oddechovka, u které jsem místy měla záchvaty smíchu, které ne a ne přestat :-) Obecenstvo jsem sice u záchvatů smíchu moc početné neměla (knížku jsem četla hlavně doma), ale i tak se na mě rodina dívala jako na šílence. Rozhodně si půjčím i další díl a hodlám ho číst hlavně ve frontách na poště, případně k pokladnám v obchodech. Uvidíme, jestli by to nerozvířilo tu blbou náladu, která na těchto místech obvykle panuje :-)... celý text

Poselství Mistrů 2005, Brian L. Weiss

Slepá mapa 2013, Alena Mornštajnová

Tahle kniha si mě vzala a odmítala pustit. Opravdu nádhera, osudy všech žen mi byly tak blízké, jako bych je znala osobně... Styl vyprávění byl také výborný, tak nějak časově sladěný - nejmladší Anežka vlastně skládá všechno dohromady, takže o Anně se toho dozvíme relativně nejméně, pořád ale hodně (no schválně jestli někdo ze čtenářů ví na vlastní prarodiče víc, obzvláště pak nějaké pikantnosti :-) Na co dlouho nezapomenu je ten hřejivý pocit u srdce - i přes všechny těžkosti, které je v životě potkaly a přes všechny překážky, které musely zdolat, zůstaly všechny (a nakonec i Anežka) rády na světě a prostě žily svůj život, jak nejlépe dovedly. Pro mě to byla taková malá oslava života. Vřele doporučuji!... celý text

Žítkovské bohyně 2012, Kateřina Tučková

Opravdu krásná a originální kniha - nádherně poeticky vykreslená krajina a svérázní lidé, doplněná o dobové dokumenty, což krásně doplňuje a podtrhává celý děj. Pátrání Dory mě ani na chvilku nepřestalo bavit, stejně jako ona jsem chtěla pořád vědět víc a víc. Jediná linie, která pro mě nebyla úplně dostatečně dovysvětlená, byl Surmenin vztah a její dvě děti... Ale to je jen osobní názor :-) Rozhodně doporučuji k přečtení a zamyšlení (kam se řítíme, když všechny tradice, které překonaly několik století (a v průběhu dějin byly vždy někým potlačované), vymírají. Škoda, že s postupujícím "pokrokem" je ničená víra v něco "nadpřirozeného", co vlastně nadpřirozené až tak není, protože schopnosti "bohovat" provázejí lidstvo už od nepaměti...... celý text

Štěstí a bolest 2014, Ondřej Kostka

Kniha mi vůbec nesedla, pro mě hodně rozporuplná. Na jednu stranu přeslazená a zároveň hodně drsná, nelíbila se mi ani jedna z těchto dvou poloh.. Při čtení jsem měla skoro neustále pocit, že autor všechny události používá hlavně pro efekt se snahou vyždímat ze čtenářů každou chvilku další a další emoce. A čeho je moc, toho je příliš. Sophie mi byla od začátku nesympatická, to její neustálé romantické blouznění mi dost lezlo na nervy, navíc mi vadila její natvrdlost a nevhodné poznámky při vyprávění Miguela (to, jak to dopadlo s Caroline jí chuděře došlo , až když to Miguel natvrdo řekl, věřím, že většině čtenářů alias spoluposluchačů Miguelova vyprávění svitlo o dost dřív).. Závěr tomu všemu doslova nasadil korunu. To jako vážně? Nebýt těch pár opět šokujících posledních stran, mohlo být i moje hodnocení o trošku lepší. Takhle bohužel nemůžu jinak...... celý text

Dlouhá země 2013, Terry Pratchett

Pro mě je kniha poněkud rozporuplná. Hlavní myšlenka paralelních světů výborná, včetně načrtnutí vývoje lidské společnosti v nově vzniklé situaci, místy ale příliš rozvláčná. Možná by to chtělo trochu ubrat na popisnosti, trochu přitlumit egoistického Logsanga a naopak rozpohybovat Jošuu. Cestování těch dvou skrz Dlouhou zemi bylo místy dost nudné, jak ostatně na jednom místě poznamenal i Jošua. Všechny dějové linky takové nedotažené, včetně konce - nekonce. Do druhého dílu se mi z výše uvedených důvodů zatím moc nechce.... celý text