ciaram
přečtené 1223
My jsme legie
2018,
Dennis E. Taylor
Bob je replikant. Co taky jiného dělat s kryogenicky zachovanou hlavou původního Boba, že? Krásný vývoj - sžívání se svými rozhraními a zkoumání svých možností (techničtí nadšenci si přijdou na své). Se zvyšujícím se počtem klonů se příběh začíná rozvětvovat (drobit), což občas jde na úkor přehlednosti (proto ty 4 hvězdy). A ne všechny linie zatím k sobě zatím "pasují" a hlavně většina je neuzavřená. Nejvíc mě bavila linie Země (i když lidstvo tedy moc kladných bodů nepobralo) a pak ta s Delťany. :) I pár filosofických otázek by se našlo, okořené vtipnými hláškami a popkulturními odkazy na klasické scifi filmy a seriály. Upřímně ale teď lituju, že jsem si během čtení nedělala náčrtek, kam který "Bob" letěl - protože teď v nich mám krapet chaos.... celý text
Domov č. 4447
1979,
Anna Jókai
Ta anotace je neskutečně přesná. Ještě se mi nestalo, aby mi byly nesympatické všechny postavy. Od matky rodu po děti, kterým je okolo dvaceti a přesto mají existenciální krizi???? Když opominu negativní vlastnosti postav, tak text není téměř členěn, nepřehledně se střídá vyprávění z pohledu jednotlivých postav. Chybí jakékoliv vysvětlení, vodítka, která pomáhají v orientaci. Jste náhodný svědek, který má dar nahlédnout do mysli každé z postav, ale ta, protože svou situaci zná - nemá potřebu sama sobě vykládat věci, které přeci ví, ne? Tak asi tak. Docela mě překvapila lehká "kritika" komunismu. Možná bych k této četbě potřebovala hlubší znalost maďarských dějin, abych to dokázala plně pochopit. Četla jsem to do výzvy, ale opravdu jsem sáhla vedle, ještě že to mělo pouhých 200 stran.... celý text
Šťastně až navěky
2018,
Kelly Oram
První díl se mi na svůj žánr opravdu líbil, bylo tam všeho tak akorát. Navíc mi přišel i tak nějak správně ukončený. Neuměla jsem si představit, o čem by druhý díl tak mohl být, aby nebylo cítit "umělé" natahování. Vcelku se tam neděje vůbec nic, ale strašně hezky se to čte. :) Dýchá z toho hodně pozitivnosti a sladkosti a je to hodně předvídatelné. Taková reálnost z prvního dílu se zde vytratila, ale pokud do čtení tohoto dílu jdete proto, že chcete vědět, jak to s těmi dvěma dopadlo dál, směle do toho, já se nad jejich špičkováním občas i uculila. :)... celý text
Zdravý nemocný
1952,
Molière (p)
V dávných dobách, kdy jsem ještě navštěvovala ZŠ, jsem v rámci školní návštěvy divadla viděla právě zpracování hry Zdravý, nemocný. Představení na mě udělalo takový dojem, že si jej pamatuji dodnes. Skvěle jsem se u něj bavila. A znáte to - pobavit puberťáka je těžké. ;) V rámci Čtenářské výzvy 2018 jsem si dílo vybrala jako poslední dílo již nežijícího autora, abych si zážitek připomněla. Leč jsem si ujasnila, že forma divadelní hry mě jednoduše nebaví číst. Divadelní zpracování je prostě 100x lepší.... celý text
Sochař smrti
2017,
Chris Carter
Už jsem přečetla čtvrtý díl série za sebou a ještě nemám pocit, že bych si od autora i detektiva měla odpočinout. Baví mě. Sice to prokládám souběžnou četbou jiných knih, ale jenom proto, že Huntera si nechávám jenom na doma. Jedinou připomínku bych měla malinko ke dvěma výrazům, které mě při čtení vysloveně ruší - nepatří podle mého do moderní mluvy detektivů - a to jsou "jářku" a "anžto".... celý text
