ciaram
komentáře u knih
Pohár bohů
Rick Riordan
Beru to tak, že autor chtěl fanouškům dopřát náhled do dospělejšího života Percyho. Už jsem zapomněla na to, jak byl Percy vtipný. Bylo to zkrátka milé a krátké počtení.
Není cesty zpět
Tim Weaver
Omlouvám se fanouškům série, ale postava Rakera je mi prostě ve většině případů protivná. Je to pokrytec, který "bez přemýšlení opět narušil místo činu" (jeho slova). Hloupě se opakovaně, beze zbraně, vrhá do nebezpečných situací. Je strááášně chytrý, aby objevil věci, které policie (samozřejmě zkorumpovaná a blbá) nenašla, na druhou stranu nedovtipně vleze do léček? Už jsem v minulém příspěvku psala, že mi pohled na Rakera může zkreslovat i až otravně patetické (děkuji uživateli Keiko za výraz) čtení pana Bareše. Tři hvězdy jsem dala za příběh. Je sice trošku přitažený za vlasy, ale to mají i jiní autoři. Propojení s nacismem, zmizelou rodinou, tajemnou fotografií a konečně i s trošku šťastným koncem stál za to.
Oberonova předehra
Kevin Hearne
Nejsem příliš velký příznivec povídek, ale svět Železného druida mám moc ráda. Byly to čtivé jednohubky, přičemž ve dvou je hlavní postavou Oberon, nastávají otec :). Spiknutí veverek, jídlo, jídlo, jídlo, Starbuck, jídlo, jídlo, medvěd, jídlo... (prase a slepice - kvík pro kvok) :o))))
Vraždy aristokratek
Christine Trent
To nejhezčí na celé knize je její obálka. Všechny se moc povedly, ale platí zde: Nesuď knihu podle obalu. Je to pomalé vyprávění, více méně o ničem. Autorka se tam snaží vměstnat co nejvíce historických faktů. Jen už ne moc o pohřebnictví. O moralistkách, Karlu Marxovi, královně a její zálibě v Brownovi. Nebyla tam ani jedna postava, které bych opravdu fandila. Všechno se vyřeší tak nějak samo. A detektivové Scotland Yardu jsou nanicovaté neschopné figurky. Je to prostě román (ani detektivka, ani romantika), kde je hlavní hrdinka pohřebačka a něco se okolo ní děje. Nedivím se, že další díly nevyšly (v originále jich vyšlo 6).
Matčin hrob
Lisa Regan
Řekla bych, že je to díl od dílu lepší. Autorka pěkně zamotala Josiin původ do napínavého detektivního příběhu. Konečně, díky náhledům do minulosti, je pro mě Josie uchopitelná. Začala jsem jí fandit. To co prožila, a hlavně přežila, vyžaduje opravdu silný charakter. Naštěstí se setkávala i s lidmi, co jí podpořili, opětovali její lásku. To, že si tím vším musela projít znovu, po všech těch ztrátách, by mě osobně semlelo jako kafemlejnek.
Skočný příliv
Rolf Börjlind
V papíru mě tato kniha v době vydání minula. Našla si mě až jako audiokniha načtená Martinem Stránským a Anitou Krausovou. Výběr obou protagonistů sedl postavám jako poklice na hrnec. Pan Stránský skvěle vystihl Toma, bývalého detektiva, kterého život skopl na lidské dno bytí. Paní Krausová naopak vystihla mladický elán a dynamiku studentky policejní akademie, která se pustila do dobrovolného úkolu. Propojení starého případu se současností, vraždy a bití bezdomovců s dětským bojovým klubem bylo rozhodně čtivé. Olivia byla konfrontována s možností, že když někomu správnému šlápne na nohu, tomu se to nebude líbit a může ji i blízké ohrozit. Prostě čtivá mňamka. Doporučuji a rozhodně se pustím do dalšího dílu.
Bezmocná
Lauren Roberts
Bezmocná pro mě byla milé překvapení. Jediné krkolomnosti, které mi tak trošku drnkaly na nervy, se týkaly těch rádoby úkolů v Očistných hrách. Je vidět, že pro autorku nebyly to hlavní. Za to se jí dařilo vykreslovat vztahy mezi postavami. Jen vedlejší postavy jsou trošku takové černobílé. Jinak jsem si čtení opravdu užila - humor, zlodějina, kamarádství, troška akce. Jsem zvědavá, kdy vyjde druhý díl. Určitě se do něj ponořím.
Má chudinka Jane
Cynthia Hand
Chtěla bych dát víc hvězd, protože se to nečetlo špatně. Jen to bylo hodně "omezené" linkou Jany a Rochesterem. Daleko sympatičtější a zábavnější byly vedlejší postavy Alexandera Blackwooda a Charlotte a Brana Brontëových. Nápad s duchy mě bavil, slepota Charlotty také, nemotornost jejího bratra. Jen ten vztah Jany byl prostě divný. A šťastný konec pro Janu byl vytažený z paty.
Dívka beze jména
Lisa Regan
V první řadě děkuji za změnu interpreta. Paní Hybnerová mi k Josie sedla daleko lépe. Byla to rychlá a zatraceně napínavá jízda. Josie má skvělý tým, opět se do vyšetřování plete její soukromý život (skoro jako by jiné postavy neexistovaly) :o) Tne jí do živého rozhodnutí Misty (milenky zemřelého manžela), ztratí se jí přítel, který se začal citově odtahovat, tým ji drží nad vodou i proti starostce. Vlivní muži si dovolují, co chtějí. Ale byl to uvěřitelný mix, jen doufám, že autorka nebude pokračovat ve valení balvanů jednoho za druhým na záda své vyšetřovatelky. Jednou to přestane působit věrohodně, protože by se normální člověk už sesypal. Ale teď za 100 %.
Odhalená pravda
Elizabeth Briggs
Že je to předvídatelné? Nevadí. Konečně se uspokojivě uzavřela linka Kadena a Ayly. Je to přesně takové odpočinkové čtení, jaké čekáte. U těch, kterých to opravdu chcete, dojde ke šťastným koncům. Někdo ale umřít musí. A jak jsem psala, hlavní linka uzavřena, ale vedlejších je otevřeno stále dost. Nebudu spoilerovat. Jestliže autorka napíše ze stejného světa další knihy, tak si je velice ráda přečtu. Určitě se v nich mihnou i původní postavy.
Pouť oběšenců
Pavel Hrdlička
Smekám před interpretem Vasilem Fridrichem. V jeho podání jsem si užila každou minutu. Líbí se mi, jak s podrychtářem prožíváme jeho život s případy, které se něj docela kupí. Na záda mu dýchá inkvizice, setká se s Janem Husem, ženské mu zase dávají zabrat. Prostě skvělý příběh.
Barbaři z ledové planety
Ruby Dixon
Nějak jsem se při prvním pokusu zasekla hned na první kapitole. Včera jsem si řekla, že bych to mohla zkusit podruhé a vyšlo to :). Dostala jsem přesně to, co se od obálky dá očekávat, sci-fi erotická romantika se špetkou humoru, která se opravdu snadno čte.
Ztracený
Tim Weaver
Raker je superhrdina, nejchytřejší, nesmrtelný, neustále vyhledávající nebezpečí, hloupě ignorující narušování míst činu. Všichni policisté jsou tupí ignoranti, neschopní machové. To že se po prožitém traumatu pomalu z lidí stávají narušení psychopati, v případě Healeyho až sociopat. Já si tedy dám pauzu a jestli půjdu do dalšího dílu, tak asi do papíru, jestli mi náhodou pan Bareš nezkresluje pohled na postavu. Přitom to začíná vždycky zajímavě.
"Umírám...." (a v mé hlavě neběží strach o hrdinu, ale ironické "neboj, neumřeš")
Zmizela v mlze
Michaela Klevisová
Tak se nám detektiv Bergman stále toulá po severských zemích a začíná platit, kde se objeví Bergman, přijde smrt. Z děje je znát, že má vyšetřování v krvi a i když se vědomě snaží odpočívat (rybařit), stejně ho to táhne k řešení případu. Pomáhá i to, že zřejmě v Seveřanech vzbuzuje důvěru a svěřují se mu :). Navíc si uvědomuje, že ho hledání pravdy bez tlaku veřejnosti a povinnosti vše vyřešit, vlastně stále naplňuje. Autorka nám stále předkládá pestrou plejádu postav, ale tentokrát to bylo více předvídatelné.
Po stopách démona
Cami Wolf
Je to čtivé, přímočaré, rychlé, velmi jednoduché motivy i řešení, postavy rozhodně nejdou do hloubky. Je to taková fantasy harlequinka.
Mýtonoši
Tracy Deonn
(SPOILER) Tak konečně jsem asi po měsíci knihu dočetla. Docela dlouho jsem ji měla odloženou, protože mě hlavní hrdinka dost iritovala svou sebestředností, sobectvím, přístupem ke komukoliv jinému než sama k sobě. Grrrr. Autorka dost často upozorňovala na to, že je Bree černá dívka. Dodnes pronásledována, je jí křivděno. Každý, kdo se na ni podívá, má hned řešit, že je černá atd. Klub, do kterého se snaží dostat, je samozřejmě kompletně bílý (= prolezlý rasismem). Tak proč jsem nakonec dala čtyři hvězdy? Protože námět průměrný nebyl. Zajímavá sestava lidí, tajemství, láska, trošku přihlouplý dědic a výbušný ochránce. Démoni vstupující do reálného světa a ty části, kdy Bree odhaluje víc svou rodinnou minulost (černošská kouzla) a schopnosti, jsou velmi slušné. Té ukřivděnosti je tam ale na můj vkus moc. Takže byť kniha skončila otevřeně, nevím, jestli hned půjdu do dalšího dílu. Obálka je ale nádherná.
Ostrov šedých mnichů
Michaela Klevisová
Pořád platí, že na detektivku od paní Klevisové musím mít náladu, porochňat se v lidských emocích, tajnostech, lžích, věrnosti, lásce, bolesti atd. Pořád mi není žádná postava sympatická natolik, abych jí držela pěsti. Všechny mají v sobě tolik dobrého jako toho špatného. Děkuji autorce, že všechny linky pro mě dotáhla do konce, uspokojila mou zvědavost. Opět jsem neodhalila, kdo je vrah. Tentokrát tu máme více detektiva Bergmana v trochu nezvyklé roli, a možná proto tu máme více prostoru poznat ho z osobnější stránky. Nehraje si na supermana, buldočí urputností se pídí za informacemi, aby pomohl své dávné známé. Myslela jsem si, že ostrov je obydlen pár obyvateli, ale chyba lávky :) Jsem spokojená, ale zase si dám chvilku pauzu.
Dům na samotě
Michaela Klevisová
Knihy od paní Klevisové si dávkuji postupně. Pořád je nemohu označovat za detektivky, ale spíš za romány s detektivní zápletkou. Vyšetřování prostě není na prvním místě. Co ale začínám milovat a čím mě vždycky přiková ke knížce, je ta plejáda postav s nezaměnitelným charakterem, nečernobílé situace, dávná historie, co nás ovlivňuje do současnosti. Tempo je pomalejší, ale zase je dost času na přemýšlení, kdo že to vlastně vraždil a jaké spojení má s vesnicí. Jediné minus je za nedořešení linky se zmizením syna místního hospodského.
Povídky A-Ž (Encyklopedie Jiřího Suchého, 1. sv)
Jiří Suchý
Musela jsem si počkat, až trochu povídky vstřebám. Z mého pohledu tam bylo humoru jako šafránu. Přehlídka lidských podivností, hlouposti, jednoduchosti a negativních vlastností. Pobavila mě žárlivá kulka, co netrefila svůj cíl a s trochou nadpřirozena Mrtvé ruce pianisty. Ostatní povídky nebyly špatné, prostě to bylo něco jiného, než jsem čekala. Jsou originální, jen nečekejte dobré konce :)
Srdce času
Natalja Ščerba
(SPOILER) Moc se mi líbí vymyšlený svět. Líbí se mi, že se děti opravdu chovají jako děti, nejsou zaměnitelné, každé je osobité. Jen mi trošku vadilo směřování děje. Jsou na dětském táboře, v noci mají chodit do Zmijulanu, ale prakticky se nic moc neděje, nemyslím si, že je využitý potenciál. Vasilisa se moc ve svých dovednostech neposouvá, na to, že se má účastnit největší události v osudu Eflary a Ostaly. U otce stále není jisté, na čí straně stojí. Finále je odbyto strašně rychle a abych řekla, měla jsem v něm nakonec trochu zmatek. Pak jsou tam ale zajímavá místa, např. setkání s Eflariem (Eflariusem?). Nemůžu dát ale plný počet, naopak se to více blíží k 3,5*. Paradoxně to ale čtivé je, proto ty 4*.