Clara del Valle
přečtené 840
Pěšky mezi buddhisty a komunisty
2016,
Ladislav Zibura
Opět velmi mile čtení, líbí se mi humor a nadhled, s jakými Ládík líčí své zážitky. Bohužel zhruba od půlky mne to začalo trochu nutit, protože z mého subjektivního pohledu je to tak nějak pořád stejné. Ládík někam jde, někde zabloudí, k někomu se vnutí na navštěvu etc.etc.. A tak to plyne prakticky už od jeho minulé knihy, jen kulisy se změnily. Vím, že nejde o tradiční cestopis, autor prostě jen tak v poklidu putuje a ve stejné poklidu pak o tom píše, ale pro mne to ztrácí na zajímavosti. První kniha mne velmi oslovila, zejména to, jak lidé z jiného kulturního prostředí, na které někteří Češi pohlížejí s opovržením a despektem, dokáží naprosto nezištně a obětavě často na úkor vlastního pohodlí pomoci poutníkovi. První kniha byla velkým překvapením a zážitkem, který se u této knihy už prostě nekonal.... celý text
Sova
2016,
Samuel Bjørk (p)
Tady jsem nastoupila do rozjeteho vlaku, první díl série jsem nečetla a číst ani nehodlám /detektivky, kde jsou oběťmi děti, se mi hnusí/. Tato kniha je velmi, velmi čtivá, samozřejmě s typicky severskou bizardní a úchylnou vraždou, plná falešných stop, matení čtenáře...však to znáte, je to v severských detektivkách tak nějak pořád stejné. Nicméně po přečtení zůstala jakási pachuť neoriginality /trochu vykrádačka Jo Nesba/ a také těch nejupocenějších detektivních stereotypů. Navíc celý vyšetřovací tým působil zpočátku jako banda retardů, kteří se nejsou schopni sesynchronizovat, přitom by stačilo by si navzájem brát telefony. Šéf vyšetřovatelů Holger Munch působí unyle, nějak si nevybavuji jediný moment, kde by nějak přispěl k vyšetření případu no a samostanou kapitolkou je Mia, věčně přiožralá případně jinak intoxikovaná vyšetřovatelka. Autor správně vycítil, že brilantní detektivní mozek spolu s nezměrným množstvím alkoholu a patřičnou dávkou lability je jsou tím správným hnacím motorem, takže stvořil ženský ekvivalent Harryho Holea, vizuálně si Miu představuji jako Sagu Norenovou policie Malme. Kolem strany 328 jsem si toužebně přála, ať ten dobrovolný odchod ze světa konečně uskuteční, její postava mi neskutečně lezla na nervy. SPOILER! - Zavěr ve stylu akčního filmu, nechybí samozřejmě oblíbený moment- chybějící signál a vrah musí samozřejmě ohrožovat někoho z rodiny detektiva, to prostě jináč nejde, to je jasný / viz. např. Sněhulák/. Přesto všechno jsem knihu přečetla na jeden zátah, čtivé to je, jen originalita se kamsi vytratila.... celý text
Pérák
2008,
Petr Stančík
Tak tohle byla laskomina :-) Komiks bez obrázků, jsem fakt velmi spokojená. Z počátku jsem se při čtení tetelila blahem nad tím, jak je kniha psaná, bohužel druhá polovina dle mého subjektivního pohledu trochu slabší. Nicméně pro mne velmi příjemný čtenářský zážitek!... celý text
