Opět velmi mile čtení, líbí se mi humor a nadhled, s jakými Ládík líčí své zážitky. Bohužel zhruba od půlky mne to začalo trochu nutit, protože z mého subjektivního pohledu je to tak nějak pořád stejné. Ládík někam jde, někde zabloudí, k někomu se vnutí na navštěvu etc.etc.. A tak to plyne prakticky už od jeho minulé knihy, jen kulisy se změnily. Vím, že nejde o tradiční cestopis, autor prostě jen tak v poklidu putuje a ve stejné poklidu pak o tom píše, ale pro mne to ztrácí na zajímavosti. První kniha mne velmi oslovila, zejména to, jak lidé z jiného kulturního prostředí, na které někteří Češi pohlížejí s opovržením a despektem, dokáží naprosto nezištně a obětavě často na úkor vlastního pohodlí pomoci poutníkovi. První kniha byla velkým překvapením a zážitkem, který se u této knihy už prostě nekonal.... celý text