Damato přečtené 1125

Pianista 2003, Władysław Szpilman

Knihu jsem četla až po shlédnutí filmu a je fakt, že byla stejně emotivní, jako film. Pořád nedokážu pochopit, jak se o takové hrůze dá psát a psát tak, že to osloví takovou masu čtenářů. Po přečtení této ( a podobných- holokaustu věnovaným se knihám) děkuji za to, že jsem v té době nemusela žít. Ale proč si z toho člověk nebere ponaučení? Jsme my lidé vůbec ti správně myslící tvorové, kteří posledních pár tisíciletí ovládají tuto rádoby civilizaci? Nestala se někde chyba? ?... celý text

Nový epochální výlet pana Broučka, tentokrát do XV. století 1970, Svatopluk Čech

Po 35 letech jsem si knihu znovu přečetla a měla jsem z ní stejně dobré pocity, jako když jsem ji četla v 15 letech. A pořád je stejně aktuální- ach, jak je ten charakter českého člověka pořád stejný.... celý text

Epochální výlety pana Broučka: Tentokrát do patnáctého století / Do Měsíce / Matěj Brouček na výstavě 2013, Svatopluk Čech

Dita Saxová 2007, Arnošt Lustig

Jak básníci přicházejí o iluze 2004, Ladislav Pecháček

Úžasná oddychovka na vyčistění hlavy a přiitom žádná nuda. Film jsem viděla tisíckrát a přesto jsem se u knihy smála, jako kdybych příběhy slyšela poprvé.

Annapurna – 50 let expedic do zóny smrti 2002, Reinhold Messner

Ne snad z lásky ke sportu, ale z důvodu neschopenky, která vás dostane na pár dní do naprostého nicnedělání jsem doma sáhla po čemkoli co bylo ke čtení a byla jsem nadšená, a dalších24 hodin jsem strávila bez jakýchkoli výčitek,že ležím- naopak, z bezpečí teplé peřiny a naducaného polštáře za zády se tato kniha o překonávání sama sebe četla jak kouzelná pohádka.... celý text

Předčítač 2006, Bernhard Schlink

Mám naprosto rozporuplné pocity, kniha se mi dostala do rukou v době pracovní neschopnosti a během dne a noci byla přečtená. Proč mám ale rozporuplné pocity? Je to moji výchovou, kdy moji prarodiče a vlastně i rodiče měli a mají v paměti válku, gestapo, koncentrák a já od malička mám panickou hrůzu z násilí a z nespravedlností... ? Nejsem schopná Hannu litovat (je to přece Němka=gestapačka), přestože už vím, že byla svým způsobem stíhána nespravedlivě- jo trest určitě, ale ne takový, jaký dostala, když jako analfabet nemohla udělat to, za co byla obviněna. samozřejmě - styděla se? Tak v tom případě to zase bortí moje - i vyčtené- mýty o tom, jaká zocelená a tvrdá mládež vyrůstala v německých mládežnických organizacích, A další mýtus - byla negramotná??? V té době??? Když už jako bych i "jakoby" začínala chápat a ne snad odpouštět, ale chápat, vzpomenu si na letní návštěvy našich západních sousedů, kteří si do své bývalé domoviny jezdí s nabubřelostí sobě vlastí a s arogancí se opíjejí na našich ulicích a do mé vlasti jezdí akorát dělat nepořádky a vozí svoji zlobu ....Pravda, v Evropě máme v současnosti další průšvih, tak proč se bát minulosti- ale třeba právě proto se musíme v současnosti bát minulosti, aby nás alespoň nějaká budoucnost čekala.... celý text

Příběh lvice Elsy 2009, Joy Adamson

Kniha, kterou jsem četla jako malá a ke které jsem se letos o Vánocích vrátila a stejně jao malá jsem si poplakala u příběhů, kdy se vracela do divočiny a stejně jako malá jsem se smála příběhům z jejího dětství. Letošního Silvestra jsem místo u televize strávila v teplém křesle, s touto knihou, před sebou bylinkový čaj a mísu s cukrovím......naprostá idylka... celý text

Mikulášovy patálie 1973, René Goscinny

Tak tuto knihu jsme četli snad celá třída a protože jsem nejen četli, ale snažili jsme se i napodobovat, měly poznámky v našich žákovských knížkách víceméně charakter obsahu knihy. Jako reklamu pro pana spisovatele bych uvedla, to, že moji oba synové v dětství knihu milovali a starší z nich si pořídil na svůj vlastní náklad za ušetřené kapesné své knihy a s oběma díly se později stěhoval do své vlastní domácnosti.... celý text

O mé rodině a jiné zvířeně 1986, Gerald Durrell

Odpočinkové, milé, nenáročné- pro víkendové čtení , kdy všichni odejdou z domu , za nějakou jinou , veledůležitou aktivitou a čekají, že až se vrátí, bude uklizeno, uvařeno a vypráno - jen vy víte, že ale teď ZROVNA nemusíte vařit a hlídat čas oběda, nemusíte honem lítat s vysavačem a obsluhovat pračku, abyste všechno stihla - IDEÁLNÍ ČTENÍ. Dopadlo ta tak, že jsem měla vysavač postavený v obyváku, seděla u něj na zemi v pohotovosti ( přece jen, kdyby někdo přišel dřív, tak ať vidí, jak chudinka pořád makám...), pračku občas vyměnila- aby to doma vonělo a leštěnkou jsem otřela rám vstupních dveří, aby to hned všichni ucítili, jaká jsem pilná . A tak jsem si v klidu četla jsem až do úplného konce. Fakt odpočinkové, nemusí se moc přemýšlet, prostě ideál. Jo a obědu jsme měli špagety- přeci proto, že jsem čekala, až budou všichni doma, neboť ohřívaná strava není vůbec zdravá.Co budu komu vysvětlovat, že jsem potřebovala dočíst knížku.... celý text

Zámek 1989, Franz Kafka

Dočteno, ale pocity? Bála jsem se? Ne , to ne, ale začal mě děsit život sám. Četla jsem ji dlouho, ale nemohu říct, že mě nebavila, to vůbec ne.Trochu mám pocit, že jsem se neměla narodit, protože život je jedna děsná beznaděj- no ale to věděl i sám Kafka.... celý text

Dcera na zabití 2006, Marcela Mlynářová

Úžasná oddychovka, při které člověk zapomene na starosti a ještě ke všemu zjistí, že to co se děje jemu - a myslí si, že je to největší nespravedlnost světa - se děje i ostatním. A ti ostatní to berou s humorem a zbytečně nedramatizují situaci. Jsem ráda, že jsem knihu četla a jdu pokračovat v dalších autorčiných dílech.... celý text

V padesáti na začátku 2010, Marcela Mlynářová

Odvážná školačka 1961, Jevgenij Lvovič Švarc

Tak tuhle knížku v dětství přečetla snad tisíckrát a když doposavad vidím na poli elektrické sloupy, tak si vždycky vzpomenu na cestu té dívenky, kdy ve sněhu a ve tmě uslyšela elektrické dráty a byla v mých očích nesmírná hrdinka, protože zachránila sebe i své kamarády. Dnes už na to koukám samozřejmě jinak ( "spratek jeden, co lezla večer do lesa"), ale protože na knihu vzpomínám ráda, tak z nostalgie *****... celý text

Anna Boleynová 2004, Carolly Erickson

Kdysi- jako malá holka - jsem viděla úžasný film Tisíc dnů s Annou . Nedávno jsem se s touto knihou náhodně potkala a bylo to moc hezké, příjemné setkání, kdy jsem po spoustě let dala do souvislosti střípky paměti z filmu a díky knize i pochopila spoustu dějinných okamžiků, které jsem si nedokázala dát do souvislosti ( protože nejsem milovník historických románů) . Ale pravděpodobně tento nedostatek zcela dobrovolně napravím - tato kniha mě alespoň přesvědčila, že to možná bude stát za to.... celý text

Skleník 1940, Karel Václav Rais

Knížečka na mě nedávno koukala v knihovně ještě po babičce - a musím říct, že ač jsem se vytrvale bránila jakýmkoli formám ženských románů, tuhle tu knížku jsem otevřela a přečetla hned na zemi u knihovny a fakt byla moc milá - taková nečekaná návštěva, na kterou rádi vzpomínáme.... celý text

Limonádový Joe 1986, Jiří Brdečka

Většinou po ní sáhnu, když "nemám náladu na život" a pak se divím, že se mé okolí rozčiluje, proč jsem nabroušená, ale u knížky se pousmívám... :-) Je to super knížka... celý text

Zvěrolékař mezi nebem a zemí 1991, James Herriot (p)

Tak tohle je to pravé na podzimní deprese, skvělé, občas smutné, ale to asi k životu patří - ale jedna probdělá noc u téhle knihy a člověk má hned lepší náladu

Milenci a vrazi 1995, Vladimír Páral

Možná se ani nedivím, že mladší generace Páralovi nerozumí - kdo tu dobu nezažil, neumí si představit, jak pravdivě ten tehdejší život vykresluje do nejmenších detailů. Když jsem jako malá holka jezdívala o prázdninách na výlet na Větruši, bylo to tam zaostalé, ponuré, takové "papundeklové " - přesně tak, jak to Páral umí popsat. Kdo si pamatuje doby, kdy i "vesničtí papaláši" ale totálně přehlíželi cokoli dělnického ví, jak pravdivě je tahle doba popsána . A že tam byly pěkný podrazy a křivárny, to víme všichni. Teď se dějí , pravda, taky a pořádný křivárny, ale přeci jen- není nám o fous lépe?... celý text

České Vánoce Josefa Lady 2005, Josef Lada

Nedovedu si představit Vánoce bez Ladových obrázků. Nedovedu si představit rok bez kalendáře s obrázky pana Lady. Nedovedu si představit, že bych mně milé a dětstvím vonící obrázky nikdy nepoznala . Pane Lado, díky vám za krásné Vánoce, milé jaro s chlapci prohánějícími káču , parné léto v potoce pod hrusickým kostelem a smutný podzim s vodníkem na vrbě. Všechny tyto obrázky patří k našim životům, tak jak pan Lada k dětským knížkám, ve kterých se v dospělosti tak rádi vracíme do dětství.... celý text