Damato přečtené 1125

Tajemný hrad v Karpatech 1979, Jules Verne

Dva roky prázdnin 1972, Jules Verne

Tajuplný ostrov 1957, Jules Verne

Fimfárum 2008, Jan Werich

Werich je zkrátka super a určitě to byl bezva chlap. Nejvíc se mi na čtení nejen jeho pohádek, ale všech jeho literárních výtvorů líbí to, že si utahuje z člověka, odhaluje naši člověčí duši do morku kostí, až se člověk lekne, jak ho mohl Werich znát a je mi občas i nepříjemné, že odhalí mou povahovou vlastnost, o které vím, že mám, ale domnívám se, že je "neviditelná "a že o ni nikdo na světě neví, a ono ejhle objeví se Werichova pohádka a já koukám sama na sebe- no hrůůůza.... celý text

Tyrolské elegie 1885, Karel Havlíček Borovský

Úžasné dílo, poprvé jsem ho četla, když jsem knihu vyšantročila o prázdninách z babiččiny knihovny a nejvíc se mi tam líbily Ladovy obrázky a moc jsem tomu nerozuměla, ale líbilo se mi, jak se to Borovskému hezky rýmuje. Jako dospělá jsem Borovskému přišla na chuť a rozhodně v naší knihovně nesmí chybět.... celý text

Konec starých časů 2006, Vladislav Vančura

Byla jsem nadšená z filmu, ale z knihy jsem byla ještě nadšenější. Knížete Abrahama jsem prostě viděla před sebou a začetla jsem se okamžitě. Po přečtení jsem si představila, jak by se asi tvářili zástupci dnešní smetánky ( stačí jen v dnešním maloměstě), kdyby se k nim někdo takhle dostal a z celé své zlomyslné duše bych jim to přála, neboť charaktery českého člověka se po staletí nezměnily a Kocourkov tady máme pořád. Ale kniha si zaslouží plný počet *.... celý text

Davídek doma a ve škole 1970, Ivan Nový

Úžasná knížka pro malé děti, příběhy Davídka jsou podobné příběhům všech dětí a po té, co jsem ji jako malá holka četla, jsem se přestala doma bát strašidel a v nemocnici - když jsem si vzpomněla, jak Davídek v nemocnici s dětmi zlobil - hned se mi tam jelo líp- těšila jsem se, že tam budeme moct také zlobit. No skutečnost byla trochu jiná, ale za to ta kniha nemůže.... celý text

Reportáž, psaná na oprátce 2008, Julius Fučík

Když jsem byla malá-tak v 6-7 třídě, tak jsme si ji ,měli přečíst a mě se tehdy moc líbila. Můj děda byl jako politický vězeň za 2. světové války v Terezíně a v Mathausenu a odmítal se do konce života bavit o zážitcích, které museli vytrpět. Vždycky na to říkal: " To se nedá vyprávět, to není pro lidské uši" a tak jsem ve Fučíkovi částečně viděla dědečka ( ještě , že to neví, ten by mi dal). Ať si říká, kdo chce co chce a ať o Fučíkovi jdou zvěsti jaké jdou, pro mě má kniha 5 hvězdiček.... celý text

Robinson Crusoe (převyprávění) 1970, Josef Věromír Pleva

Kdo v dětství nečetl Robinsona? Kdo z nás nezažil úžasné dobrodružství nad touto knihou? Vzpomínáme na to dodnes, vždyť to je kniha dětství snad všech, kteří se byť i "jen z povzdálí" o knihy zajímali.... celý text

Honzíkova cesta 1998, Bohumil Říha

Za mé školní docházky jedno z prvních povinných knih, ale bylo to milé čtení, všichni jsme tehdá záviděli Honzíkovi ty úžasné prázdniny na venkově u babičky, všichni jsme chtěli psa a o družstevních lívancích jsme snili nad tácem ze školní jídelny, který měl svůj nezapomenutelný odér a na něm těžko specifikovatelný pokrm. Četla jsem ji s úspěchem i svým dětem, pokouším se číst i vnučkám a vůbec se mi nezdá, že by ji nerozuměly. Je to milé povídání.... celý text

Štěstí má jméno Jonáš 1985, Eliška Horelová

Jako malá holka - v 6-té třídě jsem ji milovala a četla snad 1000x. Těším se, až ji půjčím vnučkám.

Anička z I. A 1968, Jan Ryska

Vytáhla jsem ji také po spoustě let z babiččiny knihovny, původně jsem si myslela, že ji budu číst vnučkám, ale začetla jsem se do ní sama a vzpomínala a vzpomínala a bulela a bylo to krááásné. Moc hezká knížka mého dětství, souhlasím s tím, že je nadčasová a dnešním dětem rozhodně má co říct.... celý text

Osvícení 1993, Stephen King

Tak jsem se zas dala přemluvit k přečtení další z Kingových knih a protože jsem na to měla málo času, tak jsem " měla noční" a noc jsem trávila v křesle a dost jsem se bála. Byla jsem ráda, že manžel usnul v obyváku u televize a ani jsem nedýchala, abych ho nevzbudila, protože v tu chvíli, kdy jsem to četla, byl mou jedinou jistotou v nenormálním světě. Ale stálo to za to a při ranní kávě , kdy jsem mu vyprávěla co jsem v noci zažívala - no dávám mu dva dny, než se tady objeví jeho komentář... :-)... celý text

Vražda v salonním coupé 2002, Zdeněk Svěrák

asistent Hlaváček se spolu s vrchním inspektorem Trachtou a s továrníkem Bierhanzelem stali neviditelnými- ale často citovanými společníky našich domácností

Posel z Liptákova 2002, Zdeněk Svěrák

Také u mě je tohle první dílo, které jsem četla- vlastně slyšela na staré vinylové desce, kterou mám doposud ... a nedám nikdy nikomu, přestože gramofon už nad touhle deskou vrčí, prská a nadává... celý text

Němý Bobeš aneb Český Tarzan 2001, Zdeněk Svěrák

... " Kde máš ženu Mikovče? - " Je na malinách" Tak tohle máme doma doposud, jediná změna je snad jen v tom oslovení- to jediné jsme si přizpůsobili dle pravdy

Hospoda Na mýtince 2002, Zdeněk Svěrák

"... pro šafrán a trochu toho zázvoru, děvenka moje starostlivá..." - "Pro mne existuje jediná žena na světě. Setkali jsme se pouze na okamžik, když mě vedli v řetězech. Vidím ji stále před sebou, jak odstrčila stráž, nabrala vodu do dlaní a řekla .Pij.." -"To že řekla? To musela být ženská..." Vždyť tohle znají i ti, co neradi čtou , tohle nejde neznat... celý text

Švestka 2000, Zdeněk Svěrák

5 hvězdiček a další komentář netřeba

Dobytí severního pólu 2000, Zdeněk Svěrák

-Už jdu na sever... a už jdu na jih, -do Podolí... do lékárny...do pr... to je mi smutno pomalu se z to ho stávají citáty , které používá většina českého národa

Záskok 2000, Zdeněk Svěrák

Vše co Cimrmana se týká je moje velká životní láska - a do dnes mám před sebou svého spolužáka ( mimochodem nepříjemného šprta a šplhouna- takového "Krhounka z průmyslovky" v 80 -tých letech ), když Svěrák a Smoljak začali nesměle vytahovat své hry na světlo Boží a my jsme se o nich s velkým zájmem bavili ( díky časopisu Mladý svět) - kterak -ten spolužák tedy-prohodil větu , která nás dostala do kolen a doposud se na jakémkoli setkání tomu smějeme - tak ta věta zněla: " Co s tím tak naděláte, vždyť to byl blázen a už dávno přeci zemřel...." Škola málem spadla, chlapec u nás ztratil poslední zbytky jakékoli byť i náznakové sympatie a už tenkrát jsme byli ochotni se za pravdu Cimrmana třeba i bít :-)... celý text