danazeskolky
přečtené 551
Trny v čase
2019,
Jan Tomeš
Když se někomu kniha nelíbí, nemusí ji dočítat do konce... ;-) Mně se líbila. Mám sice určité malé výhrady (např. mi je divné, proč se nesnažila Anna Marie později hledat dceru, když mohla jít za svou babičkou), ale celkově hodnotím kladně. Je to jen takový lehký průnik do světa filozofie a esoteriky, nemám pocit, že mělo jít víc do hloubky, prostě to jen tak hezky plynulo. Připomnělo mi to řadu knih již dříve čtených a znovu mám chuť zkusit také vstávat ráno dřív a mít nějaký čas pro sebe a hlavně v klidu :-)... celý text
Klíč k minulosti
2007,
Tatiana de Rosnay
Určitě hodně čtivé, i když zpočátku mi připadalo moc emotivně vypjaté. Pak jsem si asi zvykla. Z posledních kapitol jsem trochu rozpačitá, pro mě by být nemusely. Určitě je dobré si připomínat pohnutou historii, i když není na co být hrdý. A myslím si, že nejde minulost za sebou zcela zavřít, člověka to stejně dožene. Ale mně se to povídá, já nic z toho nezažila... Naštěstí.... celý text
Listopád
2021,
Alena Mornštajnová
Byla jsem po přečtení v takové depresivní náladě, že jsem vůbec neměla chuť psát komentář, až s velkým zpožděním. Stručně shrnu: je dobré si přečíst, abychom si uvědomili tu nesamozřejmost naší relativní svobody. Jinak souhlasím s mnohými, že osudy postav nezalezly příliš pod kůži. Asi ze strachu, abych se nenamočila do něčeho zakázaného ;-)... celý text
Patrová hospoda
1943,
Bedřich Svatoš
Knihu jsem sehnala v antikvariátě a přiznám se, že mi šlo hlavně o to, že se děj odehrává v místech, kde žiju (na Příbramsku). V knize se sice píše Povalov, ale ve skutečnosti jde o Milín (čemuž nasvědčují mnohé indicie v textu). Byla jsem překvapena, jak mě děj knihy zaujal. Úplně jsem se přenesla do doby dávno minulé, obrazy se mi odvíjely před očima - úplně jako bych je viděla ve filmu. Kolikrát jsem si při čtení knih z války a koncentráků říkala, jak to mohli tenkrát lidé vůbec přežít... A v této knize sice nebylo nelidské nacistické běsnění, ale obyčejní lidé, kteří potřebovali uživit sebe a svou rodinu, to měli mnohdy tak těžké, že si to dnes ani nedokážeme představit. Bylo mi líto malého Vojty a vlastně všech malých dětí, které se v románu vyskytovaly. Ta jejich neukojená potřeba projevů lásky, třeba jen v podobě obyčejného pohlazení... Nespravedlnost, dřina, těžký život učedníků a tovaryšů. A přesto spousta krásných chvil a zážitků. V knize není ani slovo o sexu, přesto tam byly těhotné ženy a malé děti :-)... celý text
Dobrodruzi hlavního proudu
2002,
Jiří Hájíček
Divné. Asi jako celá 90. léta. Jako retro vzpominka to ujde, ale některé pasáže mi dost vadily. Hlavní postavy (až na Davida) takové nemastné, neslané... Pan Hájíček se asi teprve rozepisoval. Něco zajímavěho tam ale bylo, třeba ten parfém...... celý text
Lustr pro papeže
2019,
Jan Tománek
Knihy tohoto typu by měly mít podporu už při vydávání. Bylo by dobré začlenit do výuky dějepisu (2. stupeň, střední školy). Když jsem byla na exkurzi v Památníku Vojna (také bývalé komunistické vězení pro politicky nevyhovující), říkala jsem si, že to snad ani nemohla být pravda... A v této knize na mne ta hrůza opět dolehla. Souhlasím však s názorem, že ke konci příběhu je obviňování nás všech trochu nepřesné. Není přece pravda, že vždy všichni mlčeli. Co zavraždění lidé v r. 1968? Co Palach? Co spousta zavřených lidí, kteří se odmítali přizpůsobit? Ke knize ještě jen toto: uvítala bych aspoň zmínku, co bylo dál s kamarády- trampy. Jestli se ještě někdy viděli. A také by mě zajímal výklad odborníka, jak bylo možné, že Míla byl na začátku ve vězení mnohem déle, než zněl rozsudek? Pak už to bylo jasné, útěk, revolta atd. V 50. letech by mě to nepřekvapilo, ale v 70.?... celý text
Sladká pomsta
2020,
Jonas Jonasson
Pokud člověk četl už jiné absurdní knihy od Jonassona, je těžké nesrovnávat. Humorných situací zde bylo dost, ale už jsem to očekávala, tak jsem se jen vnitřně usmívala (při prvních knihách jsem i vyprskla nahlas). Zajímavá byla exkurze do světa malířství (také jsem si googlila Irmu) i svět Masajů. Jen jsem se nějak víc nesblížila s žádnou z postav. A jak už psal někdo dříve, šmejdovi Viktorovi bych také přála "sladší pomstu". Vpodstatě se mu vše v životě podařilo ;-)... celý text
Slavnost bezvýznamnosti
2020,
Milan Kundera
Také jsem po knize sáhla z důvodu "slabosti" pro autora. Zvláštní pohledy (jak jinak), vtipná tragičnost, nejvic mě však zaujaly hovory matky s nechtěným synem. A vlastně také polemika o bezvýznamnosti. Těžko by se dal vyprávět celý příběh nějak srozumitelně, o to však ani nejde. Pakistánština byl také skvělý kousek... Není to však pro mě román, spíš takové kunderovské střípky ze života.... celý text
Zuzanin dech
2020,
Jakuba Katalpa (p)
Nemusíte si to přečíst, ale byla by to velká škoda. Vždy, když uvidím krystalky cukru, si vzpomenu... A dýchat... Děkuji, Paní autorko.
Zahrada mého života
2018,
Jitka Závodná
Jsem z knihy trochu v rozpacích. Příběh zajímavý, ale spíš mi to připadá, jak jeden z příběhů Paměti národa. Nijak neupravené vzpomínání, bez snahy vyhnout se klišé. Občas s gramatickými chybami. Hlavní postava mě někdy dost rozčilovala, její názory a jednání, ale to není podstatné. Prostě mně to nepřipadá jako kniha.... celý text
Jak být šťastný
2018,
Eva Woods (p)
Asi bych knihu nedoporučila tomu, komu zemřel (nebo umírá) někdo blízký, ale jinak je to pro mě vlastně dost veselá kniha. Zároveň i hodně smutná, převládá v ní naštěstí radost ze života. Polly má určitě můj obdiv. Kolikrát člověk fňuká kvůli úplným hovadinám a přitom...... celý text
Alžběta a Nina: Tajemství mojí babičky
2020,
Jana Poncarová
Shoduji se s mnohými, že kniha se četla velmi dobře, problémem nebylo ani střídání časových rovin. Ninu bych také uvítala trochu méně "jalovou", moc jsem nerozuměla tomu, proč se od 10. narozenin Niny babička už neukázala... Postava Františka byla zajímavá, lákalo by mě vědět víc, stejně tak o Jiřím a Haně... Rozčilovala mě jedna drobnost: jak několikrát použila autorka výraz pro pláč nebo slzy, že tekla voda z očí apod. Jednou bych to brala, ale pro druhém už jsem se ošívala a třetí už jsem raději rychle přeskočila;-) Jinak se mi moc líbila venkovská atmosféra, barvité líčení okolí, postav, jemné detaily... I to přiblížení vnímání hlasu a zvuků těmi, kdo mají vadu sluchu. Příběh byl zajímavý, pravda, také jsem čekala tajemství více skandální, ale určitě budu knihu doporučovat.... celý text
Věci, na které nastal čas
2020,
Petra Soukupová
Začala jsem číst, protože jsem chtěla něco odlehčeného a ze současného světa. Věděla jsem, do čeho jdu, že to bude vztahová kniha, žádná hluboká filozofie... Četlo se mi fakt dobře, i když si zprvu musí člověk zvyknout na absenci uvozovek. Někdy jsem nevěděla, jestli bylo řečeno nahlas nebo jen v myšlenkách, ale nevadilo mi to. Občas jsem si připadala jak v reality show. V závěru jsem si uvědomila, jak je všechno v rodině křehké, někdy by stačilo málo a dalo by se hodně zachránit a někdy se proste všechno po...... celý text
Člověk Gabriel
2013,
Kateřina Dubská
Že kniha stojí za přečtení, o tom asi není třeba diskutovat. Chci jen napsat pro ty, kteří se nijak nezajímají o koně, aby se toho "nebáli". Sice to o koních je, ale mnohem víc je to o vztazích, životní moudrosti a ještě o něčem, co neumím v tuto chvíli pojmenovat. Ze začátku jsem si říkala, jestli to nebude jen takové lyrické rozjímání, ale toho se také nemusíte bát ;-) Je tam mnoho momentů, kdy mě úplně přebíhal mráz po zádech, a naopak i takových, kdy mi vyhrkly slzy dojetí z očí. Dosud jsem netušila, jakou zlou sílu v sobě může mít prokletí...... celý text
