danazeskolky
přečtené 551
Etta a Otto a Russell a James
2015,
Emma Hooper
Jsem ráda, že jsem se přemohla a přečetla celé. Ale bojovala jsem asi do poloviny. Chtěla jsem vědět, jak se vše propojí a vygraduje. Vlastně moc nevygradovalo, jen se propojilo - ve vodě. Neříkám, že úplně špatné, ale moc mi to nesedělo. A není to ani tak častým střídáním časových rovin, ani tak malým množstvím děje, ani neobjasněnými situacemi, které člověk jen tuší... Spíš mi vadil ten zvláštní smutný beznadějný pocit. A to čtu poměrně dost knih se smutnou tematikou. Asi to na mě ne moc dobře působilo psychicky, neměla jsem z toho čtení prostě takový ten radostný pocit, že prožívám nějaký příběh. Některé myšlenky a pocity však byly hodně zajímavé. Určitě ne pro každého.... celý text
Clayův most
2019,
Markus Zusak
Posel a Zlodějka knih mě přivedli ke Clayovu mostu. Zpočátku se mi přecházel těžce, až když mi kamarádka poradila, že nemám moc přemýšlet a jít (číst) dál, tak sem se přehoupla přes první stovku a už jsem začala most vnímat jinak. Jen jsem si kladla otázku, proč Markus Zusak psal ten začátek takovým zvláštním způsobem, téměř až odrazujícím? Prý to potom všechno pochopím... A je to opravdu tak. Matthew prostě není žádný velký spisovatel :-) A teď po přečtení a po slaných pramíncích na tváři se ráda vracím k tomu začátku - konci, abych ještě chvíli pobyla v přítomnosti Dunbarovic kluků. Dnes jsem věšela prádlo a když jsem vzala do ruky kolíček, došlo mi, že už nikdy nebude tím kolíčkem, jakým býval před Clayovým mostem. A za to, kromě toho všeho ostatního lidského v knize, moc a moc děkuji.... celý text
Stojednaletý stařík, který se vrátil, aby zachránil svět
2019,
Jonas Jonasson
Stoletý se mi sice líbil víc, ale i 101 stojí za přečtení. Alan už tam sice není tolik akční, inu věk, ale i tak jsou zde některé velmi komické absurdní situace. Ta politická linka propojující velké světové mocnosti je pro mě poučná, ale zároveň dost depresivní... Chtěla bych ke všemu přistupovat jako Alan, ale na to nemám náturu, takže se zbytečně trápím přemýšlením: Nevim, jakou rakev bych vlastně chtěla ;-)... celý text
Zvlčení
2003,
Antonín Bajaja
Bylo mi doporučeno, nějak jsem se však zpočátku nemohla začíst. Marně jsem lovila v paměti, kdo je kdo - tedy zejména u lidí, s vlky jsem takový problém neměla. Až když mi kamarádka řekla, že podle ní to není podstatné, že to nechávala jen tak plynout... Tak jsem to taky tak pojala a ejhle, už se mi to četlo mnohem snáze. Vlci se mi tedy líbili moc a ten konec propojení s lidmi byl taky úžasný. Smutné a melancholické čtení. Není to však kniha pro každého.... celý text
Trhlina
2017,
Jozef Karika
Uf! Po dlouhé době jsem se nemohla utrhnout od čtení a tato kniha bude určitě patřit mezi ty, na které nikdy nezapomenu. Nepatřím mezi časté čtenáře thrillerů, protože čtu většinou před spaním a potom mám "divoké" sny. Tentokrát jsem četla i dlouho do noci, protože se nedalo přestat. Po dočtení jsem si říkala, že celá kniha pro mě byl takový literární Tribeč a že jsem to asi neměla číst, protože jsem cítila na sobě chapadla absurdity a měla jsem pocit, že už nebudu moci vstoupit sama nikdy do lesa :-) Ale do rána mě to přešlo a jsem moc ráda, že jsem to četla. Dokonce mě to i nabilo nějakou pozitivní energií. Lákalo by mě se do těch tajemných míst jet podívat, ale asi bych neměla dost odvahy. Moc se mi líbil vývoj jednotlivých postav - co s člověkem udělá, když se dostane do mezních situací.... celý text
Zabiják Anders a jeho přátelé (a sem tam nepřítel)
2016,
Jonas Jonasson
Mělo to pro mě příjemný švih a chvílemi jsem se musela smát nahlas. Tolik absurdity, až si na to člověk postupně zvykl a vůbec mu nepřišlo divné, že mešní víno se dováží po krabicích... Docela mě i zaujalo citování z bible, asi proto, že bylo zcela jinak podáno, než by normálně zaznělo při mši. Vztah farářky a recepčního byl také velice úsměvný. Pro mě pohodové čtení s hlubším podtextem ovládání a manipulace.... celý text
Agnes
2013,
Hannah Kent
Nejdřív jsem se trochu bála, že půjde o nějaké "ženské čtení". Hned první kapitola mě nadchla a četla jsem a četla... Ne že bych vyhledávala historické romány, toto stejně nebyla tak dávná minulost, ale prostě se občas nechám úplně unést časem a při tak barvitém líčení si připadám, že jsem tam někde mezi nimi v drsné krajině mezi drsnými lidmi... A dost lidí naštěstí mělo i srdce. I když to nebylo nakonec nic platné. Zajímalo by mě, co pak bylo dál s Margrét (i když tam je to asi jasné), se Steinou (a asi i Laugou) a pomocným farářem Tótim. Kniha mě opravdu dostala.... celý text
