Daydreamer
přečtené 609
Historik v čele diplomacie: Kamil Krofta
1998,
Jindřich Dejmek
Na tuhle knihu jsem se těšil, ale na jeden zcela zásadní nedostatek jsem narazil hned na počátku. Kniha postrádá rejstřík ! A další nepříjemný nedostatek: kniha sice obsahuje bohatý poznámkový aparát, pokud se s ním ale opravdu chcete seznámit, připravte se na nekonečné listování sem a tam! Poznámky totiž nejsou, jak by zdravý rozum, při tomto objemu, velel, na každé stránce pod čarou, nýbrž vždy na konci každé kapitoly. Například kapitolá pátá má šedesát stran a k tomu 251 poznámek! Čtení poznámek se tak stává skutečně otravnou záležitostí. Ale to zdaleka není vše. Autor trpí zálibou v nadužívání cizích slov a hojně toho v této publikaci využívá. Ale ono se nejedná pouze o cizí slova - pan Dejmek najednou klidně přejde do citací úryvků hned v několika cizích jazycích, aniž by je, například v onom rozsáhlém poznámkovém aparátu, přeložil !! Krásnou ukázkou jsou strany 228-229, kde čtenář nalezne citace hned ve třech různých jazycích! Pokud si kupuji knihu v ČEŠTINĚ, nepředpokládám, že bych na její přečtení musel ovládat hned několik cizích jazyků! Rovněž korektorská práce na textu byla naprosto zoufalá, pokud tedy vůbec nějaká byla - chybějící písmena ve slovech a chybějící slova v textu(!), dokonce i hrubé pravopisné chyby (!!) na několika místech jsou dalším nemilým překvapením. Tohle vše jsou opravdu závažné chyby, které způsobily, že jsem jinak samozřejmě velmi zajímavou knihu o významném člověku málem ani nedočetl.... Vzhledem k výše uvedeným nedostatkům si více než tři hvězdičky tahle práce opravdu nezaslouží.... celý text
Mnichovská dohoda 1938
1999,
Bořivoj Čelovský
"...nesčetným varováním, ani těm z Německa, nepopřál Chamberlain sluchu. Snížil se k navrhování společných plánů a k důvěře muži, který hlásal zkázonosnou doktrínu a který se ani nezalekl jejího uskutečňování se všemi důsledky. Chamberlain dal přednost jedné diktatuře před druhou ve slepé důvěřivosti, že se vztahuje pouze na Německo a nechová celosvětové dobyvačné úmysly... Nepochopil, co je národní socialismus - chyběla mu státnická zkušenost i moudrost..." To je jen jeden citát z vynikající autorovy práce na téma Mnichovská dohoda(rozuměj: Mnichovský diktát), neboť diktát to nadevší pochybnost byl. Autor prošel velké množství dostupných pramenů a podařilo se mu napsat práci, která je, navzdory roku vzniku, živá dodnes a dodnes u nás práce obdobného významu ani nevznikla(!) Možná chybí chuť, možná ( v době tolik populárního národního sebemrskačství) i odvaha. O to více je cenná tahle Čelovského práce, podložená mnoha citacemi z důvěryhodných (a v knize citovaných) zdrojů. Čtenář se zde dozví o tragické britské, a později i francouzské, politice appeasementu, o veřejně deklarovaném britském nezájmu o osud oné malé země ve středu Evropy, o proměnlivém přístupu Francie, zmítané vládními krizemi, aby nakonec podlehla britskému nátlaku a Československ nepomohla... V knize je toho skutečně mnoho, co čtenáře zaujme - je pochopitelně opatřena rejstříkem, bohatým poznámkovým aparátem, uváděným průběžně pod čarou v textu(!) a nikoliv někde kdovíkde vzadu, aby čtenář nemusel neustále nepohodlně listovat sem a tam, a texty, citované v cizím jazyce, jsou ke konci knihy přeloženy(nejsou ovšem z nepochopitelného důvodu přeloženy všechny a to je jediná výtka, kterou bych ke knize měl).Za sebe mohu knihu jen vřele doporučit!... celý text
...ale nebyla to nuda - poznámky pod čarou života
2015,
Zdeněk Mahler
Tak nuda to tedy rozhodně nebyla! :-). Prožít jen zlomek toho, co zažil autor, to by bylo něco! Nicméně - to bych také musel umět něco z toho, co on. A ne vždy byl jeho život záviděníhodný... Ta sprcha nenávisti, které musel čelit v letech ne zase až tak moc vzdálených, vypovídá o otřesném stavu naší společnosti. Autor vypovídá o mnohém na relativně velmi malé ploše. toho jediného je mi líto. Ke konci jako by běh času ještě zrychloval, nicméně naléhavé myšlenky, či témata, přibývají. Dochází i na rozčarování z polistopadového vývoje, peníze jsou přece až na prvním místě, před právníky utečeme...Autor zmiňuje i mediokraci, všepřítomnou reklamu a všímá si i faktu, že "hodnocení řady dějinných událostí, či aktérů, se převrací!(str. 215). Tohle mají, podle mého, často na svědomí "rychlokvašky" - ať už z řad novinářů, či historiků - rádobymoudří hlasatelé nových "neotřelých" pohledů... Takže na závěr mi zbývá jen poděkovat panu dr. Mahlerovi za další skvělé počtení.... celý text
V proměnách Evropy - Paměti československého diplomata
2002,
Hubert Masařík
Memoáry významných osobností bývají obvykle, ovšem zdaleka ne vždy, zdrojem zajímavých a cenných informací. Tato kniha patří podle mého k tomu nejlepšímu, co jsem četl. Je zajímavá od samého počátku, ale mne najvíce přitahovaly roky třicáté a počátek let čtyřicátých, kde také autorovy vzpomínky končí. Namátkou vybírám : Masařík byl přesvědčen o správnosti spojenectví s Francií, měl však důvodné pochybnosti o naplnění smlouvy v případě nutnosti voj. zásahu ze strany Francie, po válce značně "vykrvácené". A Anglie? Cituji: "Slábnoucí pozice Francie,přechod USA k politice izolacionismu i nechuť britských dominií k jakýmkoliv závazkům na evropském kontinentěpřipravily zde živnou půdu pro úvahy o revizi hranic ve východní a střední Evropě samozřejmě mimo sféru životního zájmu Velké Británie..." V roce 1925(!!) Masaříkovi sděluje angl. diplomat Wingfield, že dle něho a převládajícího mínění v Londýně, je připojení Rakouska k Německu, ač zakázané mírovou smlouvou(!!), neodvratné... Později sledoval s nesouhlasem angl. politiku appeasementu(klika Astorová-Chamberlain-H.Wilson, která chtěla za jakoukoliv cenu dospět k dohodě s Hitlerem) a rovněž velmi dobře věděl o neustálém tlaku na Francii, aby dala "ruce pryč od ČR(slova vyslance Addisona k fr. politiku Bonnetovi... Se svým kriticismem a nedostatkem konformismu ovšem Masařík tvrdě narážel u rozporuplné postavy našich dějin, p. Beneše. Vystaven byl opakovaným útokům na svou osobu z Londýna, ale nejen to, po válce byl na Benešův příkaz(!!!) držen rok a půl neoprávněně ve vyšetřovací vazbě... To je ale jen malý výčet z toho, co se v knize, zajímavé od první do poslední stránky dočtete. Vřele doporučuji.... celý text
Za tajemstvím Vlaštovek a Amazonek
2012,
František Novotný
Jsem opravdu rád, že jsem měl možnost tuhle knihu si přečíst. Protože jsem do styku s jachtami nikdy nepřišel, nijak mne nezaujaly detailní popisy jednotlivých plaveb a nejrůznějších manévrů. Mnohem zajímavější bylo seznámení se s místy, kam Ransome své příběhy situoval. A daleko nejzajímavější bylo potvrzení mé předtuchy(a jistě nejen mé), že pro postavy jednotlivých hrdinů skutečně existovaly více či méně jasné vzory. I s odstupem času mne zamrzel konflikt, do kterého se Ransome s Altounyanovými dostal. Pokud bych měl hypotetickou možnost se s jednou z reálných postav potkat, zřejmě bych volil Taqui. Jak podle popisu, tak podle fotografie se mi jeví velmi sympaticky. Vstoupíme-li ovšem na půdu naprosté fikce, a připustíme-li, že bych se mohl setkat se třemi (a pouze se třemi)postavami z autorových knížek, tak by to byli Nancy, Roger a Dorotka. Vůbec to ovšem neznamená, že bych nechtěl potkat i ty ostatní...:-). Ono okouzlení Ransomovými příběhy a zejména jejich hrdiny u mne ale vzniklo už dávno a to jsem ještě nad nějakými skutečnými vzory ani zdaleka nepřemýšlel. Ostatně - nebylo to vůbec nutné. Okouzlení tu bylo, je a stále trvá,bez ohledu na to, zda hrdinové byli, či nebyli skuteční. Neztotožňuji se zcela ani s literárním rozborem postav pana Novotného. Pro mne Zuzana určitě není "podivná",ale skvěle vyvažující Walkerovic "sestavu", Roger pro mne není poťouchlý, zlomyslný prosťáček, ale velice vtipný, malý rošťáček, právě tak Peggy v mých očích rozhodně není prostoduchá(??) a jednoduchá dívka, jen to prostě ve stínu Nancy nemá nijak snadné - a Nancy mám velmi rád i navzdory tomu, že se její typ "snadno zobrazuje"... Mám je prostě rád všechny, jen snad některé o malinko víc :-) a proto jsou mi knihy, kde je celá "osma" kompletní, nejbližší. Takže - díky, pane Ransome, za vaše knihy a : Swallows and Amazons Forever !... celý text
Ulice a uličky Malé Strany a Hradčan
2009,
Pavel Augusta
Výborná záležitost, jak už to u autorových knih bývá. Informací je právě tolik, aby vás jimi autor nezahltil, najdete zde i foto a ilustrace, ale i některé málo známé zajímavosti. Opravdu povedená práce.... celý text
Dva proti Říši
2007,
Jiří Šulc
Poté, co jsem si tuhle knihu přečetl, mi přijde komické, že jsem ji původně ani číst nechtěl. Zajímám se spíše o události válce předcházející. Ale právě proto se mi od Jiřího Šulce dostala do rukou kniha Zrádci a najednou nebylo co řešit :-). Obě autorovy knihy jsou prostě úžasné. U obou víte, jak to dopadne,ale přesto : znáte ten pocit, kdy si nesmírně moc přejete, aby to dopadlo jinak? Daleko příznivěji? Prožil jsem ho u obou těchto knih, ale dojmy z téhle knihy jsou pochopitelně čerstvější :-). Napadá mě, jak se dnes plýtvá na spoustu "figurek" slovem "celebrita"... Do téhle knihy se takové slovo jistě nehodí, ale - jsme dostatečně hrdí na své předky, skutečné hrdiny? Nejen ty výsadkáře, ale na všechny ty obyčejné lidi, co jim dokázali pomáhat a naprosto přesně věděli, co jim hrozí v případě prozrazení? Stačí si přečíst dovětek knihy, kde jsou jejich osudy stručně popsány, včetně dětí!...Nacistické bestie se neštítily ničeho...A proto si myslím, že těmhle skutečným hrdinům patří veškerá naše úcta. Moc vám děkuji, pane Šulci.... celý text
