Denaille
přečtené 652
Ódinovo dítě
2016,
Siri Pettersen
Asi jsem někde udělala chybu... Když jsem viděla tu pečeť "nejlepší norská fantasy"... říkala jsem si, že to bude něco o vikincích. :D , což by mě moc nebralo. Takže jsem byla celkem příjemně překvapená, že obsah knihy je úplně o něčem jiném. Není to žádná pecka, ale poměrně příjemná fantasy, která ač s mladou hrdinkou, tak i mě celkem oslovila. A jsem ráda, že se to nestočilo do klasického love trianglu. Nicéně spousta věcí se mi zdála trochu nedomyšlenená nebo až příliš uspěchaná. Na konci knihy jsem zmateně listovala zpět, jestli jsem náhodou nějakých pár stránek nepřeskočila, protože po dlouhém a vláčném rozepisování se konec zcvrknul do pár stránek a já netušila, kdo a jak se vlstně dostal k závěrečné bitvě. Pár hvězdiček to celkovému hodnocení ubralo.... celý text
Gemina
2017,
Amie Kaufman
Nejsem zastáncem těchto vizuálních podob knih, nikdy jsem jim moc nepřišla nachuť. Četla jsem snad jednu, dvě, které byly zpracovány částečně v podobném stylu, ale s tímhle se těžko bude někdy nějaká další srovnávat. Nejen, že je to grafický počit, je to taky opravdu výborný literární počin jako takový. Díky tomu formátu máte pocit, jako byste to byli vy, kdo se probírá všemi těmi materiály, lepíte střípek informace k další informaci a skládáte dohromady jeden celistvý, dokonalý příběh, který jenom podtrhuje celou formu zpracování knihy. Celou dobu jsem měla pocit, jakoby se k nám do minulosti opravdu dostal nádech budoucnosti. A ačkoliv nebudu nikdy zastánce takového provedení, jelikož věřím tomu, že máloco tuhle sérii překoná, tohle bylo něco, co si ráda za čas zase zopakuji.... celý text