Disease přečtené 1650
Vegetariánka
2017,
Han Kang
Asie, jak jí mám rád. Trochu ulítlé, trochu melancholické a hlavně výborně napsané/přeložené.
Proslulé příběhy Čtyřlístku: 1974-1976
2007,
Ljuba Štíplová
Zlaté období v plné síle. Od Modrého přízraku mi to rodiče začali kupovat.
Slavné příběhy Čtyřlístku: 1971-1974
2003,
Ljuba Štíplová
Začátek Zlatého období Čtyřlístku. Kresba už se ustálila a je vidět, že Jaroslav Němeček má smysl pro komixovost. Příběhy už nejsou tak infantilní jako v prvních dvou ročnících a objevují se hojně nesmrtelné hlášky. Škoda, že je výbor ukončen uprostřed ročníku a není to dotažené až k Ďáblově stěně.... celý text
Temná tajemství
2013,
Hans Rosenfeldt (p)
Je z toho znát autorství tvůrců Mostu. Jen místo aspergerky tu máme normálního zatrpklýho hajzla. Nicméně postavy i příběh jsou v pořádku, určitě dám i další díly.... celý text
Velmistři SF 2
2002,
Frederik George Pohl Jr.
I tady je čtvrtá hvězda za zásluhy. Andre Norton je pro mě téměř nečitelná autorka nikdy nečteného Světa Čarodějnic. Arthur C. Clarke, technokrat, který mě kdysi nadchnul Historkami od Bílého jelena, ale jinak ho moc nemusím. Nicméně Tajemství se mi líbilo. Isaac Asimov, pro mě klasik všech klasiků, určitě napsal spoustu výborných povídek, ale proč sem cpát ty nejprovařenější, že... Takže některé vcelku průměrné, ale Stávkokaz a Takový krásný den - přesně takhle ho mám rád. Alfréd Bester je můj totální oblíbenec, čili soudnost stranou :-) Ray Bradbury, poeta, kterého ke klasické SF tak úplně neřadím, ale tady víceméně lehký nadprůměr.... celý text
Luciferův efekt: Jak se z dobrých lidí stávají lidé zlí
2014,
Philip Zimbardo
Škoda, že se to příliš pitvá ve Stanfordském experimentu. Více teorie by neškodilo. Takhle je to v porovnání s Masou a mocí slabší.
Space Ennui
2017,
Metoděj M. Alexa
Vyhulená kulhánkovina pro intelektuály :-) Ta levelovitost ala akční střílečka ale nefunguje věčně, od cca poloviny jsem se místy nudil.
Přechodné dokonalosti
2012,
Gianrico Carofiglio
Lepší než prvotina. Gianrico Carofiglio musel během své praxe přijít do styku s hodně zajímavými lidmi.
Černá orchidej
2014,
Neil Gaiman
Na Gaimana fakt hodně dobré. Prolnutí DC světa s lehce psychedelickým "příběhem" se opravdu povedlo.
Hrozba
1988,
Dick Francis (p)
Kniha se poněkud táhne, právě tak, jako čekání na telefonát od únosce. Finále poněkud bezzubé až fraškovité. Jedna z těch slabších francisovek.
Ve stínu šumavských hvozdů
2012,
Džian Baban
Dekonstrukce Mayovek s parádní kresbou a spoustou psychologie. Jak Old Shatterhand na stará kolena dospěl :-)
Svatá Barbora
2018,
Marek Šindelka
Jak se tak postupně pročítám českým komixem, který si až na výjimky půjčuji v knihovně, sleduji, že od dob Komety z 90.let urazil hodně velký kus cesty a dospěl. I když až na nemnoho kousků (Oskar Ed, Divočina, 130, Moje kniha Vinnetou a pár dalších) mi vadilo přílišné intelektuálství, případně slabý scénář a důraz na kresbu, která sice byla netradiční, ale tak nějak až moc přes "komixovou čáru". Tohle je ovšem jiná liga, rozdílná kresba doplňuje bezvadný scénář, podle toho, jakou linii právě sledujeme. Podtrženo sečteno, tohle dílo nasadilo laťku hodně vysoko a já jen optimisticky doufám, že ne nadlouho :-)... celý text
Joker: Oslava 75. výročí
2016,
Dennis O'Neil
Tři hvězdičky, ale spíš za dokumentární hodnotu. První tři části jsou téměř nečitelné, čtvrtá výborná a v poslední jsou části příběhů, které tu už vyšly a moc mě nenadchly.... celý text
Bílá vydra
1989,
Josef Kutík
Stejně jako romány Jacka Londona tahle kniha je po literární stránce hodně vysoko nad úrovní běžných dobrodružných knih pro děti.
Republika Užupis
2015,
Ha Ilči
Od cca poloviny už jsem se trochu nudil, ale konec vše napravil. Asi díky Litevskému prostředí mi atmosféra připomínala trochu i Bulgakova.
Ultimate Spider-Man: Moc a odpovědnost
2013,
Brian Michael Bendis
Notoricky známý příběh, asi i pro nečtenáře komiksů, ale převyprávění je výborné, jen ne tak dospělé, jak mi připadalo kdysi při prvním čtení.
Velmistři SF
2001,
Frederik George Pohl Jr.
Pěkné autorské medailonky od Freda Pohla. Co se týče povídek některé hodně překvapily, některé slabé, až se divím, že byly do takto reprezentující sbírky zařazeny. Robert A. Heinlein pro mě představuje autora silně kolísavé kvality, což je znát i na vybraných povídkách. Od přeceňované, vcelku průměrné Cesty se musí hýbat, přes velmi dobrý Rok extrémů až k nepochopitelnému Nejodlehlejšímu místu, které by mohlo fungovat jako začátek kapitoly v nějaké Verneovce. Jack Williamson je pro mě velkou neznámou, ale Veselice byla velmi dobrá. Cliffor D. Simak je můj oblíbenec, v podstatě jsem od něj nečetl špatnou knihu. Tady jsem byl nadšený z Jeskyně tančících jelenů. Lyon S. de Camp, autor nenáročné dobrodružné SF/Fantasy má titul asi za svůj přínos v rámci conanologie, nicméně jeho teoretická stať Malí zelení mužíčci z velké dálky byla vynikající. Fritz Leiber; mám ho zapsaného jako autora nepříliš vtipné humoristické fantasy, což mi potvrdila nezábavná Dívka z moře. Ale Zdravý rozum se mi líbil hodně. Takže podtrženo sečteno 4* spíš za zásluhy než za výběr povídek.... celý text