• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 6 knih

Nové komentáře u knih Metoděj M. Alexa

Nuselskej punk

„Tohle mě bavilo! Sice ve většině případů spíš smutné příběhy, ale s takovou až milou, hořkosladkou příchutí. Skvěle vykreslené, svérázné charaktery. Ty prostě autor znal, nebo někde viděl, protože byli neskutečně plastičtí. Punk's not dead!“... celý text
— twigxi

---

Bára, Mates & zelený škraloup

„Knihu jsme si s dětmi užili, ale pro mě byla možná až příliš hororová. Ne jednotlivými dobrodružstvími, ale tím, že šlo o opravdové zlo a mohlo to dopadnout opravdu hodně špatně. Což děti naštěstí nevnímaly. Konec se odehrál pro mě až trochu příliš rychle. Dal bych přednost nějakému většímu objasnění světa za dveřmi. Když se Bára a Mates ptají, proč má učitel Škraloupovy oči a Pupík odpoví "všechno se časem dovíte", očekávám že se to dovím taky.“... celý text
— radamec

---

Bára, Mates & zelený škraloup

„Krásná kniha, která pro mě osobně nabírá autentický rozměr, jelikož mám sestru Báru. Nejsme sice dvojčata, ale i tak jsem si při čtení živě představoval na místě hlavních hrdinů nás dva. Rozhodně doporučuji dětem koupit a číst před spaním.“... celý text
— matej0399

---

---

Nuselskej punk

„Rudé oči plné chlastu, trávy, vzteku, dojetí. V čele toho všeho Džudo a kámoši, knajpy a historky, jaký by asi i Hollywood záviděl. Ale co - srát na to!“
— furt_kofein

---

Nuselskej punk

„Trochu mi trvalo, než jsem se začetl. Zpočátku to na mě působilo lacině, nuceně frajersky a hledal jsem v tom ten punk. Formulka "srát na to" mi přišla trapná a psát jí za každou cenu všude, i kam se nehodila ... hm, no tak dobře. Když jsem se, ale chytil a zjistil, že to není tak povrchní jak se v první chvíli zdálo, začalo se mi to líbit. Pro člověka, co nemá tolik času číst, je to ideální. Kapitola na dvě stránky. Ideální na WC. No dobře, i ta závěrečná větička se tam nakonec hodila. Jinak jak se povídky rozjely, ke konci už to začalo skřípat. Neustálé odbíhání od děje, vzpomínkami na postavičky často tragicky končících. Bylo jich už trochu moc, nakumulovaných na jednom místě, ale hlavně už jsem nechtěl poznávat další postavu, která v další kapitole nebyla. Už mi to přišlo jen jako protahování děje. Vždyť na těch bedničkách v Adamovský seděli několik kapitol. A když přišel závěr .... no ten byl vlastně v pořádku, když se na to teď zpětně podívám. Přes všechnu kritiku, co jsem tady vyplodil, šlo o skvěle napsanou povídkovou knihu, která měla jen pár hluchých míst. Především mě bavil styl vyprávění, kdy si hlavní postava něco myslela a druhá postava (většinou Koráb) jí odpověděla v přímé řeči. To mělo ten správný efekt a dost mě to bavilo. Občas se vylouplo z povídek nějaké sdělení, které bylo víc na zamyšlení, než se tvářilo a tak mi to celkově rezonovalo, jako dobře strávený čas s knihou. PS: měli jsme v okolí zkušebnu, měl jsem tam kamaráda a i nějakou práci v minulosti. Párkrát byl v antikvariátu, atd. Takže mi ta oblast není cizí. Nicméně bydlet jsem tam nikdy nechtěl a teď po přečtení po tom toužím ještě méně :)“... celý text
— Covenant