furt_kofein komentáře u knih
Rudé oči plné chlastu, trávy, vzteku, dojetí. V čele toho všeho Džudo a kámoši, knajpy a historky, jaký by asi i Hollywood záviděl. Ale co - srát na to!
Příběh krásně voněl novinovým papírem, čerstvou tiskařskou barvou a tabákem v mnoha podobách. Rozhovory, zejména hlavního hrdiny Franze a samotného Sigmunda Freuda, v sobě měly tolik moudrosti i nevědomosti zároveň. Bavil jsem se a kochal každou stránkou.. Kéž by takto básnickým jazykem uměl psát každý prozaik. Možná i k poezii by potom čtenář měli blíž.
Řehoř Samsa si svou proměnou v brouka prožil v krátké čase stísněnost, strach a slabost. Smutnil jsem s ním, jak nelehké to měl..
'váu' a 'ách' - těmito citoslovci by se dala shrnout tahle neuvěřitelně uvěřitelná novela. Jinak jde o skvělé počtení a příběh, který si mě rozmazlil. Škoda, že tak krátký..
Dávám plný počet!
Zezačátku smutný příběh, který se překlenul v neotřelou podívanou. Občas jsem byl jen zaražený, že o tom hlavním tolik autor nepíše, ale té omáčky je tam ažaž. Kniha mě ale z převážné většiny bavila.
pokud bych šel po velké nadsázce, mohlo by jít o kombinaci prvního dílu filmu Prci prci prcičky a některého z příběhů knížek Stopy hrůzy.
Ale nebudu přehánět.. S nohama pevně na zemi můžu konstatovat, že jde o perfektní současný román. Neskutečně mě moc bavil příběh, myšlenky hlavního hrdiny a vykreslení toho všeho kolem.
Těším se na další autorčinu knížku. Kdyby bylo pokračování této, vůbec bych se nezlobil.
pokud jsem tuto knížku četl ledabyle, povídky mě tolik nebavily. Téměř v kuse potom šlo o velmi příjemné čtenářské dobrodružství.
Nakonec moje první prozaická zkušenost s Carverem = nakonec senzace, i díky tomu že v každé povídce vypil alespoň hrnek nebo dva kafe. Závěrečný doslov, který napsal pan Josef Jařab, to je skoro až sentimentální lahůdka.
ještě by mohl napsat K jako kafe a Š jako škvarky - těmhle dobrotám jsem taky jako kluk nemohl přijít na chuť, teď si po nich (povětšinou) mlaskám..
Nicméně.. novela P jako pivo dospělácká, poučná pohádka o lahodném moku pro mě znamenala startovní čáru k dalším knihám tohoto budoucího devadesátníka.
Moc bavilo, bravo!
hodně snové, tu a tam příjemně nesmyslné. Místy mi až kručelo v žaludku, zdaleka jsem ale neměl takový hlad jako hlavní hrdinové. Tak jako tak moc pěkné a krátké dva příběhy.
oba jsme rodáci z Děčína, oba s chutí do beatnických dobrodružstvích, on o celé čtvrtstoletí starší a bohužel již nežijící.
Už dlouho jsem v sobě držel myšlenku přečíst si jednu z knih, kterou napsal Oscar
Ryba.
Za mě čtrnáct různých povídek, kde se mísí především vzpomínky na léta předrevoluční a devadesátá minulého století. Vlastně jsem se docela i bavil, jen byla chuť nechat si tohle všechno povyprávět někde u piva a Becherovky.
během turné po Americe a Kanadě si dělal zápisky, zápasil s démony, usmíval se, plakal, prožíval. Drsňák i cíťa tenhle Cave. Jen jsem si v něm utvrdil, jak skvělý hudební básník on je!
z těch co jsem tenkrát četl, tak za mě nejoriginálnější a nejlepší knížka ze série Stopy hrůzy. Už přibližně dvacet let v sobě nosím ten dechberoucí pocit strachu a neotřelého děje.
Nic mi nebrání a dávám maximum hvězd!
velmi slušná punková jízda napříč finskou krajinou - protichůdně jsem mnohdy kroutil očima a v duchu se náramně bavil! S Rosou Liksom se určitě nevidím naposledy..
co do děje, na začátku možná dobrý nápad, později strach a beznaděj. Co do myšlenky, nadčasovost, která rozesmutní a naštve zároveň. Asi takto vidím R. U. R. já..
pan Krobot v knize Nečíst snoubil (nejen) divadelní zážitky s fantazií autorských příběhů (anebo přinejmenším vytvořil koktejl se skutečnými základy).
Za mě povětšinou moc pěkná cesta do hlubin dramatikovy a hercovy duše.
ilustrovaný životopis se všemi radostmi i bolestmi (povětšinou bolestmi) Fridy Kahlo. Přečteno a prohlédnuto téměř na jeden zátah. María Hesse umí a já se těším na tu o Bowiem, případně o někom dalším!
hromada příběhů s hrdiny, kteří v závěru ani hrdiny nebyli. V porevolučním opojení u nás šlo leccos, alespoň jak popisuje pan Beneš, než se stal panem Haklem. Povídková kniha Konec světa mě bavila, často mi připomínala milovaného Kerouaca a jeho životní dobrodružství.
alkohol, drogy, rock'n'roll z českých luhů a hájů aneb Dětství a puberta hlavního hrdiny byl takový sametový sajrajt!
Za mě se kniha fakt povedla!
uprostřed nekonečna železničních pražců se odehrává příběh mladíka, který má poslání ve svém příjmení. Rád by během války vidět a užil Venušina pahorku. Bavil jsem se, smutnil, tajil dech s ním. Moc pěkné počtení.
poezie v próze!
Místy až meditativní kniha. Hlavní hrdina přichází do krásných japonských míst a setkává se s neobyčejnými lidmi (včetně paní Nami). Líbil se mi jeho kritický přístup k lidem, mnoha věcem a situacím.
Pozor, může obsahovat stopy haiku (a vlastně tomu tak skutečně je)!