twigxi komentáře u knih
Mam rozporuplne pocity. Na detektivku tam bylo hodne nelogicnosti a bohuzel pachatel se nedal odhalit, protoze jsme nemeli zadna voditka.
Dej mi prisel prekombinovany a na konci uz uplne pritazeny za vlasy. Ale cetlo se to vlastne velice dobre. Atmosfera me vtahla. Autorka umi hezky popsat prostredi, jen to nekdy pusobi trochu kostrbate. Vidim ale v autorce obrovsky potencial a urcite si od ni prectu neco dalsiho.
Audiokniha. Je to zajimave, ale neni to uplne muj salek kavy. Pusobilo to na me jako Karika z Trhliny trochu striknuty Tuckovou. Ale ta atmosfera byla dobra, to se pani Klabouchove musi nechat.
Kniha meho detstvi, precteno do ctenarske vyzvy, porad se mi moc libi :) A ty ilustrace od Heleny Zmatlikove proste miluju!!!
Jediné, co se tady dá vůbec nějak hodnotit je předmluva. Ten samotný výplod drogama zdevastované mysli se hodnotit nedá, protože to nemá hlavu ani patu. Čte se to těžko, protože to nedává smysl. Je to asi jako poslouchat monolog zdrogovaného houmlesáka na nádraží někdy nad ránem protože vám ujel vlak.
Typická Monyová. Její příběhy jsou jak přes kopírák a obávám se, že jsou i dost autobiografické.
Tohle mě bavilo! Sice ve většině případů spíš smutné příběhy, ale s takovou až milou, hořkosladkou příchutí. Skvěle vykreslené, svérázné charaktery. Ty prostě autor znal, nebo někde viděl, protože byli neskutečně plastičtí. Punk's not dead!
Nalákalo mě vysoké hodnocení. LGBT téma mám ráda, ale tady je prostě všechno špatně. Dost podprůměrný wattpad příběh. Žádná logika, nereálné chování postav, toxicita. Tohle má červené hodnocení? Nechápu. Navíc autorka pracuje s prostředím, ve kterém se vůbec neorientuje. V USA žiju, takže mi některé věci přišly úsměvné a hodně naivní, jako ostatně celý příběh. Chování vychovatele by bylo přes čáru i v Česku, ale tady už by i za daleko menší prohřešek hrozily velice přísné postihy a rozhodně by to neprošlo bez povšimnutí.
Takhle kniha me velice mile prekvapila. Hlavne tim necekanym koncem. Cekala jsem vsechno mozne, ale toto opravdu ne! Autorka ma podle me veliky potencial a moc se tesim na jeji dalsi knihy.
Tizive cteni. Velice dobre napsane po stylisticke strance, ale obsahove nedotazene. Cekala jsem nejake velke finale nebo aha moment. Neco vic, nez jen to, co jsme uz vedeli od zacatku. Ten pribeh se opravdu nikam neposunul.
A taky me nastvalo, ze jsme se nedozvedeli nic o zahade zamceneho pokoje, kdyz uz se o nem autorka zminovala znova jeste ke konci knihy. To byl celkem podraz na ctenare.
Tak zase jednou pujdu proti proudu, ale na me to uplne nezafungovalo.
Nemuzu rict, ze by se mi kniha nelibila, ale mam k ni nekolik vyhrad. Krome toho byla oznacena jako horor a ja jsem se tesila, ze se dotkne temat okultismu a zahad, ktera se spolu s nacistickou ideologii (a s tim, jak zname Kariku) trochu nabizi. Ja bych to spis zaradila jako akcni (hodne akcni!) thriller, coz neni uplne zanr, ktery bych vyhledavala. To se samozrejme ale neodrazi v mem vyslednem hodnoceni.
Kniha jde chronologicky v case a potkavame realna jmena mafianu z USA, nasledne pak velka jmena nacistickeho Nemecka. To je ale asi ten nejvetsi kamen urazu. Hlavni hrdinove pak v pribehu pusobi nasroubovane a deje se jim az prilis mnoho "nahod".
Dej v knize ubiha opravdu rychle, je hodne akcni a my si ani nemame kdy oddechnout. A vlastne ani nemame kdy se s postavou poradne szit. Ja jsem si neoblibila nikoho - to je pochopitelne, protoze hlavni postavy jsou vcelku dobre vykreslene jako ne uplne cernobile. Jenze mne neprirostly k srdci ani ty jednoznacne pozitivni, protoze jim v knize nebyl nikdy dan moc velky prostor. A zaroven tam nebyl ani mozny nejaky vetsi moment prekvapeni, protoze vsichni z dejepisu tak nejak vime, co a jak.
Knihu hodnotim kladne, ale nemuzu rict, ze bych si z ni sedla na zadek.
Ani jedna povidka me nezaujala. Kazda takova lehce predvidatelna, nemastna, neslana. Prvni s psychologem se vlekla, az jsem knihu chtela odlozit, druha s fararem mi prisla psana tak nejak moc narychlo, forma emailu mi nejak nedovolila k postavam prilnout, treti ze zdravotnictvi pusobila sice hodne realisticky, ale nebavilo me to cist, chtela jsem to uz mit co nejdriv za sebou! To Chirurg se mi naopak moc libil, i kdyz byl taky z lekarskeho prostredi, ktere jinak nemam rada. Tahle autorka rozhodne psat umi, ale tady mi prislo, jako by to psal nekdo jiny.
Dojemná knížka. Bála jsem se, že budu brečet. A to se taky stalo. Nemám takové smutné knížky ráda, ale za ten konec jsem musela přidat hvězdičku.
Po tom naprosto brutalnim zacatku se sudem jsem myslela, ze se ke knize uz nikdy nevratim. Behal mi z toho mraz po zadech a nemohla jsem z toho pak skoro ani spat. A to bych rekla, ze jsem docela otrla. Nakonec se mi to ale rozlezelo v hlave a knizku jsem behem nasledujicich par dni docetla. Sice podobne krute detektivky s tak detailnim popisem nasili nejsou muj salek caje (jsem prilis empaticka a do tech chudaku obeti se az moc vzivam), ale nakonec nelituju. Krome toho zaveru jsem si ji docela uzila. Hlavne tu sondu do BDSM seznamek bylo zajimave cist.
Pani Dvorakova pise jazykem, ktery se mi velice dobre cte. Nemohla jsem se od ni vubec odtrhnout. Libila se mi ta cesta napric casem a ruzne uhly pohledu. Konec mi prisel trochu useknuty a ta Pavlinina premena nejaka moc na silu. Ale pokud by slo, dala bych knize ctyri a pul hvezdicky, protoze me opravdu hodne bavila.
Cetla jsem do ctenarske vyzvy a dost jsem se na ni tesila. Zacatek se mi moc libil, bylo to takova prijemne pochmurne, temne a zahadne. Ale postupem casu uz mi ty charaktery zacaly lezt na nervy a kniha me zacala nudit. Do cteni jsem se musela vylozene nutit, protoze byla hodne depresivni. Cist ji jako nactileta, urcite bych z ni ale byla nadsena. Vysoke hodnoceni ma naprosto opravnene. Ale na me to ted uz nejak nezafungovalo.
Vsechny pribehove linky me bavily a knizku jsem tak zhltla skoro na jeden zatah. Nebyla to uplna sladarna, jak jsme jinak od autorky zvykli. Za me super.
Hodne spatny pokus o detektivku. Sablonoviti vysetrovatele vedou nudne diaogy, krom toho se hodne opakuji. Ani nevim kolikrat vysetrovatelka rekla "takhle mi to staci". Ta je mimochodem porad vychvalovana do nebe, pritom ctenar s prumernym IQ na ten jeji velky objev, ktery ona ma porad "skoro na dosah ruky" prijde temer okamzite. Ale bohuzel je nucen se prokousavat asi sto strankami omacky a jejich pomalych dedukci, vygradovanych radoby dramatickym cliffhangerem (napr.: "A do prdele!" konec kapitoly).
V knize se celkem nic nedeje, je tam hromada nesmyslu a nelogicnosti. A hodny a zly polda pusobi opravdu smesne. Pokud jste uz nekdy nejakou detektivku cetli a mate radi, kdyz detektivka dava smysl, nemuzu tuto knizku doporucit.
Uzivatele marlowe a eDex mi mluvi z duse, lip bych to nenapsala.
Lea mi bylo hrozne lito. Napsano citlive a poetickym jazykem. Pani Denemarkova jako prekladatelka byla skvela volba.