domcalo
přečtené 25
Hry o život
2009,
Suzanne Collins
Lidi se mě často ptají, co mě přivedlo k lukostřelbě. A já jim vždy odpovím, že to byla tato kniha. Pro někoho je klasickou young adoult a musím říct, že knih s podobným příběhem už jsem přečetla spoustu. Nikdy se mi ale nestalo, že by ji nějaká předčila. Námět knihy nebyl sám o sobě nijak výrazný. Mě ale nejvíc v Hladových hrách chytly za srdíčko postavy. Úplně nejvíce se mi líbila Katniss a její neohroženost, skromnost a odevzdanost. Že dokázala i v Kapitolu,městě plném mrhání a luxusu, zůstat sama sebou, nemusela se přetvařovat, že je kdovíjak sympatická a nemusela se smát věcem, které jí vtipné nepřišly. Naopak Peeta a jeho sebelítostivost mě pěkně štvali. Katniss alespoň uměla zatnout zuby. Autorka dokonale popisuje co si postavy myslí a vykresluje postupně jejich osobnosti. A nakonec si nemůžu pomoct a musím se vás zeptat. Taky vám připadalo téma knihy hodně blízké komunismu a totalitě? Myšlenka knihy mě přece přišla docela jasná. Že si nikdy nenecháme vzít svobodu, nenecháme si nic diktovat a pořád budeme v sobě uchovávat kus vlastního já. A nikdo nemá právo nám cokoli z toho brát...... celý text