Efeméra
přečtené 620
Zaslíbená
2020,
Kiera Cass
Já věděla, že nemám předbíhat, když jsem na začátku roku říkala, že nejhorší knihu letoška mám za sebou. Zápletku tu určitě nehledejte. Jde tady jen o to, co je řečeno v anotaci. Autorčino rozložení příběhu jsem vlastně vůbec nepochopila. Většinu knihy se musíte prokousávat tím, jak si Hollis užívá pozornosti krále; jak přijímá jeho dary, květiny, nosí drahé šperky a podobně, ačkoliv to v závěru není nijak podstatné. Ve skutečnosti totiž její srdce získá přistěhovalec ze sousední země Silas, o kterém v jednu chvíli Hollis říká, že ho nezná a v další se s ním líbá. A tak když konečně přijde na to podstatné, věnuje tomu autorka pár posledních desítek stran. V celém příběhu najdete jen dvě postavy, které mají nějaké pozadí a minulost. Ty hlavní to bohužel nejsou. Chování Hollis je podivnou kombinací dvanáctiletého dítěte a splachovacího člověka, který se neurazí, ani když mu blízký člověk řekne ty nejhorší věci, a velkoryse to přejde, což je zase s chováním dvanáctiletého dítěte v rozporu. Upřímně si nejsem jistá, zda je takový kontrast vůbec možný. A taky je hloupá. Nevzdělaná, protože byla příliš líná do toho investovat nějakou energii. Na druhou stranu nepůsobila nesympaticky, jak jsem se před čtením bála. Vlastně byla docela laskavá a vlídná. A pak je tu závěrečná část příběhu, kde se autorka pokouší čtenáře šokovat. Jen kdyby to proboha vůbec dávalo smysl a nebylo to celé divné a nelogické. Pocity a chování postav tu byly tak špatně a nevěrohodně napsány, až si říkám, jestli si autorka nechystala půdu pro zvrat ve druhém díle. I v takovém případě by to však bylo špatně. Na románu mě nebavila jedna jediná věc. Myslím, že jsem ještě nikdy nezažila takový pocit, kdy bych si tak moc celá rozčilená přála, aby byl konec a já mohla jít dělat něco jiného. Tohle bylo zaručeně nejdelších 272 stran v mém životě a nezachránil to ani docela pěkný jazyk. Nemůžu uvěřit, že je tohle nejnovější věc z pera autorky Selekce.... celý text
Sucho
2019,
Neal Shusterman
Ačkoliv se mi teď do Sucha moc nechtělo, musím říct, že to nakonec byla docela dobrá knížka. Hlavních hrdinů je tu rovnou několik a autoři ještě více pohled na celou situaci, kdy v Jižní Kalifornii dojde voda, rozšiřují vyprávěním různých momentek dalších osob. A všechno je přitom vzájemně propletené. Jako čtenář tedy sledujete nejen osud party teenagerů, ale situaci okolo Bezvodí jako komplexní celek. Musím říct, že tohle se mi moc líbilo. Navíc je román hrozně čtivý a rychle ubývá pod rukama. Autorům muselo dát neskutečnou práci celou potenciální situaci zpracovat, byli při psaní nesmírně kreativní. Nespočetněkrát jsem měla pocit, že voda opravdu definitivně došla. Dokonce se mi líbil i konec příběhu, vůbec mi nepřipadal uspěchaný. Největší výtku mám k hlavním postavám, které byly (jiné méně, jiné více) občas neskutečně hloupé. Počínaje Alyssou, kterou všichni uznávali jako tu rozumnou a vůdčí, což mě rozčilovalo ještě víc. Její bratr nebyl o moc lepší (Z té scény s čistícím prostředkem a vanou mám tmu před očima ještě teď, když si na to vzpomenu. Ale dobře, jemu bylo na rozdíl od jeho sestry alespoň pouhých deset let.). Z postav mě nejvíc oslovila Jacqui. Ať tak, či onak, Sucho k přečtení určitě doporučuji. Jen musíte mít občas pevné nervy.... celý text
Město zrady
2020,
Martina Čekalová
Ještě teď si vzpomínám, jak jsem loni po dočtení Města duší knížkou zmateně listovala a hledala chybějící stránky. Jenže tam žádné nebyly, nikam nevypadly. Takhle napínavě to prostě skončilo. Takže když se mi teď naskytla možnost si přečíst druhý díl, ihned jsem se toho chopila. Město zrady je poměrně útlá knížka a s tím se pojí její klady i zápory. Zhltnete ji jako malinu, konečně se dozvíte, jak to s Raven žijící ve světě, kde lidské duše mají zvířecí podobu a jsou všem na očích, dopadne, ale na druhou stranu nesmíte čekat žádný složitější děj nebo rozvláčné popisy. Ačkoliv jsem se konečně vyznala v Raveniných bratrancích, jediného pořádného rozvoje se dočkáme jen u hlavní hrdinky. Nejpovedenější moment je určitě na konci knihy, kde si Raven musí vybrat mezi dvěma zly. Protože svět není černobílý. Popravdě jsem sama měla problém se rozhodnout. Přesto mě dvojka bavila asi o trošičku méně než jednička. Knížku bych určitě doporučila spíš mladším young adult čtenářům.... celý text
Láska & gelato
2017,
Jenna Evans Welch
Láska & gelato je vlastně taková jednohubka. Tohle contemporary by mělo být vážnější, protože hlavní hrdince zemřela maminka, ve skutečnosti je to ale spíš takové jednoduché letní čtení. Některá chování postav (obzvlášť na konci) nedávala smysl a všechno tam je takové urychlené, a tím pádem občas i nevěrohodné, ale za to italské prostředí to stojí. Po přečtení Lásky & gelata máte prostě chuť okamžitě vyrazit do Toskánska, v malé, ošuntělé restauraci si dát špagety a s gelatem v ruce se procházet úzkými uličkami. Další knížky od autorky asi ale vynechám, určitě je to spíš čtení pro mladší.... celý text
Zlodějský tanec
2019,
Mary E. Pearson
Mary E. Pearson je zkrátka mistr svého řemesla. Zlodějský tanec opět oplývá propracovaným světem a postavami s vlastní minulostí a je čtivý jako hrom. No a taky je to pořádná romanťárna, což mi zrovna vůbec nevadí. Jen se teď po dočtení bojím pustit do dalšího dílu. Konec Zlodějského tance byl totiž pěkná podpásovka. V každém případě moc povedené.... celý text