Efeméra
přečtené 620
Stříbrné město
2021,
Radek Sterakdary Starý (p)
Musím říct, že na prvotinu se tohle fantasy skutečně povedlo! Celý příběh se opírá o skvěle promyšlený svět. Na nic podobného jsem ještě nenarazila a autorova vlastní mytologie mě nadchla. Miliony malých světů, mezi kterými se dá přesouvat, božstvo, principy magie, společenské třídy, to všechno se spojilo v zajímavý a originální celek. Zároveň autor všechny informace správně dávkuje, takže se nemusíte bát, že se v jeho světě ztratíte. Hlavní hrdinka Arila je vlastně poměrně obyčejnou dívkou. Začátek příběhu je pomalejší – autor čtenáři vysvětluje pravidla svého světa a Arila se snaží najít svoje místo. Až později se tato její snaha ustálí a začne se konečně udávat jedním směrem. Na první pohled by se mohlo zdát, že takto zdlouhavý úvod je zbytečný, na druhý má však v ději svoje opodstatnění a mně osobně se vlastně líbil z celé knihy asi nejvíc. Arilina touha dokázat něco velkého byla sympatická a v kontextu jejího světa, kdy se člověk pro vlastní národ neostýchá položit vlastní život, dávala smysl. Přiznám se však, že i tak mi její motivace, kdy si prostě přála stát se správnou hrdinkou, připadala naivní a trochu jednoduchá. Možná by mi její úvahy nad tím, co to znamená být skutečným hrdinou, nevadily, kdyby jich nebylo tolik. Moc jsem si oblíbila Arilina přítele Harariho, jehož neomalené hlášky mě vždycky dokázaly rozesmát. Zajímavých postav bylo ale v příběhu daleko víc, určitě musím vypíchnout Vůdce, který stál v čele hrdinčina národa. Jak byl příběh na začátku pozvolný, na konci hodně zrychlil. Autor se rozhodně s ničím nepáral a na city čtenáře zrovna nehleděl. Masochisticky však musím říct, že klidně mohl na emoce v určitých situacích zatlačit ještě víc. Na konci si pak nechal prostor pro další díl a já jsem opravdu zvědavá, jak hodlá v této sérii pokračovat. První díl určitě hodnotím jako příjemné překvapení!... celý text
Druhá šance
2021,
Adam Pýcha
Tak tohle bylo obrovské překvapení! Přiznám se, od Druhé šance jsem toho zase tolik nečekala, přece jen se jedná o prvotinu. Místo toho jsem však dostala příběh jako z pera protřelého amerického autora, který mě dokázal pohltit a odvíjel se mi před očima jako film. Příběh je směsicí sci-fi s mysteriózními prvky. Autor děj umisťuje do postapokalyptického světa a pohrává si v něm i s časem. Pokud se do Druhé šance chcete pustit, myslím, že je nejlepší, když o knížce nebudete vědět víc než tohle. Protože právě to, jak mě předem nepřipravenou autor hodil přímo do děje a já se musela pídit po tom, co se vlastně stalo, děje a co to znamená, bylo naprosto skvělé. Hlavním hrdinou je Pětka, který na začátku se svojí dcerou putuje vyprahlou pustinou. Ztratil paměť a teď se snaží rozpomenout a všechno pochopit, zrovna tak jako čtenář. Autor však docela často přeskakuje a příběh vypráví z pohledu náhodných i méně náhodných postav. Druhá šance je tak jedna velká skládačka, kterou postupně se správně dávkovanými informacemi dáváte dohromady. Každou chvíli jsem v knize listovala zpátky, abych si spojila fakta dohromady, a hrozně mě to bavilo. A ještě víc mě nadchlo, když jsem zjistila, že cizí pohledy, které autor občas využíval, nebyly tak docela smyšlené - ve skutečnosti do příběhu zakomponoval nevysvětlené záhady, které se opravdu staly. Před blížícím se závěrem nabrala Druhá šance na spádu a po tom plynulém předchozím tempu pro mě příběh možná skončil až příliš rychle. Určitě by mi nevadilo víc vysvětlení (trochu jsem tápala v postavě Elly), víc pocitů Pětky, možná i víc ždímání citů. Ale ani to příliš neovlivnilo můj závěrečný dojem z knihy. Druhá šance mě nadchla a jsem ohromně zvědavá na další autorovy knihy.... celý text
Světla nad močálem
2021,
Lucie Ortega (Navrátilová)
Světla nad močálem mě okamžitě zaujala svojí obálkou a hlavně anotací. Autorka pojala slovanskou mytologii velmi neotřelým (dalo by se říct moderním) způsobem a mně se vážně líbilo, jak svůj svět vystavěla. Močál, navky, bludičky, rusalky, podsvětí, to všechno mělo osobitý ráz. Velmi mě překvapilo, jak se autorka dokázala vyhýbat vyšlapaným cestičkám. Vždycky, když se zdálo, že se příběh vydá určitým směrem, obrátila děj někam úplně jinam, a vlastně se tak často vyhnula klišé. Skvělé byly úvahy na začátku každé z kapitol, plné věcí k zamyšlení a perfektně doplňující celý příběh. Hlavní hrdinku jsem si oblíbila, jen mi dělalo potíž pochopit, proč vlastně sebevraždu spáchala. Ačkoliv její život rozhodně nebyl procházkou růžovou zahradou, možná by mi pomohlo víc pohledů do minulosti zaměřující se na vztah s matkou nebo zkoumající její depresivní stavy. Už při prvních náznacích romantické linky jsem se zaradovala, až mě nakonec mrzelo, že se jí nedostalo víc prostoru. Tohle nenápadné sbližování já ráda. Kvůli tomu, jak málo spolu postavy strávily času, mi potom jisté události na konci připadaly trochu moc hrr, nicméně epilog mě zanechal v příjemném rozpoložení.... celý text
Černobylské dívky
2021,
Anne Blankman
Knížky založené na skutečných událostech čtu spíš okrajově, u Černobylských dívek mě však navnadilo skvělé hodnocení. A musím říct, že jsem udělala vážně dobře, když jsem po knížce sáhla. Přestože na událost název odkazuje, výbuch jaderné elektrárny v Černobylu je pro celý příběh spíš odrazovým můstkem. Autorka ve skutečnosti dává prostor celé řadě témat – domácímu násilí, předsudkům, laskavosti a velmi silně antisemitismu a síle skutečného přátelství. Černobylské dívky ukazují, jak tehdy v Sovětském svazu fungovala propaganda a jak se vlastně celou havárii snažila nejprve vláda ututlat. Middle grade knížky mi pokaždé nesednou, často mám při jejich čtení pocit, že už mi jako dávno odrostlé od cílové skupiny nemají co dát. I Černobylské dívky jsou psány jednodušším jazykem a čtenář nemůže čekat nějaké delší scény a dialogy. O to víc mě překvapilo, jak silné pocity ve mně autorka dokázala vyvolat – přistihla jsem se, že mi příběh přichází na mysl i ve chvílích, kdy jsem nečetla. Jako by Černobyl vybuchl v těchto dnech a všechno bylo pokryté radioaktivním prachem. Jak příběh postupoval, pohlcoval mě víc a víc a po dočtení ve mně nakonec zůstal velmi příjemný pocit. Navzdory době, v níž se dvě dějové linky odehrávají, obě autorka na konci krásně propletla a spojila. Černobylské dívky tak můžu zkrátka jen doporučit, určitě mají co dát nejen mladším čtenářům!... celý text
Miluju tě. Já vím
2021,
Nofreeusernames (p)
Na Miluju tě. Já vím jsem se po Navždycky nehorázně těšila. Hlavní hrdinkou je koneckonců samotná praštěná Ava! Příběh začíná jako správné feel good contemporary – Avě napíše neznámý kluk, který jen tak našel její číslo ve svojí školní skříňce. Náplní první poloviny knihy se tak stává Avino pátrání po tajemném spolužákovi a jejich vzájemné poznávání. Podobně jako v Navždycky se nejedná zrovna o slow burn romanci. Druhá polovina se spíš soustředí na problematiku vztahů, skrytých tajemství a očekávání. To mě trochu mrzelo, protože pomalé sbližování miluju, na druhou stranu by se ale autorka nemohla tolik zabývat jinými věcmi, jakými bylo například rozbíjení romantických představ. A třeba zrovna o tomhle měla Avina kamarádka Mei úžasný proslov. Musím říct, že se mi vážně líbilo prostředí, v němž se Ava ve svém volném čase pohybovala. Její přátelé byli skvělí, a tím nemyslím jen spolužáky ze střední. S hlavní hrdinkou jsem sympatizovala obzvlášť v první půlce knihy, v té druhé se mi občas zdála na proplesknutí. Jenže bez toho by se samozřejmě jako správná postava nemohla vyvinout. Ale vůbec bych se nezlobila, kdyby byla ještě praštěnější. Bylo to osvěžující a fajn! Miluju tě. Já vím je prošpikované popkulturními odkazy, kterých na mě občas bylo možná až moc. Myslím však, že cílová skupina bude nadšená. Chtělo by to takových feel good contemporary mnohem víc.... celý text
Strmý pád
2020,
Bianca Iosivoni
Tahle knížka je něžné a romantické new adult contemporary. Sbližování hlavních hrdinů je skvěle plynulé a hlavně krásné. Mně se ale děj strašně táhl. Proto jsem taky v půlce rozečtenou knihu odložila a dočetla ji až teď. Nicméně prostředí, ve kterém se příběh odehrává - Fairwood ve Virginii a údolí Shenandoah na konci léta - prostě působí nádherně, až si tam člověk přeje být společně s postavami. Hailee strávila celé prázdniny roadtripem po Americe a ve Fairwoodu se zastavuje, protože tam žil její nejlepší přítel Jesper, který právě nedávno zemřel. Seznamuje se s místními, kteří Jespera znali, a taky se snaží splnit jeho sen, postarat se o vydání knihy, kterou psal. Jak se však zdá, bude mít co dělat, aby rukopis vůbec našla. Vzhledem k rozsahu bych čekala, že autorka Jesperovy známé z Fairwoodu trochu víc propracuje a věnuje jim víc prostoru. Taky jsem doufala, že se s nálezem Jesperova rukopisu děj někam posune. Tušila jsem nějaké překvapení, něco nečekaného. Ale vlastně se vůbec nic nestalo, což mě popravdě trochu zklamalo. A potom je tu ten úplně nejhorší autorčin prohřešek. Ukončila knihu uprostřed vyvrcholení! Ano, přestože se jedná o contemporary, Strmý pád má druhý díl. Myslím si, že contemporary na víc dílů jsou nesmysl, i když výjimky se určitě najdou. Bohužel tahle knížka mezi ně nepatří. Když už má tedy příběh víc dílů, každý by měl obsahovat vlastní zápletku. Strmý pád končí neskutečně napínavě, až máte chuť autorku (v dobrém slova smyslu) zaškrtit. Jenže pak si uvědomíte, že vás tak trošku podvedla. Příběhu Hailee a Chase by přitom tak slušel formát standalonu! Zdlouhavý první díl o proškrtání přímo prosí. Za mě je tedy Strmý pád takový průměr. Což je škoda, protože kdyby autorka napsala standalone, můj zážitek z knížky by byl určitě jiný. Pokud příběh plánujete číst, doporučuji mít po ruce i pokračování, které naštěstí vychází co nevidět.... celý text
Otka: Ošklivá tlustá kamarádka
2015,
Kody Keplinger
Měla jsem chuť na něco oddechového a romantického, a tak jsem konečně sáhla po Otce, které jsem se nějakou dobu vyhýbala, než jsem na ni narazila v Levných knihách. A dostala jsem, co jsem chtěla! Nutno říct, že hlavní hrdinka je přesný opak mě - je cynická, extrovertní a řeší problémy hodně po svém. Některé situace mi připadaly zvláštní a nereálné. Nevěděla jsem, jestli opravdu nedávají smysl, nebo se tak v sedmnácti lidi prostě chovají :D Bianca to doma nemá lehké, což knížce dodává na zajímavosti, ale žádné vážnější contemporary určitě nečekejte. Hlavní hrdinka přistupovala k umírajícímu vztahu svých rodičů s lehkostí, která by pro mě v její situaci byla nemyslitelná, ale na druhou stranu je to inspirativní. Nebýt tolik ublížený a vidět věci s nadhledem. Jen mi připadalo, jako by Bianca docela nadržovala tomu nesprávnému rodiči, což mě trošičku štvalo. Co se týče romantiky, kamarádství s výhodami jde úplně mimo mě (proto jsem se knížce původně i vyhýbala), ale celou dobu jsem se nemohla dočkat, až se do toho zamotají city. Nebylo to dokonalé, ale po zavření knížky jsem chtěla číst dál, a to asi mluví za všechno.... celý text
Lockdown
2021,
Alexander Gordon Smith
Tahle knížka má takový spád, že se člověk nestačí divit. Osobně poslední dobou na nic zdlouhavého nemám zrovna chuť, takže mi hodně sedla. Alexovi před očima zastřelí jeho nejlepšího kamaráda a vraždu hodí na něj. Právě kvůli tomu je odsouzen a odveden do Výhně, vězení pro mladistvé delikventy, kde má strávit zbytek života. Pro mě naprosto příšerná představa. Autor se vůbec s ničím nepáře, vlastně bych řekla, že si se čtenářem vyloženě rád pohrává. Nechá vás si někoho oblíbit, abyste potom sledovali, co hrozného se mu stane. Jsou tu monstra, pochybné existence a klučičí gangy. Alexovi je třináct a věřím, že kdybych knížku četla v jeho věku, užila bych si ji ještě víc. A v noci se bála byť jen vystrčit nohu z postele :D Škoda jen některých drobností. Například autor nic moc nevysvětlil. Docela by mě třeba zajímalo, kde končí mladistvé delikventky-dívky. Jako by na tohle úplně zapomněl. Taky bych řekla, že autor rád občas trochu přeháněl, aby knížce dodal na děsivosti. Lockdown nicméně končí v tom nejnapínavějším okamžiku a já teď nemůžu přestat myslet na to, co bude dál.... celý text
Holky odnikud
2021,
Amy Reed
Jsem nadšená. Popravdě mi zprvu Grace, Rosina ani Erin nepřipadaly zrovna sympatické, o to víc jsem byla překvapená, jak se můj pohled na ně postupem času změnil. Všechny jsem si oblíbila i s jejich nedostatky a za to má autorka můj obdiv. Střed knihy mi sice připadal zdlouhavější, to, jak se dívky snažily upozornit na společenský problém, trochu zvláštní, ale nacházely se tu i momenty, kdy se mi kvůli vší té nespravedlnosti chtělo rvát vlasy. No a potom vývoj začal nabírat na obrátkách a já četla, ani nedutala. Nejsem si jistá, nakolik byly některé věci v závěru realistické, ale čtení jsem si vážně užila, včetně jednoho velkého girl power momentu, kdy mi naskočila husí kůže. Perfektní. Když ale o knížce s malým odstupem přemýšlím jako o celku, musím se ptát, jestli byly tři hlavní hrdinky opravdu na místě. Protože teď mi to tak trochu připadá jen jako Gracein příběh. Rosina v závěru vypadá trochu zbytečně a Erin s Aspergerovým syndromem a svojí minulostí je sice hrozně zajímavá, ale její linka upozaděná. Klidně bych si přečetla jen příběh o ní. Takže mouchy tu jsou, ale i tak budou mít Holky odnikud svoje čestné místo v mojí knihovně.... celý text
Návod na vraždu pro hodné holky
2020,
Holly Jackson
Kvůli téhle knížce jsem šla spát o půl šesté ráno a myslím, že to mluví za všechno. Moc se mi líbilo, jaká byla Pipa nerdka a jak přespříliš vážně ke svému "školnímu projektu" přistupovala. Ještě stále mě udivuje, jak se jí všechno podařilo rozkrýt. Většinu času měla jen kusé informace, u nichž mi nepřipadalo, že by vůbec mohly tvořit jasný celek. Četla jsem jako blázen a to v knížce ani nebyla žádná pořádná romantická linka (neumím si představit moji mánii, kdyby byla). Autorka má taky osobitý styl psaní, a i když bych raději méně jednoduchý jazyk, stejně je za mě tohle jasná pětihvězdičková záležitost.... celý text
Pár stránek navíc
2020,
Lin Rina
Kroniky prachu jsem zhltla celé naráz, takže jsem si samozřejmě bonusovou knížku k nim nemohla nechat utéct. Úplně nejvíc se mi líbila kapitola z pohledu Thomase Reeda (jak jinak :D) a poslední povídka. Pro fanoušky románu nutnost!... celý text
Nejkrásnější dárek
2020,
* antologie
Moc povedená sbírka, i když mouchy by se našly. Pokud máte stejně jako já rádi vážnější contemporary, přijdete si na své. Každého se asi dotkne jiný příběh, za mě byl nejpovedenější ten od Anny Musilové pojmenovaný North Finchley. Nutno podotknout, že tahle young adult antologie do young adult žánru úplně zcela nespadá. Taky si myslím, že by povídky mohly být o něco rozmanitější. Asi polovina z nich se potýkala s tématikou ztráty maminky, což samo o sobě není nic špatného, ale když se jeden motiv neustále opakuje, trochu ztrácí na síle.... celý text
10 rande naslepo
2020,
Ashley Elston
10 rande naslepo ve skutečnosti nebyla tak moc vánoční knížka, jak jsem čekala, ale byla to úžasná oddechovka, kterou jsem četla s úsměvem, a každou chvíli se musela zasmát nahlas. Svátky, obrovská hlučná rodina, hrdinčiny často humorné schůzky, zamilované pohledy... Přesně tohle jsem od knížky potřebovala.... celý text