efka.saf
přečtené 733
Pýthiiny rady
2015,
Erik Axl Sund
To jako vážně??? Upozorňuji, že v návalu emocí se v mém komentáři může objevit SPOILER! Měla jsem velký problém už po přečtení prvního dílu, který mě neskutečně zklamal. Přesto jsem si dala předsevzetí, že alespoň zjistím, jak to celé dopadne a celou trilogii přečtu. To se mi povedlo. Trvalo mi to asi rok (WTF?!) a chvílemi jsem uvažovala, že bych tento ztracený rok vyžadovala od autorů nazpět. Ne, teď vážně. Nikdy jsem žádnou knihu/y tak dlouho nečetla, ale nejsu zvyklá knihy nedočítat a odkládat. Do čtení jsem se musela neustále nutit, začetla jsem se asi na posledních 50 stranách posledního dílu a to je na trilogii dost zoufalé. Postavy a charaktery mi přišly takové nijaké, nikdo mi nebyl zvlášť sympatický a spousta jmen se mi neustále pletla. Příběh byl místy nechutný, ale to bych zvládla. Co mi ale opravdu vadilo, byla nejen neskutečná překombinovanost, ale především to, jak autoři dělali ze čtenáře soustavně blbce. Samozřejmě většina z nás má ráda sem tam nějaký zvrat v ději, ale zatímco u jiných autorů jsem si často říkala, jak je to originální a skvělé, tady u těchto dvou mě vždy akorát napadlo, že to nemůžou myslet vážně. Zvraty jsou podivně vycucané z prstu a do knížky vložené vyloženě na sílu. A tak to bylo i se samotným závěrem. Hodně jsem byla zvědavá, jak z toho všeho nakonec autoři vybruslí, ale to, co vymysleli, v mých očích bylo naprosto absurdní! Úplně barvitě vidím tu situaci, kdy autoři sedí s panákem v ruce za svitu petrolejové lampy u ručně vyřezávaného stolku s husím brkem a inkoustem a v podroušeném stavu se trumfují, kdo vymyslí větší blbost pro závěr knihy. Pokud jsem se trefila, tak vlastně svůj úkol splnili na jedničku, protože s takovou perlou jsem se ještě nesetkala. Za mě opravdu ne! Další knihy této spisovatelské dvojice už nechci ani vidět, natož je číst.... celý text
Temný anděl
2014,
Mari Jungstedt
Ne že by kniha byla špatná, vlastně funguje docela dobře, zápletka je uvěřitelná a nepřekonstruovaná, ale něco knize chybí. Osobně si myslím, že za pár měsíců nebudu tušit, o čem tato kniha byla. Pro mě trošku lepší průměr.... celý text
Pamatuji si vás všechny
2015,
Yrsa Sigurðardóttir
POZOR SPOILER!!! Tak tahle kniha se pro mě stala velkým otazníkem. Jakmile jsem začla číst, nesmírně mě bavila, otáčela jsem stránku za stránkou a hltala každé slovo, každou lasturu, každé Puttiho kňournutí a každé dětské zjevení. Už dlouho jsem při četbě neměla tak krásně tísnivý pocit, díky kterému jsem v noci měla problém jít na záchod. Knížku jsem považovala za autorčin vrchol. Ovšem jakmile jsem se dočetla k závěru, nevěřila jsem, že už nemám kam otáčet. Že je konec nedotažený, jsem si tady samozřejmě přečetla už dřív a osobně jsem se vždy považovala za člověka, kterému nevadí nějaká ta nedořešená nitka, kterou si sama domyslím podle své fantazie, ale TOTO? Yrso, Yrso... Pro mě nejzajímavější část celého příběhu zůstala opravdu nedořešena a vysvětlila se pouze druhá část (ta už má všechny znaky Yrsina rukopisu, tedy opět žádná zvěrstva, ale velmi smutná náhoda sahající daleko do minulosti), ale to mi v tomto případě nestačilo, čekala jsem více odpovědí. Takový mrazivý příběh by si zasloužil rozhodně jestě nějaké stránky navíc a s koncem se pořádně vymazlit. Přemýšlela jsem, kolik hvězd chci valstně dát, nakonec místo tří jsem se rozhodla pro čtyři, protože samotný příběh si to zaslouží... Ale ten závěr!... celý text
Plavba smrti
2014,
Yrsa Sigurðardóttir
Nemohu si pomoct, ale za mě prostě výborné! Ano, rozjezd byl váhavější a rozuzlení zápletky mělo sem tam nějakou trhlinku, ale nic to nemění na tom, že jsem si knihu užila jak malákterou v poslední době. Styl této autorky mi nadmíru vyhovuje, knížky jsou napínavé, temné, s náznakem duchařiny a vždycky v závěru neuvěřitelně smutné, že mám pocit, že i slzu budu muset zamáčknout. A tady tomu jinak nebylo. Zprvu nezaživný a pomalu se rozjíždějící příběh na lodi se postupně stupňoval a gradoval, až jsem zažívala pocity paranoie jako při čtení Deseti malých černoušků od Agathy Christie. Lidé padali jako mouchy a člověk pak už nevěří vlastně nikomu :). Padoucha jsem jako vždy neodhalila a vše bylo nakonec jinak, než jak se celou dobu jevilo. Bravo! :) A i závěr v podobě klidného vyprávění a vysvětlení toho, jak vše "asi" bylo, mi velmi vyhovoval po všech těch hollywoodských koncích z poslední doby. A co říct na závěr? Ano, souhlasím s Eganem o pár pater níž, ta poslední kapitola byl fakt slušný atak na citovou stránku čtenáře.... celý text
Marco
2014,
Jussi Adler-Olsen
A já jsem si to užila! Začátek byl pozvolnější, ale Marcův útěk před klanem byl povyprávěný úchvatně. Vlastně je mi celkem jedno, jak moc reálně postava Marca vypadala nebo nevypadala, pravdou je, že já jsem tomuto klučíkovi opravdu fandila. Každý jeho úhybný manévr před klanem jsem prožívala naplno až do posledních stránek. Postava Carla byla opět okouzlující; miluju toho flákače, co by nejraději pořád seděl v židli s nohama na stole a oddával se božskému zevlingu, ale nakonec se vždycky do případu zakousne jako buldok a s okouzlující Rose a záhadným Asadem to dotáhne vše ke zdárnému konci. Autorův osobitý humor je také přítomný téměř na každé straně a působí jako skvělé dokořenění celého příběhu. Měla bych jedinou výtku a tou je případ požáru na lodi, který je rozehraný na začátku knihy. Tohle tam bylo tak nějak navíc a řekla bych, že se jedná o hlavní důvod, proč mě začátek úplně nechytl.... celý text
Písečný muž
2013,
Lars Kepler
Kruté, zvrhlé, zvrácené. Zároveň čtivé, poutavé a napínavé. Nezastírám, že jsem knihu přečetla jedním dechem, ale když jsem ji konečně odložila, bojovala jsem s pocitem, že na můj vkus tam bylo prostě všeho moc. Těch mrtvol - lidi padali jako houby po dešti hlavně v závěru knihy - a dokonce i krutost hlavního záporáka na mě chvílemi byla už příliš. Ale na druhou stranu, Joona je stále supermanovský sympaťák a rozhodně se k němu hodlám vrátit v dalším díle. Tuto knihu ale rozhodně doporučuji, příběh je velmi rafinovaný a promyšlený a já stále bazíruji mezi 4 a 5* :).... celý text
Původně jsem se do knihy nedokázala začíst. U Nesba mívám často problém s první polovinou, kterou vím, že když překoušu, odmění mě autor čtivem napínavým až do poslední stránky, proto čtu a čtu a nakonec knihy odkládám s prostým WOW! Když jsem ale začala číst Přízrak, říkala jsem si, že tady plné hodnocení prostě nemůže být. Drogová scéna je pro mě nejen prostředí na hony vzdálené, ale zároveň velmi neatraktivní. A když jsem překousala polovinu, stále jsem knížku brala jen "aby se neřeklo". Pak ale přišla cca poslední třetina a mě konečně spadla brada a už jsem knihu neodložila. Musím říct, že závěr mě naprosto odzbrojil! Všechno do sebe začalo skvěle zapadat a rozuzlení pro mě bylo tak nečekané, že jsem se v hloubi duše začala Nesbovi omlouvat. Vážně skvělý závěr a jak jinak - plný počet :)... celý text
Když jde štěně do světa
2014,
Linn Palm
Už to, že ke knize napsala adorační předmluvu Turid Rugaas, pro mě byl ukazatel, že tato knížka by mohla být odpovídající studijní literatura, kterou hledám, ale musím uznat, že předčila má očekávání. Osobně se přikláním k Turid a myslím, že každý by si knížku měl nastudovat, než si domů přinese ten malý chlupatý uzlíček v podobě štěňátka. Já jsem se dozvěděla téměř všechno, co jsem potřebovala vědět a doufám, že budu schopná to i využít v praxi :).... celý text