efka.saf přečtené 733

Úzkosti a jejich lidé 2020, Fredrik Backman

Tak tohle byl tedy mazec! Přiznám se, že autora jsem zase až tak moc neznala, kniha na mě vyskočila někde na databázi a její anotace mi přišla tak potrhlá, že jsem si řekla, proč si ji nepřečíst. A pak už stačilo počkat třičtvrtě roku, než na mě přijde řada v knihovně, a hurá do čtení. Ovšem to, co na mě po otevření knihy čekalo, u mně způsobovalo nevěřícné kroucení hlavou téměř až do posledních stran. Po přečtení několika málo stránek jsem byla nadšená. Připadalo mi to vtipné a krásně potrhlé a říkala jsem si, že jestli to tak půjde dál, budu se jistě královsky bavit. A ono to přesně v tomhle duchu šlo dál. A já se bavit přestávala. Najednou mi to přišlo pořád stejné, místy zmatečné a jednání postav? Proboha, co to je za panoptikum? Kdyby takhle fungovaly výslechy na policii, tak by chudákům policajtům nezbyl ani ten poslední ždibec vážnosti, co jim ještě zbývá :). Postavy byly na přesdržku a já si nejednou říkala 'Proboha, už zmlkni!' Ale četla jsem dál a dál, protože u takhle potrhlého díla jsem chtěla vědět, jak si se zápletkou autor poradil. A čím blíž jsem byla konci, tím víc mé srdce jihlo, oči se nejednou zalily vodou, začala jsem k postavám pociťovat sympatie a dokonce jsem se v několika situacích (či snad životních příbězích?) i poznávala. Samotné rozuzlení mi přišlo tak dojemné a krásné (které konec konců vysvětlilo i většinu oněch praštěných výslechů), že jsem zapomněla na veškerá má rozhořčení a naflágala jsem knize plný počet hvězd. Kniha je opravdu hodně jiná oproti tomu, co běžně čítám, ale ve své podstatě mi přijde geniálně propracovaná s úžasně dojemnou zápletkou. A vlastně i mé kriminalistické srdce si přišlo na své :), i když detektivní zápletka je asi to poslední, o co v knize opravdu jde. Za sebe rozhodně doporučuji k přečtení a hlavně, vydržte! I když to na straně 180 možná nevypadá, vyplatí se ji dočíst!... celý text

Zpomal a pozoruj 2020, Rachel Williams

Překrásné a výtvarně dokonalé! Tak málo textu a tolik poučení. Doporučuji předškolákům nebo školáčkům jako první čtení. Ovšem stačí přečíst jednou a děti už samy dle obrázků jsou schopné o uvedených věcech mluvit a vysvětlovat je. Knihu doporučuji všema deseti, je prostě úchvatná!... celý text

Nejsem z ledu 2020, Anne Frasier (p)

Tahle kniha z dosavadní trilogie se mi líbila nejvíc. Byla napínavá, chytlavá a svým tématem dosti znepokojivá, jako ostatně obchod s lidmi, natož s dětmi, bývá vždycky. Jude se pomalu začíná stávat lehce "normální", což mě na jednu stranu těší, na druhou stranu to, co ji dělalo zajímavější mezi plejádou knižních detektivů, se pomalinku vytrácí. Nicméně můj pohled na knihu se tím nijak nemění. Příběh byl svižný, zamotaný tak akorát, počet stránek optimální a osudy postav se zajímavě na konci propojily. Z činů některých postav mě docela zamrazilo. Zajímavé jsou i osudy hlavních postav: Jude, Uriah i Elliot tvoří velmi sympatický trojlístek a osobně doufám, že autorka jejich vztahy bude nadále rozvíjet i v dalších dílech.... celý text

František a jeho pohádky do postýlky 2010, Lenka Rožnovská

Čteno dětem v mateřské škole. A musím říct, že mě kniha velmi mile překvapila. Je vizuálně krásně zpracovaná, příběhy jsou kratinké, přesto má kapitola ideální délku pro čtení před spaním. Ale hlavně bych vypíchla samotný příběh. Je opravdu moc krásný, něžný, plný fantazie a mile a s citem zpracovaný pro školkové malošky. Určitě vřele doporučuji rodičům i jejich malým dětem.... celý text

Duchové rodiny Folcroftů 2020, Darcy Coates

Když se myšlenkově vzdám potřeby nějaké hluboké a duchaplné četby a přijmu fakt, že jsem sáhla po naprosto jednoduché, přímočaré a plytké young adult jednohubce, pak musím prohlásit, že mě kniha i celkem bavila. Rozhodně víc než Craven Manor. Líbili se mi tentokrát i mladí náctiletí hrdinové, kteří sice knihu katapultovali opravdu spíš mezi dětskou literaturu než mezi horory, ale jak jsem psala výše, tentokrát mi to nevadilo. Líbila se mi zápletka, ta sice byla lehce vykradená, ale co taky nového pořád vymýšlet, budiž to tedy autorce odpuštěno. Dokonce mi tam tentokrát nevadil i Darcyin typický happyend, který mi (narozdíl od Carrowů) přišel i docela vkusný. Hlavní myšlenka rodinné soudržnosti nebyla sice nic nového, ale příběh na ni celkem hezky zafungoval. Rovněž musím přiznat, že jsem se opravdu nenudila. Hned na začátku mě knížka chytla, takže přečtení bylo otázkou pár hodin. Nejde tedy o žádnou vysokou literaturu, ale jako oddechovka pro upršené jarní večery ideální. PS: Po přečtení 5. knihy od Darcy Coates mám pocit, že by jejím příběhům slušelo filmové zpracování. Tvůrci filmových triků by si to jistě užili.... celý text

Rakvář 2019, Sharon J. Bolton

Do prkený podlahy, co to bylo?!?! Moje oblíbená autorka Sharon J. Bolton začíná asi na něčem frčet, protože jinak si toto dílo nedokážu vysvětlit. Já chápu, že většina autorů dostane aspoň jednou za svou spisovatelskou dráhu chuť opustit své mnohdy nenáviděné "Herculy Poiroty", ale tohle byl tedy opravdu úlet. Kniha mě absolutně nechytla. Nedala jsem v kuse víc než tak 15 až 20 stran. Během chvilky mě kniha uspala a já nebyla schopná číst dál. A situace se nezměnila ani po půlce (jako u většiny knih), dokonce ani na posledních sto, co sto, ale ani na posledních 30 stranách! Prostě nudné, rozvleklé, fantasmagorické, i když téma jako takové určitě zajímavé bylo. Co se týče postav, v těch jsem se nezorientovala za celou knihu. Ono zapamatovat si půlku města, kde každý měl jakési divné jméno, bylo v tomto díle nad mé síly. Jsem ráda, že jsem se aspoň matně zorientovala v hlavním padouchovi. Co se týče konce, samá černá magie a čarodějnictví, které v mých očích naprosto nefungovalo. Vysvětlení proběhlo stylem šup šup bez nějakých hlubších sond do myšlení a hlavně důvodů konání hlavního padoucha. A samotný závěr... WTF?! Za mě tedy extrémně slabé. Nebýt to S. J. Bolton, pro kterou mám už dlouho velkou slabost, dala bych hvězdu jenom jednu. Ta druhá je jakási pietní se vzpomínkou na předešlá kulervoucí díla.... celý text

Nejsem živá 2019, Anne Frasier (p)

I druhý díl této série je velmi povedený a našlapaný. Hlavní vyšetřovatelé mě baví a způsob, jakým se Jude vyrovnává se svým "novým" životem v běžném světě, mě zajímá a sleduji ho mnohdy s mrazením v zádech. Co se týče zápletky, no potěš :). Srdce milovníka mrtvol jistě zaplesá, protože tady bylo tolik mrtvých, že jsem na konci to finální číslo vlastně ani nevěděla :). Jinými slovy, autorka se s tím nepárala a svým postavám pěkně zatopila. Závěr mě bavil a musím uznat, že byl povedený (i když stejně jako v prvním díle trošku zrychlený) a jsem velmi zvědavá na vývoj vztahů v díle třetím. Autorce třikrát nazdar!... celý text

Jak se dělá lesní zahrada 2020, Patrick Whitefield

Knížka rozhodně není špatná, ale přesto jsem z ní úplně odvařená nebyla. Je nadupaná informacemi, ale pro mě trošku povrchními. Po absolvování nějakých těch zahradních kurzů či přednášek se již v teorii celkem orientuji, bohužel převod do praxe stále drhne a zdaleka není tak lehký, jak se může po přečtení knihy (jakékoliv na toto téma) zdát. A to já teď potřebuji především. Navíc britské klima je opravdu trošku někde jinde než to naše, takže i tento fakt je nutné brát při čtení v úvahu. Osobně knihu doporučuji, ale s rezervou. Pokud v této tematice ale teprve začínáte, daleko přínosnější mi přijde Jarda Svoboda a jeho Kompletní návod k vytvoření ekozahrady.... celý text

Čáslavská 2020, Jan Novák

Po přečtení Zátopka jsem už přesně věděla, do čeho jdu a zpracování se mi opět velmi líbilo. Barevnost a jistá strohost výtvarného provedení opět odpovídala trudné době, ve které se Věřin příběh odehrával. Co se týče životního příběhu Čáslavské, základní informace mě neminuly, ale komiks mi doplnil díry, které jsem ve svých vědomostech o této obdivuhodné ženě měla. Za sebe knihu určitě doporučuji. Myslím, že komiksové provedení životních příběhů našich významných osobností je skvělý způsob, jak osudy těchto významných lidí přiblížit mladým, popř. i starším čtenářům.... celý text

Lesní kuchařka 2017, Štěpán Matějka

Štěpán a Melanie do třetice všeho dobrého. Po divoké kuchařce věnované vaření s divokými bylinkami jsem sáhla po kuchařce lesní, kde nám dvojice autorů popisuje, jak a kdy využít dary stromů. Pro mě opět velmi přínosné a podnětné, i když nemám to štěstí jako Hanina61, bydlet přímo u lesa. Některé kombinace jsou pro mě trošku zvláštní, ale o to víc mě láká je vyzkoušet. Pro mě se jedná o sérii tří opravdu inspirativních kuchařek, které se výrazně liší od všech ostatních, které mi kdy prošly rukama.... celý text

Zelené Smoothie - vitální nápoje z divokých bylin 2016, Štěpán Matějka

Úzká brožurka nabouchaná zelenými recepty. Jasně, vše je na jedno brdo, ale v případě zelených smoothie asi nejde očekávat plejádu nejrůznějších surovin. Osobně se mi knížečka líbí a své si určitě vyberu.... celý text

Divoká kuchařka 2016, Štěpán Matějka

Ja osobně jsem z knihy nadšená. Nečekala jsem to, ale jsem. Většinou se mi v kuchařkách líbí tak zetři recepty, kvůli kterým bych si knihu určitě nekoupila. Ale tady mě oslovila většina receptů. Jsem velkým fandou všeho zeleného, co mi planě roste v trávníku, ale se zpracováním zatím pokulhávám. Ano, ingredience se často opakují, ale jako základ super. Nikdo nám přece nezakazuje si recept upravit dle vlastnich chutí, k čemuž u mě určitě časem dojde. Líbí se mi i dvojstrana věnovaná každé bylince - jejím účinkům, popisu a místu, kde ji nejčastěji najdeme. Pro mě tedy velmi přínosná netradiční kuchařka.... celý text

Nejsem mrtvá 2018, Anne Frasier (p)

Autorce se v této knize povedlo něco opravdu obdivuhodného. Stvořila skvělou vyšetřovatelku s originálním a děsivým životním traumatem. Už to není rozvod, alkohol nebo ne příliš veselé dětství, jak jsme byli zvyklí. Tentokrát jde o únos z dokonalého života a následné tříleté fyzické a psychické týrání v tmavé kobce Bůh ví kde. A po třech letech? Útěk. Útěk zpět do života, který ale už nikdy nemůže být stejný jako před tím, protože Jude, naše hrdinka, se pod tíhou traumat změnila k nepoznání. A kdo by se nezměnil, že? Kniha je opravdu dobrá. Měla švuňk, nepostrádala ve výše popsaném originalitu a četla se opravdu velmi dobře a to téměř od začátku. Samotná kriminální zápletka měla zhruba stejnou důležitost jako životní příběh Jude, takže chvíli jsme vyšetřovali a chvíli jsme se točili kolem ní. Na konec jsem byla hodně zvědavá, zajímalo mě, kolik se toho odhalí a kolik si autorka nechá jako odrazový můstek pro další díly, ale vesměs vše nejdůležitější bylo vysvětleno. Akorát se mi zdálo, že to autorka vysvětlila nějak moc rychle. Vlastně pif paf a bylo hotovo, což mi přijde škoda. Myslím, že závěr by si zasloužil vymazlit o pár stránek víc. A v případě hlavního záporáka mi přišlo, že se autorka inspirovala v jednom mém zamilovaném krimi thrilleru. Ale dobře, proč ne. Nebudeme si kazit jinak příjemný čtenářský zážitek přílišným šťouráním se kdo ví kde :).... celý text

Nepříjemně blízko 2011, Linwood Barclay

I když rozjezd knihy byl tradičně celkem pomalý, musím uznat, že můj celkový dojem z knihy je velmi pozitivní. Opravdu se mi líbila. Zápletka byla velmi slušně rozvětvená a nic není v knize jenom tak na okraj. Obzvlášť si mé sympatie získal hlavní hrdina a vypravěč Jim, obyčejný chlap, který byl semlet velmi zajímavým soukolím osudu. Ovšem všemu čelil se vztyčenou hlavou a se sympatickou odvahou. Navíc se nejednalo o žádného superhrdinu, Jim stále zůstával jedním z nás "obyčejných", i když mu zrovna v garáži ležela mrtvola. Ani celkové rozuzlení mě nijak zvlášť nepobouřilo, ale přišlo mi adekvátní celému předešlému dění. Postavy byly sympatické (někdy mi přišly sympatické svojí úděsnou nesympatičností) a o většině z nich by se dalo říct, že byly všechno, jen ne černobílé. Oproti velkému množství soudobých trhrillerů se kniha odlišovala i tím, že vyprávění probíhalo pouze v jedné linii a příběh plynul z úst jednoho vypravěče. Výletů do minulosti bylo jen velmi málo a vše nám opět převyprávěl právě Jim. Díky tomu se čtenář v postavách a ději zorientuje velmi rychle. Suma sumárum, za mě velmi příjemné oddechové čtení. Napínavé, čtivé, zamotané a se sympatickými hrdiny. Za mě si autor 5* zaslouží.... celý text

Na loučení nebyl čas 2009, Linwood Barclay

Mé první setkání s autorem a musím přiznat se zarděním, že hned přeskočila jiskra. Příběh byl velmi nekonvenční, nic podobného jsem zatím ještě nečetla. Co velmi oceňuji, je vypravěč celého příběhu, Cynthiin manžel Terry, jehož popis příběhu na mě především na začátku zapůsobil jako svěží vítr vanoucí z hor. I když do cca 150 strany plynul příběh jako líná voda, od samého začátku jsem opravdu prahla po tom zjistit, co se se Cynthiinou rodinou vlastně stalo. Samotná Cynthia mě sice chvílemi trochu pila krev, na druhou stranu, po tom, co v životě zažila, na to asi měla i právo. Osobně mám podezření, že mě by na jejím místě jednoznačně hráblo. Co se týče samotného rozuzlení, byla jsem spokojená. Žádný superkonec ve stylu Jamese Bonda, ale na druhou stranu, vše bylo dost akční na to, aby člověk četl se zatajeným dechem až do poslední stránky. Za mě velmi povedená kniha s nekonvenčním příběhem a velmi dobrým rozuzlením, takže hodnotím plným počtem, i když pár negativ by se asi vyšťourat dalo. Ale nechci :). HOWGH.... celý text

BRRRUM...mot(t)o mého života 2018, Ladislav Smíšek

Ano, přiznávám. Nejsem motorkářka. A ano, přiznávám, knihu jsem zvolila kvůli pruhované obálce, abych nemusela v této trudné době číst holokoust. A prý se v ní budu lámat smíchy, což zní jako výzva. Navíc když je autor s(S)míšek, zábava zaručena. Co říci tedy po přečtení... Být asi motorkářka, užiju si to víc, ale bohužel. Vlastně jsem tím autorovi ne zase tak úplně úmyslně snížila jeho spisovatelské skóre. Ale to zase neznamená, že chci knihu vyloženě hanit. Ono totiž nutno podotknout, že kniha opravdu vtipná byla. Přesněji řečeno, na začátku mi trvalo se do autorova humoru vžít. Přišel mi strašně "na pilu". Pak jsem si zvykla a řadu věcí jsem si fakt docela užila. Jak ale kniha pokračovala, přišlo mi to vlastně pořád stejné, takový dlooooouuuuuuhý monolog na stejné vlně humoru. Za mě tedy tak trošku průměr, ale věřím, že pro milovníky těchto silných strojů může být kniha doslova povinnou literaturou, či dokonce motorkářskou Biblí. PS: Zajímalo by mě, jak moc autor čerpá ze svého manželského života. Jestli výrazně, pak mu moc gratuluji :).... celý text

Zvěrolékař na blatech 2011, James Herriot (p)

Neskutečně poklidné a oddychové čtení, při kterém jsem slastně přivírala oči s přitupělým úsměvem na tváři :). Člověk si při čtení říká, že to byl svět ještě v pořádku. Pan Herriot musel být nejen skvělý veterinář a člověk, ale byl i skvělý spisovatel. Píše s lehkostí, bez zbytečné omáčky a popisů, přesto řekne vše podstatné. Jeho příběhy mají pointu, povětšinou velmi úsměvnou, o což se pravidelně staral Herriotův chlebodárce Siegfried se svým bratrem Tristanem, ale tyto veselé příhody ze života jsou občas proloženy i příhodou smutnou, kdy zvířeti již nešlo pomoci. V téhle knize ovšem víte, že to tak prostě má být. Za mě určitě skvělá oddychovka, za niž jsem vděčná opět čtenářské výzvě. Těžko říct, jestli bych po knize jinak sáhla. Ale nyní jsem ráda, že o autorovi vím a až budu zase potřebovat zahrabat se do všedních problémů let dávno minulých, je mi úplně jasné, kam sáhnu.... celý text

Srdíčko 1996, Peter James

Tak tohle by byla vážně pecka, kdyby... Po knize jsem sáhla opět jen díky čtenářské výzvě. Autora jsem do této doby vůbec neznala, ale žánr se zdál být přesně podle mého gusta a byla jsem ráda, že jsem nemusela volit nějakou těžkou romantiku nebo příručku anatomie, abych si splnila srdce na obálce. Kniha měla dle mého dost pomalý rozjezd. Ačkoliv všechny tyto zdánlivé nedůležitosti s příběhem posléze nějak souvisely, nic to nemění na tom, že do půlky se mi kniha prostě pořád hodně vlekla. Od půlky ale začala nabírat na obrátkách a připomněla mi jízdu na horské dráze. Pomalinku vás vytahují ve vozíku nahoru, a pak vás konečně spustí a vy svištíte a ječíte a úžíváte si ten adrenalin a šrumec. Druhá půlka kniha je opravdu nesmírně napínavá, záhadná, matoucí, nepostrádá mrtvoly a hypnotické návraty tuto atmosféru jenom posilují. I když konec byl dle mého trošku vlažnější, ve své podstatě odpovídal celému dění knížky a dalo by se říct, že byl zvládnutý velmi slušně. Takže jo, fakt by to byla pecka, kdyby..... Kdyby??? SPOILER!! Už v řadě komentářů jsem se označila za patologického zvířomila a stále si na tomto označení trvám. Co mě tedy neskutečně rozladilo, bylo to, že jsme se zde setkali s poměrně velkým množstvím zvířat - domácích mazlíků, které autor ale postupně všechny sprovodil ze světa. Všechny, kurňa! Při závěrečném defilé, kdy nechal odejít do věčných lovišť i toho posledního z posledních, mě autor fakt naštval a bylo mi jasné, že 5* mu za to dát nehodlám. Je to můj naprosto subjektivní názor, který se mnou bude sdílet minimum čtenářů, ale tímhle mě autor prostě vytočil. KONEC SPOILERU... celý text

Alenka v říši divů / Alice in Wonderland 2010, Lewis Carroll (p)

Co to sakra bylo? :D :D :D Asi jako většina z nás znám Alenku od Burtona nebo od Disneyho, ale tyto celkem roztomilé pohádky jsou oproti knize úplné nic! Přemýšlím, jestli jsem při čtení měla někdy takový pocit, jako u tohoto díla, ale asi bych řekla, že ne. Autor si s největší pravděpodobností šlehl menší dávku mamrdinu a nám, čtenářům, zapomněl nalajnovat :D, protože očividně nejsem schopná docenit autorovu genialitu. Něco tak šíleného mým čtenářským okénkem ještě neprošlo. Nicméně je to klasika, takže úplně zatratit tuto knihu nemůžu. A vlastně, když se člověk oprostí od požadavků, které na knihu běžně má, je to vlastně celkem prča :D.... celý text

Poslední nadechnutí 2019, Václav Křivanec

Myslím, že tohle je opravdu hodně povedená kniha, zvlášť, když vezmu v potaz, že se jedná o českého autora a ještě o jeho prvotinu. Ne že bych měla něco proti českým autorům (chraň Bůh), ale s tímhle žánrem se u nás tak často nesetkáváme. Co bych vypíchla na úvod, tak je určitě příběh a zápletka jako taková. Myslím, že si autor vše hodně dobře promyslel a dílky skládačky do sebe postupně hezky zapadly. Myšlenkové pochody vraha byly taky skvělým okořeněním a letmý vhled do hlavy některých jeho obětí byl už jen třešničkou na dortu. Autorovi se podařilo přivést na svět i poměrně sympatické vyšetřovatele, i když jejich žárlivé připomínky a s tím spojené kyselé obličeje pro mě byly chvílemi až obtěžující. Dokonce se v knize setkáme i s pár vtipnými hláškami, což dozajista ocenit musím. Na druhou stranu, trochu kritiky nikdy neuškodí. Začala bych obálkou knihy, která mi přijde otřesná, naprosto tuctová a nutno podotknout, že kdybych na knihu narazila v knihkupectví nebo v knihovně, díky obálce by mě nezaujala ani natolik, abych na ni setrvala několikavteřinovým pohledem. A pak rovněž musím souhlasit s uživatelem INCOGNITOREADER, a to opravdu téměř ve všem. Když jsem četla počeštěné jméno, vždy mi to přišlo, jako bych dostala od autora facku. "Jeee" výrazů tam taky bylo jako máku a i ty na mě působily mírně řečeno nepatřičně. Je mi jasné, že srdce milovníka aut by u této knihy plesalo radostí, ale já, automobilový diletant, jsem asi při pětašedesátem použití slov bílá captiva málem vyletěla z okna :). Co se týče vraha, tušila jsem jej skoro hned, jakmile se na scéně objevil. Nějak mi přišlo, že tam docela ční a že se to na něj dokonale hodí. Sice mě autor na chvíli svedl z cesty, ale mé podezření se nakonec potvrdilo. To ale určitě za nějaký problém nepovažuji. I tak byla cesta "k cíli" korunována slušnou spisovatelsko-policejní prací. No ale co, i když pár připomínek by se tedy našlo, ve svém celku je kniha velmi slušně fungující thriller zasazený do rádobyamerického prostředí, které je pro tento typ vyšetřování nutností. Autorovi fandím a doufám, že bude i nadále psát v podobném duchu. Určitě si jej pohlídám.... celý text