Eigis Eigis přečtené 1626

Ulice Ankh-Morporku

Ulice Ankh-Morporku 1996, Terry Pratchett
4 z 5

Tohle je skutečně jen mapa doplněná kratičkým povídáním o jejím vzniku, což je škoda, protože v ostatních zeměplošských mapách je doprovodného textu (který je na nich to nejlepší) daleko víc. Jinak stejně jako u ostatních map, je tahle pro mě z hlediska četby klasických zeměplošských knih vcelku zbytečná. Je to něco na co jednou ze zvědavosti podívám a založím.... celý text


Smrťova říše: Mapa

Smrťova říše: Mapa 2000, Terry Pratchett
5 z 5

Na téhle knížečce je super, že přibližuje vcelku komplexním způsobem Smrťovu osobnost. Samotná ,,mapa" je, ale vcelku o ničem, prostě jen obrázek.


Mapa Zeměplochy

Mapa Zeměplochy 1996, Terry Pratchett
5 z 5

Většina autorů prostě umístí mapu svého fantasy světa na začátek své knihy. Terry Pratchett jí pojal jako samostatný počin. Doprovodné texty navíc pobaví, ale i přestože se jedná o bezesporu zajímavý počin, rozhodně nebudu při četbě zeměplošských knih koukat do mapy a zkoumat pohyby hlavních postav. Osudy jejích hrdinů jsou totiž natolik ztřeštěné, že je mi úplně jedno, jestli v jedné knize dorazili z bodu A do bodu B za dvě hodiny a v druhé za dva dny. I přes určitou zbytečnost je tato publikace dalším důkazem hluboké propracovanosti Zeměplochy, za což mají oba autoři mé upřímné uznání.... celý text


Krvavý kámen

Krvavý kámen 2000, David Gemmell
5 z 5

David Gemmell napsal lepší knihy než je tato, ale i tak patří k tomu lepšímu co žánr nabízí. Skvěle vykreslený hlavní hrdina, solidní příběh a především parádní propojení časového kruhu korunované vynikajícím závěrem.... celý text


Poslední strážce

Poslední strážce 1998, David Gemmell
4 z 5

Druhý díl mi přišel trošku rozpačitější než jednička. Chyběl mi pořádný závěr, ke kterému by kniha směřovala. Dalším mínusem byla absence pořádného záporáka. V mnoha částech jsem měl pocit, že čtu další z mnoha příběhů o hrdiném mashalovi, který krotí město někde na divokém západě. I přes tyto nedostatky se ale jedná o celkem příjemné počtení.... celý text


Vlk ve stínu

Vlk ve stínu 1998, David Gemmell
5 z 5

Některé zdroje mají tendenci zařadit tuto knihu jako třetí díl série Sipstrassi, ale dle mého názoru se hluboce mýlí. Gemmell má prostě ve zvyku používat některé své nápady ve více navzájem příliš nesouvisejících sériích a magické kameny jsou pouze jedním z příkladů. Na rozdíl od další autorovy tvorby, kterou lze zařadit mezi fantasy, tohle je spíše post apokalyptické scifíčko a fantasy zde hraje spíše vedlejší roli. Vlk ve stínu má všechny atributy Gemmellovi tvorby. Hlavní hrdina zaleze člověku pod kůži, děj má spád a zbytečně neodbočuje a akce střídá akci.... celý text


Maus II: A tady začalo moje trápení

Maus II: A tady začalo moje trápení 1998, Art Spiegelman
5 z 5

Myslel jsem, že mě po přečtení prvního dílu, pokračování už tolik nezasáhne, ale opak je pravdou. Tenhle syrový popis přežití pod stínem smrti na pozadí lidské bestiality by si měl přečíst každý, aby se nezapomnělo.... celý text


Tommyknockeři

Tommyknockeři 2013, Stephen King
5 z 5

Tahle kniha má velice nezvyklou strukturu. V první části se omezuje pouze na dvě postavy. Ve druhé se od nich nečekaně odkloní a nahradí je celou řadou dalších a následně jsou postupně zařazeny zase zpět, ale v případě Bobbi se nejedná o přímý pohled, ale pouze o náhledy jiných osob. Dějové linie jednotlivých postav se navíc neodehrávají kontinuálně, ale děj s každou další kapitolou vrací zpět v čase. Musím říct, že mi to zpočátku činilo velké problémy. První část mi přišla vyloženě slabá, ale naštěstí zbytek knihy tento nedostatek dostatečně vyvažuje. Musím říct, že ačkoliv King nešetří hodně divokými, místy až úchylnými nápady, celý námět knihy, včetně konečného řešení, dává vcelku smysl a ukazuje, že to autor měl přeci jenom promyšlenější než by se místy mohlo zdát. Nebýt slabšího rozjezdu mohlo se jednat o jednu z jeho nejlepších knih.... celý text


Maus I: Otcova krvavá pouť dějinami

Maus I: Otcova krvavá pouť dějinami 1997, Art Spiegelman
5 z 5

Spiegelman bez jakýchkoliv pochybností dokazuje, že komiksová tvorba může pojmout i velice vážná a seriózní témata. Kniha má dvě dějové linie, současný složitý vztah autora s otcem a popis otcových osudů během nacistické hrůzovlády. Musím říci, že zpočátku mi to vcelku vadilo, děj mi připadal roztříštěný a já se do něj nedokázal hlouběji ponořit. Naštěstí jsem si záhy uvědomil, že tato zdánlivá nevýhoda je naopak jednou z největších předností tohoto geniálního dílka. Komiks nemá být o nějakém hlubokém příběhu, má být stručný a krátký a pracovat s čtenářovou fantazií, která by měla rozvíjet jednotlivé obrázky do obsáhlejšího příběhu. Dvě linie děje mají, ale i další výraznou přednost. Jejich výrazná odlišnost je navzájem velice zvýrazňuje. Sto stran nepřetržitého popisu nacistických zvěrstev by otupilo čtenářovu emocionální vnímavost, ale ve chvíli kdy jsou proloženy melancholicko humornými scénami s autorova vztahu s otcem, působí překvapivě důrazně. Navíc je možné sledovat psychologii Vladkovi osobnosti během dlouhé dekády jeho života. Poslední předností, která mě silněji oslovila, je přidělení zvířecích tváří jednotlivým národnostem. Tento postup nejenom že poukazuje na jejich role v ději, ale způsobuje i velkou anonymitu postav, takže se čtenář s žádnou více neztotožní a není odváděn od hlavního poselství knihy. Navíc je to velice přehledné.... celý text


Nezbytné věci

Nezbytné věci 2009, Stephen King
5 z 5

Jako každý rozsáhlejší Kingův román, který jsem četl, se i tento rozjíždí pozvolna a nenápadně. Autor pomalu popisuje příběhy a touhy dalších a dalších obyvatel městečka, bez větší vzájemné spojitosti, takže jsem měl pocit, že čtu deset knih a ne jen jednu. Jak se, ale jednotlivé osudy začaly proplétat a děj gradovat, nemohl jsem od knihy skoro odtrhnout oči až do chvíle, kdy každý kousek mozaiky příběhů nezapadl na své místo a nebyl vytvořen celkový obraz. Samotný závěr pak je třešničkou na dortu a jenom potvrzuje fakt, že King není nějaký tuctový béčkový spisovatel hororů na jejichž konci hlavní hrdina sprovodí hlavního padoucha ze světa nějakým zvlášť brutálním způsobem. Prostě když se řekne ,,král" představím si spíš jeho než Elvise.... celý text


Ztracený symbol

Ztracený symbol 2010, Dan Brown
4 z 5

Je vcelku logické, že se Brown dříve či později, v některé ze svých knih, zaměří na tématiku svobodných zednářů. Ztracený symbol rozhodně nepostrádá tradiční atributy jeho děl. Děj má spád a udržuje čtenáře v neustálém napětí. Na druhou stranu příběh je zbytečně zahlcen různými zajímavostmi a popisy. Malach je až příliš podobný svým románovým předchůdcům, Langdonovi opět pomáhá bystrá žena, která byla do víru událostí zatažena díky svému příbuznému, který střeží nějaké tajemství a podobných věcí a schod s minulou autorovou tvorbou je v knize bohužel až moc. Postava Langdona postrádá vývoj, chvílemi je to stále ten naivní nevěřící Tomáš, který vrhá nevěřícné, vytřeštěné či šokované pohledy téměř pokaždé když je vyluštěna nová část rébusu. Pokud by tohle byla Brownova první kniha s Langdonem byl by můj názor na ni podstatně lepší, ale tohle vykrádání svých předchozích nápadů a postupů není zas tak nic slavného.... celý text


Světová náboženství

Světová náboženství 2003, Michael Keene
4 z 5

I laikovi je na první pohled jasné, že kniha je vzatá tak trochu letem světem. Asi nejvíce je to znát při striktním dodržování dvoustránkové délky jednotlivých podkapitol, tak že některá méně obsažná jsou doplněna velkou (zbytečnou) fotografií a jiná bohužel šizená. Další výhradu mám proti poslední kapitole, ve které je pět menších náboženství popsáno zbytečně stručně. Na druhou stranu je třeba přiznat, že tahle encyklopedie poskytne solidní základní přehled a prozradí spoustu zajímavých faktů.... celý text


Dlouhý pochod

Dlouhý pochod 2005, Richard Bachman (p)
5 z 5

Tahle kniha se mi líbí ze dvou důvodů. Za prvé má velice dobrý námět, který mě okamžitě zaujal. Druhou předností je Kingovo vypravěčské umění. Příběh je popisován pouze z pohledu jedné osoby, což se na první pohled může zdát jako nedostatek, ale opak je pravdou. Námět totiž nemá potenciál dlouhého románu a náhledy více postav by ho zbytečně protahovali a on musí naopak rychle utíkat. Dalším kladem tohoto přístupu je anonymita většiny chodců, díky čemuž o to víc vynikne skupina těch vybraných. Posledním výrazným atributem jednostranného pohledu je dobré vcítění se do pocitů účastníka této morbidní soutěže. Prostě další perfektní kniha, kterou jsem od Kinga četl.... celý text