Eigis přečtené 1626

Sekera z bronzu, rouno ze zlata 2009, Juraj Červenák

Celou knížku jsem četl s určitým odstupem a nedokázal jsem si vytvořit ten správný vztah k hlavním hrdinům ani se ponořit do příběhu. Na to jak je tento příběh krátký, je příliš přecpaný nápady a postavami. Děj je líčen spíše povrchně a v druhé polovině příběhu mi navíc chyběli ti správní zlí hoši, které by ke konci pobili. Sečteno podtrženo je pro mě tohle to nejslabší fantasy co Červenák napsal a to jsem od něj četl skoro všechno. PS. stejný příběh s Conanem v hlavní roli by mi kupodivu nevadil, především proto, že je pro něj typický a jeho postavu znám, takže ji nepotřebuji blíže poznávat.... celý text

Olgerd ze Scallbornu: Meč z Thormarenu 1993, Thorleif Larssen (p)

Napsat knihu s originálním příběhem a mytologií není jen tak, navíc vydavatelství nerada experimentují s něčím novým a to hlavně u začínajících autorů. Takže než si nový autor najde svůj literární výraz musí se procvičit na něčem tradičnějším. Tato kniha, která je podle údajů na tomto webu v pořadí teprve druhý počin Juraje Červenáka, sice neoslní, ale rozhodně neurazí. Její přečtení je vcelku příjemná oddechovka při, které člověk vypne. Navíc pro mne jako skalního fandu tohoto autora je rozhodně zajímavé vidět jak od svých začátků literárně vyzrál k tuzemské špičce. Příběh samotný je vcelku tuctový, stejně jako hlavní hrdina a je jenom dobře, že se jedná o první a poslední knihu s ním, protože na Rogana, Ilju, Bivoje či Báthoryho prostě nemá, ale protože Červenák patří k mým nej., dávám čtyři, jinak by to bylo za tři.... celý text

Kámen a krev 2010, Juraj Červenák

Juraj Červenák je autor, který se může pochlubit celkem slušnou bibliografií, takže nikoho nepřekvapí, že se mu nahromadilo několik povídek a nápadů, které dal dohromady v této sbírce. Tento nápad velice oceňuji, protože schánění jednotlivých povídek rozesetých po jedné, po různých sbírkách či časopisech je vcelku problém. Navíc Červenák je jeden z mála autorů, který se psaním živí, což je nepochybně odvaha, protože na psaní fantasy se zrovna nezbohatne, takže jeho motivy pro vydání této knihy chápu dvojnásob. Co se týká sbírky samotné, jsou v ní výborné, ale i průměrné povídky, naštěstí žádná vyloženě špatná. Vládce stříbrného šípu je příběh psaný přesně v tom stylu, díky kterému mám tohoto autora tak rád. 5. Kapka krve nabízí velice kvalitní příběh s vědmou Mirenou. Podobně jako u titulní povídky, je i zde velmi zdařilý detektivní příběh s krvavým zakončením. 5. Věrozvěsty, které autor vyzdvihuje nejvíc z celé knihy, já naopak považuji za jednu z nejslabších věcí. Aby se Rogan s Gorjou mohli setkat s Cyrilem a Metodějem museli zestárnout, což se nutně muselo projevit i na jejich osobnostech. Mě se tato změna ovšem vůbec nelíbí, navíc prezentovaná na pozadí konce slovanských bohů působí až depresivně. 3,5 Strážce hvozdu by nebyl špatný, kdyby hlavní bitvu nevyřešil autor příchodem jedné silné postavy. 4 Černé srdce nebylo až zas tak špatné, ale na pozdější Bohatýrskou trilogii nemá ani omylem. 4 Doupě řvoucí smrti je asi nejlepší povídka s Iljou, který v ní čelí dvojici vynikajících záporáků. 5 Kámen a krev je špička podobně jako Kapka krve a já jsem jenom rád, že se autor zaměřil na psaní celých historických detektivních románů, protože s ohledem na tyto dvě povídky na ně má nesporný talent. 5 Pekelníci neměli chybu, krátká, úderná a svým způsobem humorná povídka mě opravdu potěšila. Souboj vodníka z ohnivým džinem byl prostě geniální. 5... celý text

Da Vinciho kód 2005, Dan Brown

Šifru jsem si poslechl (Dan Brown je takový můj menší experiment s audioknihami), až po ,,Andělech a démonech" a nemohl jsem si nevšimnout podobného mustru obou knih: Langdon spolupracuje s atraktivní ženou, příbuznou hlavní oběti. Hlavní padouch je muž, na kterého se nejvíce spoléhá že mu pomůže záhadu objasnit. Identita tohoto zločince je objasněna až v závěru knihy. Do té doby se drží v pozadí a nechává za sebe odvádět špinavou práci nějakým fanatickým zabijákem, který ho uctívá. A našlo by se toho víc. Navzdory tomu se jedná o fajn záležitost. Obdivuji promyšlenost a rafinovanost celého příběhu, ke kterému si musel autor nastudovat hodně materiálů.... celý text

Ďáblova pevnost 2011, Juraj Červenák

Třetí část série o kapitánu Báthorym stojí rozhodně za to. Z Voronina se stává přesně ten správný typ parťáka. Na druhou stranu rozhodně není nouze o kvalitní záporáky jako ďábelský rytíř, párek šílených alchymistů či čtyři démoničtí jezdci z pouště. V příběhu se vhodně střídají scény bitek s klidnějšími momenty při kterých si hlavní hrdinové trochu oddechnou a čtenář nemá pocit, že čte monotóní popis jatek. Popis trestné výpravy navíc řadím mezi to nejlepší z celé série. Sečteno podtrženo Ďáblova pevnost je, po menším zaváhání u Brány Irkally, dalším klenotem Červenákovi tvorby.... celý text

Brána Irkally 2010, Juraj Červenák

Zatímco se první díl tvářil jako vcelku uvěřitelný historický román, dvojka už se více kloní k fantasy, což by mi ani tak nevadilo nebýt také změny prostředí. Všichni ti exotičtí zabijáci, božstva, národy a města mi prostě k Červenákovi nesedí. Naštěstí i přes to je znát, že to všechno píše výborný spisovatel, takže děj nepostrádá napětí a spád.... celý text

Strážcové Varadínu 2009, Juraj Červenák

Na Báthorym je vidět, že se Červenák stále více odpoutává od klasické fantasy směrem k historické literatuře. Samotný příběh má velice dobrý námět a vine se ve svižném tempu. Postavy jsou velice dobře vymyšlené, hlavní hrdina sympaťák a v případě záporáků se zase jeden nemůže dočkat, až je konečně někdo zabije.... celý text

Bílá věž 2008, Juraj Červenák

Třetí díl je rozhodně nejlepší z celé trilogie. Červenákovi se podařilo výborným způsobem spojit historické události do vlastního originálního příběhu. Velmi zdařile také vystihl krutost středověkého válčení a dobývání. V knize proti sobě nestály armády dobra a zla, ale vojska, kterým jde o kořist, přežití vlastního národa či o pomstu, což dodává příběhu punc historické autentičnosti, ačkoliv jde o fantasy. Nyní už se nedivím, proč je Bohatýr v Červenákově bibliografii, tak vyzdvihovaný. Mimochodem ten, kdo zde tuto knihu žánrově zařadil mezi horory, asi nebyl při smyslech.... celý text

Světlonoš 1999, David Gemmell

Upřímně řečeno mám celkem rozporuplné pocity. Na jedné straně se mi celkem líbí myšlenka, ve které Gemmell konfrontuje hrdinskou legendu a skutečné vyprávění očitého svědka. Některé scénky příběhu jsou zajímavé. Mnoho dalších, ale za moc nestojí. Také mi vadí, že spousta událostí je přeskočena nebo vzata jen velice stručně, takže kniha působí trochu odbytě. Celkový příběh, včetně věcí vedoucích k uzavření kruhu událostí, ale působí celkem dobře. Každopádně je, ale fakt, že Gemmell umí psát o dost lépe.... celý text

Andělé a démoni 2006, Dan Brown

Kniha má velice dobrý spád a udržuje čtenáře v napětí. Ačkoliv ke konci, po odhalení hlavního spiknutí se začínala trochu táhnout.

Rytíři temné pověsti 1999, David Gemmell

Musím říct, že příběh, který se na rozdíl od mnoha jiných Gemmellových děl, odehrává během relativně krátkého časového úseku, mě dost potěšil. Kniha má zpočátku nádech tajemna, ale postupně se přetváří na pro autora typické vedení války proti silnějšímu nepříteli. Škoda jen, že příběh nebyl delší, byl bych ocenil delší úsek zabývající se střety mezi oběma skupinami rytířů.... celý text

Bouřlivák 2005, David Gemmell

Sice se jedná o přímé pokračování ,, Havrana", ale kniha má úplně jinou atmosféru. Na rozdíl od předchozího dílu, zde není kladen takový důraz na dění mezi riganty a je zde výraznější fantasy složka. Je tu také mnohem víc scén z války. Gemmell zde rozvíjí to co předtím pouze naznačil. Moidart není skutečný nepřítel a já si nemůžu pomoct, abych si jeho postavu nestylizoval jako Darth Vadera. Příběh není zakončen velkým masakrem, ale štědrou dávkou magie, což je na jednu stranu škoda, ale má to i řadu výhod. Rigantská sága jako celek se mi líbila. Gemmell si vymyslel paralérní svět, aby nemusel být limitován historií toho našeho. Vytvořil tak příběh prodchnutý svými morálními hodnotami a ideály. Série má všechny atributy jeho tvorby: skvělí hrdinové, jednoduchý děj bez zbytečných popisů a poutavý příběh.... celý text

Havran 2010, David Gemmell

Musím říct, že na začátku jsem byl velice překvapen v jaké době se tento příběh odehrává. Šermíře a lučištníky nahradily mušketýři a pikenýři, čímž Gemmell i nadále kopíruje historický vývoj na britských ostrovech. Celá kniha díky tomu na mě působí úplně jinak než jsem u Gemmellovek zvyklý a já si často přestával uvědomovat, že nečtu o skotech , ale o rigantech. Navíc příběh trošku ztratil svůj epický rozměr. Každopádně to, ale bylo příjemné počtení s velmi dojemným koncem.... celý text

Půlnoční sokol 2002, David Gemmell

Na začátku mě sice mrzelo, jak dlouhý časový úsek Gemmell zase přeskočil, ale to už prostě patří k jeho stylu. Kniha je, ale jinak velice dobrá. Prostředí gladiátorských zápasů, nemělo chybu, stejně jako návrat zpět na vysočinu. Mimochodem závěrečná bitva je inspirovaná Hanibalovým vítěstvím u Kann.... celý text

Meč v bouři 2001, David Gemmell

Základní námět malého chlapce, který dospěje v mocného a obávaného válečníka s trpkým osudem, není u Gemmella nic nového, ale to v žádném případě nevadí, protože tohle prostě umí. Kniha má všechny atributy jeho knih a já se ani chvilku nenudil. Jediné co mi trošku vadilo, byl způsob jakým si celkem drze přivlastnil historické charakteristiky národů starověku, přejmenoval je, změnil jejich historii atd. a vytvořil tím jakýsi paralérní svět, podobný našemu. Nic to, ale nemění na tom, že se jedná o jeden z vrcholů Gemmellovi tvorby.... celý text

Hodina děsu 1992, Stephen King

Mlha 2007, Stephen King

Na této sbírce je dost znát, že byla sestavena z povídek, které King psal během celkem dlouhé doby a spojuje je pouze osoba autora, jinak se liší žánrem, délkou i kvalitou. Mlha - rozhodně nejlepší povídka celé sbírky. King ukazuje své mistrovství tím, že s poměrně jednoduchého námětu, díky skvěle popsanému chování jednotlivých postav, dokáže udělat velice kvalitní dílko. 100% Zde jsou tygři - Je to krátký, naivní příběh, který končí ve chvíli, kdy začíná být alespoň trochu zajímavý. 50% Opice - Námět věci, které způsobuje smrt svým majitelům nebo jejich okolí, není nic nového. Toto podání, ale nemá chybu. Je to jediná část knihy, u které jsem se bál. 100% I povstal Kain - i když je tento příběh krátký, King v něm stihne vše podstatné. Navíc téma je stále aktuální. 80% Zkratka paní Toddové - má vcelku dobrý příběh, ale neustálé popisy zkratek mi dost pokazily celkový dojem. 60% Jaunt - u Kinga jsem tenhle typ technického sci-fi, kterým se tolik proslavili Clark nebo Asimov, vidím poprvé. Je sice pravda, že technická stránka věci kvalitativně dost pokulhává, ale i tak je to fajn počin. 80% Kšeft na svatbě - ani tenhle žánr není pro Kinga moc typický, ale povídka má dobrý nápad a zpracování. 70% Paranoia: Zaklínadlo - dost mě překvapilo, když jsem narazil na povídku tohoto typu, ale přečíst si ji čistě pro zajímavost rozhodně neškodí. 70% Prám - jedna ze stěžejních povídek téhle knihy. Ani mi nevadilo klišé s partou amerických studentů, kteří postupně brutálně umírají. 100% Textový procesor bohů - výborný námět. Takový procesor by možná nebyl k zahození. První co bych napsal: V knihovně mám kompletní dílo S. Kinga. 100% Muž, který nepodával pravici - dobrá povídka, ale kdybych neměl přečtenou Dýchací metodu, která jí předchází, moc by mě nezaujala. 100% Plážový svět - základní příběh je fajn, ale i přes to, že je relativně krátká, je tam dost vaty. 70% Obraz smrtky - rozhodně nejprůměrnější příběh z celé knihy. 60% Nona - Fajn oddechovka s dobrým dějem. 80% Pro Owena - Někdo v tom možná najde umění, ale pro mě je to pitomost. 10% Nezmar - pěkně nechutná záležitost s příchutí černého humoru. 80% Náklaďák strejdy Otta - Zbytečně vleklá povídka bez zajímavějšího momentu. 60% Ranní rozvážky (Mlékař #1) - působí neúplně, jako mustr pro napsání něčeho delšího. 60% Bourák: Příběh z prádelny (Mlékař #2) - delší než jednička, navíc jsem se zasmál. 80% Babička - nejdřív se zdála nic moc, postupně se velice slušně rozjede. 90% Balada o pružné kulce - bylo tam dost vaty, ve které jinak celkem dobrý příběh trochu zanikl. 70% Úžina - Pro mě dost nuda, ale závěr se povedl. 60%... celý text

Talisman 1996, Stephen King

V delších knihách S. Kinga jsem zvyklý na celkem početný okruh hlavních postav, jejichž osudy postupně spojuje a proplétá. Talisman má v podstatě jen jednoho hlavního hrdinu, jehož osobnost mě přestala celkem rychle bavit. První třetina knihy byla navíc dost nudná. Později, zhruba od začátku putování s Vlkem, se to trošku zlepšilo. Ke konci začla mít kniha naštěstí větší spád. Dále musím říct, že hodně věcí v tomto příběhu mi docela vadilo a byl bych rád kdyby je autoři napsali jinak. Asi největší problém jsem měl s Jackovým věkem. Dvanáct je prostě málo, to pak scéna kde likviduje samopalem uzi směčku vlkodlaků a spol. působí až směšně. Celkově vzato zatím to nejhorší, co jsem od Kinga četl, ačkoliv to může být i tím, že doposud to byly samé jeho nejúspěšnější knihy.... celý text

Hvězda-02 2007, Robert Fabian

První díl, se mi líbil o trošku víc, protože v něm bylo více záhad a neznámých, ale i tak je druhý díl super kniha, u které jsem se nenudil. Pořád se tam něco děje, akce stíhá akci a jednotlivé postavy sotva stíhají měnit zásobníky. Ačkoliv se dalo poměrně dobře odhadnout jak kniha dopadne, musím na druhou stranu přiznat, že spoiler s další Fabianovou knihou mě dokonale překvapil. Jsem opravdu zvědavý k jakému cíly, všechny ty drobné náznaky a propojení jednotlivých knih povedou. PS. Nevíte někdo o nějakém odkazu, kde jsou Fabianova díla nějak chronologicky seřazena, pokud možno i s časovou osou?... celý text

Hvězda-01 2007, Robert Fabian

Kniha mě příjemně překvapila. Má neuvěřitelný spád, který jsem u Fabina zažil pouze u Mariňáků. Autor od začátku navozuje atmosféru kriminálního trilleru s mnoha neznámými, které pozvolna odhaluje a udržuje tím tak čtenářovu stoprocentní pozornost. Vzhledem k napínavému závěru jsem rád, že mám k dispozici druhý díl po kterém můžu hned sáhnout.... celý text