ElikaS přečtené 1002

Pýcha a předsudek 2008, Jane Austen

Do Pýchy a předsudku jsem se pustila, protože je to knížka, na kterou odkazuje celá řada dnešních romantických knih. Navíc, kdo by neznal pana Darcyho? :-D Tak jsem si říkala, že si ji přečtu, abych si trošku rozšířia obzory a udělěla si o panu Darcym vlastní obrázek. Musím říct, že se mi knížka líbila. Vlastně se jedná o předchůdce dnešním romantické literatury. Pan Darcy je vlastně typický hridna romantických knížek – bohatý, dobře vypadající, arogantní, trochu sebestředný, ale má zlaté srdce. Tuhle definici naplňuje většina dnešních romantický hrdinů. Elizabeth je sebevědomá a svá mladá žena, která se nebojí říct to, co si myslí. Na tu dobu to jistě bylo pokrokové dílo. Knížka se i dobře četla, z toho jsem měla trošku strach, ale nijak mě starší jazyk nerušil, neubíralo to na čtivosti a celkově hodnotím knížku velmi kladně.... celý text

Scarlet 2013, Marissa Meyer

Na pokračování Cinder jsem byla moc zvědavá. I druhý díl měl pohádkový motiv, tentokrát byl příběh inspirován Červenou Karkulkou. A moc dobře. Příběhy inspirované pohádkami můžolu a Meyer to umí opravdu skvěle. Přestože sci-fi nečtu a nemám je ráda, tady mi ani prvky sci-fi vůbec nevadí. Vše přebijí příjemná pohádková atmosféra. Příběh Vlka, Scarlet i babičky Michelle byl skvěle vymyšlen. Do tohoto základního příběhu se nerušeně prolíná příběh Cinder a Kaie. Jejich dějová linka je pěkně zakomponována a příjemně se prolíná se Scarletinou. Druhý díl série byl podle mého názoru ještě lepší než první. Dokázal mě překvapit, některé zvraty jsem opravdu nečekala. Některé ano, ale neubralo to na čtivosti, či napětí. Teď už jsem napnutá, jak to bude pokračovat dál.... celý text

Není přání jako přání 2011, Alexandra Potter

Knížka neurazí, nenadchne. Uznávám, že je napsaná celkem vtipně, poměrně dobře se čte, děj pěkně plyne. Bohužel humor mi příjde takový prvoplánový. Nečekejte žádný velký příběh, navíc je hodně předvídatelný. Knížka mi trochu připomínala Bridget Jones. V podstatě od začátku je jasné, s kým hlavní hrdinka skončí, kdo je fajn a kdo ne. Heather mi občas připadala otravná, Gabe byl asi jediný normální. Jamese jsem odhadla hned na začátku a přišel mi nesympatický už z Heatheřina nadšeného popisu.... celý text

Nikdykde 2006, Neil Gaiman

Knížku jsem si moc užila. Přestože je příběh místy docela drsný, nemůžu se ubránit tomu, že má takovou pohádkovou atmosféru. A to na mě platí :) Na Gaimanovi musím ocenit to, že každá knížka je úplně jiná. Před Nikdykde jsem četla Americké bohy a skoro se mi nechtělo věřit, že obojí napsal stejný autor. :) Každopádně musím říct, že obdivuji jeho fantazii, protože Gaiman dokáže vytvořit fantasticky promyšlený svět a nepotřebuje k tomu pětidílnou sérii, a přitom všechny linky, včetně těch nepatrných dotáhne do detailů. Richard byl roztomilý, v podstatě naivně nevinný, ale zaslouží si poklonu, za to jak se se vším statečně popral. Dvířka mě bavila. Hunter mě překvapovala, ale i její postava byla podle mého dobře vykreslená a dobře pochopitelná. Markýz se stal mou nejoblíbenější postavou. I on mě překvapil, upřímně jsem si myslela, že jeho charakter bude trošku jiný, ale hrozně mě bavil. O to víc oceňuji závěrečnou povídku, která mu byla věnována. A musím zmínit i pan Croupa a pan Vandemera, kteří byli parádní záporáci. Neskutečně mě bavili jejich rozhovory a povznesli knížku ještě o úroveň víc. Pokud máte rádi fantazy, určitě po této knížce sáhněte. Moc se mi líbila.... celý text

Zničená 2020, Rachel Van Dyken

Tak tahle knížka mě velmi mile překvapila. Po Dohazovačích s. r. o. jsem očekávala vtipnou romantiku, u které se pobavím a nebudu o ní muset nijak zvlášť přemýšlet. No hned v úvodu mě příběh vyvedl z omylu. Řešila se velmi těžká témata i vtipu oproti zmíněné sérii ubylo. Ale vůbec to nebylo na škodu. Naopak. Knížka mě úplně dostala. Je to přesně ten typ knížky, u které si pobrečíte i se zasmějete. A těch zajímavých myšlenek, co v knížce je! J Kiersten to rozhodně neměla jednoduché, ale hned jsem si ji oblíbila a její trápení prožívala spolu s ní. Do Wese se musíte zamilovat. Měl to v hlavě neskutečně dobře srovnané, jeho myšlenky mě moc bavily a při tom měl auru rebela. A nemůžu nezmínit i Gaba, na kterého se v příštím roce moc těším, protože i jeho jsem si zamilovala. Co napsat ke konci, abych neprozradila děj? Snad jen to, že jsem se toho konce trochu obávala, asi jinak než si myslíte, ale na konec se mi do té knížky hodil. Knížku rozhodně doporučuji.... celý text

Cinder 2012, Marissa Meyer

Knížku jsem poslouchala jako audioknihu namluvenou Terezií Taberyovou. A moc se mi líbila, hlas interpretky se mi do příběhu moc hodil a pěkně doplnil atmosféru knihy. Tuhle knížku jsem poměrně dlouho odkládala, asi proto, že nemám ráda scifi. A za normálních okolností je nečtu. Jenže v té knížce se prvek scifi mísí s fantazy a pohádkou, a to zase ráda mám, takže jsem se do ní nakonec pustila. Jak již název napovídá, knížka se nese v duchu Popelky. Právě prvky této pohádky nás provází celým dějem. Musím říct, že na začátku jsem měla s knížkou trošku problém. Tím jak sci-fi nemám ráda, bojovala jsem s tím, jak si Cinder vůbec představit, celý autorkou vytvořený svět mi přišel tak nějak nepředstavitelný. Postupně jsem se ale zaposlouchala a byla jsem hrozně zvědavá, jak vše dopadne. Když jsem knížku začínala číst, věděla jsem, že jde o sérii, ale dle názvu knížek jsem si trochu myslela, že každý díl bude sám o sobě ucelený příběh, a tak jsem čekala na konci knížky rozuzlení, kterého se mi ale nedostalo, takže jsem neskutečně zvědavá, jak to vlastně dopadne a pustím se hned do další knížky. Cinder byla sympatická a rychle jsem si ji oblíbila, chvílemi mi jí bylo líto, ale líbilo se mi na ní, že se z ničeho nehroutila a stále bojovala. Kaie jsem si zamilovala, na to jak byl mladý, byl rozumný a myslím, že své zemi bude dobrým panovníkem. Knížku rozhodně doporučuji a jsem zvědavá, jak bude příběh Měsíčních kronik pokračovat.... celý text

Američtí bohové 2001, Neil Gaiman

Upřímně k téhle knížce jsem dlouho nevěděla, co napsat. Musím se ztotožnit se závěrečnými slovy autora v tom, že absolutně netuším, kam knihu zařadit – asi trochu temnější fantazy. Každopádně se mi moc líbila. Poslouchala jsem ji jako audioknihu, kterou namluvil Kajetán Písařovič a byla to jedna z nejlepších audioknih, kterou jsou poslouchala. Pan Písařovič byl výborný! Líbilo se mi, jak jsem i hned z prvních slov poznala, o kterou postavu se jedná, a přestože v knize bylo velké množství postav, každou naluvil jinak a po celou dobu naprosto stejně. Jeho projev mi sednul. A teď k samotné knize. Mám moc ráda knížky, které mě dokáží překvapit. Ale to se u téhle nestalo, protože jsem si absolutně netroufla tipnout, jak se bude dál vyvjít. Takže jsem si ani nevytvořila nějaké zásadní teorie a po celou dobu jsem napjatě čekala, co bude dál. A to je ještě lepší, než když knížky překvapí. Styl Neila Gaimana je hodně specifický. Působí tak úsporně, svým způsobem i s minimem emocí, ale přesto dokáže vtáhnout do děje a i když to není vyloženě akční, stále se v knize něco děje. Dokáže vykreslit krásně temnou atmosféru. Stína jsem si oblíbila hned na začátku, i když je to vlastně taky celkem zvláštní postava, na začátku se mi zdál trochu netečný a chladný, ale vzhledem k okolnostem, je to nejspíš pochopitelné. Každopádně čím víc, jsem ho poznávala, tím víc jsem mu fandila a líbil se mi. Naopak jsem od začátku nefandila Středovi, přestože ani jeho postava není špatně napsané. Obecně oceňuji, že postavy nebyly ani černé ani bílé, ale všechny pěkně vykreslené s dobrými i stinnými stránkami. Knížku rozhodně doporučuji.... celý text

Americký král 2020, Sierra Simone

Od třetího dílu jsem měla velmi vysoká očekávání a hrozně jsem se těšila na to, jaký bude závěr celé série. A ač nerada tak musím říct, že jsem byla trošičku zklamaná. Tentokrát mi stránky nemizeli pod rukami a měla jsem problém se do knížky začíst. I Ash je jistě zajímavá postava a oceňuji, že vždy vše řešil na přímo a nic neskrýval, ale mě jeho podání úplně nevtáhlo. Kapitoly z minulosti mě trochu otravovali a připadlo mi, že mě odtahují od toho podstatného. A pak tu bylo závěr, nedá mi to a musím se k němu vyjádřit. Chápu, že kniha celou dobu odkazovala na legendu o králi Artušovi a přišlo mi to jako dobrý nápad. Ale konečné propojení reality s „mystikou“ mi nesedělo. Přišlo mi to zbytečné a sebralo to jakoukoli uvěřitelnost příběhu. Jasně, tady můžete namítnout, že takovýhle příběh si normálně stejně neodehrál, ale to by se dalo říct o polovině romantických knížek. A závěrečné oživení Ashe tomu dodalo korunu. I přestože se mi série jako celek líbila, z posledního dílu jsem trochu zklamaná.... celý text

Její třešničky 2020, Penelope Bloom

Tohle byla vtipná, milá oddechovka. Co na tom, že hlavní hrdinové byli oba šílení, příběh minimální?! Pobavila jsem se, a to je to jediné, co jsem od knížky očekávala, a to jsem taky dostala. Už z prvního dílu bylo jasné, že William je svůj, ale ani mě nenapadlo, že to bude až takový extrém.... celý text

Na co slova nestačí 2020, Brigid Kemmerer

Knížka mě dostala. Mám ráda silné příběhy, kde se hlavní hrdinové vyrovnávají s traumaty a jsou si navzájem oporou. A to tahle knížka splnila na výbornou. Trošku mi připomínala knihy – Topím se v tobě, Topíme se v sobě, které sice řeší jiná traumata, ale stejně jako zde jsou oba hrdinové rozbití a snaží se dát dohromady. Příběhu jsem věřila, byl napsán tak, že mě vtáhl do děje a nepustil. Hltala jsem každou stránku a pořád čekala, co bude dál. Knížka pro mě měla i poměrně velký přesah, nebyla ta jen obyčejná romantika, nebo young adult. Reva jsem v mnoha situacích úplně nechápala. Pořád jsem si říkala „Co na tom? Tak už to řekni! Mluv s nimi/ní/ním!“ Jenže pak mě napadlo, jak bych mu mohla radit? Vždyť po tom, čím si prošel, nemusí a možná ani nemůže reagovat běžně. Při tom jeho úvahy mě v mnoha situacích úplně dostali. Ten kluk měl v hlavě sice šílený chaos, ale zamilovala jsem si ho. Emma mě chvílemi hrozně štvala. Chápu, že to neměla úplně jednoduché, ale přesto v mnoha situacích jednala hrozně sebestředně. A naprosto jsem se ztotožnila s názorem Cait, která její jednání moc pěkně shrnula. Co mě ale na knížce dostalo a je to její největší klad, jsou vedlejší postavy. Declan byl ještě lepší než v prvním díle. Fantastický kamarád. Jejich vztah s Revem mi přišel možná i nejlepší na celé knížce. To samé co Declan pro Reva byla Cait pro Emmu. Hrozně se mi líbilo, jak při nich stáli, i když si to v té chvíli možná ani nezasloužili. Revovi rodiče byli úžasní. Tolik pochopení, lásky, trpělivosti, tolerance, při tom Revovi nikdy nevnutili svůj názor. Diskuze Reva Geoffem byly také parádní. No a v neposlední řadě Matthew. Moc se mi líbila dynamika jeho vztahu s Revem a možná ještě o maličko víc s Declanem. Byť ta tam byla jen naznačena. Opravdu doufám, že i Matthew dostane vlastní díl. Na závěr musím konstatovat, že i když se mi první díl líbil opravdu hodně, tak tento druhý ho ještě překonal. Takže doporučuji.... celý text

Napsáno krví 2020, Chris Carter

Robert Hunter je můj nejoblíbenější detektiv. Na knížky Chrise Cartera jsem přišla o prázdninách a okamžitě jsem si je zamilovala. Prvních deset dílů jsem četla najednou a nemohla jsem se dočkat této novinky. Vzhledem k tomu, že díl Nenávist (spolu se Zlobou a Jeden za druhým) považuji za nejlepší díl série. Měla jsem od knížky velmi vysoká očekávní. Nevím, jestli to bylo tím, že jsem první knížky četla narát a tuto s odstupem, ale přišlo mi, že Robert se charakterově trochu změnil. Přišel mi hodně rozvážný a tichý. Zase na druhou stranu potom všem, co prožil, se není čemu divit. Každopádně i tak je ve vrcholné (i fyzické J) formě. I když v rámci žánru není humor na prvním místě, v předchozích dílech jsem si užívala sarkastické poznámky obou detektivů. Tentokrát mi přišlo, že žertování ubylo. To může být samozřejmě způsobeno i okolnostmi, za kterými autor knihu dopisoval. Každopádně mi v to knížce trošku chybělo. A i když se to možná mnohým z vás bude zdát jako blbost, hodně mi chyběl základní popis života Roberta. Za těch deset dílů jsem si zvykla, že nám Carter vždy nějak shrne, že Hunter byl vždy zázračným dítětem, v kolika letech, co dostudoval a že jeho disertační práce je povinnou četbou FBI. Bavilo, že po každé ho autor představil jinak, resp. v jiných souvislostech a tak jsem si na to zvykla, že jsem to tentokrát postrádala. Pro mě byl tento díl zřejmě nejslabším dílem celé série, to ale vůbec neznamená, že by to bylo mizerné. Stále je to výborná detektivka, jen v porovnání s ostatními se mi to zdálo horší. I tak určitě doporučuji.... celý text

Doufat znovu 2020, Mona Kasten

Celá série Znovu je jedna z mých srdcovek a na celé sérii se mi moc líbilo to, že měla vzestupnou tendenci. První díl – Začít znovu - byl skvělý, druhý – Věřit znovu - ještě lepší a třetí díl – Cítit znovu - byl perfektní, i proto jsem se moc těšila na tento čtvrtý díl. Bohužel musím říct, že jsem byla trošku zklamaná. Asi za to mohou především má vysoká očekávání, protože knížka rozhodně není špatná. Už z anotace jsem očekávala, že základním problémem Everly a Nolana bude vztah studentka / učitel. Což mi přijde jako klišé, a proto mě potěšilo, že se sice jednalo o téma, ale jen přidružené – ne základní. A nedělalo se kolem toho moc povyku. Everly mi ze začátku hrozně lezla na nervy (například ve vztahu k matce a Stanleymu), ale zase na druhou stranu chápu, že to co prožila ji muselo těžce traumatizovat, a tudíž její jednání je v celku pochopitelné. Nolan byl zlatíčko… Byl chápající, tolerantní, jen měl maličko víc komunikovat. Někdy si říkám, jestli by vůbec šlo napsat romantickou knížku, kde spolu hlavní hrdinové bez problémů komunikují a říkají si, co cítít. Otázkou je, kde by pak byla zápletka :-) Hlavní téma knížky se stejně jako v celé sérii stále opakuje – dvě zlomené duše, najdnou někoho, kdo jim jejich traumata po prvotních nesnázích, pomůže překonat, ale u této autorky mi opakující se téma vůbec nevadí, protože opravdu umí psát. Její příběhy jsou opravdu emocionální, sladké … Romantika čiší z každé stránky. Není moc lepších romantických knih na útěk od reality, takže i když jsem měla očekávání větší, tak knížku mohu s klidným svědomím doporučit.... celý text

Hračkář 2019, Andrew Mayne

Hračkář poměrně plynule navazuje na první díl série, ovšem osobně bych uvítala, kdyby bylo podrobněji rozvedeno, co se s Theem po konci prvního dílu dělo. Autor nám vše předkládá pouze v hodně zjednodušené formě a mám více otázek, než se mi dostalo odpovědí. Thea jsem si už v prvním díle oblíbila a tato kniha mou náklonost k němu jen prohlubuje. Jeho komentáře jsou mnohokrát opravdu trefné. Charakterově mi je blízký. A stejně jako v prvním díle se mi líbí, že to není detektiv v pravém slova smyslu. Knížka byla napínavá a opět proložena vědou, ale v přijatelné formě, kde vše bylo pěkně popsáno a čtenář nemusel tápat. Tentokrát jsem ale nebyla úplně nadšená z konce knihy. Osobně se mi více líbila Šelma. I přesto se ale jedná o nadprůměrnou detektivku.... celý text

Prokurátor 2019, Paulina Świst

Jednu dobu mi přišlo, že na tuhle knížku narážím úplně všude. Ale celkem dlouho mi trvalo, než jsem se k ní dostala. Když jsem ji začala číst, říkala jsem si, jak je možný, že má tak vysoké hodnocení. Styl psaní mi příšel hrozný a uvažovala jsem, jestli je to chyba autora nebo překladatele. Později jsem došla k tomu, že chyba je asi u mě. Nevěřila bych tomu, ale hrozně mě ovlivlina polština – polská jména, místa a hlavně oslovování jako „Bartek“, „Tomek“. Při angličtině ani nemrknu, ale na polštinu zvyklá nejsem a chvíli mi trvalo než jsem si zvykla a přestalo mi to kazit dojem z knížky. Když si odmyslím mé problémy s polštinou, tak se mi knížka vlastně líbila. Děj byl zajímavý, líbilo se mi propojení s prostředím trestního práva a mafie. Většina romantických příběhů je vyprávěna z druhé strany, kdy se hlavní hrdinka zamiluje do mafiana a čtenář zjistí, že právě ten mafián je hrozně fajn kluk a přeje jim, ať to dobře dopadne a nikdo je nechytí. Tady to bylo obráceně a konečně na správné straně zákona. Takže vlastně poměrně originální prostředí. Kinga je hodně svá, ale sympatická hlavní hrdinka. Líbí se mi její jízlivost a jistá arogance, která je ale v mezích a nedělá ji otravnou. Lukasz je fajn, ale občas měl dřív přemýšlet než začal jednat. Některé jeho závěry byly hodně ukvapené. Oceňuji i to, že spolu tentokrát hlavní hrdinové komunikovali a nemuseli neustále hádat, co si ten druhý myslí. Ná závěr už snad jen všíimla jsem si, že knížka je často řazena do erotiky, což mi teda po jejím přečtení nepřišlo. Neříkám byly tam asi 3 erotické scény, ale v porovnání s jinými knížkami myslím, že ta podstata byla někde jinde.... celý text

Šelma 2018, Andrew Mayne

Šelma je detektivkou, která podle mě v rámci žánru poměrně vyniká svým přístupem k vyšetřování. Theo rozhodně není typickým detektivem, vlastně vůbec není detektivem a to se mi na knížce moc líbilo. Theův vědecký přístup je poměrně příjemnou změnou v dnešních detektivkách. Navíc bylo vše obstojně vysvětleno, takže jsem nijak netápala v odborných pojmech. Thea jsem si obecně velmi oblíbila. Byl sympatický, správně mimo a přesto se o sebe uměl postarat. Děj příjemně plynul, stále jsem očekávala, co bude dál, takže jsem nakonec knížku přečetla během dopoledne. Na závěr je knížka velmi akční, možná že chvílemi až trochu moc, ale nijak mi to nevadilo, i když si umím si představit, že někomu to ubralo na uvěřitelnosti příběhu. Já mám ale tyhle akční zápletky ráda, takže to oceňuji. Teď už se těším, jak to s Theem bude pokračovat a hned se pustím do dalšího dílu.... celý text

Dívka, která si říkala Tuesday 2016, Stephen Williams

Knížku jsem si přečetla kvůli čtenářské výzvě. A musím říct, že mě teda vůbec neuchvátila. Celý příběh byl absolutně nereálný a naprosto neuvěřitelný. Jako fakt jedna malá holka, vyřidí celé město a mafii? Jednu hvězdičku navíc dávám za to, že se knížka četla dobře a díky krátkým kapitolkám rychle ubíhala. Ale jinak knížku nedoporučuji.... celý text

Clona 2019, Samuel Bjørk (p)

Skvělý příběh, který mě chytil od začátku až do konce. Dokonce se mi líbil víc než předchozí díl - Sova. Ocenila jsem Miinu proměnu. Konec byl poměrně svižný a myslím, že minimálně závěrečná scéna v lese si zasloužila víc než jen "Nechci" a vše rychle utnout. Každopádně autor umí vystavět napínavé příběhy, které mají velmi zajímavou zápletku a neotřelou zápletku, takže si od něj v budoucnu ráda přečtu něco dalšího.... celý text

Drzý bastard 2020, Vi Keeland

Tenhle typ knížek mám ráda - spojení romantiky, humoru i erotiky. Během road tripu jsem se skvěle bavila. A oceňuji nápad s domácím mazlíčkem, který byl třešničkou na dortu. Vzájemné hašteření Aubrey a Chance jsem si moc užívala. Ve druhé půlce mě Aubrey trošku štvala, i když dojisté míry jsem její chování chápala. Každopádně knížku doporučuji.... celý text

Sova 2016, Samuel Bjørk (p)

Samotný příběh se mi líbil, podle mě má autor skvěle propracované pachatele, jejich motivaci a zločiny. Mia, Munch a zbytek vyšetřovacího týmu mi byli sympatičtí stejně jako v prvním díle. Ale co mě na tomhle dílo trochu naštvalo a ubralo na jakékoliv důvěryhodnosti byla zápletka s Miriam. To jako jako vážně? Opravdu by měl někdo takovouhle smůlu dvakrát? Obvykle mám ráda, když jsou detektivové nějak osobně zainteresováni na vyšetřování, ale tohle mi přišlo moc a nesedlo mi to.... celý text

Dcera ztracených bohů 2020, Alžběta Komrsková

Mám moc ráda fantazy, kterou v sobě nesou prvky mytologie. Takže jsem se na tuhle knížku moc těšila. A musím říct, že jsem byla opravdu spokojená. Místami sice byla knížka trochu předvídatelná, ale nijak mi to nevadilo, protože byla napsaná velice poutavě a vůbec se mi ji nechtělo odložit, takže jsem ji přečetla během jednoho odpoledne. Arisbe byla sympatickou hlavní hrdinkou, Drusus byl také skvělý. Ocenila bych i kapitoly z jeho úhlu pohledu, to mi maličko chybělo. Líbilo se mi, že autorka nechodilo kolem horké kaše a zbytečně se s ničím nezdržovala a vždy se hned šlo k věci, takže děj krásně plynul a pořád se něco dělo. Rozhodně doporučuji.... celý text