Eliska700
přečtené 254
Jiný svět
2023,
Nariana Noverová
Knížka nic, moc. Postavy mi přišly až na jednu nesympatické. Podle mě se chovaly dost nelogicky. Pokud Vás zajímá, co se bude v knížce dít, stačí si přečíst popis knížky a máte téměř celý děj. Časové přeskoky a skoky z jedné postavy na druhou mi přišly trochu zvláštní. I když ty časové přeskoky byly od sebe alespoň oddělené. Nebavilo mě taky, když např. osoba x, řekla charakterovou vlastnost osoby y, ale ta vlastnost se za celou knihu neprojevila. Ehm, ehm... upíří aristokratka. Na to, že se jedná o aristokraty, tak se moc postavení neřeší (myslím tím, že postavy s vysokým postavením si nakonec stejně dělají to co chtějí a na nějakou tradici nebo pravidla z vysoka kašlou). A jako čtenář především fantasy, byl upírský svět a svět ostatních bytostí nic moc. Jediná věc, která mi přišla dobře napsaná byly ty peprné scény. Jinak jsem to dočetla z toho důvodu, že mi to přišlo tak hrozné, až to bylo vtipné. Teď přejdu k něčemu trochu konkrétnějšímu. (SPOILERY) Už u věty: "Spatřit rozsáhlý výběr rostlin a květin." jsem se zarazila a řekla si, že to bude něco. Zjistíme, že upíři jsou strašně nebezpeční. Jaké jsou jejich schopnosti a slabiny bych se upřímně ráda dozvěděla nějak na začátku. Tohle se dozvídáte postupně a občas mi to přišlo zvláštní (př. když bojují a střílejí po nich kulky. Orona potom vykřikne, že je to v pohodě, protože nejsou stříbrné). Nemůžete totiž poznat, jestli jsou hrdinové v nebezpečí nebo ne, když neznáte jejich limity. Taky by si autorka mohla v průběhu příběhu přidávat schopnosti a nikdo by si ani nevšiml. Seznamujeme se s postavami, z čehož každá má tak jednu vlastnost, o které akorát ostatní postavy tvrdí, že jí dotyčný má a zároveň tu jedinou vlastnost sdílí i další postavy. Z mého pohledu bych mohla říct, že z knížky vyplývá, že hlavní hrdinka se buď utápí smutkem a nebo je krvežíznivý magor. Příležitostně si řekne, že lovit lidi je špatné. To je tak vše co o ní mohu říct a to byla ta nejméně plochá postava. Pak dostáváme flashback na minulost, ve které Orona natrefí na svého vlkodlaka. Pak se potkají podruhé. A jestli se má paměť nemýlí (četla jsem to před nějakou dobou :D ), tak ještě po třetí. Mluvili spolu sice jenom zhruba půl hodiny, ale už je z toho nehynoucí láska. Poté se potkají po čtvrté v sídle. Orona zjistí, že je to král lykanů a vlkodlak hned "umírá". Byla to pro Oronu taková rána, že se z toho málem nevzpamatovala (Ehm... opakuju... zhruba půl hodiny :D ). Mimochodem na začátku tvrdí, že Oroně a Domienovi zabili rodiče a Orona z toho byla zničená. Na to, že flashback se odehrává nějakou chvíli po tom co rodiče umřeli, tak mi přišla v pohodě. Nějak jsem se rozepsala, takže to zkusím více stručně. Orona zázračně vždy umí odhalit každého záporáka (reálně jsem si říkala, to je tak očividný záporák, že to nemůže být pravda). Ta bitva mezi nadpřirozenými bytostmi, byla spíše bitva o Darwinovu cenu. Upíři si nevšimli, že lidé jsou figuríny. Lidé i když věděli, že normální kulky upírům moc neublíží a měli by si přinést kulky stříbrné si vybrali, že to zkusí s těmi obyčejnými. Schválně chtěli zkusit co se stane :D. Ani tím útokem na město se mi nezdálo, že by nadpřirozené bytosti něco dokázali. I když postavy tvrdili, že ano. Brácha i milenec jsou naživu :O. Hráli smrt, aby ji chránili :O. Před čím? Nebyla náhodou Orona na řadě, když se jim podařilo zabít bráchu? Byla by ušetřena jedině, kdyby se oženila s tím týpkem, což jim bylo jasné, že neudělá. A proč se záporáci, tak dlouho skrývali a nic nedělali? Nebylo to od "smrti" krále lykanů tak 500 let? Jestli někdo pochopil ten konec, tak mi klidně napište. Pro mě je tam spousta otazníků. Buď jsem to pochopila špatně nebo se postavy chovali nelogicky. Taky si myslím, že by to mohl být zajímavý svět. Jenom kolik bytostí tam žije. Ale myslím, že nebyly vyjmenované všechny a taky o těch co byly zmíněné vůbec nic nevíme.... celý text
