elliefant
přečtené 55
Klub rváčů
2005,
Chuck Palahniuk
Klub rváčů je kult. Naprosto přesně odráží styl Palahniukovské tvorby - neotřelý způsob psaní, přeskakování od jedné části ke druhé, šokující zvrat a konec. Viděla jsem i film a dokonce divadelní představení v Činoherním studiu v Ústí nad Labem a těžko říct, jak bych sestavila žebříček těchto tří adaptací. No slova jsou zbytečná, to se prostě musí přečíst :)... celý text
Kdo chytá v žitě
2000,
J. D. Salinger (p)
Velmi zvláštní, jak se lidská psychika mění. Ke knize jsem se poprvé dostala asi ve 13, kdy jsem s Holdenem soucítila a stal se mým hrdinou. V rámci maturitního čtení jsem se k ní vrátila, abych si oživila příběh, a to jsem Holdena nemohla vystát. Arogantní, nepříjemný, namyšlený, tendence svádět vlastní chyby na ostatní, bez sebereflexe a s myšlenkami, že celý svět je zkažený a hrozný (mou nesnášenlivost nejspíš podporovalo i to, že mi připomínal spolužáka z gymnázia, který mi 8 let pil krev právě zmíněnými vlastnostmi). Přesto ji doporučím - právě díky tomu jsem si uvědomila, jak s dospělostí měníme názor na okolní svět a na své vlastní chyby.... celý text
Prázdné místo
2013,
J. K. Rowling (p)
Na Harrym Potterovi jsem vyrůstala, vždy jsem měla ráda styl, jakým JKR vyprávěla příběhy - nikdy se nejednalo o nic světoborného, co by se zapsalo do historie, avšak jako oddechovka vždy splnilo účel. Prázdné místo není výjimka - opět se nejedná o dílo, o kterém se budou učit děti za 100 let a které by nemělo chybět v žádné knihovně, ale po večerech jsem po ní vždy ráda sáhla. Určitě se nenechte odradit plytkým rozjezdem a přemírou postav (mě stačilo si je vypsat a ke každému doplnit krátkou charakteristiku). Sečteno podtrženo: jako kniha na dlouhé večery je příjemná, nezmění Váš život, ale určitě nebudete zklamaní, když ji dočtete. Přiznám se, že u závěrečného pohřbu i slzička ukápla :-)... celý text
Zabiják
2002,
Émile Zola
Knihu jsem měla s sebou na dovolené s tím, že jsem si říkala, že ji nejspíš jen nakousnu - opak byl pravdou. Po pomalejším rozjezdu jsem se od ní nemohla odtrhnout a již po třech dnech jsem neměla co číst. Žádná z postav Vám není sympatická, avšak přesto si nemůžete pomoci a Gervaise budete fandit, i když do alkoholu spadne takříkajíc po hlavě. Nemyslím, že by měla výchovný účel, spíše se opravdu snaží realisticky popsat, jakou pravdu obsahuje úsloví "jednou jsi dole, jednou nahoře", s tím, že dolů to jde stokrát rychleji než nahoru. Určitě dobrá volba k maturitě, jen se nenechat odradit tloušťkou - jde to skutečně jako po másle :) A závěr mě tragikomicky pobavil - všichni umřou :)))... celý text
Tulák po hvězdách
2001,
Jack London
Pokud bych si na pustý ostrov měla vzít jen jednu knihu, byl by to právě Tulák. Je to pro mě kniha takříkajíc osudová - i právě proto jsem si její anglický název (Star rover) nechala vytetovat na pravou paži. Závěrečné poselství se stalo mým mottem.... celý text
My děti ze stanice ZOO
2005,
Christiane Vera Felscherinow
Každý rodič by měl tuto knihu dát přečíst svému dítěti. Opravdu autentický popis života narkomanů, psané velmi čtivou formou. Autoři se nebojí použít až naturalistických popisů stavů, což mě přesvědčilo o tom, že rčení "zkusit se má všechno" je blábol. Škoda jen, že se Christiane F neudržela a do závislosti spadla znova - no, jak se říká, začarovaný kruh...... celý text
Svět podle Garpa
2003,
John Irving
Garp je pro mne nejzamilovanější kniha. Irvingův způsob vyprávění a popisování postav se někomu může zdát nudný, nezáživný a příliš zdlouhavý, ale právě to já na něm miluju nejvíce - právě díky tomu se můžete stát součástí děje a na konci jste neuvěřitelně smutní, protože Vám přijde, jako by odcházel Váš dobrý kamarád - tak moc se s postavami sblížíte. Nikoho neidealizuje, všichni mají své lidské chyby. Četla jsem ji několikrát a jsem si jistá, že s k ní ještě několikrát vrátím. Srdcovka!... celý text
