EmiTu
přečtené 210
Zahradník
1999,
Rabíndranáth Thákur
Kouzelná poetika v próze, jsou z ní slyšet cinkat nákotníčky krásné nevěsty, cítit květy mangovníku, vidět dům na rozcestí, kde toužící muž vyhlíží smějící se dívku jdoucí od řeky, kde smutná žena čeká zaprášeného poutníka. Jsou zde malé příběhy, malá zamyšlení a malá vyznání velkých citů. Jsi večerní oblak plující po obloze mých snů. Maluji tě a stále zdobím touhami své lásky. Jsi moje, moje, obyvatelko mých nekonečných snů.... celý text
