Eumenida
přečtené 149
Gabra a Málinka 5. a 6. díl
1991,
Amálie Kutinová
Víc se mi líbily příběhy z rodného Valašska, ta bezstarostnost dětství, v pokračování už přicházejí i mráčky, ale zase, to je život. Galánečky i život v Praze měly také své kouzlo. Celkem moc vydařená série.... celý text
Gabra a Málinka 1. a 2. díl
1991,
Amálie Kutinová
Jedny z nejoblíbenějších knih mého dětství. Historky cérek, jejich vzájemná rivalita, ale i náklonnost, neskutečné eskapády vynalézavé Gabry a nebeská trpělivost a naivita Málinky, to se kouzelně doplňovaly. Gabra byla rarášek a Málinka, s prominutím, ňouma - ale Málinka díky Gabře se trochu zocelila, a Gabra měla občas taky svoje dobré chvilky. Líbil se mi styl a jazyk, kterým byla kniha psaná, velmi živé popisky okolí, viděla jsem cérky i ogary jako ve skutečnosti, když dělali ohníčky a dolovali kořeny, aby si je mohly opéct. Kostelníka, který je zlobil, a kterého zlobily, a hlavně ustaranou maminku, která, viděna pozdějšími dospěláckými brýlemi, by si zasloužila svatozář. Vážně, bezvadné knížky! A krásné ilustrace.... celý text
Nadaný žák
1991,
Stephen King
Nadaný žák a Tělo byla první kniha od Kinga, kterou jsem si koupila a kterou jsem četla. Nejdřív mě zaskočilo, že povídky (nebo spíš novely) jsou absolutně civilní - žádné příšery, žádné nadpřirozeno. Přesto jsem se nemohla od čtení odtrhnout - mistrně vybudovaná zápletka a podstata zla, dřímající v člověku, byla strhující. Todd byl snad větší kreatura než bývalé monstrum Dussanber. Nemohla jsem pobrat, kde se bere ta zrůdnost v dítěti, které má úplně normální rodiče? Byl tolik obklopen péčí a bezpečím, že mu začal chybět adrenalin? A musel jej získat právět tímto způsobem? Ale někdy se stávají věci v životě nelogické a nepochopitelné, takže beru i tuto možnost, že dítě vychovávané ve slušné rodině slušnými rodiči, a kterému je poskytnuto všechno pro vývoj a růst, se může absolutně zvrhnout. Co se týká postavy Dussanbera, nebylo mi ho líto. Byl to člověk, který měl být potrestán a trestu se vyhnul. Že v něm Todd probudil staré, dřímající a uspané zlo, byla otázka smůly, v jeho případě. Co jsem nesla hůř, byl jeho způsob vypořádání se s těmito démony. Tyhle scény mi připadaly vážně nejohavnější. Nečekané vyústění a závěr možná leckoho zaskočil a někomu třeba připadá jako urychlené a zflikované řešení, mně však ne. Náhoda je blbec a život je plný takových náhod. Proč by se nemohla odehrát i tady? Závěr mě kupodivu potěšil, horší by byla pro mě představa, že Toddík, se sympatickou vizáží a širokým úsměvem, žije dál, spokojeně a úspěšně, v dokonalém manželství, s dokonalými malými dětmi. Tělo mě připadalo oproti Nadanému žáku trochu nudné, bezkonfliktní. Ale to je jen zdánlivý dojem, postupně si mě získalo. Jedno malé dobrodružství, putování s určitým cílem, a postupné rozkrývání postav čtyř kamarádů a jejich motivů. Zajímavé, že i z obyčejné cesty lesem se stane neobyčejné dobrodružství, s nečekaným závěrem. Tělo, oproti Nadanému žáku, jsem dokázala ještě s větší chutí přečíst znovu, po letech, a počítám, že si je zlousknu ještě jednou. Tělo i Nadaný žák byly zfilmované a myslím že filmová adaptace se celkem podařila. Tato dvě dílka bych zařadila mezi nejlepší kousky Stephena Kinga.... celý text
Fantom Opery
2008,
Gaston Leroux
Přiznám se, že pro mě byl Fantom opery dost těžkým zklamáním. Tak kostrbaté, klopotné čtení jsem dlouho neabsolvovala - a vlastně jsem knihu musela odložit na později nebo na nikdy. Viděla jsem několik filmavých zpracování Fantoma Opery, a připadá mi, že filmové i divadelní adaptace rozhodně předčily knižní předlohu. Ale možná že ještě zkusím Fantoma dočíst a možná že změním názor... zatím jedna z nejslabších knižních předloh.... celý text
