Eumenida
přečtené 149
Pepánek nezdara
1967,
Franta Župan (p)
Pepánka nezdaru jsem četla nedávno a líbila se mi víc jakožto dospělé osobě, než jako dítěti. Navíc, Pepánek je typicky klukovská knížka. Zajímavé na této knize je, že se dá číst i očima dospělého, protože ten víc než dítě dovede ocenit pravdivost příběhu (a věřím, že kniha byla sepsána podle vzpomínek na vlastní dětství, vlastně podobně jako Gabra a Málinka). Co se mi líbilo, z Pepánka nedělali žádného hrdinu, byl vlastně pěkný kvítko a vykuk. Přitom ale typ, co se ve světě neztratí, uměl se bránit a když věřil tomu, co dělá, uměl si stát za svým (viz jeho krádež Jakobových peněz, což bylo v jeho očích v pořádku, protože tím vlastně uhradil cenu hračky, kterou mu Jakub zničil). Přitom se dalo při čtení vysledovat nelehký život lidí v té době, vzpomínky na doby opravdu krušné (když dědeček dětem popisuje stavení a některé záznamy, které jsou na něm naznačeny). O novodobé pohádce, kterou jim vypráví vypráskaný dědeček, ani nemluvě - ta pohádka neuvěřitelně sedí i na dnešní moderní dobu. :-) Knize bych dala takových 60-70%. Mimo jiné zajímavá sonda do života tehdejších lidí.... celý text
Metráček: (I.-II)
1985,
Stanislav Rudolf
Metráček je klasika. Nevím, jestli ještě osloví dnešní holky, možná ano, protože některé prvky jsou nadčasové - trápení s nadváhou, pocit odlišnosti, první láska. U Metráčka se mi líbilo, že svůj nedostatek proměnila v klad. Ne, že by nechtěla být štíhlá kráska, ale dovedla se zaměřit jiným směrem a to ji posunulo dál. Kamarádství, první láska, trable v rodině... a mile mě překvapil její charakter, když se i přes zamilovanost rozhodla k řešení, které, jak cítila, bylo správné - i za cenu rozchodu s někým, koho měla ráda. Líbíl se mi i druhý díl a také filmové zpracování. Myslím, že Metráček se dá číst v pohodě i dnes.... celý text
