Eurydika
přečtené 251
Svobodné ženy, svobodní muži
2019,
Camille Paglia
Je mi jasné, proč Camille Paglia leží v žaludku tolika současným feministkám - vtipně, mnohdy sarkasticky, ale přesto inteligentně kritizuje vše, co na feminismu nemám ráda ani já. Sama Paglia je feministka, avšak reformnější a kritizuje především nešvary třetí vlny feminismu, který z žen paradoxně vytvořil ubrečená stvoření, pro která je pohodlné stavět se do role obětí a ukazovat prstem na druhé. A já to vidím hodně podobně - ženská práva nejsou švédský stůl, kde sebereme všechny plody výhod, ale ponecháme ladem povinnosti a osobní odpovědnost. Na druhou stranu její obhajoba pornografie, prostituce a příliš velký důraz kladený na sexualitu mi úplně nesedl. Menší problém mi činil fakt, že eseje pojednávají především o americkém prostředí, kde se běžný český čtenář úplně neorientuje, takže spousta jmen a reálií mi bylo neznámých. Některé eseje navíc v knize vůbec nemusely být, protože jejich těžiště se opakuje. Rovněž úplně nechápu ani to, proč u jednotlivých esejů nemohlo být uvedené datum, podle mě je to celkem důležitá informace, aby si čtenář dokázal zasadit text do širšího kontextu. To, že seznam s daty esejů se v knize na konci nachází, jsem zjistila až téměř na konci. Škoda. I přes všechny výhrady, které ke knize mám, se mi jako celek líbila. Jsem přesvědčena, že sebereflexe feminismu je velmi důležitá. Feministky se rády naučily hovořit za ženy, ale občas mám pocit, že naprosto ignorují fakt, že spousta z nás se s jejich postoji úplně neztotožňuje.... celý text
Pro dnešek a pro příště zavřeno
2019,
Martin Janda
Soužití Čechů a Němců. Tyhle příběhy mě baví. Je to sice beletristická reflexe, ne faktografie, ovšem přesně tak tomu bylo. Nic není černobílé a nic není bezdůvodné. Byli Němci, kteří zůstali loajální, byli Češi, kteří měli do holubičí povahy na míle daleko, ale rovněž Češi, kteří věděli, že je toho s Němci víc spojuje než rozděluje a se svými německými sousedy vycházeli dobře. A pak tu byli prospěcháři a převlékači kabátů na obou stranách, kteří se uměli přizpůsobit každé době a vytěžit z ní pro sebe co nejvíc. Ti byli nejhorší, protože jejich ideálem byl jen osobní prospěch.... celý text
Ženy u oltáře. Nikdy?
2019,
Ivan Foletti
Dovolím si citovat úryvek, který vystihuje obsah knihy úplně přesně: "Zamýšleli jsme se nad vizuální tradicí, která zobrazuje Matku Boží jako (za)svěcenou ženu. Tato ikonografie se v pozdní antice dle všeho stala vyjádřením toho, že Maria je ochránkyní (za)svěcených žen a zárukou jejich role v církvi. S odstupem půl druhého tisíciletí však víme, že tato nebeská ochrana "nestačila", a s výjimkou periferií mohly mít ženy pouze roli řeholnice (většinou v klauzuře). Skutečnost, že obrazy Marie v liturgickém oděvu přetrvávaly i poté, nás vedla k otázce, proč a jak byly ženy ze sakrálního prostoru vytlačeny. Srovnání s jinými náboženstvími ukázalo, že v patriarchálních společnostech muži většinou ovládli, dříve či později, i doménu liturgie. Tak tomu bylo i v případě křesťanství a na vymizení žen z veřejného života církve tedy, zdá se, nese vinu společenské a kulturní prostředí, ve kterém se křesťanství šířilo. Jistým paradoxem a ironií osudu zůstává fakt, že ve světě, ze kterého svěcené ženy zmizely, se stalo kanonickým právě zobrazení Marie-orantky se štolou. Toto zobrazení v sobě nese paměť na epizodu dějin, v níž ženy na krátkou dobu byly součástí církevní hieararchie a měly přístup ke službě u oltáře."... celý text
Záhada hlavolamu
2003,
Jaroslav Foglar
Stínadelskou trilogii jsem četla jako dítě a dlouho jsem si ji chtěla přečíst znovu v dospělosti, ale knihy nebyly prakticky k sehnání. Proto mi udělalo obrovskou radost, když Albatros vydal Záhadu hlavolamu nově s nádhernými ilustracemi. Tyhle knihy nestárnou a mají co předat i současné generaci - smysl pro přátelství, čest, ochranu slabších a mohla bych pokračovat... Jsem ráda, že ji mám ve své knihovně a věřím, že jednou si ji s chutí přečtou mé děti. Krásná nostalgie a právem kultovní kniha! :)... celý text
Německá a evropská svoboda ducha
1944,
Alfred Ernst Rosenberg
Tento projev jsem si přečetla díky Délskému potápěči, který ho publikoval v rámci Tradice budoucnosti. A je fascinující, jak aktuální, i přes takový časový odstup, a do jisté míry prorocké čtení to je. „..jmenované universalismy však, jsouce zásadně nesnášenlivé, chtějí vnutiti svá dogmata všem národům buď hrozbou hospodářskými katastrofami, nebo přímo politickovojenskými mocenskými prostředky.“... celý text
