evelinaevelina evelinaevelina přečtené 1048

Falešný svědek

Falešný svědek 2011, Stella Blómkvist
4 z 5

Advokátka Stella má zase neotřelou zápletku. Ale děj tak nějak chytá stereotyp v principu rozuzlování příběhu, jeho řešením, podobným rizikem před koncem pro Stellu jako v předešlých knihách, které jsem teď od ní četla. Příběh je čtivý, zápletky Stella vymýšlí dobře, ale ta "šablona" , kterou nyní když knihy od ní čtu těsně po sobě vidím, mi moc nesedí.... celý text


Vražda v televizi

Vražda v televizi 2008, Stella Blómkvist
4 z 5

Moje první přečtená knihy od Stelly Blómkvist. Zaujala mě, takže jsem si v knihovně půjčila hned všec hny další od ní v češtině dostupné. Doporučuji to ale nedělat, při rychlém čtení knih jen od ní, pozorný čtenář vidí dost velkou schematičnost a pravidelnost ve způsobu psaní. Ale po pauze se k ní dá zase vrátit.... celý text


Bronzová socha

Bronzová socha 2006, Stella Blómkvist
4 z 5

Mám ráda islandské autory detektivek a i Stella patří mezi solidní průměr. Zde se jí podařila neotřelá zápletka. Je vidět, že záměrně provokuje psaním v "ich formě" a hlavní hrdinku se svým záměrně pro někoho nestoudným sexuálním chováním nechává i jako imaginární autorku knihy. V tom je taky dost originální.... celý text


Oběť

Oběť 2012, Arnaldur Indriðason
5 z 5

Arnaldurovu způsobu psaní se musí chtít porozumět. Není možné chtít po severských autorech vynechat onu pochmurnost atp. která je ve své krajině i způsobu života provází celý život (viz předešlý komentář). Na každého autora má vliv prostředí, ve kterém pobývá a postoj k životu, který tím získává. To bychom mohli většině americkým detektivkám a thrillerům vyčítat ovlivněnost tzv. "drsnou školou", Prostě někomu se severské krimi líbí a někomu ne. Drsnost osudů, kde především nejsou jako v pohádkách přesně označení a odhalení viníci je pro mě právě přitažlivá. Tak to je i v životě. Kdy se co dozvíme celé podle pravdy a celou roli viníků a obětí?... celý text


Seance smrti

Seance smrti 2010, Arnaldur Indriðason
4 z 5

Poznámka ke komentářům o tykání: skutečně si na Islandu tykají a jako hlavní jméno používají to, které my bychom nazvali křestní. V posledních letech v určitých sférách používají něco jako vykání, ikdyž ten název není přesný. Je pravda, že v některém překladu je vykání, a mě naopak právě to rušilo. Inddridason je jedinečný, není možné ho k nikomu přirovnávat, je osobitý stejně jako Island sám. Pravda je že Seance smrti byla maličko slabší než jiné jeho knihy.... celý text


Smrtící intriky

Smrtící intriky 2006, Arnaldur Indriðason
3 z 5

Zajímavá kniha o tom, že ve skutečném životě častěji dobro nad zlem nevítězí než naopak. Uvědomila jsem si po dočtení, že můj nejistý pocit v hodnocení knihy pramení asi právě z toho. Čtenář detektivek je totiž něco jako čtenář pohádek - očekává vítězství dobra a potrestání zla, jinak mu detektivka přijde jakási nedokončená. Ale nakonec právě toto a úžasné vedení příběhu ale oceňuji.... celý text


Hlas

Hlas 2005, Arnaldur Indriðason
5 z 5

Kniha mě nadchla, příběh kde současnost a řešení případu se prolíná s minulostí, protože břímě minulosti - ať k němu přišel vlastní vinou či ne- si každý životem neseme dál. Komisař Erlendur je úžasný, tak nějak si představuji typickou islandskou náturu.... celý text


Jezero

Jezero 2007, Arnaldur Indriðason
5 z 5

Opět výborná kniha. Naprosto jsem si oblíbila Arnaldurovo vyprávění, jeho schopnost nevyhýbat se a nezkreslovat pocity vystupujících osob i realitu, byť vyzní sebevíc truchlivě či depresivně. On tak prostě vidí Island a lidi na něm žijící - stále vystavované špatnému ať od přírody tak od lidí, ale neustále svou zarputilostí a po svém vše nedobré překonávající.... celý text