F-i-n-r-o-d
přečtené 111
Bílá komnata
2020,
Vojtěch Matocha
Bílá komnata pokračuje v rozjetém tempu prvních dvou dílů. Po trochu slabší dvojce jsem čekal opět vzestup a závěr neočekávanější a bombastičtější než v díle prvním... to se úplně nestalo. Autor se snaží udržet tempo, ale některé lokality, jejich popis a atmosféra, ze které mrazí v zádech, rozhodně nedosahují vylíčení událostí ve sklepeních pod Východní baštou (první díl). Občas naivní a nelogické chování hlavních postav už se nedá tak snadno omluvit nezkušeností dané první návštěvou Prašiny. Melichara, který je dva díly líčen v podstatě jako hlavní záporná postava, potká jen sotva nastíněný konec a celkově jsem se nedokázal zbavit pocitu, že nechat osud postav na čtenářově fantazii je sice někdy ku prospěchu, ale zde to působilo spíše trochu nedomyšleně a nedokončeně. Strýc, který vlastně v závěru pro Jirku obětoval život, není ani jednou větou zmíněn? Ani jedna vzpomínka nebo tiché poděkování? Závěr je uspěchaný, náhod se děje už příliš. Celkově si třetí díl drží tempo a napětí dvou předchozích, ale rozhodně se nejedná o brilantní zakončení trilogie a třešničku na dortu celého příběhu.... celý text
Černý merkurit
2019,
Vojtěch Matocha
První díl nasadil laťku strašně vysoko a druhou knihu to logicky handicapuje. Nadnesené prostředí Prašiny se v popisu dále rozšiřuje, ale ne příliš. Hlavní zápletka mě tentokrát tematicky tolik nechytla. Určitě se dají nalézt strhující vypravěčské pasáže, nicméně tentokrát jsem se chvílemi trochu nudil a měl možnost hledat logické chybičky. Na rozdíl od prvního dílu, který je tak nějak uzavřen a číst další knihy není nezbytné, v tomto případě celý příběh končí dost otevřeně. Spousta věcí zůstává nevysvětlena a příběhy postav zakončeny jen částečně, takže očekávám o to větší závěr ve třetím díle. Pak se teprve ukáže do jaké míry prostřední díl dával smysl.... celý text
Vražedná pomsta
2010,
Suzanne Collins
Přemýšlím, v čem je vlastně kniha dobrá nebo nadprůměrná. Propracovanost a vykreslení postav? Ne. Originalita a logika děje? Vůbec ne. Propracovanost a popis světa? Představené myšlenky? Vzbuzené emoce? Ne. Ne. NE! V druhé polovině se nedá upřít, že děj odsýpá, ale bylo třeba k tomu zcela vykrást první knihu. Mám pocit, jako bych koukal na hollywoodský trhák. Vše klouže jen tak po povrchu, postrádá hlubší smysl nebo naráží na logické nedorazy. Nebýt zřejmě dobře zvládnutého marketingu a drnkání na náctiletou strunu (byť stejně nepovedeně), kniha by nemohla dosáhnout takové popularity. Z podprůměru ji vytahuje pouze začátek 6. kapitoly. Konec mě nepřesvědčuje, abych tuhle trilogii vůbec dočetl, a nestačí na to, abych hodnotil lépe.... celý text
Aréna smrti
2010,
Suzanne Collins
Způsob vyprávění v přítomném čase z pohledu první osoby byl nejprve šok, ale nakonec si s ním autorka poradila tak, že nijak nenarušoval děj. Čekal jsem ale, že z něj bude mnohem více vytěžena hloubka postavy hlavní hrdinky tj. naprosto detailní popis uvažování. Výsledkem je spíše děravá logika, kterou nevěřím ani náctileté holce a téměř nulová citová vazba, takže by mi bylo jedno, kdyby v půlce zemřela a začal vyprávět někdo jiný (povrchně popsaný vtah k sestře a matce opravdu nestačí). Místo brilantního a promyšleného popisu mechanismů post-moderního světa (v dalších dílech?) dostáváme popis šatů, líčení, rozhovorů,... dobře je to z pohledu hlavní hrdinky, ale opět strašně povrchní a při tom dost natáhlé, takže nudné. Prostřední části se nedá upřít čtivost, díky které odpouštím i pár logických nedorazů a dost nevyužitý potenciál. Nicméně návrat ke stylu první čtvrtiny knihy ve mně vzbuzuje doufání, že další díly budou jen o dalších arénách. Bojím se, že nebudou.... celý text
