francouz francouz přečtené 519

☰ menu

Emoční inteligence

Emoční inteligence 2011, Daniel Goleman
3 z 5

Na můj vkus je kniha příliš naplněna teorii a opírá se o spousty výzkumů, které jsou samozřejmě hlavně prováděny v USA. Na druhou stranu nemohu říci, že jsem zde nenašel žádná moudra, i když se my hůře hledala, než v jiných knihách s podobným zaměříním. Nicméně když se budu držet jedné z myšlenek, tak kritika, stejně jako kterákoli smysluplná zpětná vazba, by měla ukázat cestu k řešení problému, jinak vyvolává frustraci a ztrátu motivace. Tu jsem hlavně na konci knížky také hledal, protože mě bylo několikrát zopakováno, jak je to s výchovou dítěte, a co člověk zanedbá ať doma nebo ve škole, má nedozírné následky. Bohužel jsem knihu nečetl, když bych ji podle autora nejvíce potřboval, s ohledem na výchovu dětí, ale nemyslím si, že bych něco zanedbal, a že by z nich rostly nějací uličníci. Musím, ale poctivě přiznat, že bych některé věci ve výchově asi řešil jinak. Ale důležité je nepřestat hledat cestu a naplňovat své cíle, což i díky jinému pohledu na emoce a vaše chování může být pomocí.... celý text


Mráz

Mráz 2015, Bernard Minier
4 z 5

Podání detektiva, který neumí střílet, má problém z výšek, rychlé jízdy má nabudit stav, kdy bychom se měli s hrdinou ztotožnit, protože ani většina z nás nejsou suprehrdinové, co dokáží všechno, občas něco důležitého taky zanedbáme, x věcí nám nevýjde na poprvé, ale je poravdou, že z něj asi nebude nikdy Harry Bosch. Na druhou stránku nelze knížce upřít spád, který opravdu letí a autor se nás snaží držet pod napětím. Je pravdou, že dějová linka 4 kamarádů,kteří uzavřeli tajný spolek my připomněla Mamon, vraždy v nedostupných místech v horách připomínají Purpurové řeky, ale nemohu říci, že bych se nudil, sice dějová linka do psychiatrické lečebny nazančila, kde bychom měli hledat pachatele, ale autor se snažil nám to ztížit a předhazoval stále nové dějové zvraty. Za tyto neustále změny tempa a tím daný spád, určitě se budu zajímat kam se Martin Sevraz posunul v dalším díle.... celý text


Konec punku v Helsinkách

Konec punku v Helsinkách 2010, Jaroslav Rudiš
4 z 5

Toto byla moje první knížka od Rudiše. Pro mě to byla opravdu divoká jízda závěrečnou epizodou neomezených vládců východního bloku a k tomu pohled na stávající svět očima čtyřicátníka. I když nosnou linkou, byla spíše revolta náctiletých a přehodnocování cetiletých. To vše propojeno šedí konce osmdesátých let, která na Vás z knížky přímo dýchá a člověk vidí, to přitakávání soudružky učitelky a soudruha ředitele, ano soudruhu příslušníku, to on, to ona, jen se podívejte jak vypadá, jaký má účes, to se přece neslučuje se socialistickou morálkou. Když se přesuneme do současnosti, tak to není šeď, ale nádherně zakouřený bar Helsinky, který Vám nabídne nějaký ten povzbuzovač tísnivé atmosféry stávajícího světa a možnost se odpoutat od reality, i kdyby to měla být jenom x tá cigareta, protože samota zesiluje. Mě se to provázání revolty mládí a deziluze ze stávajícího vývoje docela líbilo. Sice jsem nebyl příznivcem punku, ale na kytaru jsem taky zkoušel hrát, s tím rozdílem, že naše kapela nedojela ani do sousední vesnice, natož, aby si to zamířila do Helsinek. Je to pro mě pozvánka abych se určitě podíval na Aloise Nebla.... celý text


Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce

Všechno, co opravdu potřebuju znát, jsem se naučil v mateřské školce 2007, Robert Fulghum
5 z 5

Je to takové milé zamyšlení se nad naprosto běžnými starostmi a radostmi života. Bohužel takovéto knížky nečtou Ti, kteří by je měli číst, Ti, kteří o nás často rozhodují a už zapoměli na ta základní pravidla z pískoviště, ano jaké by to asi bylo krásné, kdyby základní politikou vlád bylo vracet věci na zpátek a uklízet posobě. A takových příjemných ohlédnutí je zde opravdu mnoho. Mě osobně se velmi líbilo ZOO a pojednání o žirafách. Dozvěděli jsme se základní parametry o jejich jazyku bez hlasivek, a proto nám vlastně nemá co říct. Prostě si zde jen tak žirafí. No nebylo by na světě krásně, kdybybchom si jen tak člověčili, bez toho zbytečného shonu, urážek a blbnutí na entou...... celý text


Malá kniha o Islanďanech

Malá kniha o Islanďanech 2015, Alda Sigmundsdóttir
4 z 5

Pohrávám si z myšlenkou podívat se na tento malý, ale nádherný ostrov, a tak když mi dcera dala tuto knížku s chutí jsem se do ní začetl. Rád pozoruji nejenom zemi, ale i zvyky místních obyvatel. V této velmi vtipně napsané knížce jsem dostal ihned spoustu možných pohledů na místní zvyky a chování lidí. Je to velmi vtipně napsaná knížka, ktrerou shltnete na poseznení a navíc se dozvíte věci, které by jste možná mohli poznat na vlastní kůži, při cestování autem, které by jste, ale nemuseli do půjčovny vracet ve stejném stavu, nebo o jejich touze být nezavislý, od narození, po dobu než dostanou jméno, přes jeho pro nás poněkud složitý proces vytvoření až po úmrtí. Bavil jsem se.... celý text


Stopařův průvodce Galaxií

Stopařův průvodce Galaxií 2002, Douglas Adams
4 z 5

Musím říci, že sci-fi nečtu úplně běžně, ale tato knížka je opravdu velmi zajímavé počtení. Plné humoru a narážek na systém, prezident je loutka a jak nemusím poezii tak s tou vogonskou bych si dal říct, když bych si to ještě proložil nějakým pangalaktickým megacloumákem, pak by to mělo tu pravou š´távu. Knížka je plná humoru a hlášek, které jsou opravdu výborné. Určitě by se hodil jakékoli vládnoucí garnituře superpočítač, který než byl vypnut tak dokázal vyprodukovat takové věci jako je rýžový nákyp a daň ze mzdy. Prostě v jednu chvíli jste v naprostém nepravděpodobnu, kam se dostanete naprosto jasně definovanou rychlostí,jejiž jednotka vychází ze slučitelna s fyzickým a duševním zdravím a s požadavkem nepřijít pozdě zhruba o pět minut. Ani Jára Cimrman s jeho přesností plus mínus dvěstě let, by se za takovou rychlost nemusel stydět a to byl nějaký vynálezce.... celý text


Tady byla Britt-Marie

Tady byla Britt-Marie 2016, Fredrik Backman
4 z 5

Opět mě dostala lehkost s jakou je knížka napsaná. Jedete na vlně emocí, které jsou, ale mistrně umíchané. Je zde opět plno krásných postav, vybarvených, mě osobně se líbila Osoba, prostě osoba, ale podobnými postavami z vesnice, která prostě stojí u silnice, je protkaná celá knížka. Je to naprostá jízda od začátku do konce s humorem, spoustou životních mouder, ktrerá si na nic nehrají a nejsou prvoplánová, jsou taková, jaký je život, baravný i černobílý, veselý, ale i smutný a v případě Borgu i fotbalový....... celý text


Možná, možná ne

Možná, možná ne 1996, Robert Fulghum
5 z 5

Fulghum opět nezklamal. Povídky se nesou ve velmi příjemném duchu, a perla střídá perlu. Jsou to moudra, která jsou ze života, jenom při tom našem kvapíku si je vůbec neuvědomujeme. Zrovna dnes jsem použil jednu s perel při jednání, kdy mi čerství padesátník říká, že už se necítí na to aby se vrhal do dalších nových věcí, že už je příliš starý. Tak jsem se s ním podělil o jedno moudro s 3 zánovními prezervativy v peněžence nastávajícího důchodce, který se necítí starý a po zasmání jsme se opravdu posunuli dál. Ano ta moudra píše sám život a pan Fulghum je nádherným způsobem zhmotňuje do řádků, odstavců a knih, které se čtou naprosto sami. Jen houšť takového nezávislého rozjímání.... celý text


Druhý věk strojů

Druhý věk strojů 2015, Erik Brynjolfsson
3 z 5

Kniha obsahu několik zajimavých myšlenek, ale celkově mě moc nenadchla. Jsou zde zajímavá srovnání s minulým stoletím, ale příjde mi to jako když se dívám na scénku z Marečku podejte mi pero, století páry... Ano bude potřeba udržet pracovní návyky, ale očekával jsem, že autoři půjdou ve svých úvahách ještě dál, než se pustili, je pouhé konstatování. I kolem sebe vidíme, co se za poslední roky změnilo, jak v práci tak osobním životě. Správně rozvádějí systém školství memorování, které je i u nás zakořeněno ještě z dob Marie Terezie, snaha o přesun k vlastním názorům, ale je to pouze takové příjemné povídání, chybí mi zde taková ta nosná myšlenka s tahem na branku.... celý text


Vzkaz v láhvi

Vzkaz v láhvi 2012, Jussi Adler-Olsen
5 z 5

Pro mě to bylo první setkání s Adler-Olsenem a s oddělením Q. A musím říct, že bylo opravdu skvělé. Na začátku nebylo třeba žádného rozcičování, závod s časem po prologu, který byl pojmut velmi temně, začal nasazením treter, které autor nesundal a až do finiše bylo jasné, že půjde o setinky, tak aby medaile cinkla. A ona opravdu cinkla. Navíc jste ten závod mohli sledovat z několika pohledů, tak aby to bylo ještě zajímavější, a to z pohledu policie, zločince nebo oběti, vždy to bylo velmi provázané a velmi napínavé. Opravdu jsem se nenudil a to, že k tomu občas na odlehčení musel Carl řešit i něco jiného, než jenom hledat vraha, bylo jako v životě. taky nemůžete běžet neustále o medaile, občas musíte i relaxovat, což v tomto případě, bylo ku prospěchu, a vy jste se těšíl, co bude následovat. Navíc Carl není žádný Bolt, tu medaily si musel tvrdě odmakat, a i když zřejmě v minulosti často flákal tréninkové dávky, a občas to zavánělo vyřazením z kádru, tak díky zarputilosti a snaze se udržet, tam kde jiní padnou, doběhl až do cíle.... celý text


Konec prokrastinace

Konec prokrastinace 2013, Petr Ludwig
5 z 5

Tato kniha je opravdu velmi pěkně napsaná. Nemám rád takové ty samoučelné motivační knihy, které se plácají v zaprášené teorii, kterou se snaží přikrášlit fantastickými nadpisy. Tato kniha není prvoplánová, je opravdu protkaná jak teorii, tak pěknými příklady , které by vám měli ukázat cestu, jak se zbavit toho, či ono. A je jedno jestli je to křeček, nebo slon, všechno to jsou opravdu nádherné příklady, které Vás přímo vyzývají, začněte raději hned a nic neodkládejte. Je zde opravdu spousta mouder, která bychom si měli uvědomit, protože jak říká autor, doba našeho života je omezená a čas je tedy tím nejhodnotnějším co máme, proto bychom neměli stále odkládat jestli pojedem navštívit rodiče, nebo jestli půjdete sportovat, neboť jste se vrátili z práce a jste úplně bez energie, protože aniž si to uvědomujeme prokrastinujeme nejenom pracovní záležitosti, ale mnohdy i náš osobní život, vždyť na svatýho dyndy bude přece času dost. Ale to už nemusí ....... celý text


Řeky Londýna

Řeky Londýna 2015, Ben Aaronovitch
3 z 5

Toto byla moje první fantasy knížka. Nevěděl jsem přesně co od ní čekat. Mile mě překvapil spád knihy, i když v některých okamžicích bych očekával ještě větší přímočarost. Co mě pomohlo se postupně prokousat, stylem fantasy byly kulisy Londýna, tak, že si člověk oživoval v paměti místa, která navštívil. Konstábl Grant je pěkně popsaná postava, která zažívá běžné problémy, které jsme zažívali v prvním zaměstnání, kdy naše nesmělé kroky byly po zásluze odměněny, při prvních pokusech dostat se děvčeti pod sukni, ale mnohdy žasne nad magickými věcmi stejně jako nechápající čtenář, což společně s jemným anglickým humorem postrkuje knihu dál. Možná jsem přece jenom čekal trochu více, ale nechám se překvapit dalším příběhem konstábla Granta a popisem krás jednoho z nejhezčích měst Evropy.... celý text


Muž jménem Ove

Muž jménem Ove 2014, Fredrik Backman
5 z 5

Už dlouho mě něco nedostalo tak, jako starý bručoun Ove. No aby ne, když Vás neustále někdo vyrušuje, od toho co jste si do posledního puntíku přesně naplánoval, to Vás přece musí naštvat, když je zrovna tak pěkný den na odejití z tohoto světa, když Vás opět někdo vyruší a Vy musíte odložit to co se chystáte udělat na jindy. Stále mu někdo vstupuje do života a díky tomu se před vámi jako na podnose otvírá prožitý život plný neopustitelných zásad, těžkých ran osudu, nečekaného hrdinství a nekonečné lásky, kdy najednou vyprsknete smíchy, aby jste za chvíli musel skoro zatlačit slzu dojetím. Jedna bomba střídá druhou a Vy nemůžete přestat číst a říkáte si, jaká je škoda, že nemáte za souseda pana Ova, starého bručouna s velkým srdcem.... celý text


Husitská epopej. III, 1426-1437 - za časů císaře Zikmunda

Husitská epopej. III, 1426-1437 - za časů císaře Zikmunda 2015, Vlastimil Vondruška
4 z 5

Nebudu hloubat nad tím, jestli všechno zapadá do historických reálií. Je škoda, že nedošlo k rozvedení, nkěterých již pěkně se rozvíjejících dějových linek, například oblehnutí tvrze Olbramkem a naprosto neuvěřitelná obrana v podání Barborky. Už se člověk skoro začal strachovat, ale po prvním dni bylo jasné, že to nemůže zkončit špatně. Škoda, že to takto nemůže chodit i v reálném životě, ale pak bychom se stali asi opravdu ještě většími spotřebními konzumenty, kteří by si nic nedělali s nějakými příkazy a zákazy, protože bychom věděli, že to nějak vždycky dopadne. Tak rozsáhlá sága, by si opravdu zasloužila větší prokreslení hlavních postav nebo událostí, včetně pro mnohé možná černý den českých dějin, jakou byla bitva u Lipan. Na druhou stranu je to spíše čtení, u kterého si nemusíte bát jak dopadne další rok, jestli příjde další hladomor a zda to hlavní hrdinové ustojí. Protože spousta toho je předvidatelná i když to byla opravdu drsná doba.... celý text


Nikdy nejez sám

Nikdy nejez sám 2010, Keith Ferrazzi
2 z 5

Ano narazil jsem na pár zajímavých myšlenek, ale to podání, které se mnohdy opakovalo, by sneslo poloviční počet stránek. Mnohdy mě zarazil i způsob, jak ukládat kontaky a jak je využívat, přišlo mě to jako návrat do minulého století. I způsoby navazování kontaktů byly mnohdy hodně archaické a byly laděny spíše na americký trh. Měl jsem velký problém pokračovat ve čtení. Asi jsem očekával trochu jinou knížku.... celý text


Od začátku do konce

Od začátku do konce 2010, Robert Fulghum
5 z 5

Tato kniha je přesně pro naší dobu. Pro mnohé z nás to jsou naprosto obyčejné věci, ale protože všichni chvátáme, tak si je ani nejsme schopni uvědomit. Našel jsem si zde spoustu krásných přirovnání, která si člověk jenom přejde, nebo prostě se jimi nebude zabývat, protože na ně není čas, natož aby našel čas na venčení psa, mě se hrozně líbilo přirovnání kdy děti dělají miminka, načež miminka dělají dospělé a samozřejmě mnoho dalších. Je zde prostě spousta pravdy a knížka se čte naprosto sama, protože je o nás a my bychom opravdu měli najít čas na další nadechnutí...... celý text


Hedvábník

Hedvábník 2015, Robert Galbraith (p)
2 z 5

Byl jsem opravdu zvědav, jak se autorka Harryho Pottera vypořádá z jiným žánrem. Bohužel jsem byl zklamán. Mám rád, když děj odsýpá, dochází k nečekaným zvratům, hrdina si šáhne na samé dno psychických a fyzických sil, a tady jsem se občas musel přemlouvat abych vůbec pokračoval. I když hrdina je sice válečný veterán, tak jsem mu nějak nemohl uvěřit tu jeho touhu zakousnout se do problému a vyřešit ho. Vzpomínky na svoji bývalou lásku, která se zrovna vdává, určitě není příjemná, ale to je tak všechno. A nejlepší je jeho sekretářka alias Dr. Watson, to je další ukázka slepence, který dějové lince, zejména ve spojení se svým snoubencem vůbec nepomáhá. Celkově jsem z díla, s citacemi z knížky Bombyx mori, velmi rozpačitý, ale věřím, že si svoje oblíbence najde.... celý text