gad
přečtené 424
Ramon
2004,
Petr Šabach
Příběh dospívajícího chlapce z pražské periferie, do jehož života vstupuje jako zjevení starý indián Ramon. Mezi oběma vznikne přátelství a Martin Luter, tak se jmenuje vypravěč, který je kromě jiného i velmi zdatný spisovatel své nápady a povídky zaznamenává do sešitů. Příběh Ramona sepsal do sešitu nadepsaného Psáno pro New York Times (to jen na vysvětlení podtitulu). Příchodem Ramona do Kozloděj dochází samozřejmě k oživení zdejší nudy. Ramon se brzy, díky svému bezelstnému jednání, stane oblíbeným léčitelem a důvěrníkem. Martin ho ubytuje na Jamajce, což je zahradní chatka v zahrádkářské kolonii, kde spolu meditují a diskutují zahaleni kouřem marihuany z vlastní sklizně. Martin sem prakticky utíká před svou bláznivou rodinou, kterou má však přesto rád. V povídce zachycuje postřehy ze života poklidné vesnice, která se začne "hýbat" díky polistopadovým politickým čachrům jejích představitelů. Osudy jednotlivých hrdinů jsou natolik propojeny, že se jen těžko dělá výtah toho nejdůležitějšího. Takže raději končím a knihu doporučuji všem, kteří mají dílo Petra Šabacha rádi.... celý text
Opilé banány
2010,
Petr Šabach
Úsměvná kniha z let 80. minulého století, kdy u nás vládl komunistický režim a tak někteří lidé měli problémy, způsobené odlišnými názory, které samozřejmě nesměli říkat nahlas. Kdo tak učinil, byl v lepším případě jen dán na černou listinu, v horším si užil "pohostinnosti" některého z komunistických kriminálů. Příběh je popisován očima středoškoláka Petra, který žije se svou matkou - architektkou a otčímem Béďou, který je sochař, machr na hlavy, ale nyní, právě díky režimu, notorický alkoholik. Petrovými nejlepšími kamarády jsou průšvihář Břečka a hluchoněmý Víťa. Petr vypráví o společném záškoláctví, popíjení po pražských hospodách, o svých prvních opicích, o černém taxikaření a havárii, o soudním přelíčení, lásce k Daniele, o "céčkománii" a malém Aleškovi, o soše generála Rybalka, o neuskutečněné cestě k moři a spoustě dalších věcí. Pokud vám jsou některé výše zmíněné věci povědomé, tak není divu, neboť tato kniha posloužila jako námět k filmu Pupendo. Film je samozřejmě upraven, ale kdo viděl nejdříve film a pak četl knihu, tak neunikne tomu, že mu před očima ožívají hrdinové v podání našich umělců. Při zmínce o opilci Béďovi jsem měl před očima okamžitě Bolka Polívku, akademiku Fáberovi už nikdo neodpáře tvář Jiřího Pechy, mamka bude už jen Eva Holubová, atd. Kdo žil aspoň chvíli v té době pochopí, kdo ne, ať se zeptá rodičů a pak snad pochopí. Skvělé čtení.... celý text
