Gingeriin
přečtené 358
Kočičí host
2016,
Takaši Hiraide
Kočičí host pro mě znamenal malý výlet do Japonska, do malebně popisované uličky nedaleko centra Tokia, kterou jsem díky detailnímu popisu autora vnímala tak moc reálně, že jsem si až přála navštívit ji sama, potkat její obyvatele, prohlédnout si majestátní zelkovu a samozřejmě alespoň koutkem oka zahlédnou malou Chibi. Jelikož náš dům obývá také hlučný kocourek, neubránila jsem se srovnávání naší a kočky z knihy. Byl to pak pro mě ještě větší zážitek, když jsem v chování Chibi nacházela podobnost s chováním naší šelmy. Že je příběh obyčejný? Nemyslím si, ba naopak. A pokud někdo řekne, že je jednoduchý, odvětím jen to, že v jednoduchosti je krása.... celý text
Není co závidět: Obyčejné životy v Severní Koreji
2014,
Barbara Demick
Obsah knihy čtenáři zaleze pod kůži, usadí se a jen tak nezmizí. Pro dnešní dobou zhýčkaného obyvatele Evropy, který má elektřinu k užitku po celý den, zbavuje se i z poloviny nedojedeného jídla a vanu si napouští až po okraj, je realita Severokorejců poněkud nepředstavitelná. Nedovedu se pořádně vžít do jejich rolí a v plném rozsahu si uvědomit, jak těžký život tam je. Ač s nimi soucítím a je mi zle při pomyšlení na jejich strádání. Až tato kniha rozšířila mé malé povědomí o tamním světě a vyvolala mrazení, smutek a někdy i smích plný hořkosti a nepochopení.... celý text
Nikdykde
2006,
Neil Gaiman
Co se Neila Gaimana týče, na knihu jsem se nesmírně těšila už jen proto, že ji napsal právě on. Očekávala jsem od ní tak moc, že mě ve finále málem zklamala. Několikrát jsem dílo odložila a opět se k němu vrátila s přesvědčením, že tentokrát už to vyjde. Až na poslední z několika pokusů se mi Nikdykde podařilo dočíst a teprve po tomto snažení mohu říct, že jsem si knihu konečně užila. Jestli jsem pro ni musela dozrát, nebo jestli se kniha pro mě musela nejdříve uležet, opravdu nevím. Hlavní je, že jsme si k sobě cestu nakonec našly.... celý text
