greetchen
přečtené 370
Šťastně až navěky
2016,
Kiera Cass
Představy, jak to s hrdiny knihy asi dopadlo, většinou autor ponechá na svém čtenáři a jeho fantazii. Kiera Cass se rozhodla jinak a v krátkých povídkách prozradila, kam se jejich cesty ubíraly dál. Na jednu stranu tím "krade" možnost vlastní fantazie, ale popsala to celkem zdárně a mile, takže jí to budiž odpuštěno. Vedle toho se ale znovu vrátila také k prožitým příběhům a nechala čtenáře nahlédnout do hlav několika důležitých "vedlejších" postav série Selekce, které tak vyvstaly v novém světle. Většinou jim to mělo pomoci zbavit se negativní nálepky, autorka se snaží vysvětlit důvody jejich chyb a nevhodného chování - na mě to působí že pod tlakem kritiky, kterou třeba od čtenářek a fanynek na jejich adresu vyslechla, se je pokusila je touto knihou rehabilitovat. Některá odbočení od hlavní dějové linky jsou ale příjemná, nakonec to tedy beru jako doplnění ústřední trilogie, bez kterého by se čtenář krásně obešel, ale když si ho přečte, je to spíše milé, než otravné.... celý text
Koruna
2017,
Kiera Cass
Hlavní příběh Selekce mě bavil, sáhla jsem pro kompletnost i po doplňujících titulech. Dcera mě příšerně štvala, příběh nebyl ničím nový a postava Eadlyn ve mě nevzbudila ani trochu sympatií. Zjistit, jak to s ní dopadlo, jsem se nakonec rozhodla až více než po roce. Oproti Dceři mi Koruna přišla lepší, frackovitost hlavní hrdinky se lehce obrousila, a i když je pořád trochu na pár facek, některé momenty, myšlenky a vztahy v knize nakonec dojem vylepšují. Líbí se mi i nástin určitého mentálního vývoje a prozření, které Eadlyn v knize prodělá, neřekla bych přímo že zmoudří, ale nakročeno má dobře. Myslím, že kdo si nechce kazit dobrý dojem z trilogie Selekce, pokračování číst nemusí, ale chápu, že skutečné milovníky illejské lovestory každé další dílko potěší i bez ohledu na literární kvalitu. A hlavně, kdo by odolal těm nádherným obálkám.... celý text
Zabij mě znovu
2016,
Rachel Abbott
Moje druhá Abbottová. První kniha (Nezvěstná) mě hodně oslovila, hned jsem si tedy pořídila další, ale zakousnout se do ní už nešlo tak plynule. Z počátku se příběh malinko táhl a nebyla jsem schopna držet pozornost, což bylo jistě i skákáním ze současnosti do minulosti, ale brzy jsem si na její rytmus zvykla a jak začalo přibývat stop a indicií, nořila jsem se do knihy už naplno. Tentokrát byla autorka možná moc milosrdná a tipnout si "vraha" pomohla svými nápovědami zbytečně brzy, ale následné stránky naštěstí ani tak nebyly nudné.... celý text
Jak jsem sebrala odvahu
2015,
Barbora Šťastná
Na Báru jsem narazila jako na blogerku a sloupkařku, její malá zamyšlení se mi často trefila do vkusu, a i když někdy byly příběhy trošku moc nafouknuté či přitažené za vlasy, nevadilo to, když člověk četl jediný blog. V knize si však tohoto nešvaru nejde nevšimnout, Bára díky tomu občas ze svých životních peripetií vychází jako zhýčkaná, hysterická a neschopná matka, která dělá z každé drobnosti konec světa. Ale spíš to přičítám literární potřebě zveličovat a zahloubat se do banalit jejích dní, než nešťastné povaze. Myslím, že po malých dávkách si ráda dopřeji i další "šťastné" čtení.... celý text
Nezvěstná
2015,
Rachel Abbott
Kniha mě příjemně vtáhla, litovala jsem, když jsem ji musela byť jen na chvíli odložit. Je strhující, nápaditá, postavy bravurně vykreslené, zápletka neotřelá a je to příjemně zamotané, takže i když jsem k závěru nabyla dojmu, že už jsem vše odhalila, stejně mě autorka trumfla a připravila si další překvápko. Malinko mi vadila určitá naivita a nevěrohodnost vztahu mezi dvěma ženskými postavami, takže nedávám nejvyšší hodnocení, ale nechci prozrazovat víc a spoilerovat.... celý text
Nízký tlak
2015,
Sandra Brown
Mé první setkání se Sandrou Brown. Z komentářů zde pod knihou jsem pochopila, že kombinace detektivky a romance pro ženy je pro ni typická a zřejmě u mnoha čtenářů (čtenářek) oblíbená, mě ale právě tohle spojení rušilo. Jako detektivka je to více než obstojné, zajímavá zápletka, gradování, forma, jakou autorka příběh předkládá, i pozvolné kladení jednotlivých indicií. Přiznávám, že vraha jsem správně tipla jen pár stránek před tím, než ho autorka sama odhalila a během čtení jsem dlouho neměla jasného favorita. Co mi naopak vadilo, je romantická linka knihy. Z ústřední dvojice dělá poněkud klišoidní postavy (on je typický floutek, ona naivní bezbranná kráska), vývoj jejich romance je trapně předvídatelný, popis "erotických" scén se dokola opakuje, autorka nemá moc bohatý slovník a představivost, zbytečně v těchto pasážích svou knihu shazuje do hlubin nepovedených zástupců laciné červené knihovny.... celý text