Kdyby šlo dát více hvězdiček, tak jich dám minimálně 10. Tohle je moje největší dětská srdcovka, některé pasáže znám skoro nazpaměť. Je to tak děsně milé a dojemné, vtipné a místy i smutné, až později člověku dochází to odloučení Krištůfka a Púa.. V rodinné knihovně máme vydání z roku 1988. A stejný text miluju namluvený Karlem Högerem, máme toho bohužel nahráno děsně málo, populárnější je verze od Ebena, ale to nějak nemůžu poslouchat. Disneyovku nebrat!!... celý text