grimik
přečtené 197

Takové maličkosti
2023,
Claire Keegan
Taková krásná maličkost. Mrazivé téma s pozitivním nábojem v hlavním hrdinovi této útlé novelky.

Běž, chlapče, běž
2014,
Uri Orlev (p)
Kniha určitě mnohem víc osloví čtenáře, kterým je určena. Tedy děti. Pokud bych se na ni měl dívat vlastním pohledem, pak jí chybí příliš mnoho. Silný příběh je psán stroze, velmi jednoduše, a i přes malý počet stran, působí kniha kvůli značně repetitivnímu sledu událostí zdlouhavě. Myslím, že i v tomto žánru existuje pro mladší čtenáře několik, mnohem lépe napsaných knih, např. Poslední bratr nebo série Brzy, Když, Potom, Kdysi.... celý text

Les v domě
2023,
Alena Mornštajnová
Opět, jako vždy u paní Mornštajnové, postavy bez šance na to, zažít byť jen špetku štěstí. Kniha plná beznaděje, kniha, které strohé, realisticky popisné psaní autorky přidává na tísnivosti. Nemohu se ubránit srovnání se Zahradou mrtvých duší od Lukáše Bočka, ačkoliv jde o úplně nesrovnatelné knihy a pojítkem je tu pouze motiv, nemohu v žádném případě říct, že by Les v domě se svou úplně jinou formou zaostával, ale Lukášova kniha je pro mne nedotknutelná niterní hvězda a pro mě přeci jen někde jinde. Nejde o lehké téma, fascinuje mne a líbí se mi (a zároveň nelíbí) styl psaní Aleny Mornštajnové, to, jak dokáže na dvou stránkách popsat děj několika dní, týdnů, měsíců i let, aniž byste měli pocit nedostatečnosti sdělení, informací, děje...a Les v domě je zkrátka skvělý. Těžký . Kéž by to všechno skončilo už v polovině knihy jinak. :((( A snad jen jednu výtku ode mne kniha schytá, a to, že hrozně plýtvá místem. Větší font, větší odsazení řádků, obří okraje kolem textu, doslova desítky úplně prázdných stran. Kniha tak navozuje pocit mnohem většího rozsahu než jaký ve skutečnosti má.... celý text

Zaříkávač koní
2005,
Nicholas Evans
Ke knize jsem se dostal kvůli čtenářské výzvě, jinak bych nejspíš nečetl. Film jsem znal, ale do přečtení knihy jsem ho neviděl. Nejde pro mne o zajímavé prostředí (farmáři, honáci dobytka). Celkově jde o hezký příběh, to asi ano, ale napsán tedy není rozhodně nikterak skvěle. Úvodní čtvrtinu knihy se autor motá v ději, který trval tak dvě hodiny. Čtenář tak dostává úplnou bídu, jen tisíce zbytečných slov. V té spleti se tak moc ztrácel popis prostředí, že jsem nebyl schopen si scénu vizualizovat a hned v této části jsem sáhl po filmu, prostě jsem si musel ke knize pouštět úryvky z filmu, abych si vůbec dokázal představit prostředí a situace v knize popisované. Pak z toho nějak vybředne a spolu s přechodem děje do rozsáhlých Montanských, podhorských pastvin se stejným způsobem rozprostře i samotná kniha a výrazně jí to pomůže. Najednou jde o pěkné čtení, ovšem bez jakéhokoliv autorského rukopisu. Možná je lecos ztraceno v překladu, ale mne zde chybí nějaká autorská individualita, něco, čím by autor vyčnívat literárně výš. Je to psáno tak, jak by to napsalo několik tisíc jiných, bezejmených autorů, takže jedinou devizou, pro níž je kniha tak vřele přijata a skvěle hodnocena je v mých očích příběh, který zřejmě nejednu čtenářku či čtenáře dojal k slzám. Pro mne samotného nevybočuje Zaříkávač koní z knižního průměru. Některé konkrétní pasáže: úvodní šedesátistránková nehoda nebo trapně psané milostné scény, mne svým nezvládnutím doslova děsily. Oproti knize je film, který už mám také shlédnutý, fakt skvělý. Vyzdvihl bych, že ačkoliv film knihu i v detailech celkem důsledně kopíruje, konec je úplně, ale úplně jiný.... celý text

Smrt na kůru
2022,
Dalibor Vácha
Román Smrt na kůru se s historickou přesností a místy až dokumentárním podáním věnuje událostem kolem příprav na snad nejznámější čin českého/československého, protinacistického odboje. Ne však přímo sledováním výsadku Operace Anthropoid, ale pozdějšího výsadku Out Distance, jehož členové se k prvně jmenované skupině připojili. Knížka je skvělá, díky románovému zpracování přináší možný detailní pohled na několik měsíců působení členů ČS odboje a výsadkových paraskupin nad rámec prostých, známých faktů a rozhodně stojí za doporučení. Nudit se snad nedá, děj má spád, čtivost je vysoká a kdo nezná moc tuto historii, i se hodně dozví. Přesto jde o román a u románu by měl být brán zřetel i na literární kvality a byť jde o skvělou knihu, literárně nejde o dílo srovnatelné s "velkými" jmény mezi romanopisci. Mně osobně z počátku trochu vadil onen, jak jsem již psal, až dokumentární styl, kdy jakoby nebyla dokonale prolnuta fakta, která autor chtěl sdělit, s částmi čistě románovými (rozhovory, domýšlený průběh událostí atp.) a nedokonale odděloval odstavce prodávající čistě faktické, strohé informace od románového děje. Proto nedávám čistých 5*, i když jiným úhlem pohledu bych neváhal.... celý text

Zahrada mrtvých duší
2022,
Lukáš Boček
Famózní! A rovnou říkám, že díky detailům knihy i kolem knihy - playlistu ke čtení na Spotify, hloubce stále dost tabuizovaného tématu, který je, bohužel součástí naší společnosti, do jaké kniha proniká, ilustracím i celkové grafické podobě, a perfektní práci s postavami a jejich charaktery a nitry, mám i týdny po přečtení stále pocit absolutní výjimečnosti této knihy a až kultu knihy. Doslova ji do rukou beru s citem a respektem. Hodně mě oslovila a pan Boček....klobouček, asi nejdokonalejší prvotina, co jsem kdy měl tu čest číst.... celý text

Jelení vršek
2022,
Hana Marie Körnerová (p)
Knihu jsem si vybral do tématu Čtenářské výzvy - kniha, jejíž děj se odehrává v 16. století. Už na sklonku minulého roku jsem od paní Körnerové přečetl Heřmánkové údolí, které sice nebylo úplně nezapomenutelným čtením, ale rozhodně jsem díky němu měl celkem velká očekávání i od Jeleního vršku. Bohužel, Jelení vršek ze všeho nejvíc definuje slovo plytké. Příběhu chybí ve všech aspektech něco víc. Zápletka je celkem plochá a o začátku bez velkého snažení předvídatelná, ty vedlejší dramatické události pak nestačí čtenáře ani zaujmout, jak nezajímavě jsou psané a jak rychle zmizí sami od sebe. Jen plnidlo stránek? Dobová surovost zde vůbec nevyplouvá na povrch ani při líčení morové nákazy táhnoucí krajem. Emoční profil postav a jejich projev je jak herecké umění Silvestra Staloneho. Nefunguje ani romantická linka. Po 300 stranách vzájemného odporu mezi ústřední dvojicí, nepůsobí závěrečné vzplanutí vůbec uvěřitelně a Jan ze Zhoře dočista změní charakter. Navíc se knize nedařilo držet ve mě soustavně pocit středověku, doby, v níž se děj odehrává. Na relativně málo stránkách je zde prostě od všeho trochu a přitom nic, nic zapamatovatelného. Guláš, který ale nikdo nezamíchal. Všechny ingredience jen tak leží na sobě, neprolnuté, oddělené. Kniha je výrazně lepší od půlky, ale co s tím, když už je stejně od samého začátku jasné co se stane, jak to skončí, nebo kdo za čím stojí. Práce s napětím a tajemstvím naprosto nezvládnutá. Vypadá to, jako bych viděl jen samá negativa, ale ono to tak není, jen nedokážu vyzdvihnout nic vyložené skvělého, všechno je tak nějak ... plytké.... celý text

Písečný muž
2013,
Lars Kepler
Výrazné zlepšení, ale i tak nejspíš s tímto autorským párem končím. Písečný muž je rozhodně nadprůměrnou krimi, ale já mám snad s každou knihou série dost zásadní potíže. Předně, celkově mi nesedí styl vyprávění a slohu napříč celou sérií, takže to asi nikdy nemůže být za 5. Písečnému muži navíc přitěžuje fakt, že zásadní point, že je záporák "dabl", jsem věděl již od poslední kapitoly předchozí knihy, takže zde jsem nějakých 400 stran čekal na to, až přijdou vyšetřovatelé s "překvapivým" odhalením....zívačka, ale stane se, prostě se mi to zjevilo samo hned na počátku. No a pak jsem se nedokázal srovnat s představou totálně zabezpečených cel s nejpřísnějším dozorem, pro ty největší magory a psychouše celé země, umístěných nikoliv ve věznici, nýbrž v pohodové nemocničce prakticky bez ostrahy (klasická nemocniční ostraha s pendrekem, tudíž na pendrek), jinak pod dohledem obyčejných doktorů. Navíc se společenskou místností společnou pro všechny cely (bez rozdílu pohlaví), hlídané jednou kamerou, která má slepé místo? Neumím si představit jakoukoliv situaci, která by zde přirozeně vyvstala, a kterou by měli krotit lékaři, kteří do cel vstupují podělaní strachy, držíc v ruce ultimátní zbraň - Diazepam. Dále, na to, jak omezeně mohl Jurek komunikovat směrem ven, a že se mu to mockrát nepovedlo, byl vždy nějak rychle v obraze, co se venku děje. Jako, houpat se knihou nechám, ale ne roztáčet. :))) Takže závěr po 4 dílech? Horší díl střídá lepší díl, ale žádný není zrovna chytrý. Inteligentní krimi zde čtenář hledat nemůže. Ještě jsem si vzpomněl na jednu iritující věc. To nikomu nevadí, že posledních 20-40 stran každé knihy je věnováno naprosto zbytečnému převyprávění motivu a událostí, i když jsou z knihy čtenáři dávno jasné? To se to musí polopatě celé vždy rekapitulovat? Nedůvěra ve čtenáře? Proč?... celý text

Město páry
2023,
Carlos Ruiz Zafón
Nádherná kniha a v mém případě i první kniha povídek, kterou hodnotím plným počtem hvězd (povídky opravdu nejsou můj šálek kávy) a hodnotil bych ještě lépe, kdyby to šlo. Jde o střípky, které dotvářejí mozaiku velkolepého Zafónova díla, ale které jsou do určité míry čitelné i samostatně, byť pouze jako celek se může Pohřebiště zapomenutých knih vyjevit v celém svém smyslu a své kráse.... celý text

Vlak do Samarkandu
2022,
Guzel Jachina
Nebudu se dlouze rozepisovat o knize samotné, jelikož to za mě podrobně udělal uživatel los v předešlém komentáři. Takže jen krátce. Jde o skvělou knihu, napsanou bravurním slohem, jak je u autorky zvykem. V mém knižním vesmíru patří Vlak do Samarkandu rozhodně mezi top knížky nejen "prozatímní" letošní knižní sklizně, ale i let předchozích.... celý text

Svědkyně ohně
2012,
Lars Kepler
Po dost dobré Paganiniho smlouvě přišel pád střemhlav dolů. Nic moc, hodně nic moc.

Až uvidíš moře
2022,
Scarlett Wilková
Komentář vkládám s obřím odstupem jednoho roku od přečtení. Ihned po přečtení, co si pamatuji, tak jsem nebyl s ničím vyloženě nespokojen, ale rozhodně mi chyběl jakýkoliv wow efekt z knihy, slohu, jazyka, či příběhu a závěru. Skvělé, vážné a naprosto originální téma, dobře stavěný, smutný příběh, více citu a méně historických faktů. Pamatuji si, že v poslední třetině mi už příběh nepřišel tak poutavý, ale závěr samotný se mi velmi líbil a byl silně emoční. Přesto nějak cítím, že literární jazyk autorky je přeci jen jednodušší, plný stereotypních, jednoduchých oznamovacích vět, což asi není úplně na škodu pro knihu samotnou, kniha tak uspokojí a bude se líbit mnohem širšímu spektru čtenářek a čtenářů, ale u mě to kvůli tomu není úplně dokonalé. Prostě "jen" velmi dobře zvládnutá kniha.... celý text

Smrt přichází na prohlídku
2022,
Anders de la Motte
Příjemná, komorní detektivka bez překotné akce, chaosu, potoků krve a úplně vyšinutého záporáka, zato však plná víceméně sympatických postav, tradičního vyšetřování a odehrávající se v pěkném, venkovském prostředí. Celé to tak nějak plyne, čte se to strašně rychle a nejsou zde nudné pasáže, napětí a chuť číst dál jsou konstantní od začátku do konce. Přesto je to takové nějak obyčejné.... celý text

Citrusový sad
2018,
Larry Tremblay
Emotivní příběh, který je rozsahem a stylem psaní spíše povídkou/krátkou novelou. Psán prostým jazykem, bez metafor a nepříliš rozvitými větami, staví čtenáře před, z pohledu filozofie klasické, v životě však neunesitelně těžké dilema, které nemá správné řešení, a které autor zrcadlí v podobě situací, do nichž náboženští radikálové dostávají své stoupence i oběti zároveň. Rozhodně pěkná povídka, která stojí za přečtení a bavila mě, ale úplně mne neoslovila. Naopak, skvělé téma by si zasloužilo opravdu románové pojetí. Kdyby to byla povídka, bylo by to za *****, ale kniha je prezentována jako román a tady je to někde mezi *** a ****, nemohu se úplně rozhodnout.... celý text