grimik grimik přečtené 189

Slavík

Slavík 2016, Kristin Hannah
5 z 5

Překrásný příběh o lásce, odvaze, odhodlání, vůli, přijetí a odpuštění. O tom, že nic není černobílé. O obrovském zmaru, který vnese do života něco tak strašného, jako je bezohledná, slepá válka. Ačkoliv hlavním tématem je zde osud sester Mauriacových, kniha je velice dobře popisná i v oblasti vyjádření atmosféry života běžného obyvatelstva ve válečné Francii, francouzského odboje, rozdělení Francie atp. Finále je pak jasně slzotvorné. Slavík tak patří jednoznačně mezi moje TOPky. Vadila mi akorát značná míra chyb a překlepů v knize, což jde ale na vrub vydavateli.... celý text


V šedých tónech

V šedých tónech 2013, Ruta Sepetys
4 z 5

Popravdě, před touto knihou jsem četl rychle za sebou několik, podobně citlivých knih z období holocaustu a válečného teroru a mimo jiné i Sůl moře, druhou z knih od Ruty Sepetys, a musím říci, že ač je kniha hezká, citlivá, zpracovávající náročné téma plné újmy, krutostí, bezpráví atd., nedosahuje kvalit těch, které jsem ohodnotil plným počtem. Je to zřejmě tím, že u takto citlivých témat mám raději rozsáhlejší, slohově vytříbenější díla a poetičtější vyprávění. Kniha V šedých tónech mi tak přišla, asi díky relativně krátkému rozsahu a rychlosti, s jakou knihu přečtete, jako takový stručný deník událostí a to mě mrzí, rozhodně to neznamená, že je to špatně nebo, že kniha není krásná. Pro mě byla kniha Sůl moře, která se, mimo jiné, "zrnkem písku" s touto knihou prolíná, prostě o fous lepším čtením a musím je od sebe tudíž jednou hvězdičkou oddělit. Co však nadevše oceňuji, je orientace knihy na, v souvislosti s 2WW, stále trochu opomíjený, bolševistický, totalitářský režim, který značně pomohl tomu, že válečná vřava vůbec začala, a který sám způsobil neméně hrůz než ten nacistický.... celý text


Meč osudu

Meč osudu 2016, Andrzej Sapkowski
3 z 5

Je mi líto, stejné patálie jako s prvním dílem. Ne moc záživné povídky, s ne moc dobře popisovaným světem, postavami, motivacemi postav atd. Prostě jednoduchá, povídková fantasy, zaměřená spíše na děti a náctileté. Více viz.má recenze k prvnímu dílu. Tento byl akorát o něco konzistentnější, leč ještě o kapánek nudnější a nakonec, i když jsem rozečetl papírovou knihu, musel jsem to dokončit poslechem audio verze.... celý text


Bývali jsme bratři

Bývali jsme bratři 2019, Ronald H. Balson
4 z 5

Z jedné třetiny jde v podstatě o detektivku z právnického prostředí, odehrávající se v roce 2004. V rámci té je nám vyprávěn velmi silný příběh Bena Solomona z doby před a během druhé světové války. R.H. Balson vystavěl svůj román na pevných pilířích faktických reálií tohoto období dějin, kterých se drží do nejmenších detailů a které poskytují smyšlenému, ale mnoha reálnými osudy inspirovanému příběhu, neochvějnou oporu a jeho reálnou, surovou podobu. Opravdu chytne za srdce nejen tento, uvnitř knihy vyprávěný, defacto stěžejní příběh, ale stejně tak i celý soudní proces který následuje, skvěle se čte, udržuje čtenáře v napětí, až vyústí ve smutný a zároveň dobrý konec. Proces proti nacistické zrůdě, unikající spravedlnosti až do současnosti. Skvělá prvotina autora.... celý text


Poslední přání

Poslední přání 2007, Andrzej Sapkowski
3 z 5

Na přečtení Zaklínače jsem se chystal nějakých 20 let. Dojde k němu však až letos. Hry jsem nikdy nehrál, první řadu seriálu na Netflixu jsem viděl před započetím čtení. Ze seriálu jsem měl rozporuplné pocity, říkal jsem si, to přeci nemůže být v těch opěvovaných knihách, na které se čtvrt století chystám, tak směšné. Tak směšné to opravdu není. Bohužel, smíšené pocity mám i z tohoto prvního dílu. A to zejména proto, ze jde o sbírku, víceméně neucelených povídek, což je chaotické, navíc jde o jednu z mála fantasy, kde se autor nesnaží o do detailu vypracovaný systém světa. Zaměřuje se spíš na náhodné příběhy Geralta, ostatní postavy jsou většinou jen jednorázovky v jednotlivých povídkách a předpokládám, že už o ně víckrát nezavadím (přítomnost první povídky je úplně wtf...nenavazuje na ni vůbec nic, aspoň ne v této knize). Pokud to ale dobře chápu, pouze první dvě knihy jsou spisy nejstarších povídek, další jsou již rozsáhlé romány, tak snad mě to zbaví pocitu příběhové nesourodosti. Jinak je kniha psaná celkem pěkným čtivým způsobem. Spíše jednoduše, avšak některé situace jsou popisovaný oproti zbytku až zbytečně podrobně. Také kvalita povídek léta ve značném rozmezí. Vtipnost jen a jen potěšila. Samotný obsah většiny povídek mi přijde spíš takový... už ne pro mě, někdy jen poněkud potemnělé a o něco dospěleji vyprávěné dětské pohádky. Trochu mě proto mrzí, že jsem si na knihy raději nenašel čas tehdy, když mi bylo nějakých 18.... celý text


Islámskému státu na dostřel II

Islámskému státu na dostřel II 2016, Lenka Klicperová
5 z 5

Obsáhlejší a tudíž z reportážního hlediska lepší pokračování.


Islámskému státu na dostřel

Islámskému státu na dostřel 2015, Lenka Klicperová
4 z 5

Jako reportážní kniha přeci jen poměrně chudé, jak textem, tak obrazově. Dovedl bych si to představit o kapánek víc reportážní. Oběma ženám ale patří obrovský respekt za odvahu a díky přínosné zpravodajství z tohoto regionu.... celý text


Zlodějka knih

Zlodějka knih 2009, Markus Zusak
3 z 5

Hezká, poutavě napsaná a jazykově bohatá kniha s notnou dávkou originality, jelikož je vyprávěna pohledem personifikované smrti. Za mě jí bohužel i tato forma "fantasy vypravěče" láme trošku vaz. Za prvé, když Smrt vstupuje do děje, rozbíjí to čtenářovu začtenost, což je hlavně na počátku docela znatelné, jelikož z počátku Smrt vstupuje se svými poznámkami a myšlenkami k rádoby hlubšímu zamyšlení velmi často. Pak její vystupování zřídne a konečně lze knihu hltat stranu za stranou naprosto nerušeně. Za druhé, Smrt pomáhá odsouvat podvědomě knihu tak trochu do role pohádky, čemuž přispívá i fakt, že jde v podstatě o dětský příběh, omezený na jejich prožitky a omezený prostorově na jedno menší město a jen tak mimoděk vnímáte, že se na pozadí odehrává válka. V tomto je kniha poměrně plochá, nedá vyniknout ani prostředí v němž se odehrává, ani prožívanému období, ani samotným hrůzám války a jak válka zasahuje v plné šílenosti do celého děje. Ten pak stále působí tak nějak dětsky hořko-romanticky a pohádkově, kniha se navíc vyhýbá jakýmkoliv drsným popisům, přesně tak ,aby sedla všem. A v tom je asi zároveň i síla této knihy. Díky tomu se dá v pohodě hltat stránku za stránkou (jak jsem již jednou napsal), nic vás emocionálně nezasahuje, ty nejhorší okamžiky v knize, kdy je z děje vymazáno snad 90% všech vystupujících postav jsou vylíčeny téměř jednou větou, bezcitnou Smrtí. Není třeba se obávat nějakého zásahu do srdce. Ovšem nechci, aby má slova působila negativně. Jak jsem napsal, toto je silou knihy, která sedne velkému rozsahu věkových skupin od dětí po dědečky a babičky a všichni z ní budou mít takový milý a vřelý pocit a přesto se malounko zamyslí nad tím, jak je důležité, držet se dále od všeho, co by nás uvedlo opět v tak strašné časy. Přečteno za jeden a půl dne. Jedním dechem. Ještě dodám, že film natočený na motivy této hezké knížky nestojí za nic, má úroveň laciné televizní inscenace a rating tak 6+... celý text


Jsou světla, která nevidíme

Jsou světla, která nevidíme 2015, Anthony Doerr
ekniha 5 z 5

Fascinující, jemné, něžné, snové, poetické a zároveň velmi smutné, pohnuté a dojemné...tato kniha si plně zaslouží své ocenění, a protože jsem si zkusil i úryvek z audio verze, jsem přesvědčen, že v audio podobě ani zdaleka nedokáže vyznít tak, jak poctivě přečtená. Číst, je prostě číst. Jde o opravdu silně emocionální a brilantně napsaný příběh, dokonalou mozaiku mnoha lidských osudů, které se v průběhu příběhu navzájem třeba jen letmo dotknou, ale dotknou. Vykreslení postav, prostředí, popisy jevů kolem jsou až hmatatelně skutečné. Chutě, vůně, barvy, doteky, to vše je zde popisováno tak, že je to pro čtenáře živé, skutečné a silně dojímavé snad jen ze své podstaty, s jakou silou dokázal autor tyto vjemy přiblížit čtenáři. Zvláštní, že ještě asi tak do sté stránky jsem se nemohl do knihy nějak zvlášť začíst a zamilovat se do ní, ale záhy mě děj začal pohlcovat a doslova brnkal na mé emoce, až jsem si musel dávat pauzy abych zahnal slzy, jež byly na krajíčku a draly se ven s každým Mariiným "papa". I tak jsem celou knihu, vyjma toho vrtošivého úvodu, přečetl za jediný den a následně se k začátku knihy znovu vrátil, abych si ho konečně užil tak, jak jsem to napoprvé nedokázal. Může se zdát podivné, parafrázovat ve spojení s touto knihou jednu českou komedii, ale musím říct, že autor, jakoby se s každou větou doslova mazlil. Kniha mi zlomila srdce, je to nejkrásnější kniha, jakou jsem kdy četl, je poezií mezi prózou, je skutečným Mořem plamenů mezi drahokamy a měla by být klenotem knihovny každého čtenáře a snad i povinnou školní četbou.... celý text


Sůl moře

Sůl moře 2016, Ruta Sepetys
5 z 5

Výborná kniha. Asi to nejlepší, co jsem letos mohl číst (vedle Hany). Zde se mi moc líbilo střídání postav i v rámci prožití totožné situace. Když jsem viděl první 4 kapitoly, že každou vypráví jiná postava, myslel jsem si, ejhle, toto bude průser. Ale ani náhodou, je to zvládnuté bravurně. Velice snadno se čtenář dostane do víru dění, není potřeba si nic složitě představovat, vše je popsáno tak, že se v hlavě doslova zhmotňuje obraz celého okolního světa i to, co se v něm právě odehrává. Příběh, byť zcela smyšlený, umě pracuje s historickými fakty a využívá toho, že ani ve skutečnosti není známo, jak to dopadlo - konkrétně s Jantarovou komnatou - díky čemuž může autorka popustit uzdu své fantazii a vymyslet dějovou linku, která ... může být, prostě může být. :) Díky celkem detailnímu pohroužení do niter postav, získává kniha plusové body za emoce, protože beznaděj, lítost, smutek...tím vším je děj prosycen až až. Není to tak trýznivé, jako psychická i fyzická tyranie koncentračního tábora. U mnoha knih z tohoto prostředí jsem pustil nejednu slzu. Zde se to obešlo bez slz, ale i tak jde o obrovsky oduševnělé dílo, které zároveň seznamuje čtenáře s jednou z největších námořních tragédií všech dob, která oproti jiným zůstala téměř zapomenuta. Zkrátka a dobře, opravdu jsem byl z knihy nadšený.... celý text


Osvětimská ukolébavka

Osvětimská ukolébavka 2019, Mario Escobar
ekniha 4 z 5

Kniha je opravdu pěkná, snadno a rychle se čte. Je psána takovým jednoduchým slohem, od autora jsem nic jiného nečetl, ale zřejmě zde budou jeho limity, takže knihu čtenář zhltne opravdu jedna dvě a možná právě proto tomu chybí taková ta třešnička na dortu, na jakou čtenář nezapomene, kus pořádné dramatičnosti. Detail, ten co se člověku dostane doslova pod kůži. Ale každopádně jde o dojemný příběh z maličko jiné strany Osvětimských hrůz a je zvláštní, že o postavě Helene Hannemann, poměrně výrazné osobě dějin Osvětimi, ten český internet z vod informačních zarytě mlčí, jakoby ani neexistovala.... celý text


Chlapec v pruhovaném pyžamu

Chlapec v pruhovaném pyžamu 2008, John Boyne
2 z 5

Na to, aby mě kniha zasáhla na 100%, jak bych od tématu očekával, protože jde o opravdu dojemný a silný příběh, je psána až příliš jednoduše a dětsky (ano, chápu, že je psána očima malého dítěte), je však také příliš krátká, zkratkovitá a nezabývá se nijak barvitým vykreslováním míst, postav, událostí, zkrátka člověka nepozře tak úplně do příběhu. Navíc je naivita malého Bruna až příliš vykonstruovaná a neuvěřitelná, a prostředí v mnoha faktorech podléhá potřebám knihy a je v zásadním rozchodu s realitou. Až tak moc, že knížka působí jako parodie. To, jak se v knize věci dějí, je totální blbost a přijde mi sprosté si něco tak vážného překrucovat pro potřebu autorova nedomyšleného příběhu. Tohle Boyne přepískl, Chlapec v pruhovaném pyžamu je hloupá slátanina a hodnocení této knihy je asi ten největší úlet na Databázi knih.... celý text


Hana

Hana 2017, Alena Mornštajnová
5 z 5

Od první stránky naprosto bezútěšná atmosféra knihy, podtržená jemným, až ladným stylem vyprávění. . Strhující a jedním dechem přečtené, leč smutek by se zde dal krájet. Perfektní. Jedna z nejkrásnějších knih, co jsem četl.... celý text


Policie

Policie 2015, Jo Nesbø
5 z 5

Po tragicky upadající kvalitě předchozích knih, je pro mě Policie již nečekanou vzpruhou. Nejtemnější a zatím i nejlepší díl série HH.


Hypnotizér

Hypnotizér 2010, Lars Kepler
2 z 5

Dobrá detektivka, ale pardon, není to zdaleka dokonalé, protože ta 3.osoba přítomného času nebo jak je to vlastně psáno, je pro mě prostě nepřekousnutelná. Neustále mě to vytrhává ze soustředění a nedovedu se do knihy úplně ponořit. Dále pak pár, pro mě nelogických věcí, a zdlouhavý, nudný příběh z minulosti. Ovšem jinak vážně docela dobré, i to finále. Jsem zvědav na další díly.... celý text


Přízrak

Přízrak 2014, Jo Nesbø
3 z 5

Už mám Nesba vážně dost. Přízrak má ambice být jiný, být lepší. Narušuje stále stejnou příběhovou osnovu , jaké se držela řada předchozích dílů a která už byla vážně nudná, avšak Nesbo je tak neschopný vystavět nečekané zvraty a eskalaci napětí na reálných a smysluplných základech, že musí víc a víc využívat naprosto nesmyslné situace a absurdně vykonstruované přehnanosti. Bez toho je přitom příběh jednoduchý, až místy vágní. Přesto, díky změněné osnově jiný a pro mě akceptovatelný. Bohužel. Dál v sérii jdu již s neutuchajícím odporem a stále více jsem přesvědčen o tom, že je autor nespravedlivě nadhodnocován.... celý text