Guarnere
přečtené 239

Kytice
2020,
Karel Jaromír Erben
Kytici samozřejmě moc dobře znám, zajímavé ovšem je, že až nyní jsem prvně četla Záhořovo lože a Holoubka. Nevím, jak se stalo, že jsem je před tím přeskočila. Všechny balady rychle plynou, Záhořovo lože je trochu obtížnější oříšek, o to víc před Erbenem smekám, opravdu uměl navodit atmosfér. No a krásné ilustrace Míly Fürstové tomu všemu dodávají pomyslnou třešničku na dortu.... celý text

Babička
2005,
Božena Němcová
Místy celkem nezáživné, ale vůbec ne špatné čtení. Jakmile začne babička vypravovat, jakmile se nejedná jen o popis zvyků a obyčejů, pak příběh příjemně ubíhá a můžu říct, že mě čtení opravdu bavilo. Musel to být tenkrát bez vší té elektroniky úplně jiný život, více spjatý s přírodou, Bohem a lidmi samotnými. Na druhou stranu 14 let dlouhá vojna žádná idylka jistě nebyla...... celý text

Veľká panda a malý drak
2021,
James Norbury
Naprosto překrásná kniha o přátelství a cestě životem. Koupila jsem ještě v originále, nevydržela jsem čekat na překlad. Ilustrace jsou krásné a neskutečně něžné a je neuvěřitelné, jak se pomocí nich a pár slov dá vyjádřit tolik. Když mi bude ouvej, budu se k ní jistě vracet pořád a pořád dokola.... celý text

Vejce a já
2004,
Betty MacDonald
Milé, mnohdy úsměvné až sarkastické vyprávění o trampotách, každodenní dřině, svérázných sousedech a snaze nepodlehnout ještě poměrně divoké přírodě a věčně deštivému podnebí. Čte se to lehce a kniha je plná originálních přirovnání a oživování neživých věcí. Některé pasáže však poměrně nudí, třeba výčet všeho, co mohli jíst. V závěru mi trochu vadila určitá nelineárnost vyprávění, na druhou stranu mi bylo líto, že se musím s Bobem, Sportem a Sporákem rozloučit.... celý text

Vánoční prasátko
2021,
J. K. Rowling (p)
Přečetla jsem jedním dechem za jeden den a musím říct, že mě pěkně dlouho žádná kniha pro dospělé nechytla tak, jako tato kniha (nejen) pro děti. Země Ztracených byla - tak jak to Rowlingová umí - propracovaná, moc se mi líbila závěrečná pointa a poselství bylo nenásilné. Pašík, Čuník, Kuba i spousta jiných Věcí mě prostě chytla u srdce, je to krásný příběh o lásce a odvaze.... celý text

Polední hodina
2019,
Dörte Hansen
Stejně jako ve Starém kraji je text téměř bez přímé řeči, v této knize snad ještě víc. Působí dojmem, jako kdyby byl příběh vyprávěn letem světem, na konci však do sebe všechno zapadne. Sdělení je velmi hutné a zároveň lehké jako pírko, autorka s jazykem opravdu kouzlí, což je jistě způsobeno i skvělým překladem. Je to něžné, láskyplné a zároveň drsné a smutné, ukázka toho, jak se život na vesnici se svým poklidným tempem a pravidly může téměř až násilným zasahováním lidí do přírody a běhu věcí během pouhých tří generací změnit k nepoznání. Považuji tuto knihu za naprostý skvost.... celý text

Náměsíčníci: Jak Evropa v roce 1914 dospěla k válce
2014,
Christopher Clark
Tak tohle opravdu stalo za to. Ano, v mém případě to byla jízda na hodně dlouhou trať - některé kapitoly měly spád, jako kdyby se to dělo právě teď, jiné zase velmi hutně popisovaly kdo, co, kdy a jak, u těch jsem se vždy trochu zasekla. Ale celkový dojem je výborný, konečně jsem na jednom místě získala ucelený přehled o důvodech vzniku první světové války. A že v tom Němci a Rakušané nebyli tak úplně sami, že si za to mohly v podstatě všechny ústřední mocnosti Evropy, vnímám jako velmi sympatickou a svým způsobem i konečně smysluplnou interpretaci. Jediná výtka je k překladu - takhle skvělá kniha by si jistě zasloužila lepší, občas to na mě působilo, jako když se překladatel ztratil v záporech a druhý odstavec pak občas negoval ten první.... celý text

Chlapec, krtko, líška a kôň
2020,
Charlie Mackesy
Jistě, kniha sice neobsahuje žádné nové a převratné myšlenky, ale právě v tom shledávám její sílu - obsahuje myšlenky, chcete-li úvahy, které mohou znít jako klišé, zároveň však jsou neuvěřitelně pravdivé. I když se nejedná o příběh jako takový, nabízí kniha se všemi svými krásnými a láskyplnými ilustracemi možnost zastavit se v tomto uspěchaném světě a nechat se pohladit po duši. Ve dnech, kdy mi bude ouvej, se k ní znovu ráda vrátím.... celý text

Starý kraj
2016,
Dörte Hansen
Snad ještě nikdy jsem nečetla knihu, kde by bylo tak málo přímé řeči a svým způsobem i tak málo přítomnosti. Všechno je to vyprávěno jakoby letem světem a přesto, nebo možná právě proto, jsou charaktery postav a jejich vnitřní světy zachyceny tak detailně. V několika málo odstavcích jedné kapitoly se vždy skrývá velmi hutné sdělení, které je ovšem napsáno rádoby tak jednodušše a zároveň výstižně, že se čte neskutečně lehce ("To, co od ní Anna chtěla, Marlena vůbec neměla. Anna s ní mohla cloumat, prohrabat jí kapsy, prošacovat ji jako drogového dealera, ale stejně by nenašla nic z toho, po čem vždy toužila. Odkud by to mohla mít?"). K tomu všemu je kniha plná naprosto originálních přirovnání - "Pokaždé se dostavili s příjemným sebeironickým úsměvem, ale pod úsměvem se jako studená noha z příliš krátké peřiny drala na povrch jejich ctižádost." Oprvadu krásné a smutné čtení o lidech, domech a krajích, do kterých se nejde nezamilovat.... celý text

Mrtví ptáci nezpívají
2020,
Alan Bradley
Tak tohle bylo opravdu hutné. Když nepočítám poslední dvě tři kapitolky, tak se na bezmála 260 stránkách odehrálo jeden a půl dne. A přesto to nikde nedrhlo, plynulo to a hlavně mě to nepustilo ani na jeden kratičký okamžik. Po většinu času to bylo dost smutné, hodně přemýšlivé (téměř až filosofující) a taky hodně dospělé. Ale nevadilo mi to, Flavia již několikrát dokázala, že není jen tak obyčejné dítě. Po přečtení tohoto zatím posledního přeloženého dílu musím zkonstatovat, že to ani omylem nejsou knihy pro děti a mládež. A taky jsem si vždycky říkala, proč by matka opustila své tři děti kvůli nějaké výpravě do Himalájí a teď již to vím a všechno to do sebe krásně zapadlo. A ano, třešničkou na dortu je pro mě vždy Dogger, můj milovaný Dogger - vždy ve správný čas na správném místě. Rozhodně nejlepší díl a již se nemůžu dočkat překladu dalších.... celý text

Poslední tóny z krypty
2018,
Alan Bradley
Flavie a s ní i celé osazenstvo Bishop's Lacey baví i tentokrát. Všechny postavy jsou skvěle vykreslené a dokonale uvěřitelné. A k tomu ty neotřelé popisy a přirovnání. Autorovi stačí opravdu málo, aby vyvolal kýžené emoce: "Žádná madona nikdy nehleděla na své děťátko tak něžně; žádná nevěsta nikdy nevzhlížela ke svému ženichovi s takovou láskou jako nyní Cynthia Richardsonová ke svému manželovi. Málem mi do očí vyhrkly slzy." Taky mě moc baví personifikovaná Gladys. "Gladys se obvykle nezamlouvalo, když si zamokřila blatníky, ale za takového dne, kdy její gumy zpívaly na mokrém asfaltu a vítr nás tlačil do zad, přestávala být cimprlich." No a poslední věta je jen skvělou pozvánkou k dalšímu dílu.... celý text

Oblékni se pro smrt
2017,
Alan Bradley
Chybu z minulého dílu, kdy byla slečna Mountjoyová v rozporu s prvním dílem označená za neteř doktora Kissinga, bych snad ještě brala - koneckonců je to rozmezí tří dílů. Ale když je detektiv seržant Graves během 15 stránek nejdříve vyslán do vánice, aby přivedl vikáře a jeho ženu, pak sedí v salónu a je svědkem předání prstýnku od Dietera, a následně se zjeví v hale po úspěšné záchranné výpravě za vikářem, je to už do očí bijící. Opět - tyto chyby spíše mrzí, zvlášť když je prostředí Jeleního mlází tak skvěle propracované a já si ho skutečně zamilovala. Ale příběh odsýpal svižněji než předešlý díl, a ještě zajímavější postavou než samotná Flavie se pro mě stává tajemný Dogger.... celý text

Smrt v křišťálové kouli
2016,
Alan Bradley
Do poloviny se mi to četlo velice obtížně, úplně jsem ztratila orientaci v čase, ale patrně to bylo proto, že jsem neměla na čtení téměř čas a pauzy ve čtení byly mnohdy i několikadenní. Autor se také dopustil poměrně zásadní chyby - a totiž když slečnu Mountjoyovou označil za neteř doktora Kissinga, ačkoli z prvního dílu víme, že jejím strýcem byl pan Twining, který se zřítil z univerzitní věže, což bohužel není jediná chyba, která se v tomto díle nachazí. Tyhle chyby mě spíš mrzí, protože jinak mám Flavii a Doggera velmi ráda a Jelení mlází jsem si skutečně oblíbila. Ale i tak je tento díl za mě prozatím nejslabší.... celý text

Vražda není hra
2013,
Alan Bradley
Taky se přidám k těm, kterým přijde trochu zvláštní, že se matka vleze do bot svého pětiletého syna - přijde mi to trochu "podraz" na čtenáře, protože s touto možností při snaze odhalit, co se tenkrát stalo, prostě nepočítáte. A závěrečných pár stran, kde koukají na pohřeb přenášený stanicí BBC, se mi četl strašně těžko. Ale jinak Flavii prostě zbožňuju a nadmíru zajímavého Doggera, který se stal mou nejoblíbenější postavou, snad ještě víc, a příběhově mi druhý díl přišel zajímavější než první. Výjimečná je tato knížka také především po jazykové stránce, autor to s jazykem opravdu umí a jeho přirovnání a popisy jsou zkrátka dokonalé. Po nějaké době upravuji své tvrzení ohledně nemožnosti vejít se do synových bot. Dnes ráno jsem na přechodu pouštěla dvě děti, po chvíli mi ale došlo, že to nepatrně větší z nich je matka té menší, nesla jí aktovku.... celý text

Koláč s kapkou jedu
2011,
Alan Bradley
Flavie, vykazující jisté známky geniality a svým způsobem i šílenosti (což jde ruku v ruce), opravdu není jen tak obyčejné jedenáctileté děvče. Kniha je napínavá do posledních stránek a díky notné dávce černého humoru i zábavná, plná neotřelých přirovnání (Z boku byla k domu jako kravské lejno na železničním vagonu přilepená škvárobetonová moderní přístavba...). Všechny postavy jsou nadmíru zajímavé a dokonale uvěřitelné. Pro děti to z jazykového hlediska (a co si budeme, ani z toho dějového) dle mého názoru ještě není, spíš pro mládež a dospělé, takže se nemusíte bát, že by kniha byla nějakým dětinským vyprávěním...... celý text

Přežít Smrt není legrace
2020,
Sebastian Niedlich
Musím říct, že pokračování se mi líbilo dokonce víc. Martin a Smrt na mě působí dospělejším dojmem a jejich rozhovory se občas dotknou hodně zajímavých a opravdu "hlubokých" témat (např. myšlenka pomlčky v 5. kapitole a ten emotivní závěr knihy!), což jsem v minulé knize postrádala. Jsem tak opravdu ráda, že si to autor rozmyslel a druhý díl vznikl, protože tu nemastnou neslanou chuť, co jsem měla po díle prvním, jsem si jaksepatří spravila. Poté, co ve mně po dočtení stále velmi silně rezonuje pocit souznění s Martinem a Smrtí, měním hodnocení ze 4 hvězd na 5.... celý text

Tanec s draky
2012,
George R. R. Martin
Tak tuhle knihu jsem četla nejdéle a kdybychom ji nakonec po volných chvílích (u vaření, mytí nádobí apod.) nečetli s přítelem nahlas, sama bych se do konce asi nikdy nedohrabala. Kapitoly se vlečou, některé odstavce by bylo možné odstranit, aniž by to ději nějak ublížilo. A přesto nakonec hodnotím všemi pěti, protože se musí uznat, že děj je neskutečně propracovaný, a tak rozvětvený, že nezbývá, než před autorem smeknout. Na stranu druhou to vzbuzuje jisté obavy, jestli takové množství dějových linek a postav dokáže vůbec rozklíčovat. Ale bylo by to fajn, opravdu mě zajímá, jak tohle dopadne, i postavy, které mě před tím nijak zvlášť nezajímaly, jsou nakonec vrženy do takových situací, až jsem napnutá, co s nimi bude dál. A to nemluvím o skvěle popsaných charakterech postav.... celý text

Najděte si svého marťana
2008,
Marek Herman
Za mě velice dobré čtení, které mi mnohé přineslo. Zatím rodič nejsem, ale ono možná lépe, alespoň vím, čemu se vyvarovat. I v mém osobnostním rozvoji byla kniha přínosem, uvědomila jsem si, že některé špatné veci skutečně dělám. A zkusit třiceti denní výzvu o slibech by mě nikdy samotnou nenapadlo. A zodpovědět si na všechny klíčové otázky pro deník i pro život? Když jsem se nad tím zamyslela a nechtěla odpovědi odfláknout, byla to jistě jedna z nejtěžších věcí v mém životě.... celý text

Čtyři prány štěstí
2020,
Petr Casanova
Za mě nejlepší jeho kniha, posledních cca 50 stránek naprostá nádhera plná nejdůležitějších sdělení. Četla jsem jedním dechem a v mé cestě za štěstím v každé době mě posunula zase o kousek dál.... celý text