H.A.R.R.Y.
přečtené 130
Problém tří těles
2017,
Liou Cch'-sin
Souhlas s falcon9. Na to, že je to hard sci-fi, to bylo do očí bijící. Poslední třetina jak z Ricka a Mortyho. Jinak mě ale prostřední část ve Třech tělesech hodně bavila a čekal jsem, co z toho vyleze. Celkově byly ty sumarizace fyzikálních problémů a přemejšlení nad nima ohromně zajímavý stejně jako výbornej styl psaní (stránky utikaly jedna za druhou), jen škoda že mi byly postavy úplně volný (stejně jako autorovi - a stránky mi utikaly ještě rychlejc při tom přeskakování, kdy mě zas něco chytne) a že fungovaly jen jako prostředek k tomu, aby se tam ty vědecký věci mohly nějak objevit. Další knížku už s největší pravděpodobností číst nebudu.... celý text
Jiný svět
2017,
Dmitrij Rus
Výborná kniha. Autor zkušeně kroutí pravidly fantasy literatury, když do klasického fantasy světa pošle sympatickou a chytře mazanou postavu, která o něm vše ví. Úplnou spokojenost mi zkazil poněkud nemastný a krátkozraký konec. I tak je to ale jedna z nejzábavnějších knih, jaké jsem četl, a druhý díl vyčkávám dychtivě!... celý text
Zmizelý svět
2017,
Dennis Lehane
Jakmile začne mafián mluvit o etice, je něco špatně. Lehane nevykresluje svoje postavy jako reálné gangstery, ale jen jako vysněné rytíře v romantickém přeludu sebeklamu. Jako kdyby snad nemilosrdný vrah reflektoval to, co dělá, zádumčivým přemýšlením a oháněním se morálkou. Dialogy si tak autor vycucává z prstu a předkládá pouze karikatury, aniž by však věděl, že se o karikatury jedná, jelikož vše myslí naprosto vážně. Čtenář se tak dočká všeho stokrát čteného, bez špetky nadhledu nebo snahy něco popsat jiným způsobem, a může si tak rutinně odškrtávat gangsterská klišé. Vraždy - ano, gangsteři, kteří o sobě smýšlejí v dnešním pohledu, a ne v dobovém - ano, patos - hromada, syn se dozví hrůznou pravdu o otci - ano, smrt z rukou nejlepšího přítele - jakbysmet. Knihu zachraňuje pouze několik dobře napsaných popisů krajiny a poslední tři strany, které konečně otravnému hlavnímu hrdinovi přinesou to, co si zasloužil. P.S. Srovnání s Kmotrem je naprosto směšné. Obě knihy popisují zcela jiné prostředí naprosto odlišným způsobem.... celý text
Pod rouškou noci
2016,
Dennis Lehane
Hammettovky jsou mnohem živější studií zločinu, snad proto, že autor sám dobu zažil. Lehane sice hezky vypráví, ale nijak zajímavě. Vše, co v knize je, už jsme četli v každé gangsterce. Lehane se nevyhýbá klišé. Naopak. Nejsou ale využita s vědomím, že jde o klišé. Jen naplňuje klasickou šablonu gangsterky a nepřidává do ní nic nového. Prostředí slunného jihu zajímavé je, ale ne to, co se tam děje. Nic překvapivého, nic nového. Jen odškrtávání nezbytných položek, sázka na jistotu. V tomto případě je tedy adorující anotace na přebalu knihy naprosto selhávájící a jen pouhou obchodní maškarádou. Mistrovského není na románu nic. Ani příběh, zpracování ani stylistika. Je to gangsterka se vším, co ke gangsterce patří. Jako kdyby si ale Lehane pouze přečetl, z čeho se gangsterka skládá a jaké jsou její hlavní body, a ty splnil. Napsal dobrou knihu. Ne mistrovskou studii zločinu, ale dobrou knihu. Nic navíc.... celý text
