HaHa11
přečtené 429
Stopy v krvi
2016,
Steve Robinson
Kniha, od které jsem vzhledem k mediální masáži očekávala asi příliš. Nový Larsson se zatím nenarodil, Browna to možná připomínalo až příliš a sir A. C. Doyle? Tak to je přeci jenom vyšší level! Bohužel kdo může dnes říci, že jeho dílo skutečně zná z četby? Možná tak Psa baskervillského, ostatní příběhy vešly do povědomí spíše díky filmovým zpracováním. Stopy v krvi bych označila jako příběh, který nevyužil svůj nesporný potenciál. Zajímavě se rozvíjející zápletka, střídání časových rovin (bez toho se dnes neobejde žádné detektivně se tvářící dílko), protagonista obtloustlý čtyřicátník trpící chorobným strachem z létání. První zkouškou čtenářovy tolerance je tragická milostná romance z dávné minulosti. Množství jmen a vztahů mezi hrdiny vnáší do děje jistou nepřehlednost, chvílemi jsem byla dosti dezorientována. Genealog J.T však překvapuje - žádný Sherlock Holmes, přímo agent 007. Chladnokrevně a opakovaně uniká ze spárů smrti, přímo majstrštykem je jeho skok ze člunu, který protivník v dalším zlomku vteřiny na dálku odpálí. Ač zraněn, i na dalších stránkách udivuje svými kousky ...Děj doškobrtá do finále, starodávná skříňka vydává své poslední tajemství, a čtenáři si říká, jaké plány má se svým detektivem amatérem autor do budoucna?!... celý text
Na zabití
2015,
Peter Swanson
Pěkná nápaditá detektivka, spíše psychothriller. Dost mrvých (trochu to připomíná filmové teenagerské vyvražďovačky), ale autor nepodlehl trendu posledního desetiletí a ušetřil čtenáře drastických detailů. Střídání vypravěčů je zajímavé, nikoliv však novátorské. Tady bych viděla největší podobnost s níže zmiňovanou Zmizelou. A vlastně ještě v něčem - každá z osob, které nám příběh přibližují ze svého úhlu pohledu, je do jisté míry sociopat. Konec ve stylu "Boží mlýny melou pomalu, ale jistě..." asi nejlepší možný ... Doufám, že brzy bude přeložena i autorova další kniha (The Girl with a Clock for a Heart).... celý text
Místo pro tajnosti
2015,
Tana French
Tana French znovu dokázala, že mistrně ovládá jemné nuance nostalgie a sentimentu, umí pracovat s jazykem (na místě je pochvala i pro překladatele do češtiny), vystavět dialog a vytvořit postavy, kterým věříte. Psychologický průnik do světa náctiletých se jí povedl tak dokonale, že vlastně zatlačil do pozadí samotnou detektivní zápletku. Prostředí "posh" střední školy v současném Dublinu tvoří rámec vyšetřování vraždy, o protagonistech příběhu se čtenář postupně dozvídá více a více formou návratů do doby, která zločinu předcházela. Rozuzlení a vypátrání pachatele? Ano, mnozí se ozývají, že to tušili, ale to je snad jedním ze zákonů detektivní literatury, že pachatelem musí být některá z hlavních postav?!... celý text
Skočný příliv
2013,
Rolf Börjlind
Další severská detektivka, který mě zaujala více než průměrně. Autorká dvojice zpracovala několik neotřelých nápadů (kdo by hledal bývalého elitního detektiva mezi bezdomovci?!), za její asistence čtenář putuje mezi místy, která již vstoupila (nejen) díky vlně severských krimirománů v obecné povědomí, ale přenese se i do oblastí odlehlejších, malebných a plných dávných tajemství. Některá jsou v závěru příběhu odhalena, vysvětlení některých si snad autorka ponechala do dalších příběhů této nesourodé dvojice detektivů. Určitě si je přečtu.... celý text
Povídej, co vidíš
2015,
Joy Fielding
Nemohu si pomoci, ale zdá se mi, že autorce dochází dech a hlavně nápady. Netýká se to pouze této knihy, ale i dalších děl z poslední doby (Potok stínů, Nebezpečná zóna). Knihu můžeme považovat za psychologický ponor do duše mladé ženy, která byla znásilněna, či za detektivní příběh. Ani jedno, ani druhé však nevykazuje příslušné kvality. Zápletka nanicovatá, chování postav nevěrohodné a šablonovité, chybí tomu napětí, spád, prostě něco, co by čtenářovu pozornost dokázalo udržet. A konec - vystupňovaná bezradnost typu "vrah je zahradník" - jen trochu zkušený čtenář dávno poznal, které postavě není radno věřit.... celý text
Herečka
2015,
Magda Váňová
Knihy M. Váńové jsou opravdu čtením "pro paní a dívky". Některé snesou trochu přísnější měřítko, ale Herečka mezi ně bohužel nepatří. Děj předvídatelný, šablonovitý. Hlavní postava přiměřeně umělecky rozervaná, zmítaná osudem i city. Ostaní protagonisté tu za padouchy, tu zase za celoživotní klaďase. Kniha jen tak mimochodem nabádá čtenářky k anorexii (hrdinka, dle autorky vyšší postavy, se nezřízeně přecpávala, a tak dosáhla trestuhodných a zavrženíhodných 56 kg!!!, tudíž svoji hmotnost upravila na přijatelných 49!!!). Také by mě zajímalo, zda text prošel rukama korektora. Oko čtenářovo musí vstřebat chyby v příčestí minulém i množství chyb v intepunkci.... celý text
Dívka ve vlaku
2015,
Paula Hawkins
Srovnávání se Zmizelou má své opodstatnění - střídání vypravěčů i časových rovin, pohřešovaná mladá žena, nabízející se viník v osobě podváděného manžela. Tři mladé ženy, které čtenáře provázejí dějem současným i retrospektivním, nejsou ovšem zdaleka takovými vyšinutými potvorami, jako protagonistka dříve vydané knihy. Rachel - zkrachovalá nezaměstnaná alkoholička budí spíše lítost, Megan - unuděná panička s temnou minulostí, mnoho sympatií svými mimomanželskými eskapádami sice nezíská, ale i takové mezi námi žijí. Dlouhou dobu nejnormálnější je Anna, čerstvá matka a tak trochu puťka domácí, více z donucení než z vlastní vůle. S muži je to složitější - ani jeden ze tří možných násilníků není moc věrohodný, jejich postavy působí ploše, motivaci jejich jednání jsem moc nevěřila. Dost dlouho jsem tušila, kdo je vrahem. Autorku pochválím za zajímavý rámec příběhu - i když námět samotný - z oken vlaku je vidět něco, co by mohlo pomoci rozluštit záhadu, není tak úplně původní - znáte Agathu Christie a její Vlak z Paddingtonu? A vlastně ještě něco má tato kniha s příběhy Královny zločinu společného - dětská říkanka doprovází osudy hrdinek od začátku do konce.... celý text
Muži, kteří nenávidí ženy
2008,
Stieg Larsson
Pro mě kniha přelomová - do té doby jsem od detektivky neočekávala nic jiného, než chvilkové rozptýlení, možná krátké zamyšlení, kdo je pachatelem. Autor neuvěřitelným způsobem použil osvědčený detektivní rámec - záhadu zamčeného pokoje, v tomto případě ostrova. Několik desetiletí stará záhada připomínaná starému pánovi každoročně v den jeho narozenin - lepší začátek si nedovedu představit. Tuhá švédská zima, malebná místa hlavního města, postavy, které postupně vstupují do děje - to všechno autor mistrně kočíruje a čtenář hltá jednu stránku za druhou. Jedinou slabinou jsou snad některé milostné eskapády protagonisty příběhu - ale budiž. Nejsilnější díl celé trologie!... celý text
Na Věrnosti
2012,
Tana French
Detektivka, ve které pátrání po vrahovi není to úplně nejpodstatnější. Čtenář poznává prostředí, které mu současné bestsellery tak často nenabízejí - sociálně vyloučenou lokalitu irského hlavního města, a to hned ve dvou časových rovinách - v polovině 80. let minulého století a o více než dvacet let později, kdy se protagonista příběhu vrací, aby vypátral, co se tehdy ve skutečnosti stalo. Oproti knize Dokonalá podoba tentokrát autorce věřím snad úplně všechno. Precizně vykreslenou beznaděj mladých lidí, vyrůstajících v rodinách, kde je násilí a alkoholismus na denním pořádku. Snahu detektiva vyrovnat se s osobním traumatem starým dvaadvacet let, jeho nechuť vrátit se do míst a k lidem, které na prahu dospělosti opustil. Jeho touhu vytvořit harmonický vztah s dcerou, pokusit se znovu najít společnou řeč s bývalou manželkou. Za nejsilnější místa příběhu považuji posledních zhruba sto stránek. Vrah je známý, otec a detektiv svádí ve Frankovi vnitřní boj. Krásně nostalgickou vzpomínku si autorka schovala na úplný závěr knihy - Frank si vybavuje jeden letní den, kdy mu bylo šestnáct .... Ach ano, to se tehdy (nejen v knihách) děly věci!... celý text
Sedmilhářky
2015,
Liane Moriarty
Moje třetí setkání s autorkou. Manželovo tajemství bylo skvělé, Na co Alice zapomněla jsem přijala velmi chladně. Sedmilhářky jsou v mém žebříčku někde v polovině. Čte se to dobře, osudy postav vás zaujmou, chcete vědět, jak to dopadne (dobrý nápad, nechat hned od začátku vstoupit do děje vyšetřovatele, který rezolutně prohlásí, že se vyšetřuje vražda). Přesto knize něco schází - možná jistá osudovost, morální přesah činů, pozvolné splétání nitek osudů aktérů příběhu - tedy to, čím tak vyniká zmiňované Manželovo tajemství. A také jsem moc brzy rozluštila závěrečnou tajenku - autorka si nedala příliš velkou práci se zašifrováním postavy ustředního padoucha, ukazovaly na ni mnohé indicie zhruba od jedné třetiny knihy.... celý text