haki34 přečtené 2028

Pětka na ostrově pokladů 1992, Enid Blyton

díky Isew za připomenutí :) náhodně jsem našla ve vyřazených knihách z naší knihovny za 1kč a teď jsme ji s dětmi v rámci domácího učení a tréningu čtení nahlas přečetli společně - každý kousek... já už tak nadšená jako v dětství nebyla - asi jsem ztratila růžové brýle a podobně jako Isew vnímala podivné chování dospělých, děckám se ale navzdory jistým výhradám (jakto, že třeba George okamžitě příhodně tahala z kapes nože, Julián křídy a podobně..) moc líbila a denně se dožadovali pokračování, a ihned po čtení chtějí shánět další díly :D (8 a skoro10 let) ...takže za mě : jo, taky mi ve věku kolem 10-12 přišlo, že být klukem je lepší..dnes už bych v životě neměnila :D a teď, jak se tak na to dívám, (navíc umocněno mojí prací na psychiatrii :D) byla George minimálně solidně deprivovaná a zadělávala si na trable s vlastní identitou přinejmenším..naštěstí děti to tak nevnímaly... dále mi vadila spousta nejasností - na co Georgini rodiče potřebovali ty peníze ? nevysvětleno...suchá zmínka o tom, že by jim otec - manžel Quentin mohl koupit, co chtěl, mi fakt neskýtá dostatečné vysvětlení... další věc - Kirrinský ostrov patří Georgině mámě tetě Fanny, ale ta do prodeje nemůže mluvit ( ??? to jako fakt ???) Kirrinská chalupa je sice velká, ale rodiče Juliána, Dicka a Anny se tam na přespání nevlezou - musí do hotelu..to neměli v obýváku nějaký gauč , nebo to jsou ty britské vřelé rodinné vztahy ?? taky zajímavá poznámka rodičů, že si chcou užít dovču osamotě - a co dělají celý rok, když mají děti v internátní škole ?? a vracím se k tématu "nasraného" vědce Quentina - co za vědu dělal, nevysvětleno...asi autorku napadlo, že vědec je tajemné povolání, dobře zní, že vědci píšou knihy a potřebují klid a že do toho nikdo vrtat nebude...no, fakt si nepamatuju, co jsem si o tom myslela před 28 lety nebo kdy jsem to četla prvně :D třeba mi to tehdy přišlo normální..proč ale byl tak zaujat a nevraživý i vůči vlastní dceři ?? naco jsou děti dobré a podobně ? tak proč si ji pořizoval ?? no raději končím...zavřu oči, připomenu si nostalgii školních let a nadšení mých dětí a dávám 4* za to dobrodružství...a taky za možnost přilákat i dnešní děti ke čtení....... celý text

Slepá skvrna 2011, Torkil Damhaug

!!! SPOILERY !!! docela dobrá detektivka...podivná hlavní hrdinka a vlastně i hrdina - od prvních stránek tušíme, kdo bude asi vrahem, když nahlížíme do nitra deprivovaného kluka....akorát než dojde k vraždě, uplyne pár let...v průběhu kterých Liss zvrací, věnuje se drogám, sexu, modelingu...a její sestra Mailin psychologické praxi... i když šlo o severskou detektivku, doufala jsem, že třeba bude nějaký happyend (ano, jsem naivní)..ale ono ne...naštěstí postižení očí u oběti nebylo tak strašné, respektive po kočce se autor dále nerealizoval až tak detailním popisováním mučení oběti.... četlo se dobře, byla jsem napjatá, příběh jsem celkem zhltla..sice jsem průběžně narážela na nějaké detaily, které mi chyběli k dovysvětlení - třeba co to bylo s Liss a Mailin, zamčenými v pokoji, nejasná slova jejich matky - byly holky zneužívány, nebo ??? pak na konci jsem trochu znejistěla ohledně vztahu Joa a Bergera - jak to teda bylo ? odkud se znali ? no a vyústění vztahu Sako a Jo - pěkné překvapení... Nejdříve jsem přepokládala, že bude jen jedna vražda , ale to je asi na seveřany málo - najednou po Mailin začnou přibývat jako houby po dešti...a zejména je po lidech, kteří nás (aspoň podle mého mínění) měli svést na nesprávnou kolej v pátrání... no, vše relativně dobře dopadne. Vrah je zničen, bulimička Liss vypátrala vraha své sestry a i když se dopouštěla nelogičností (ano, oblíbené odchody na chatu bez signálu, opuštěnou...ještě chyběl déšť a noc - byl aspoň sníh...) je zachráněna a jde očistit své svědomí...a třeba si našla jako bonus i partnera - kdo ví... kromě zaměření na zneužívání děti a patologii v primární rodině se autoru podíval na zoubek i manželské nevěře a vztahy mezi partnery na pracovišti (Roar a Jennifer, Torunn a Pal...)...líbil se mi přesah a hloubka příběhu...která možná i upozadila ty vraždy. P.S. po napsání komentu jsem ještě profičela ty předemnou - a a no, jak píšou ostatní, bylo tam dost překlepů, ale zas tak mi to nevadilo a nerušilo mě ;) a jak píše Invocation 11 - možná se taky začnu na vývrtku dívat jinak - naštěstí ji moc nepoužívám :D Za mě velmi dobré, doporučuji.... celý text

Temná Budapešť 2017, Vilmos Kondor

z knihovny....ráda jsem se vrhla na Budapešť - že konečně něco jiného než Emerika a England...a nebylo to špatné...ale ..a.ni velmi dobré či vynikající...pouze dobré. Četlo se rychle, ale bez hlubšího záběru někam hlouběji pod povrch. Bez větších emocí. Takové to jako když se zpovzdálí dívám na nějakou scénu, kteru určitě do hodiny zapomenu... Fašisticko-komunistické pozadí, politika, mocenské boje - to mě neoslovilo. Více se mi líbil život redaktora - litry černé kávy, nějaký ten perkelt k obědu. Děda zavařující i vlastní ponožky...přesuny tramvajemi Budapeští...sice jsem tam (zatím) nikdy nebyla, ani jsem neměla mapu před sebou, ale po pár stránkách jsem si dle popisků dokázala představit jakýs takýs plánek ulic a náměstíček (třeba Okogon, Rytířská ulice, Kulaťák či Hitlerovo náměstí, chcete-li)..za to plus. Záhadný vztah redaktora a jeho přítelkyně Krisztiny - na tu dobu asi hodně odvážný...a podobně odvážné je jeho pátrání. Když se noří do podsvětí a jeho temných uliček. Nahlédneme do pozadí boxu a černých zápasů. A nejvíc po pokličku "luxusní" prostituce... Ono to všechno vlastně funguje a existuje dodnes..včetně těch zločinů. Takže : nebylo to špatné, nebylo to ani uchvacující. A obávám se, že brzy zapomenu. Jako oddechovku v pohodě doporučím. 3,5*, kloním se ke 3,....... celý text

Zdi tvé 2018, Michael Třeštík

!!! možné SPOILERY !!! z knihovny...zapůjčená ještě před karanténou...hned mě zaujal obal, přebal...celkově grafická úprava minimálně 1* z celkového hodnocení... a příběh...se mi postupně dostával pod kůži..od počátečn nechuti jsem se začínala těšit na každou chvilku strávenou ve společnosti Hynka, Dany a jejich okolí...prožívala jsem tvůrčí proces..jednak se rodilo Hykovo dílo, pak Danin přerod, Sonin pokus žít svůj život (nebo spíše útěky před pokusy)...Hynek, na začátku možná působící jako typický umělec, bohém..se v průběhu románu odkrýváním jeho vrstev (tak jako sám nahazuje vrsty fresek) ukazuje někdo jiný...nekdo také velmi citlivý, vnímavý..a vytrvalý... Dana - bytost zkoušená změnou situace - opravdu potřbuje člověk k spokojenému životu a vztahu zdravé nohy ? nebo zdravou sebelásku ? a sebevědomí ? Soňa - nešťastná žena s nízkým sebevědomím.. úzkostmi... strachy..schovává se za péči o sestru..."obětuje se", ano, i role oběti může vyhovovat...ale je to doopravdy to, v čem je spokojená ? a jak to bylo s Hynkem a jejím sváděním ? tušíme různé pohledy, až nám to Dana objasní v celé kráse a syrovosti...možná jedna z věcí, která Soňu pobídne k osudovému kroku... krásné i vedlejší role - věrný Karlík, invalida Brabec, sochař Böhm, freskař a alkoholik Albrecht.. ředitel ZUŠky Vykopal a jeho empatie, vstřícnost a třeba jeho přístup k dětem, kdy kladně hodnotí přístup rodičů Kolemšelových, ukončících klavír u talentovaného syna - víc ocení snahu pochopit dítě, než ztrátu potenciálu virtuóza, zastane se učitelky Otáhalové a její snahy ohledně Ferka Lakatoše - přesně ta podpora a hloubka, kterou by jsme na první pohled neočekávali... pěkně nastíněn holčičí pěvecký sbor jako jedna z kulis románu...holčičí pletichy, flirty, a přeci zájem o něco hlubšího.... prostředí stavby, stavební dozor Filip, stavbyvedoucí Kudrna, vztahy a podpora vznikají na místech, kde ..ale asi ano, kde to chtělo, aby vznikly...autor dokázal plasticky popsat..sama jsem se cítila zaprášená, špinavá...nevyspalá, usínající za volantem v deštivé noci..sama jsem cítila zklamání z nevyrčeného, z nedokončených vzathů (Hynek a jeho táta, Dana a Hynkův táta) - ano, potkávejme je a mluvme s nimi, dokud můžeme... a velmi mile mě překvapil vývoj samotných aktérů, zejména vztahu manželů Dany a Hynka...děkuji taky za příblížení úhlu pohledu umělce ..někdy hlubšího a barvitějšího, než se nám ostatním může dát... líbila se mi moc. tečka.... celý text

Stíny a pevnosti 2006, Elizabeth Chadwick

výborná historická oddechovka s neodmyslitelnou romantickou linkou, jak už jsme u autorky zvyklí...takové pohlazení po duši v chaotických karantenních dnech... ze všech stran médiá chrlí mraky informací, a já s nechutí odvracet návaly paniky, řítící se z televize, sociálních sítí atd. jsem se raději zabydlela ve středověké Anglii na pár hezkých bytelných hradech, povyšívala s holkama nějaké ty šaty, obvázala pár raněných, popila něco vína a medoviny, odolala několika přepadením a našla svého rytíře. Na rozdíl od "Hranic odvahy", kde mě štval hlavní hrdina, děj i samotná autorka (zejména popisy milostných scén), jsem si v "Stínech a pevnostech" doslova rochnila...sice pár drobných uširvoucích (mně určitě) škobrtnutí by bylo, třeba slova jako "kňourání", ale celkově popisy milování ušli...proti bitvám a přepadením nemám výhrad, snad jen že ti "naši" dostávali v románu docela solidně na frak...;) Další zajímavost - nikdy jsem nepátrala, jak přesně probíhalo odvedení mladomanželů na lože, ale zatím v žádné mnou čtené knížce nebylo popisováno tak dopodrobna - svlékání manželů před očima svědků, prohlížení jejich těl jako koní na trhu, zhodnocení jejich vybavení a podobně - docela nepříjemná představa. Rovněž hovory Hawise a její matky Sibylle o sexu mi přišly na tu dobu docela odvážné, diskuze nad prostěradlem ze stvatební noci rovněž - ale třeba to holky měly takhle napřímo a otevřeně. Ráda jsem si přečetla taky doslov autorky s objasněním historických podkladů románu. A kdoví, něco sice je přimyšlené, ale třeba legendě o bloudící Marion bych docela věřila...spousta hradů a zámků i u nás má podobné pověsti v zásobě. Takže shrnu : jsem ráda, že jsem autorce dala ještě šanci, a zřejmě ještě nějakou knížku u nás v knihovně vyštrachám ;) Jako odpočinkové čtení doporučuji. Hlavně romantičkám :)... celý text

Léčivý rodokmen 2020, Lenka Šnajdrová

trochu váham, ako hodnotiť..veľa vecí autorka opakuje stále dookola..ale možno to je účel - pomalé vstrebávanie...keď už niečo počujete po tretí krát, tak si to zapamätáte..alebo o tom začnete uvažovať... veľa zaujímavých myšlienok a podnetov, hlavne pre tých, ktorí hľadajú a snažia sa pracovať sami so sebou a niekam sa posunúť... Zaujímavé boli témy úcty, odpustenia, súcitu s predkami..a ich význam pre nás v dnešnej dobe..a možno práve v tých našich kritických situáciách... a snáď najdôležitejšie posolstvo - ak chcete niečo hľadať či začať meniť -- začnite už dnes !!!... celý text

Paměti katovské rodiny Mydlářů 4. Neúprosná kola osudu 2006, Josef Svátek

sice to byl už jen takový krátký náhled k Mydlářům, ale rozhodně čtivější (aspoň pro mě) než ten 3.díl...autor se více věnoval té "románové" části, dozvíme se opět několik historek kriminálních a jejich následků. A pak jen velice stručně konec - jak by se dneska řeklo - že už autor nevěděl co s Mydlářem dál, nechá ho zemřít náhlou smrtí, syn už v kronice nepokračuje a jeho osud je zhrnut pár větami... Až se mi zdálo divné, že těchto pár stránek a příběhů nepřilepil k 3.dílu a tím neukončil Mydlářskou ságu. Každopádně doporučuji.... celý text

Paměti katovské rodiny Mydlářů 2. Rozličné příběhy katovské 2005, Josef Svátek

přečteno jakou soubor Paměti kata Mydláře. Můj koment tamtéž ;)

Paměti katovské rodiny Mydlářů 1. Z magistra medicíny pacholkem katovým 2005, Josef Svátek

přečteno jakou soubor Paměti kata Mydláře. Můj koment tamtéž ;)

Paměti katovské rodiny Mydlářů 3. Syn Jan, nový kat staroměstský 2006, Josef Svátek

tak jedeme dál...ale se synem Janem to už není takové dobrodružství..respektive, dějová linka zachována, ale zdá se mi, že syn pořád řeší výdělek, popravy ho i celkem baví (nějaké sado sklony ?? maskované za službu společnosti ??) a pak se z něj stává Chuck Norris (nebo jiný akční hrdina, doplňte dle libovůle) - co nikdo nedokáže, dokáže mistr Hanuš , střílí jako nejlepší sniper, bojuje, vymýšlí, jak zachránit Prahu od hladomoru a taky to mistrně provede...navíc mu to vše velmi zvedá sebevědomí, což nezapomíná zdůrazňovat na každé stránce...konečně může do města i jinými branami, třese si rukou s představiteli města, jeho věhlas stoupá...slavná svatba se submisivní, velmi hodnou, hezkou, poslušnou a já nevím jakou ještě Anežkou... no, jak moc mě bavil úvod Mydlářovské historie v prních 2 dílech, tak jsem nyní zklamaná...zrovna finišuji poslední kapitolu o obléhání Prahy švédy a smutním, bojuju pro změnu se čtením, mám tedence přeskakovat a nebavíííí mě to...autor stejný, ale kouzlo příběhu je fuč...... celý text

Kdo zabil Snížka? 2017, Petra Soukupová

tak dočteno..čteno kolektivně s 2 dětmi 8 a skoro10let, každý jednu kapitolu..... nejdřív já...příběh nebyl špatný, ale pro mě tam byl 2 velké ALE - nekonečné věty přes 4 řádky - příklad : "Ani když byl nemocnej a kluků máma mu přinesla nějaký léky, tak ji taky nepustil dovnitř, a můj táta říkal, že zamlada tenhle domek sám postavil, táta byl i vevnitř, už kdysi dávno, když tady Zelenka ještě žil se svou ženou a dítětem, ale ty už tady nežijou, a Zelenka asi tehdy nebyl takovejhle starej a nenávistnej dědek, když tátu pustil dovnitř, a v tom srubu má prej spoustu vycpaných zvířat." - ufff....a takových vět je tam spousta...docela nepříjemné pro mě jakožto dospěláka a děti teda bojovaly rovněž... to mi úplně kazilo dojem z knihy. Příběh celkem zajímavý, hluchý pes, který neposlouchá...byla tam pro mě spousta logických nesmyslů (třeba co všechno zvládaly necelé 2leté holky, světlo v zimě venku a podobně), různých bot - ale děti jednají a uvažují všelijak, takže ve finále to mohly býz pouze Martinčiny dojmy předané nám..takže budiž.. Martinin nevyhraněný vztah ke kamarádům - budiž, asi tak některé děti kolísají..včetně změn vlivem situací - teď si kámoš, za chvíli nekámoš. A navždycky.. Překvapila mě pointa - náhled do složitých "dospělýckých" vztahů a nevěry v rodině. Za to plus...o takových věcech se v knížkách pro děti moc nepíše... Další ALE nebo mínus - vadila mi hovorovost a nespisovná čeština (i když ta moje, jakožto Slovenky, taký není nic moc)..jistě to byl záměr - děti hovoří a myslí, jak jim zobák narostl a jak jsou doma zvyklé..akorát kniha se odehrává někde ve středních Čechách, jak jsem pochopila..a my na severní Moravě jsme bojovali s výrazy a tvary slov jako "seš ufňukanej a máš bejt doma", nebo "brejle, jinýho, vlízt" a tak..uznejte, to se na ostravsku fakt nepoužívá :D tak si děcka rozšířily obzory. takže - já upřímně bych dala max 70%.. taková lepší 3*, ale děckám se to ve finále líbilo, asi i to společné čtení, a taky že tam byly výrazy jako high-five, mluví se o počítačových hrách, sem tam padne nějaký debil, táta pije pivo,, Zelenka rum - no přesně toto děcka rozesměje..plus dobrodružství při pátrání po vrahovi Sněha...a oba tvrdili, že by dali 4,5*, výhradovali zejména dlouhé věty. takže tak - díky nim 4*. P.S. moje druhá kniha od autorky, a všimla jsem si opakující se motiv vegetariánství, zvířat - konkrétně psi, kočky a pes Baron... má to tak ve všech knihách ?... celý text

Rodina z divočiny 2003, Kobie Krüger

z knihovny...a velmi dobře jsem se bavila...Kobie Krügerová popisuje nádherný život v národním parku v Africe...vlastně splněný sen její a jejího mažela. Dcery byly taky žvotem v přírodě nadšené, takže značka ideál :) obdivovala jsem ji, jak s naprostým přehledem zvládala věci pro mě nepředstavitelné - třeba denně plavba řekou s rozzlobenými (mírně řečeno) hrochy k autu...pak cestovat kilometry a kilometry do školy, obchodu, k lékaři...a vše s úsměvem, protože tam je to tak normální :) zas jsem chápala její okouzlení divočinou, zvířaty...možná byla KObie místy až trochu nekritická, hlavně v poslední třetině knížky, věnované jejich doma odchovanému lvovi Leovi - ať už měl povahu jak skvělou chtěl, jakoby KObie místy zapomínala, že je tto přeci jen šelma, ne člověk...a že nevyspytatelná reakce, nebo omyl šelmy může být hodně nebezpečný... Kniha je pravdu plná veselých, nevšedných, ba i dojemných zážitků (třeba loučení s bydlištěm v Mahlangeni, loučení s Leem)...často jsem se zamála, často kroutila hlavou v údivu nad vším, co zvládala a co si nechala od přírody líbit - třeba plivající kobra bydlící v jejich záhonu, netopýři v baráku, housenky padající do postele, ženetka na hlavě a tak dále...ale tak to má být...a já na jejím místě bych asi byla taky podobně tolerantná..protože v buši to jinak nejde :) tam je doma příroda.. A plně chápu její sdělení - "Ici reste mon coeur" - Tady zůstává mé srdce.... Doporučuji !!!... celý text

Pod sněhem 2015, Petra Soukupová

já teda nevím..kniha mě moc nezaujala, ba místy nudila a měla jsem tendence přeskakovat text... v poslední době nějak nemám štěstí na sympatické hlavní hrdin..podobně i tady - squadra vhodná na rodinnou psychoterapii...komunikace v rodině těžce defektní, odrážející se ve "spokojených" životech hlavních hrdinek (a místy i jejich mužů)...a co pak vyroste z další generace ?? Fany, Bětka, Oliver, Filípek ?? mno, za mě...dávám jen dobré 3*..ba možná i 2,5* by bylo poctivější a víckrát ne... jo a teda absence přímé řeči mě taky nějak neoslovila...jsou romány, novely, povídky, kam to sedne jako "zadek na nočník" jak se řiká, ale Pod sněhem k nim rozhodně nepatří.... a jdeme s dětmi na "Kdo zabil Snížka ?" , a jsem zvědavá na jejich hodnocení...... celý text

Mamuti 2008, Paul Gerard Bahn

výborná knížka, shrnující vyčerpávajícím způsobem vše známé ( i neznámé) o mamutech...sice v dětském oddělení naší knihovny, ale po přečtení zjišťuji, že asi ji potřebuji i já ve svém dospělém věku v naší domácí knihovně... bohatá obrazová dokumentace vykopávek a nálezů, koster, artefaktů z mamutoviny, také mapky.. snad jediné, co bych knížce vytkla, jsou časté odkazy (třeba "něco něco viz str.XY" a podobně, když je několik takových přesměřování na stránce, člověka to přestane bavit pořád listovat vpřed či vzad. Celkově ale všem se zájmem o problematiku vřele doporučuji !!... celý text

Paměti romských žen : Kořeny I 2002, Helena Danielová

velmi zajímavé..mám ráda neotřelou etnografickou literaturu. Našla jsem v knihovně a neváhala...a nevím, jestli se autorkám povedlo sezbírat a vydat nějaké Kořeny II, ale klidně by jsem si je ráda přečetla..o romském etniku něco málo vím a tuším, a tak mi těch 5 rozhovorů prostě nestačí :) nahlédneme do vzpomínek 5 žen, z nichž 3 byly v době interwiev něco přes 70let, další dvě byly mladší... zaujalo, občas sice trochu kostrbaté, ale myslím si že další rozhovory by toho odhalili víc...starší dámy vesměs vzpomínaly na těžké dětství, období války, koncentrační tábory... překvapilo možná z mého pohledu trochu chudé žití, možná by to bylo více objasněno v širší skupině obyvatel - narozeniny se moc neoslavují, rodiny spíše taky žijí na hromadě, než aby cestovali a setkávali se...volný čas ponejvíce procházky, občas kino - to tak dpovídá, jak dnes vidíme romské děti trajdat z místa na místo, často jakoby bezcílně... zaujal systém sňatků - často smluvených, resp. ani ne sňatek, ale spíše soužití...konfrontace "českých" romů a "slovenských", prizpůsobování mentality a zvyků..a taky, jak důležité je mít ve vzahu dítě. Nepřekvapilo mě, jak někteří z romských rodičů kladli důraz na vzdělání a maminky pak na úklid a čistotu doma - to moc dobře od známých znám :) takže shrnu : ráda si přečtu i další podobné sondy a všem aspoň s miniálním zájmem o tuto tématiku doporučuji !... celý text

Duch ve stroji 2005, Caroline Graham

ou...kdyby autorka půlku stran škrtla, okřesala vedlejší dějové linky, tak by to byl docela fajn příběh..strašně se mi to vleklo a v poslední třetině knihy jsem měla tendence třetiu vět na stránce přeskakovat.. příběh jsem asi viděla i ve filmové verzi, protože o válečných strojích a katapultu se mi něco maří... nebylo to špatné, ale rozvleklostí a obsahem ubíjející...postavy poměrně nesympatické, dokonce i ústřední dvojice kriminalistů na mě působí lépe jen díky televiznímu zpracování..místy trochu postrádám souvislosti - třeba když je v textu vzpomenuta nějaká celebrita nebo kulturní osobnost (Nigella Lawson a podobně...), také nevím, kolik lidí hned tuší, jak asi vypadal Rodinův Myslitel v podání šéfinspektora Barnabyho... tento díl ( aj s podílem duchařiny) se moc nepovedl..... celý text

Nesmysl! 2018, Radim Kopáč

a že to byl úžasný nesmysl :) na knižním fesivale v Ostravě mě zaujal design knížky a parádní grafické zpracování...až tak, že jsem se tam 2x vrátila a nakonec si Nesmysl koupila :) některé oslnily víc, jiné se líbily míň, některé snad ani nesmyslem nebyly....celkově však velmi dobrá a doporučuji ! (třeba takový "Noční rybí zpěv" od Ch. Morgensterna je pravdovou lahůdkou ;)))... celý text

Hospic do kapsy 2016, Alžběta Marková

Opravdu hospic do kapsy (včetně malého praktického formátu, zato výrazně nabitého informacemi). Vše co potřebujete vědět a rychle najít, od výživy, bolesti, duchovních potřeb, hlavně také praktické tipy od týmů z terénu. Medikace přehledně, včetně dávkování, nežáducích účinků, možnsti náhrad a alternativ. Nechybí prostor na vlastní poznámky k jednotlivým kapitolkám. Škoda že jsem ji neměla už před paliativním kurzem, prostor na poznámky bych určitě vyplnila a měla bych vše hezky pokopě. Doporučuji nejen paliatrům !!... celý text

Víš, co má v plínce myš? 2009, Guido Van Genechten

pro nejmenší čtenáře / prohlížeče...kde se samozřejmě zapojí i malé prstíky při skoumání a rozbalování plínek..vtipné veršovačky a motivace děťátka k používání nočníčku, jak to dělá šikovná myška... mně se líbila, další tip na dárek pro mrňata trénující vylučování mimo plínek a jejich rodiče...... celý text

Papuchalk Petr 2013, Petr Horáček

přečtená a prohlédnutá na Knižním festivalu v Ostravě...velmi pěkné ilustrace, jednoduchý příběh, hlavní hrdina papuchalk Petr je tak trochu i jazykolamem pr nejmenší :) a já trochu lituji, že naši malí čtenáři jsou na papuchalka Petra už trochu velcí :) ale jestli bude potřeba dárek pro nějaké mrně, je to jasné !!!... celý text