hana2111 přečtené 45
Strach
2014,
Jozef Karika
No sakra, tohle bylo hodne dobre. Velmi snadno se cetlo, srozumitelny text a celkovy pribeh. Mam velmi zivou predstavivost, takze jsem mela docela problem sama se sebou. Zvlast proto, ze jsem cetla v noci, venku zima, tma a navic hlasili ochlazeni (i kdyz samozrejme ne na - 30). Jediny problem mam s tim, ze mi chybelo vice informaci o tom proc a jak, informace z historie a tak byly pro me dost povrchni. Naopak konec vyvolal vylozene waw efekt, cekala jsem happy end a ono tohle - jakoze coze? :) Omlouvam se za zmatenost meho komentare, kniha je skvela a rozhodne doporucuji. Jen se mi blbe pise komentar, kdyz se snazim neprozrazovat... :)... celý text
Tma
2016,
Bernard Minier
Na úvod, zle se mi popisují mé dojmy bez toho, abych spoilovala, tak pardon... :) No sláva! Mráz byl super, Kruh mi moc nesedl a Tma je opět návratem "na moji vlnu"! Je pravda, že tedy prostředí vesmírných kovbojů je pro mě trošku abstrakt, nicméně příběh jako takový je skvělý. Christine mi vyloženě sedla (i když bych jí občas jednu plácla za její pro me něpochopitelné reakce) a ten konec, no teda! Čekala jsem, co se bude dít, kdo to byl a jak a hlavně proč. Vyhovovalo mi, že se vina střídavě přelévala z jednoho podezřelého na druhého a celkově konec byl vážně překvapivý... Hurá na další díl... :)... celý text
Kruh
2015,
Bernard Minier
Druhá kniha pro mne byla teda o stupínek slabší než skvělý Mráz. Přesto však nemůžu říct, že by to byla špatná kniha. Naopak. Rozčilovalo mě až zbytečné množství postav, docela rozvleklá "omáčka". Na druhou stranu je třeba zdůraznit, že Minier je odborník na nečekané momenty a ten zvrat na konci, fíha... Dobrá knížka, dobrý příběh, dobrý autor. Jen si připravte papír a tužku a dělejte si poznámky k postavám... :) 4 / 5... celý text
Mráz
2015,
Bernard Minier
Moje první setkání s Minierem, i když v knihovně už mám všechny jeho knihy. Nemít ji ve čtečce, asi bych se k jejímu přečtení v reálněm čase nedokopala, nemám ráda tlusté knihy, co se blbě cpou do kabelky... :) Přesto doporučuji se hecnout a přenést se přes tu tíhu papíru a přečíst... Musím říct, že se mi Mráz četl naprosto skvěle, šlo to samo, příběh svižně navazoval, pro mě žádná slepá místa. Je pravda, že po dočtení mám ještě pár doplňujících otázek, ale možná jsem jen nepozorný čtenář... :) Každopádně se vrhám na další díl a jsem mile potěšena uvěřitelností detektivů (žádné extra úchylky, žádné škraloupy z minulosti, žádné současné závislosti či psychické problémy - příjemná změna). Jediná výtka, kterou mám, je ta, že konec příběhu je naprosto zbytečně velkolepý, pompézní, takový až moc všechno a hned a hodně toho. A doslov absolutně zbytečný a kazí charakter detektivů - ale třeba k tomu má autor nějaký zvláštní důvod kvůli dalším dílům...? 4,5/5... celý text
Co jsi to za matku?
2017,
Paula Daly
Znovu knihu číst nebudu, ale na ukrácení "dlouhých zimních večerů" - proč ne... Příběh je psán zvláštně, páté přes deváté. Taky mi vadilo poměrně velké množství hrubek, které se v textu nacházejí. Určitě nebudu za pár týdnů (spíš dní) ani vědět, o čem kniha byla, nekonal se žádný extra zážitek a ani závěr nepřinesl žádné wow... Ale úplně brak a odpad to není - možná knihu nedokážu plně docenit, protože nemám děti a tedy si asi neumím plně představit pocity hlavní hrdinky...... celý text
Městečko Pines
2013,
Blake Crouch
uf! Tak tohle bylo dobře šilené! Kniha mě vtáhla do děje hned od začátku (což se mi stává málokdy) a nemám dojem, že bych se při čtení stíhala nudit. Nechci psát žádné spoilery (ani já o knize předem absolutně nic netušila, nejspíš i proto mě tak bavila), takže jen velmi povrchně: každá kapitola byla jako "cože? Tohle přece nedává smysl!" a těšila jsem se na každou další. Konec byl úplně super, i když bych klidně snesla víc... Chci pokračování, hned!!! :)... celý text
Maminčin mazánek
2017,
Sarah Flint
Moc dobrá a napínavá knížka. Skutečně dobře se četla a musím říct, že jsem se vážně těšila na každou další stránku. Líbila se mi zápletka i podrobnější popisování dětství a myšlenek vraha. Asi to není úplně vhodné, ale oceňuji, že se autorka nevyhýbala ničemu, že vše popisovala docela naturalisticky. Ale musím souhlasit s tím, že konec je tak nějak useknutý, odfkláknutý, prostě mu něco chybí. Takové to když přečtete posledních dvacet stran a pak si říkáte a co jako, co dál, a tohle bylo všechno? Prostě jsem se cítila tak nějak ochuzená a pořádný konec. Což ale nic nemění na tom, že se těším na další knížku a tuhle můžu s čistým svědomím doporučit... :)... celý text
Uvnitř mé hlavy: Co když jsem si tě vymyslela?
2016,
Francesca Zappia
Knížka se mi četla moc dobře a oceňuji i lehkou a skladnou vazbu (v pohodě se vejde do kabelky). :) Příběh je zvláštní a konec byl na mě docela zamotaný. Jako čekala jsem, že se něco semele, ale nějak mi to celé nepasovalo... knížka sice splnila moje očekávání, ale wow efekt (čekala jsem opravdovoz bombu) se nedostavil... škoda...... celý text
Dívka na kusy
2018,
Kathleen Glasgow
Musím říct, že YA, jak je kniha označována, běžně nečtu. Po této knize jsem sáhla jen kvůli její reklamě na internetu a rozhodně to chyba nebyla. I když první třetina byla pro mě poměrně zdlouhavá a nemohla jsem se začíst, zbytek knihy jsem zhltla jako jednohubku. Ke konci jsem i uronila slzu... :) Příběh je poměrně jednoduchý, jednoduše řečeno: dívka v hlubokém srabu se z něj snaží vyhrabat. Ale způsob, jakým je příběh vyprávěný, ta surovost postav, vulgarismy a celkově tak nějak všechno, dodávají knize pocit reálnosti. Naštěstí jsem se s podobným problémem ve svém okolí nesetkala, ale je rozhodně správné o něm mluvit takto otevřeně, nebát se přiznat své problémy a postavit se jim čelem. Vždyť každý z nás někdy potřeboval pomoc okolí a jsem ráda, že i knižná Charlotte se pomoci dostalo. Knížku rozhodně může doporučit, čtení je to skutečně zajímavé a jsem opravdu ráda, že ji mám ve své knihovně... Právem 5/5... celý text
Do posledního dechu
2018,
Robert Bryndza
Znovu zopakuji: Bryndzu mám prostě ráda... :) Čtvrtá kniha byla zase o chlup jiná a musím říct, že mi sedla více než díl třetí. A opravdu velmi oceňuji téma sociálních sítí a to, že lidé nemyslí na své bezpečí a prostě jdou... Každopádně si myslím, že potenciál nebyl dostatečně vyčerpán. Tohle by si zasloužilo víc než jen zmínky. Chybělo mi rozvinutí toho, jak vrah pracoval s profily svých obětí a s profilem svým, proč si vybíral konkrétně tyto dívky (vizuální typ atd.), taky podle mě nebyla dostatečně vysvětlena zmínka o bratru hlavního hrdiny, tímto směrem bych taky snesla víc... Nemůžu říct, že by to byla špatná kniha, naopak - "bryndzovky" jsou velmi příjemné a přehledné oddechovky. Ale je tu pro mne tentokrá příliš mnoho "ale..." a myslím, že vzhledem k materiálu a jeho využití byla kniha ze série zatím nejslabší...... celý text
Temné hlubiny
2017,
Robert Bryndza
Když já mám prostě Bryndzu ráda... :) Jeho knížky jsou maximálně čtivé, děj má spád, dává smysl. A u tohoto dílu zvláště oceňuji, že způsob a "motivace" vrahů (nechci spoilovat) se odhaluje až na posledních stránkách. Opravdu mě toto vlastně vůbec nenapadlo... Jo, a Erika je má krevní skupina, to je další plus. Takže za dva dny bylo po jednohubce a rozhodně vřele tuto detektivku doporučuji! :)... celý text
Zimní lidé
2017,
Jennifer McMahon
Obsahuje (mírné) spoilery: Po dlouhé době knížka, u které mě při čtení všední povinnosti zdržovaly. :) Zpočátku jsem sice byla trochu zmatená způsobem vyprávění, ale jakmile jsem se dostala do příběhu, už to byla pohodička. Tedy vlastně zdánlivá, těšila jsem se na každou další stránku, místy mi běhal mráz po zádech a přiznám se, že bydlení v našem starém domě s dřevěnou skříní v ložnici tomu moc nepřidalo. Když v noci přítel ze spaní otevřel a zavřel dveře, málem jsem si ucvrnkla... :) Každopádně zpět k příběhu. Vyprávění z pohledu několika postav je sice trošku zvláštní, ale nakonec všechna kolečka zapadnou na své místo a všechno to dává smysl. Úplně všechno to, co na začátku vypadá zvláštně či bizardně, se nakonec ukáže jako nezbytná součást příběhu. Jediná chybka - úplně mi nesedl konec. Čekala jsem barvitější vylíčení, čekala jsem něco "divočejšího". Čekala jsem prostě skutečnou bombu, která se ale (pro mě) bohužel nekonala. Skutečně jsem se cítila po výborném vyprávění ošizená. A taky je pravda, ale za to si asi můžu sama, že jsem si chvílemi představovala Gertie kapičku jako Samaru z filmového hororu Kruh a chvílemi jako miloučké děvčátko s plyšovým medvídkem v náručí, v tomto směru na mě příběh působil velmi rozporuplně. Ale to je skutečně jen problém mé podivné obrazotvornosti... :) Shrnutí? Výborná knížka, kterou jsem ráda, že vlastním, a velmi ráda ji každému doporučím. P.S.: Zkuste se skutečně zamyslet nad tím, co všechno byste byli ochotní obětovat na místě Sáry...... celý text
Bohové a bestie
2014,
Denise Mina
Ani treti dil me nepresvedcil o kvalite serie. Naopak si myslim, ze byl zatim nejslabsi. Pro me jeste vetsi chaos, iracionalni dejove linky, zklamani z "kladnych" hrdinu, atd. Skoda...... celý text
Konec vosí sezóny
2013,
Denise Mina
Říkala jsem si, že když mi nesedl první díl, dám šanci i druhému... co kdyby náhodou... :) No nesedl mi ani druhý. Knížka jako taková není úplně špatná, je to spíš taková oddechovka, kde po týdnu a půl jsem si musela připomínat děj, o čem to vlastně je a kdo "v tom jede"... Velmi průměrná knížka, která mi nedala vlastně vůbec nic. Krom několika odpočinkových večerů, kdy jsem vypla mozek a nemusela přemýšlet...... celý text
Paříž Katakomby
2017,
Jeremy Bates
První kapitola byla skvělá. Pak jsem u každé kapitoly vlastně čekala, kdy to příjde a co se bude dít... :) Musím souhlasit, že postavy jsou jako přes kopírák z Lesa sebevrahů, každopádně ani já jsem si pořádně nepamatovala, kdo co byl zač a rozhodně mě to při čtení následujících Katakomb vůbec nerušilo. Jen je škoda, že v Katakombách autor více nerozvinul postavu Katji, na tu jsem byla docela zvědavá. Dost by mě zajímalo, jak by to bylo, kdyby přežila. Taky co se jí tak vlastně honilo hlavou, když se to všechno dělo, to v pro mě bylo nedostatečně popsáno (nebo spíš vůbec). I když to nebyla hlavní hrdinka knihy od počátku, velká hrdinka to rozhodně byla, když se rozhodla jít proti rodině a klanu a pomoci úplně cizím lidem, když neuměla plavat a vlastně celkově šla do absolutního neznáma... Je teda pravda, že prvních asi sto stran bylo teda dost dlouhých, nemohla jsem se začíst. Ale pak se příběh rozjel a já zas nemohla knížku odložit - takže pěkně děkuji za probdělou noc. :) Nicméně autor píše velmi poutavě a čtivě a těším se na další díl... Pozn.: Knížka je sice provedením krásná, hrubší papír atd., ale dost blbě se nosí v kabelce... :)... celý text
Hlasy
2017,
Ursula Poznanski
Ursulu mám ráda a její knížky mám všechny. Hlasy jsou zatím poslední ze série s Beatrice a nemůžu se dočkat dalšího dílu. Velmi čtivá detektivka, škoda jen, že konec je dost přitažený za vlasy, ale příbeh se mi líbil a četl se velmi, velmi dobře. Ostatně snad jako všechny její knihy... :)... celý text
Slepí ptáci
2016,
Ursula Poznanski
První půlka byla hodně rozvláčná, nic moc akce a nemohla jsem se začíst (asi i vlivem básní a celkově "čtení smyslu" poezie). Ale druhá půlka mi to vynahradila. Zápletka s Jugoslávií byla zajímavá. Cíleně se vyhýbám válečným filmům i knížkám, tohle moc nezvládám a když jsem i jen četla ten krátký kousek, ve kterém se minulost popisovala, nebylo mi z toho vůbec dobře. Každopádně knížku rozhodně můžu doporučit, cením si velmi zajímavého nápadu a řadím k oblíbeným knihám. Už se těším na Hlasy... :)... celý text
Holčička, která měla ráda Toma Gordona
2000,
Stephen King
Má první kingovka. A teda přiznám, že jsem si ji vybrala skrz toho, že je tak tenoučká. A taky proto, že jsem si říkala, že děvčátko ztracené v lese mě asi ani nebude bavit, tak to prostě jen zkusím a uvidím... A musím říct, že jsem se tedy pěkně spletla. Příběh jako takový má velmi jednoduchou "zápletku" (dá-li se to takto nazvat), děvčátko ztracené v lese = možná realita, uvěřitelné. To co, se prostě může stát každému, a noční můra každého rodiče. Líbilo se mi, že do příběhu prakticky nezasahovalo to, co se děje mimo les, a že je příběh opravdu věnován jen děvčátku. Dokázala jsem se úžasně vžít do její kůže. Nemůžu říct, že bych byla tak silná a uvědomělá, abych přežila jako ona. I proto jsem Trishe od začátku držela pěsti... Jediné, co je škoda, je pro mě velmi uspěchaný konec... Výsledek? Na Kinga určitě nezanevřu, i když na bichle typu Pod kupolí nebo It se rozhodně ještě necítím... :) (čtyři hvězdy jen proto, že nejde dát půlhvězda - jsem krkoun)... celý text