Hanka_Bohmova
přečtené 1577
Exhorty
2007,
Bernard Bolzano
Bolzana jsem zatím znala jen jako matematika, jehož věty a důkazy jsem se učila na zkoušky z analýzy. Exhorty jsou už z principu o dost čtivější :o) Narozdíl od autorky předchozího komentáře jsem měla dostatek času se jimi postupně probírat. Zanechalo to ve mně pocit srdečné a ušlechtilé atmosféry, která nestojí jen na povznášejících myšlenkách, ale také na schopnosti udržovat kontakt s posluchači a "vlít" do nich něco ze svého vlastního entuziasmu.... celý text
Herbář prapodivných potvorů pro dospělé děti
2021,
MaComix (p)
Děti si tohle poručily z knihovny, básničky prý znají z ábíčka. Slibovaly mi mj. škrtka, ten sice v knížce není, ale jinak jsem se docela bavila, slovní hříčky mám moc ráda. Jen jedna mi dlouho ne a ne dojít :o)... celý text
Pečeme s láskou 5
2009,
Dr. Oetker
Impulsivní úlovek z knihobudky. Umím jen bábovku, štrůdl, mazanec, svatební koláčky a perníčky. Tohle vypadá dostatečně pestře i blbuvzdorně. Tak uvidíme :o)
2001: Vesmírná odysea
2016,
Arthur Charles Clarke
Vesmírná odysea vás skutečně "vezme do kosmu". Dnes už to tak nevyzní: web NASA zpřístupňuje snímky a videa kdečeho ve vesmíru, na internetu sledujeme komentované přímé přenosy letů raket, moje malá dcerka zítra jede na besedu s kosmonautem z ISS a pozítří vědci celé planetě ukážou, co lidské oko dosud nespatřilo. A přesto to má svůj půvab. Film jsem neviděla a přes svou dys-filmo-koukálii se k němu asi někdy odhodlám. Knihu jsem četla už podruhé a mám z ní zvláštně ne-lidský pocit. U žánrovek se to stává a bez problémů jim to odpouštíme: postavy na stránkách jsou občas jen ploché organismy definované svým úkolem. Zločinec páchá zlo, detektiv analyzuje stopy, bohatý princ přijíždí na bílém koni. Nekladu Clarkovo veledílo na úroveň detektivního krváku, ale jednající postavy jsou natolik redukované na intelektuální akty, natolik vzájemně zaměnitelné (jako osobnosti) a v sociálním vzduchoprázdnu existující (David Bowman v závěru už není schopen ani vazby prostřednictvím umění), že ve mně skutečně neevokují setkání s lidskou bytostí. A to mi připadá nebezpečné - ten pohled ven, který zcela zastiňuje potřebu pohledu dovnitř -, neboť příběh aspiruje na mnohem víc než obyčejnou žánrovku. Technooptimismus a pokrok lidstva je fajn věc, dokud nezjistíte, že se vám během dosahování stále vzdálenějších horizontů společnost (ta přehlížená, nedůležitá individua, která ji tvoří) hroutí kvůli depresím, neurózám, sociální fobii, epidemiím sebevražd a závislostí. A mít v rukávu vznešenou prainteligenci, která nás v klíčových bodech bezpečně postrkuje, je sice vzrušující intelektuální hříčka, ale s naším reálným bordelem zde na matičce Zemi nám tahle myšlenka příliš nepomůže.... celý text
Návštěvní dny u Šimka a Grossmanna
1975,
Miloslav Šimek
V mém lesním pohraničním dětství mě formoval gramofon, především desky s Cimrmany, mayovkami a s Šimkem a Grossmannem. Není divu, že ze mě vyrostlo, co ze mě vyrostlo. Ten humor je geniální, znala jsem jen některé z povídek, a při čtení v duchu zřetelně slyším jejich hlasy. Přiznávám, že písničky jsem přeskakovala.... celý text
Hrst prachu
1976,
Evelyn Waugh
Waugh píše úplně filmově, záběry, dialogy, střihy. Forma příběhu je taková lehkonohá, jako by autor vůbec nepotřeboval na čtenáře tlačit, nechat na něj pořádně dolehnout krutosti, kterých je tu - jako důsledek vypjaté světskosti - plno. Na mě to fungovalo, WTF momenty, které se vlastně neřeší, objevují se "mezi řečí" a hned zase zaplouvají, ale o to drtivější dojem po dočtení, když se z toho kolotoče vynoříte. Svižné a odlehčené čtení, pod povrchem zásadně smutné. 3,5 hvězdičky.... celý text
Arrowsmith
1967,
Sinclair Lewis
Všechny knihy Sinclaira Lewise, které znám, jsou si navzájem myšlenkově hodně podobné. Arrowsmithe čtu teď podruhé (dokonce potřetí?) a je to pro mě pořád tak na 3,5 hvězdy. Rozhodně atraktivní námět, před dvaceti lety mě příběh inspiroval k řádce přírodovědných úloh. Společenská satira jak křen. Část odehrávající se na Sv. Hubertu je emoční masakr. Ale celkově mi připadá, že je toho v té knížce příliš mnoho a místy příliš polopaticky. Věrnějšího Lewisova čtenáře určitě pobaví kratinké setkání s G. F. Babbittem :o)... celý text
