happy-smile
přečtené 949
Doktor Proktor a prdicí prášek
2012,
Jo Nesbø
Skvělá kniha pro malé i velké. Nesbo má velkou fantazii a skvělý smysl pro humor. Nemusíte se bát toho, že je to knížka pro děti. Pokud se rádi necháte unést do světa, kde je možné i nemožné a nevadí vám, že při tom polechtáte bránici, tak je to určitě to pravé pro vás.... celý text
Netopýří muž
2008,
Jo Nesbø
Jsem moc ráda, že jsem si před přečtením knihy přečetla zdejší komentáře, díky čemuž jsem věděla, že se jedná o Nesboovo slabší dílo. A je to opravdu tak, na této detektivce nebylo nic výjimečného. Kdybych nevěděla, že můžu v dalších dílech čekat více, tak bych se do nich asi po tomto dílu nepouštěla. Každopádně se ale vyplatí tuto knihu přečíst, protože ve dvojce se na ni potom autor odkazuje, takže díky tomu budete v obrazu. A taky se tady dozvíte, jak číst správně Harryho příjmení. ;-)... celý text
Deník odbarvené blondýny II.
2008,
Božena Svárovská (p)
Jednička byla super. Jedna věc je, že by mě vůbec by mě nenapadlo, že to psal chlap. Zadruhé to bylo napsané tak uvěřitelně, že jsem to zbaštila i s navijákem jako opravdové příhody ze života blondýny. Kdežto tady už se objevuje jedno absurdum za druhým. Snad ani jedna historka není uvěřitelná - resp. ano, samy o sobě by uvěřitelné byly, ale všechny dohromady rozhodně ne. Z hlavní hrdinky se stala vypatlaná nána a moc se to nedá číst, takže do dalších dílů už se mi fakt nechce.... celý text
Deník odbarvené blondýny
2007,
Božena Svárovská (p)
Vůbec by mě nenapadlo, že to psal chlap. Bylo to napsané tak uvěřitelně, že jsem to zbaštila i s navijákem jako opravdové příhody ze života blondýny. Pobavila jsem se a neustále kroutila hlavou nad tím, co ta chuděra neustále zažívá.... celý text
Na další díl této série jsem se moc těšila, ale mám pocit, že už to není ono, že už to ztrácí dech a občas i celkem nudí. Ale vůbec se nebráním tomu, aby vznikl nějaký další díl o Robertu Langdonovi.... celý text
Prázdné místo
2013,
J. K. Rowling (p)
Slyšela jsem o tom, že je to hodně depresivní knížka, ale šla jsem do toho. Když jsem to začala číst, tak jsem si říkala, proč to lidi popisují jako injekci deprese - tak co, někdo ztratí práci, lidi se mezi sebou pomlouvají, někoho bije manžel - prostě normální věci, co se stávají, nedá se nic dělat. Jenomže pak jsem najednou zjistila, že takových problémů je tam jeden vedle druhého a to ani nevím, kde se to tam všechno vzalo. Obdivuju JKR, jak to dokázala takovýmto způsobem napsat, opravdu tam byl nakonec průser na každé straně, ale všechno to působilo tak nějak přirozeně, ne vykonstruovaně a přehnaně. Na konci to už byla jedna velká depka. Musím říct, že to podle mě bylo opravdu mistrně napsané drama, ale vím jistě, že znovu tuto knihu už číst nebudu, protože sdílet tolik problémů najednou je opravdu jen pro silné povahy.... celý text
