heavy66 přečtené 920

Beznaděj 1998, Stephen King

Když už jsem zmínil Beznaděj v předchozím komentáři, tak to musím říct celé! U mě pětihvězdičková kniha, jedna z nejohavnějších, nejhnusnějších a nejhnilobnějších, která kdy stála na té dlouhé polici nad televizí! Bílí demokrati z Nové Anglie v nevadském Desperation, kde společnost jim dělají krysy, pavouci, hadi, supi, a Collie Entragian, poslední polda na západ od Pecos a velký zlý republikánský Tek eh leh. Souboj náboženství tentokrát není globálním zápasem křesťanství a islámu, protože soupeř kope okresní přebor za starou Čínskou šachtu, ale i taková pralesní (lépe řečeno pouštní) liga může favorita pořádně potrápit. Kdo jste to nečetl, tak vzhůru na výlet do Chřestýše1, dorazte s ranní směnou Pascala Martineze, a vezměte s sebou pytel na ken teh, ať máte suvenýr na památku!... celý text

O myších a lidech 2004, John Steinbeck

O myších a lidech jsem četl dávno předtím, než vznikla Databáze knih, takže jsem neznal anotaci díla, a podle názvu čekal něco duchovního a filozofického. Víc jsem mýlit nemohl! Příběh George a Lennieho je stručný, syrový, bezútěšný a tragický a také plný přátelství, krásných snů a naděje. Z filmu mi utkvělo v paměti skvělé herectví chameleona filmového světa Johna Malkoviche v roli siláka Lennieho.... celý text

Fimfárum 1987, Jan Werich

Jsou pohádky dobré, lepší, skvělé, a pak je Fimfárum! Pohádky, které se musí číst nahlas dětem před spaním. Pohádky, jejichž krásný jazyk se v ústech změní v lahodnou manu, která pomalu, líně steče do vašeho hrdla, uspí vaše děti, a vás probudí jako živá voda!... celý text

Motýlek 2005, Henri Charrière

Jasně, že je to z velké části vymyšlené! Koncem 70.let zpovídali novináři (časopis 100+1 ZZ) v džunglích Francouzské Guyany propuštěné trestance-důchodce, ptali se na jejich zážitky a na Motýlka. Veteráni se vesměs shodovali, že Motýlek jim sebral jejich příběhy a vydělal na nich peníze. Ale pokud si dobře vzpomínám, brali to sportovně a nebyli na Motýlka naštvaní. Motýlek patří do kategorie knih Alexandra Dumase. Francouzská klasika Hrabě Monte Christo musel být pro autora inspirací! Motýlka jsem četl jako kluk o letních prázdninách a zabavil mě na řadu dnů. Zvlášť jsem mu záviděl kreslení květin na ňadra mladých Indiánek, a nechápal jsem, proč tu krásnou práci dobrovolně opustil! Ale to utrpení vězňů odsouzených na doživotí (někdy nevinně, viz kapitán Alfred Dreyfus) na Ďábelské ostrovy, vedro, hmyz, věznice s kobkami, ve kterých hnili zaživa, vymyšlené nejsou, jen to Motýlek neprožil všechno na vlastní kůži!... celý text

Na západní frontě klid 1967, Erich Maria Remarque (p)

Poprvé jsem tuto knihu otevřel tak dávno, až se sám divím, že jsem ji dosud nepochválil! Na západní frontě klid je nejlepší román z prostředí Velké války, který jsem kdy četl. Další slova nejsou třeba, kdo ho zná, jistě se mnou souhlasí! Filmové hvězdy adaptace z roku 1979, natáčené v Československu, daly hrdinům knihy tváře. Výborný Donald Pleasence jako Kantorek, skvělý Ian Holm coby kaprál Himmelstoss a úžasný Ernest Borgnine jako frontový veterán Kat.... celý text

Duna 1988, Frank Herbert

Četl jsem první české vydání Duny v roce 1988, po třiceti letech ji čtu znovu, a snad konečně začínám tomu fascinujícímu příběhu rozumět. Kde vzal autor inspiraci k románu, jehož filozofický přesah z něj dělá mnohem víc než jen obyčejné sci-fi? Arabské motivy a názvy jsou v textu zřejmé! Caladan, kde voda padá z oblohy a stéká po povrchu v širokých řekách, to by mohla být Anglie. Vysušený a rozpálený Arrakis je Blízký východ a severní Afrika. Tam vládne padišáh imperátor a Harkonenové, to jest Osmanská říše. Fremeni nebo lépe freemeni jsou arabské kočovné kmeny, beduíni, kterým britský voják Thomas Lawrence, zvaný Lawrence z Arábie pomáhal úspěšně řídit povstání proti Osmanům v letech 1916-1918! To je dost podobné Paulu Muad’Dibovi, který vede pluky fremenů proti padišáhovi pod černo zeleným praporem Atreidů. Mimochodem tyto dvě barvy jsou výrazně zastoupeny na vlajkách Sýrie, Jordánska a Iráku, kde Lawrence z Arábie působil. Pak je tu koření těžené z písku (ropa), Gilda přepravců, která z koření bohatne (OPEC, založen 1960), píseční červi (?), Bene Gesserit (??) a další děje a postavy, které nezapadají do mého promyšleného scénáře…. Třeba je to opravdu jen příběh ze vzdáleného vesmíru, a podobnost naší planetě je čistě náhodná!... celý text

Misery 2003, Stephen King

Stephen King, jak známo, dokáže ve svých románech napsat situace, které si jeho filmoví režiséři nedovolí natočit. V Misery je to scéna, kdy Annie Paula „přihobluje“, aby necoural po baráku, když ona není doma! V knize to Annie provede tak, že vás bude hrůza šimrat na páteři. Ve filmu, jakkoliv je vynikající a Kathy Bates démonická, je to pouze soft verze! Za mě ovšem, ať knižní nebo filmová verze, plný počet*!... celý text

My děti ze stanice ZOO 2005, Christiane Vera Felscherinow

Když jsem tu knihu četl poprvé koncem 80.let, tak se u nás heroin vyskytoval minimálně. Víc mě tenkrát zaujalo Memento, které popisovalo českou drogovou realitu. Dnes nemusíme cestovat za osudy podobnými Christiane F. až do ZOO v Berlíně. Stačí se podívat do Sherwoodského lesa před Hlavním nádražím v Praze.... celý text

Osvícení 1993, Stephen King

Osvícení je skvělá a děsivá kniha. Abyste si užili opuštěné chodby hotelu Overlook, musíte povolit uzdu vlastní fantazii. Nebo si pusťte Osvícení od Stanley Kubricka a film udělá tu práci za vás. Protože Jack Nicholson je dokonalým ztělesněním Jacka Torrance. Tak šílený, jak jen Kingova postava může být! Přesto Stephen King označil Kubrickovo Osvícení za nejhorší filmovou adaptaci svého díla! Zřejmě neviděl Běžícího muže!... celý text

Quo vadis 1990, Henryk Sienkiewicz

Dnes, v den svátku Petra a Pavla, je dobrá příležitost vzpomenout nejznámějšího díla velkého polského spisovatele Henrika Sienkiewicze. Quo vadis je čistý a vznešený příběh, trochu černobílý, jak se na apokryfní text sluší a patří. Při čtení je lepší nepřemýšlet o excesech katolické církve v dalších staletích, ale pouze naslouchat vyprávění o lásce římského patricije a krásné křesťanky, a utrpení lidí, kteří za víru ve svého Boha dokázali položit život.... celý text

Prezydent krokadýlů 1990, Warren Miller

Problematiku závadové mládeže a dětských kriminálních gangů hodně zviditelnil Ed McBain v příbězích 87.revíru. Millerův Prezydent Krokadýlů navíc mluví svébytným harlemským slangem s vynikajícím překladem Josefa Škvoreckého. Příběh je nadčasový, klidně se mohl odehrát v dnešní době. I když dneska by mládenci měli stříkačky minimálně poloautomatické, mobilní telefony a podporu levicových aktivistů.... celý text

Lunapark 2013, Stephen King

Výborný příběh, s postupně budovaným napětím, který mě na několik hodin přikoval ke knize.

Čtveráci 1984, Václav Kaplický

Vynikající historický román, plný bohatého děje a desítek postav smyšlených i skutečných osobností českých nebo zahraničních, které ovlivnily naše dějiny počátku 17.století! Například hrabě Buquoy. Na osudech rodu Buquoy v Čechách lze dobře demonstrovat údajnou nespravedlnost Benešových dekretů. Karel Bonaventura Buquoy, císařský generál, terorizoval v čele loupeživé soldatesky (jak popisuje Kaplický) v letech 1618-1620 jižní Čechy. Císař ho za jeho služby odměnil konfiskovanými majetky rodu Švamberků. Karel Bonaventura padl v boji v roce 1621, ale jeho rodina v Čechách zůstala, a postupně vlastnila rozsáhlé majetky v jižních a severních Čechách. Protože se Buquoyové hlásili k německé národnosti, byl jejich majetek konfiskován v rámci Benešových dekretů v roce 1945, a poslední hrabě Buquoy, Karel Jiří zemřel ve vězeňské nemocnici. Československý stát nevrátil konfiskované majetky rodu Švamberků, protože Švamberkové vymřeli po meči již v roce 1664. Pravděpodobné je, že i kdyby v roce 1945 žili, nic by nedostali, nicméně konfiskace podle Benešových dekretů byla v tomto případě spravedlivá, protože napravila 300 let starou krádež, spáchanou rakouským císařem. To jsou paradoxy!... celý text

Smršť 1989, Václav Kaplický

Dopadli jako sedláci u Chlumce! Kdo by neznal tragický výsledek selského povstání ve východních Čechách v 18.století? Je možné, že se chlumecké události za uplynulá staletí zveličily, a že všelidové povstání byla jen taková lokální rebelie! Ale když se příběhu chopí Václav Kaplický a doplní suchá historická data živými lidmi a jejich osudy, tak se to dobře čte. Milovníci historie Smršť určitě znají, ostatním doporučuji!... celý text

Kladivo na čarodějnice 1987, Václav Kaplický

Kladivo je nejlepší knihou Václava Kaplického, nejlepším filmem Otakara Vávry, a nejděsivějším československým hororem vůbec. Dnes o Valpuržině noci, vzpomeňme na Václava Lohniského a jeho citáty z knihy Malleus Maleficarum, které se do knihy nedostaly.... „Čarodějnice jsou osoby, které uzavírají s ďáblem řádný spolek, a přijímají ďábla za svého pána. On jim za to propůjčuje konati rozličné nadpřirozené věci.“ „Na sněmy přilétají čarodějnice povětřím. Aby se mohly vznést do vzduchu, musí se pomazat zvláštní mastí z morku a sádla zavražděných neviňátek, rozmíchaného s čerstvou krví panen vycezenou zpod srdce. Obkročují pometlo, hřeblo, vidle, přeslici nebo kozla a vyjíždějí na nich jako na koních komínem do vzduchu.“ „Lucifer vystoupí ze země, dole kosmatý jako kozel, od boků výš zářící jako slunce. Čarodějnice padají před ním na kolena, líbají mu levou nohu a řiť. Potom nejvyšší ďábel slouží v plném kněžském ornátu černou mši.“ „Na ukončení Valpurginy noci, Lucifer spálí sám sebe a jeho popel se rozdává čarodějnicím.“... celý text

Kladivo na čarodějnice / Malleus maleficarum 2000, Iacobus Sprenger (p)

těžká kniha, kterou nelze číst pro zábavu večer před spaním. Jakob a Heinrich ji ani nenapsali k zábavnému čtení. Ale tento citát se mi vážně líbí..."Rovněž jsme četli o jistém svatém muži, který jednou našel ďábla v podobě zbožného kněze, jak káže v kostele, a protože věděl, že to je ďábel, kdo sídlí v jeho duchu, sledoval jeho slova, aby zjistil, zda učí lid dobře nebo špatně. A zjistil, že je bezúhonný, a že útočí proti hříchu, přišel k němu na konci kázání a zeptal se ho na důvod tohoto. A ďábel odpověděl: "Kážu pravdu, protože vím, že na světě jsou pouze posluchači, a ne vykonavatelé, a že tím je Bůh více uražen a můj zisk je větší."... celý text

Táta Sekáč 1973, Jean Webster

Tátu Sekáče jsem kdysi našel, co by čtenář teenager, v domácí paperback knihovničce. Kupodivu, byť se jedná o pravěk dívčí literatury, vtipný a čtivý příběh se mi líbil a klidně bych se k němu vrátil i dnes. Nikdy neříkej nikdy červené knihovně!... celý text

Láska je jen slovo 1991, Johannes Mario Simmel

Zamilované romány nejsou můj šálek čaje, ale Láska... se mi líbila!

Jiskra života 1989, Erich Maria Remarque (p)

Mám k dnešnímu dni na Databázi knih přesně 509 příspěvků, a vzpomněl jsem si na literární postavu stejného jména. Vězeň veterán z raných dob koncentračního tábora Mellern, proto má pouze třímístné číslo. Ostatní zemřeli, jen on přežívá díky solidaritě služebně mladších, kterým se také snaží ze všech sil pomáhat. V některých historických pramenech stojí, že to se vzájemnou pomocí vězňů bylo všelijaké, ale já Remarqueovi věřím, že mluví pravdu, že drželi jeden druhého, aby měli naději přežít, protože jen tak je možno Jiskru života dočíst a akceptovat.... celý text

To 1993, Stephen King

Málokdy vydrží přátelství dětské party do dospělosti! Stephen King říká, že to je možné, když se lidé musí spojit proti společnému nepříteli, kterým je nadpřirozené zlo, inteligentní, se zvráceným smyslem pro černý humor! A To je na celém románu To nejděsivější. Klaun Pennywise sídlí v pokřivených myslích bigotních vidláků, v hnijící půdě okolních lesů a močálů, v krvavých vzpomínkách na dávné křivdy a vraždy. Zrcadlem Pennywise a jeho živou loutkou je Henry Bowers, agresivní psychopat, tupý násilník a tyran! Z jaké odporné žumpy ho autor vytáhl? Inspirovala ho snad skutečná osoba - Samuel Bowers, bílý rasista z Mississippi, který se v 60. letech podílel na vraždách několika aktivistů z hnutí za lidská práva? Za své zločiny byl odsouzen k doživotnímu trestu až koncem 90. let, tedy zhruba po stejné době, po které se vrací zpět vraždící klaun!... celý text