Hebrey přečtené 491

Lidé a informace 1981, Vladimír Smetáček

Hlavní důvod, proč jsem knihu vlastně otevřela, byl, že začínala otázkou a tak jsem se milně domnívala, že s dětskou knížkou zvládnu jeden bod výzvy jako nic. Nakonec jsem se knihou nemohla prokousat. Nejen, že nejde o beletrii, a ona se ta naučná literatura někdy čte dost ztuha, ale ačkoliv je kniha adresovaná dětem, místy používá až příliš odborný jazyk, což je pro neodborníka kámen úrazu. Jinak je tématicky zajímavá a myslím, že je skoro škoda, že nikoho ještě nanapadlo udělat nějaké nové vydání, rozšířené o nové, moderní poznatky a vynálezy. .....v mém případě nakonec do výzvy nepůjde, zůstala nedočtena a "otázku" budu muset najít na začátku jiné knížy.... celý text

Lev 2007, Richard Powell

Jééé.... tohle měly moje děti, když byly úplně malé. Tedy - ona se tu ta knížečka možná ještě někde potuluje, ale přeci jen je už i nejmladší dcerka trošku odrostlá. Každopádně první syn Lva miloval ...... a to zrcadlo na konci, to byla ta největší pecka!... celý text

Anna ze Zeleného domu 1982, Lucy Maud Montgomery

Jé.... To byla jedna z mých nejoblíbenějších knížek. Jako dítě jsem jí přečetla snad čtyřikrát :D

Duchovní úspěch? 1992, Basilea Schlink

Zajímavé téma, zajímavé myšlenky, ale text je poněkud "těžce stravitelný".

Temno 2000, Alois Jirásek

Temno jsem vlasně tak úplně nečetla, jako běžně čtu knihy, ale můj nevidomý kamarád si ode mne vyžádal namluvení na (tehdy ještě) kazety. Byla to síla, protože ono je něco jiného číst starou a ještě k tomu Jiráskovu češtinu jen tak pro sebe a něco jiného to přečíst nahlas pokud možno bez chyb. Nicméně se mi román líbil. Hodně ke mne, jakož to ke křesťance - nekatoličce, příběh promlouval. Do dnešní doby má určitě, co říci k událostem z naší historie.... celý text

Pohádky na dobrou noc: Vyprávění o autech 2011, Walt Disney

Ale jo, určitě to není špatné. Já moc nejsem fanynka knížek, které se tváří jako pokračování něčeho, třeba filmu, seriálu, ale styl ilustrací i samotného vyprávění jasně vypovídá o tom, že tomu tak není. Nicméně, já nejsem cílová skupina. Moje děti milují McQueena i knížky o něm, takže tahle patří mezi nejoblíbenější.... celý text

Spalovač mrtvol 2007, Ladislav Fuks

Spalovače podle mne nelze hodnotit méně než maximálním počtem bodů. I když Vám z toho leze mráz po zádech a hlavního hrdinu musíte z duše nenávidět a ta nenávist se s jeho postupující psychoózou ještě stupňuje, tak je tu především naprosto fantastický styl psaní Navíc je v knize a jejím díle jasný vzkaz nebo snad varování, které je nadčasové.... celý text

Staletí kolem nás: (Přehled stavebních slohů) 1981, Jaroslav Herout

Spíše než přečteno by se dalo říci několikrát důkladně prolistováno a prostudováno už před delší dobou. Knihu jsme měli doma, a tak jsem měla příležitost do ní nahlížet po libosti. Nakonec jsem ji potřebovala na střední škole jako podklad k maturitě, protože jsme brali dějiny umění a tohle byl asi nejlepší zdroj informací. Asi neznám lepší knihu o dějinách architektury v různých slozích, která by nabízela tak detailní přehled a zároveň byla napsaná tak, aby jí pochopil i nearchitekt.... celý text

Děti píší Bohu 2007, Stuart Hample

Tu jsem kdysi dávno měla doma a listovala jsem v ní pravidelně. Super knížka, v mnoha ohledech lepší než stohy psychologických a teologických spisů.

Vražda v ambitu 2005, Vlastimil Vondruška

Jak se zde na DK rádo píše, přečteno "jedním dechem". Kdybych neměla na práci i jiné věci než čtení, asi bych zvládla Vraždu v ambitu přelouskat i za jeden den. Musím autora pochválit za skvělé vyprávění, velmi zdařilé popisy včetně charakteristiky postav. Byla to první Vondruškova kniha, kterou jsem přečetla a musím přiznat, že mám si čtení vážně užívala. Nicméně je tam pár drobností, které mne nakonec přesvědčili jednu hvězdu ubrat.... Že si autor hodně domýšlí co do stylu života středověkých lidí, bych mu v této knize odpustila, není to literatura faktu :) ... Nicméně jsem narazila na dva detaily, které jsou vyloženě nesmyslné :). Ten první je fakt, že Václav II nemohl mít "rád svůj hrad Točník", ten totiž založil až Václav IV. Ten druhý není tak závažný a myslím, že drtivá většina čtenářů si ho nevšimla a nevšimne, zvlášť pokud nežijí v Severních Čechách. Jenže my,co bydlíme přímo pod Házmburkem, víme, že Zajíc z Házmburka nemohl být na hostině odehrávající se ve 13. století. Zájícové byli v té době možná z Valdeka a to ještě teprve ti úplně první. Házmburk v té době patřil klášteru a jmenoval s Klapý.... celý text

Tvrdohlavá Marie 1988, Antonín Zhoř

Tuhle knížku jsem četla kdysi dávno. O Marii Curie - Sklodowské jsem se základní vědomosti dověděla krátce před tím, než jsem na knihu narazila v knihovně. O to víc mne zaujala. Pamatuji si, že se mi líbila.... celý text

Cestou do Lhoty 1978, Daniela Fischerová

Klasický příklad toho, že, co je staré nemusí být vždy kvalitní. Obrázky jsou celkem fajn. Verše jsou docela vtipné, ale že by to bylo nějaké superdílo pro děti, kterého bych litovala, kdyby ho moje děti neměly, to zase ne.... celý text

Čluny v Brakkeputu 1970, Miep Diekmann

Podotýkám, že už dávno nejsem cílová věková skupina, takže mé hodnocení i komentář nejsou úplně objektivní. Nicméně to byla první kniha krmě Robinsonů, která se odehrává na ostrově, po níž jsem sáhla a holt výzva je výzva :D Musím říci, že ačkoliv je kniha vlastně pro děti, že mě příběh zaujal a líbil se mi. Snad jen působil, zvlášť ze začátku, trochu útržkovitě, což může podle mne dětského čtenáře odradit. Ale možná se mýlím.... celý text

Respektovat a být respektován 2008, Pavel Kopřiva

Snaha byla, ale ani na druhý pokud jsem knihu nedočetla :( ... Kdysi jsem ji dostala k Vánocům, pokusila jsem se tím prokousat, pak knihu odložila a teď jsem ji přes veškeré sebepřesvědčování, že to musím dočíst do konce, odložila znovu. Základní myšlenka, kterou se autoři snaží sdělit je velice dobrá. Souhlasím s tím, že je dobré si uvědomit, že i dítě je člověk a jako takový má svou osobnost, zájmy, temperament a povahu, a úkolem nás dospělých není nad ním stát s bičem, ale vhodným způsobem mu ukazovat hranice. Z toho, co jsem z knihy stihla přečíst, jsem si mnohé vzala a poučila se. Těší mne, že autoři nejsou jen vysokoškolsky vzdělaní, ale sami mají děti, takže vědí své i z valstní zkušenosti. Přesto mám ke knize několik výhrad, z nichž vyplývá i mé hodnocení. Za prvé, text knihy působí příliš učebnicově - krátké statě, používání kurzívy a zvýrazněného písma, přemíra závorek a návody "jak mluvit". Dokonce spíše než jako učebnice, to trochu působí, jako vypisky z přednášek, což knize škodí. Za druhé, nevím jakou prošla kniha korekturou, ale text zní trochu jako neupravený překlad, i přesto, že je původně psán česky. Skoro mám dojem, že autoři leccos nenapsali sami, ale přeložili z knihy, kterou ve své často citují. Co mi ale asi vadí nejvíc je představa, že druhá osoba jednotného čísla je "nerespektující" zatímco dlouhé, strojené, kostrbaté a mnohdy i gramaticky chybné věty jsou přesně to, co dítě potřebuje slyšet, aby pochopilo, co a jak. Navíc jsou situace, kdy nějaké vysvětlovnání, informování a popis mohou způsobit více škody než užitku. Kdykoliv navíc čtu nějakou knihu o výchově, vzpomenu si na naší učitelku na pedagogické škole, která vždycky říkala: "Tak, my vám tady povíme tu teorii, a jak by to mělo vzpadat, a vy pak přijdete mezi děti, a zjistíte, že je to valstně úplně jinak, protože tz děti nejsou roboti a každé je jiné." Já mám doma tři exempláře a mohu její slova potvrdit. Zatímco jednomu mohu popisovat a vzsvětlovat a má to smysl, druhý na mne při podobných pokusech kouká, jako bych mluvila papuánsky. K tomu jsem přesvědčená, že respektující přístup se dá kombinovat i s "pokyny", ono totiž někdy víc záleží na tónu, intenzitě hlasu a celkovém přístupu, než na tom jestli použiju 2. osobu nebo složité souvětí. Když na dítě zařvu "Nůž se drží v pravé ruce!" (příklad y knihy) a bouchnu k tomu do stolu, obávám se že to bude horší, než když vhodným tónem naznačím: "Nůž se nedrží v levé ruce."... celý text

Labyrint světa a ráj srdce 2013, Jan Amos Komenský

"Labyrint" jsem přečetla už kdysi dávno a dodnes jej vnímám jako jednu z knih, které zásadně ovlivnily moje myšlení a vnímání světa. Komenský v něm sdělil důležité poselství. Myslím, že kniha má hodně, co říci nejen křesťanům, ale každému, a je dokonale nadčasová. Hlavní myšlenky platí i dnes. Chápu, že někdo nedokáže rozumět staré češtině a je mi jasné, že některé věci je třeba vnímat v kontextu doby, kdy je Komenský napsal. Přesto je škoda, že jej dnes tolik lidí nechápe, protože má co řici i nám o 400 let později.... celý text

Krysáci jsou zase spolu 2013, Jiří Žáček

Ten večerníček vlastně ani neznám, děti chodí na televizi k babičce, ale syn dostal za úkol přes prázdniny přečíst knížku a vybral si tuto. A tak jsem se o krysácích dověděla o něco víc, než jen z překotného vyprávění svých potomků. Musím uznat, že snad konečně docela slušný večerníček, jen mi připadají některé příběhy dost podobné.... celý text

Atlas tržních a jedovatých hub 1989, Miroslav Smotlacha

Dobrá příručka. Úvodní textová část je sice zastaralá, některé informace už neplatí. Ale ty houby se od té doby moc nezměnily, takže pro praktického houbaře stále dobrá.... celý text

Vyprávění o Velkém učiteli 1990, Boris Uher

Mohla by to být docela dobrá knížka. Tím spíš, že je psaná pro děti. Není příliš tlustá a obsáhlá, je v ní snaha o vysvětlení různých situací a pojmů tak, aby jim i školáci rozuměli, a myslím si, že přiblížit dětem takové osobnosti, jako byl J. A. Komenský, je více než nutné. Přesto mám vůči dílku jisté výhrady. Je příliš velká škoda, že je zaměřené jen na velmi úzkou skupinu dětí - na děti z křesťanských kruhů, přesněji řečeno jen na děti z Jednoty bratrské. Na jednu stranu je to pochopitelné, ale J. A. Komenský svým dílem, osobností a důležitostí daleko přesáhl hranice JB a není důležitý jen pro křesťanskou církev, ale pro celý národ potažmo pro celý svět. Sama jsem křesťanka, takže mně osobně ta "křesťanská hatmatilka" nevadí a rozumím jí. Komenský byl zapálený křesťan a je třeba ho tak i brát. Nicméně pro většinu lidí, a to i dospělých , bude tato kniha nejspíš dost nesrozumitelná. A to je obrovská škoda. (Dala bych spíš 3,5, kdyby to bylo možné).... celý text

Ještě jsme se nezbláznili 2004, Jan Jirák

Knihu jsem našla v knihobudce, takže jsem od ní nečekala ani žádné velké zázraky. Nepřekvapila. Občas jsem se některým pasážím upřímně zasmála, ale povětšinou jsem měla dojem, že spíš než o humorné povídky jde o sbírku stížností a mentorování stárnoucího profesora a starého mládence v jedné osobě, který, aby to nevyznělo zase tak stroze, se snaží své poučky okořenit nějakým tím vtípkem. Styl psaní hodně vypovídá i o tom, že pan Jirák jse sice vzdělaný ale ne spisovatel.... celý text

Opilý prales 1982, Gerald Durrell

Ale jo, ty čtyři hvězdičky dám.... JIné knihy od Durrella se mi líbily mnohem více. Tato je slabší, místy trochu nezáživná. rozhodně nepatří mezi klasické durrellovky, u nichž se čtenář začne po prvních třech větách smát až k slzám a smích přejde po dočtení knihy. Na druhou stranu, špatná také není.... celý text