Hebrey přečtené 491

Slepičí krok: 111 fejetonů ze zvědavosti 1986, Rudolf Křesťan

Opravdu inteligentně pobavila.

Přicházejí 1994, Tomáš Novotný

Zajímavá brožurka, která se celkem dobrým způsobem snaží informovat o různých náboženstvích a sektách. Možná je trochu škoda, že autor vybral jen nekteré skupiny, z nichž např. moonisté a Rodina lásky čítají v ČR jen několik desítek členů.... celý text

Osvobození ducha 1994, Watchman Nee

Nevím, jestli to bylo mým momentálním rozpoložením, nechápavostí, mizerným překladem nebo chaotickým stylem samotného Watchmana, ale tuhle knihu jsem absolutně nepochopila.... celý text

České typy aneb Poptávka po našem hrdinovi 1992, Josef Jedlička

Velice zajímavé téma. Knihu tvoří soubor esejí, které tvoří tématický celek. Škoda, že jsou psány stylem, který není příliš srozumitelný, a není to starší češtinou, s níž obvykle až tak veký problém, ale spíše častým odbíhání od hlavního tématu.... celý text

Prázdná kolébka 1997, Nancy Baker Jacobs

Musím přiznat, že se mi i přes několik málo nedostatků v překladu i v příběhu samotném, kniha velice líbila.

Jak přežít manželství / Život začíná po čtyřicítce 2005, Willy Breinholst

Popravdě řečeno, jsem ani žádné závratné čtivo neočekávala. Skutečně jsem od tohoto dílka nečekala víc než jednoduchou oddechovku, u které se člověk od srdce zasměje. Tak nevím, oddechovka to byla, nenáročná, jednoduchá, kniha dobrá skutečně, když chcete něco, nad čím nemusíte příliš přemýšlet. S tím humorem je to ale už slabší. Přiznávám, že jsem se párkrát skutečně pousmála, ale jinak buď nerozumím dánskému humoru, nebo jsem holt jiná krevní skupina a proto nechápu, co je komického na tom, když si pár stárnoucích snobů koupí místo desetipokojové vily dům, kde jsou(jen) tři ložnice a vše ostatní jako ze žurnálu. Co mne překvapilo, že se knize dostalo, co do kvality češtiny, na dnešek velmi dobrého překladu. Jediné co jsem na práci přkladatelky nepochopila, že se snažila knihu za každou cenu počeštit, tím, že některým postavám dala vysloveně česká jména a příjmení (ovšem jiným nechala původní dánská, což poněkud kazí efekt), jedny ze sousedů poslala na dovolenou do Beskyd a z Dánska téměř nepozorovaně udělala republiku.... celý text

Jak být dobrým rodičem 2001, Jirina Prekop (p)

Ačkoliv se mi stává, že s paní Prekopovou v některých detailech nesouhlasím, v zásadních věcech má pravdu. Co se týče této knihy konkrétně, já ji hodnotím, jako velice dobrou. Pro člověka, jako jsem já, tedy s pedagogickým vzděláním, který už na toto téma přečetl a prolistoval víc děl, pochoitelně taková brožurečka žádný nový objev nepředstavuje. Jsou ale lidé jinak zaměření, kterým může právě takto obecná sbírka krátkých myšlenek, návodů a rad pomoci více, než odborná kniha plná odbrných pojmů.... celý text

Jak přivádět děti ke Kristu 2003, George B. Eager

Svrablavé uši 1995, John Stetz

V našich končinách prožilo "hnutí víry" svůj boom především v 90. letech, krátce po revoluci a otevření hranic. Dnes je jeho vyznavačů v ČR relativně málo. Přesto není nemožné se s ním setkat a proto může být kniha celkem praktickým průvodcem a vysvětlením toho, jakých chyb se tyto sekty dopouští. Škoda, že není psaná srozumitelněj, tak aby jej pochopil i člověk, který neovládá "křesťanskou hatmatilku". V češtině navíc nesrozumitelnosti přispěl i kostrbatý překlad.... celý text

Duchovní autorita 1996, Watchman Nee

V první řadě je třeba souhlasit s tím, co je napsáno v úvodu, tedy že kniha rozhodně není adresována nevěřícím. Ateista nebo kdokoliv, kdo není křesťan by ji nejspíš považoval za naprosto nesrozumitelnou. Pro mne, jakožto cílovou skupinu, měla určitý přínos. Pravda, v některých detailech jsem s autorem nemohla souhlasit, ale až na výjimky to byly podrobnosti, které nebyly pro základní myšlenku až tak zásadní. Je ale škoda, že kniha je spíš souborem výtahů z autorových kázání. Některé myšlenky by chtelo více utřídit, dát do souvislostí a samozřejmě zbavit text řečnických pomůcek.... celý text

Lvi salónů 1979, Karel Štorkán

Film jsem pravděpodobně nikdy neviděla, určitě ne celý, nanejvýš pár úryvků, které se mi během čtení vybavily. Ke knize jsem přišla víceméně náhodou, našla jsem jí v jedné geokeši a teď se mi hodila do Výzvy. Abych pravdu řekla, nečekala jsem nic závratného. Inu, číst se to dá, jako oddechovka na jedno, dvě odpoledne je to snesitelné, ale přijde mi to jako příběh pro dospělé napsaný formou spíše pro mládež. Navíc je v knize docela dost různých chyb a nedostatků.... celý text

Z modré konvičky prší na Žofín 1962, Ladislav Dvořák

Docela pěkné básničky.

Z deníku kontrarevolucionáře 1997, Pavel Kohout

Inu, z počátku jsem měla chvílemi dojem, že knihu ani nedočtu. Některé pasáže byly nezáživné až nudné. Navíc jsem se zpočátku v té deníkové koláži poněkud ztrácela v osobnostech, které jsou tam často uvedeny jen jako písmeno nebo zájmeny on/ona. Jenže tohle není smyšlený román ani oddechovka ke kávě, ale tvrdá realita a v té se holt objevují i okamžiky méně zábavné a méně veselé stejně jako veselejší nebo přesněji nemající daleko k černému humoru. Smyslem knihy není pobavit, ale informovat, být zpovědí, objasněním, osobním svědectvím a zároveň poselstvím. Tuto úlohu plní na sto procent. Jednotlivé úryvky deníků do sebe až s ironickou dokonalostí zapadají a korespondují jeden s druhým. Jsem přesvědčený, že by si knihu měl přečíst snad každý, především ti s krátkou pamětí a všichni, kdo si socialismus dnes tak rádi idealizují. Kohout sám byl přesvědčený skalní komunista, který stejně jako tenkrát mnoho lidí věřil, že socialismus je cestou k ideálu komunismu, cestou k rovnosti a svobodě pro všechny, a že Sovětský svaz je důvěryhodný zkušenější přítel ..... a stejně jako tenkrát mnoho lidí zakusil hořké zklamání .... Nakonec tedy hodnotím 5 hvězdami.... celý text

Unesená 2008, Klára Janečková

Mám poněkud smíšené pocity. Najedednu stranu nabízí román velice zajímavý, poutavý a napínavý až dramatický příběh. Nicméně i já se musím přiklonit k názoru, že má dost nápadných nedokonalostí. Faktografické chyby odpouštím, ty se v románech mohou. Ovšem autorka si zjevně nevěděla rady s charakteristikou jednotlivých postav. Bylo mi paní autorky až líto, zřejmě nemá štěstí na muže, protože byli všichni mužští hrdinové nervově labilní cholerici se sklony k agresivitě (snad s výjimkou pana Winklera). I v samotném vyprávění děje se několikrát dostala pravděpodobně do úzkých a nevěděla, jak z toho vybruslit - a také, jak do děje někam napěchovat co nejbarvitěji popsanou "postelovou scénu" přestože s dějem moc nesouvisela, zřejmě proto, že dneska je to "in".... celý text

Slon a mravenec 2007, Daisy Mrázková

Krásný, jednoduchý, ale poučný příběh.

Psi, jak jsem je poznal 1944, Otokar Karlík

Staré knihy mají oproti některým novým dílům obrovskou výhodu v té staré, modernismy neporušené češtině, která jim dodává na čtivosti. Četla se pěkně. Nicméně to je asi tak vše, co lze této knížce pochválit. Pro sběratele bude asi zajímavá. Já jsem se ale nemohla zbavit dojmu, že se autor snažil nacpat svůj životopis, životopisy svých čtyřnohých kamarádů, povídky o dalších psech a atlas ušlechtilých plemen, do jedné knihy.... celý text

Proč ten ptáček z větve nespadne 1997, Jan Skácel

Proč muži lžou a ženy pláčou 2003, Allan Pease

Snad je to tím, že jsem na podobné téma přečetla už dost knih, článků a slyšela dost přednášek, ale sama pro sebe jsem v knize našla jen velmi málo nových poznatků. To ale autorům nezazlívám, pro "začátečníka" mohou být tytéž informace velice cenné. Navíc jsou psané srozumitelnou formou, okořeněnou sem tam nějakým tím vtipem. Co ale považuji za určité minus, je, že vedle informací vědecky potvrzených, všeobecně platných a podložených různými studiemi, je kniha tak z jedné třetiny zaplněná poznatky, u nichž mám podezření, že jsou buď vymyšlené anebo je holt mentalita českých mužů a žen přeci jen trochu jiná než u Američanů.... celý text

Prázdniny u babičky 1984, Edith Unnerstad

Prázdniny u babičky jsem četla kdysi dávno jako malé dítě, tak jsem si po letech dala opakování. Co dodat, tohle jsou snad ty nejkrásnější knížky pro děti. Milý, dětský příběh, který ale není úplně naivní, ale místy i napínavý a poučný.... celý text

Letní vzpomínky 1947, Jan Neruda

Nejsem s to hodnotit poezii co do kvality a u klasických autorů to považuji i za troufalost. Navíc poezii příliš nečtu. Letní vzpomínky ale rozhodně nenaštvou a verše se čtou příjemně. Byla jsem mile překvapená. Jediné co bych knize (vydání z roku 1923) vytkla, není nejspíš chybou samotného autora básní. Trochu mi vadilo zvolené umělecké písmo. Vypadávzhledově velice pěkně a jistě dobře koresponduje s verši, ale knížka se díky němu stává spíše sbírkovým předmětem, čtení poněkud ztěžuje. Je ale také možné, že chyba je ve mne, zhýčkané moderním tiskem. Čtenář z 2. poloviny 20. let minulého století s tím třeba takové obtíže neměl.... celý text